Třicetiletá válka

Autor : 🕔20.01.2001 📕13.615

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Třicetiletá válka
  2. Třicetiletá válka
  3. Třicetiletá válka
  4. Třicetiletá válka

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Česko-falcká a dánská válka

Obrana protestantské víry vedla ke vzpouře českých, slezských a lužických stavů. Vzbouřenci obdrželi finanční podporu z Nizozemí, stejně jako vojenskou pomoc protihabsburských uchazečů o český a uherský trůn. Šlo o savojského vévodu Karla Emanuela, sedmihradského knížete Gabriela Bethlena a falckého kurfiřta Fridricha V. Počáteční vojenské úspěchy stavovských oddílů probudily horno i dolnorakouské stavy. V létě 1619 odbojníci, k nimž se přidala i většina Moravanů, přijali stavovskou ústavu (ujednání o konfederaci) a prohlásili Ferdinanda za zbaveného trůnu. Čeští stavové zvolili králem Fridricha Falckého v naději na pomoc protestantského Unie a podporu Fridrichova tchána, anglického a skotského krále Jakuba I. Českého „vzdorokrále“ uznali za svého protektora i dolnorakouští stavové, kdežto uherského trůnu se měl na základě volby stavů ujmout Gabriel Bethlen.

Rakouští Habsburkové však získali účinnou podporu španělského krále Filipa III., dále papeže, polského krále Zikmunda III., zvláště předáka německé katolické Ligy,bavorského vévody Maxmiliána I. Dne 28. Srpna 1619 byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen Ferdinand II. římským císařem. Proto také Sasové a Braniboři nebránili vojenskému vpádu Maxmiliána Bavorského do Čech, kde se k němu připojily císařské oddíly. Dne 8.listopadu 1620 v krátké, neprofesionálně vedené a nepříliš krvavé šarvátce na Bílé hoře u Prahy utrpěla česká stavovská a falcká vojska porážku a „zimní král“ Fridrich opustil české země.

Po ovládnutí Čech se císařská armáda zaměřila na pacifikaci Moravy a Slezska. Boje s Bethlenem v Horních Uhrách roku 1621-1624 zabránily vídeňskému dvoru výrazněji se angažovat při dobývání porýnské Falce. Většinu Porýní opanovala ligistická a španělská vojska, před jejichž postupem se ubránilo pouze Spojené Nizozemí. Úspěchy habsburského tábora přiměly roku 1625 k vojenskému vystoupení dánského a norského krále Kristiána IV., který si zajistil vedle spojenců v Říši i anglickou,francouzskou a nizozemskou finanční pomoc. Kristián však utrpěl drtivou porážku od ligistického vojevůdce Johanna Tillyho.Ze stejných zdrojů jako Kristián IV. čerpala i protestantská armáda Ernesta Mansfelda, která však pochodila ve střetnutí s císařským vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna stejně neúspěšně jako Dánové.

Valdštejn obdržel titul „generalissima Baltu a oceánů“ a měl ovládnout obchod v Pobaltí. Roku 1629 uzavřel císař Ferdinand II. s Dánskem výhodný mír a vydal restituční edikt, kterým nařizoval obnovení biskupství a klášterů včetně návratu majetku zcizeného protestanty. Proti tomu se postavila nejen protestantská, ale i katolická knížata a vynutila si roku 1630 Valdštejnovo odvolání. V téže době se však v severním Německu vylodila armáda švédského krále Gustava II. Adolfa.

Ve švédské armádě byli rekrutováni švédští a finští sedláci, hluboce věřící lidé oddáni králi.Díky zavedení uniformy, modernější výzbroje a progresivnější taktiky Gustav II. Adolf snadno vyhrával bitvy a rychle opanoval většinu říšského území včetně Bavorska.Na císařské straně mu dokázal čelit pouze Albrecht z Valdštejna a v nerozhodné bitvě s jeho armádou u Lutzenu roku 1632 ztratil švédský král život.Jeho kancléř Axel Oxenstierna sice ve válce pokračoval, nebyl však stejně strhujcí osobností.Navíc dceru a nástupkyni Gustava II. Kristinu stále více přitahovala katolická víra.

Švédská vojska se začala podobat ostatním žoldnéřským armádám. Dosáhla sice ještě mnoha vítězství, ale už ne rozhodného úspěchu.Nakonec se švédská vojska stala postrachem i u svých souvěrců. Loupila a vraždila bezbranné obyvatelstvo.Závistivci u vídeňského dvora nezapomněli na pokořujcí podmínky Albrechta Valdštejnského, jež diktoval císaři, než byl ochoten se znovu ujmout velení a čelit švédské ofenzívě. R. 1634 doplatil Valdštejn na cizí intriky životem, když byl v Chebu zavražděn vlastními důstojníky.Téhož roku zvítězili rakouští Habsburkové díky španělské pomoci nad Švédy a německými protestanty u Nordligen.

Seriál

  1. Třicetiletá válka
  2. Třicetiletá válka
  3. Třicetiletá válka
  4. Třicetiletá válka

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔20.01.2001 📕13.615

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago