>> Karonáda

Carronade

Karonáda (carronade)




Typ námořního děla používaný v 18. a 19. století. Jeho označení je odvozeno od názvu společnosti, která je vyráběla – manufaktury Carron Iron Company ze skotského Falkirku. Zbraň údajně zkonstruoval dle jedněch pramenů již v roce 1759, dle jiných v 70. letech 18. století (což je pravděpodobnější) generál Robert Melville. Jeho konstrukci později uvedl v život Charles Gascoigne, ředitel Carron Company v letech 1769-1779.



Dvojice mužů, jež se zasloužila o vznik karonády. Proto se také těmto dělům zpočátku říkalo „melvilády“ a „gasconády“ ("gasconade" a "melvillade").
Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/



Nový typ děla Carron Company představila roku 1778 a o rok později byla tato zbraň přijata do výzbroje anglického královského námořnictva.


Šlo o železné lité dělo s krátkou hlavní. Právě krátká hlaveň byla nejvýznamnejší změnou oproti klasickému námořnímu dělu. Krátká hlaveň byla mnohem lehčí, což umožnilo též použít mnohem lehčí lafetu. Celková hmotnost karonády proto byla přibližně poloviční proti klasickému dělu téže ráže. Také dávka prachu byla až čtyřikrát menší. Karonády se vyráběly v té době v běžných rážích 12, 18, 24 a 32 liber, avšak existovaly též v méně obvyklých rážích např. 6 liber či 68 liber.



Srovnání velikosti hlavní dvou na zemi položených karonád s dlouhohlavňovým kanónem
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org



Odlišný způsob lafetace umožnil velký stranový odměr a pro přesnější nastavování náměru byl místo tehdy obvyklého primitivního klínu, jímž se podkládal konec hlavně, použit vertikální šroub. Hlaveň děla byla umístěna na loži, které spočívalo na rámové lafetě, uchycené svojí přední částí na čepu. Kolem tohoto čepu se mohla lafeta otáčet, přičemž stranový pohyb umožňovala kolečka v zadní části lafety, která byla umístěna příčně ke hlavni, nikoliv podélně jak bylo tehdy obvyklé. To dávalo rozsah odměru až 180°. Karonáda umístěná na horní palubě tak aby střílela přes obrubnici, mohla tedy pálit v širokém úhlu kolem lodi.



Popis karonády: 1. zadek hlavně, 2. hledí, 3. zátravka (zápalný otvor), 4. muška, 5. první zesilující prstenec, 6. hlaveň, 7. ústí hlavně, 8. druhý zesilující prstenec, 9. otočný čep lafety, 10. podložka lafety (špalek), 11. otočný čep hlavně, 12. zadní kolečka, 13. lože (základová deska) lafety, 14. kluzná deska rámové lafety, 15. hruška se závitem,
15. náměrový (elevační) šroub

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org



Karonády měly proti klasickým dělům celou řadu výhod. Nižší hmotnost umožnila vyzbrojit loď větším počtem karonád místo běžných děl, či menším počtem karonád velké ráže. Také bylo možno umisťovat karonády velkých ráží na horní paluby, takže bylo možno snadněji zasáhnout citlivé části nepřátelské lodi se zničující silou. U běžných děl takové umístění nebylo možné, protože velká hmotnost děl soustředěná příliš vysoko nad hladinou moře by způsobovala labilitu kolem podélné osy, loď by se kymácela, byla příliš vratká a hrozilo jí převrácení. Také obsluha měla menší počet členů a díky odlišné konstrukci lafety byl kratší i zákluz, což šetřilo místo na palubách.


Díky kratší hlavni měla koule vypálená z karonády menší počáteční rychlost. Paradoxně to způsobovalo větší účinek při střelbě na lodi, protože koule z klasického děla, letící větší rychlostí, do dřevěného trupu lodi “prosekla″ relativně čistý průstřel, zatímco pomalejší koule z karonády “probourala″ mnohem větší otvor. Navíc docházelo k popraskání a dalšímu porušení dřevěné lodní konstrukce v širokém okolí zásahu. Současně došlo při úderu koule do dřevěné struktury lodi ke vzniku velkého množství dřevěných třísek, působících jako smrtící střepiny. Kvůli této ohromné síle se karonádám přezdívalo “drtič″ (smasher). Také při střelbě kartáčem na krátkou vzdálenost měly karonády velkých ráží umístěné na horních palubách ohromný účinek.



Jedna ze dvou 68liberních karonád na lodi Victory (i když patrně jde o repliku). V bitvě u Trafalgaru byla francouzská vlajková loď zasažena jednou z těchto karonád do prosklené zádě koulí a pouzdrem s 500 kulemi do mušket, což vyřadilo z boje prakticky polovinu posádky francouzské lodi
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org



Na druhou stranu kratší hlaveň též způsobovala menší přesnost a maximální dostřel byl do 300 metrů, tedy méně než polovina dostřelu děl s dlouhou hlavní. Praxe rychle prokázala, že loď vyzbrojená pouze karonádami může být rozstřílena plavidly disponujícími děly s dlouhou hlavní na vzdálenost, kdy je sama prakticky bezbranná. Počáteční euforii z drtivé palebné síly karonád tedy rychle vystřídalo pečlivé rozvažování, kolik karonád na lodě umístit. Karonády se často stávaly výzbrojí obchodních lodí, které čelily spíše hrozbě zajetí a musely se většinou bránit na nejkratší vzdálenosti. I válečné lodi v bitvách často bojovaly “na dostřel pistole″, proto, ačkoli se nikdy karonády nestaly hlavní dělostřeleckou zbraní a ani se mezi ně zpočátku nepočítaly (nebyly zahrnovány do celkového počtu děl udávaného k dané lodi), byly nedílnou součástí námořní výzbroje a silou, s níž bylo třeba počítat.


Společnost Carron proto vyrobila mnoho tisíc těchto děl pro zákazníky po celém světě. Karonády se též používaly jako pevnostní děla pobřežních baterií. Výroba byla zastavena roku 1850, avšak karonády se používaly ještě během americké občanské války v letech 1861-1865.


Zdroje:
http://www.feudum.cz/view.php?cisloclanku=280
http://www.hms.org.uk/nelsonsnavycarronade.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Carronade
militaryhistorynow-com.translate.goog
https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Melvill
URL : https://www.valka.cz/Karonada-t61191#220431 Verze : 7
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více