FRA - Le Prieur

Le Prieur
Fusées Le Prieur
     
Název:
Name:
Le Prieur Le Prieur
Originální název:
Original Name:
Le Prieur
Kategorie:
Category:
neřízená raketa unguided rocket
Výrobce:
Producer:
?
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1916-DD.MM.RRRR
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
?
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.MM.RRRR ?
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost rakety:
Rocket Weight:
? kg ? lb
Hmotnost hlavice:
Warhead Weight:
? kg ? lb
Ráže:
Diameter:
? mm -
Celková délka:
Overall Length:
1524 mm 5ft
Rozpětí stabilizátoru:
Stabiliser Span:
? mm ?
Typ hlavice:
Warhead Type:
žádná (zápalná raketa) none (incendiary rocket)
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
černý prach black powder
Výkony:
Performance:
 
Rychlost:
Speed:
? km/h ? mph
Dosah:
Range:
0,1 km 0.1 mi
Uživatelské státy:
User States:








Poznámka:
Note:
První operačně nasazená raketa vzduch-vzduch. First operational used air-to-air rocket.
Zdroje:
Sources:
Ray Sanger: Nieuport Aircraft
of World War One, British Library,
ISBN I 86126447 X
URL : https://www.valka.cz/FRA-Le-Prieur-t103397#371949 Verze : 0

Vzdušná "torpéda"




Rakety Le Prieur byly prvními operačně nasazenými raketami vzduch-vzduch na světě.


Raketu zkonstruoval námořní poručík Y. G. P. Le Prieur v průběhu 1. světové války k ničení pozorovacích balónů a vzducholodí. Byly také nazývány "torpillers" - torpéda.

Yves Paul Gaston Le Prieur v námořní uniformě. Byl velmi plodným vynálezcem, kromě "vzdušných torpéd" získal řadu patentů v oblasti mechanických dělostřeleckých počítačů, leteckých navigačních přístrojů a potápěčských dýchacích přístrojů
Zdroj:upload.wikimedia.org



Raketa byla odvozena od námořních záchranných raket stabilizovaných boční tyčí. Raketa se skládala z hlavice, těla se zapalovacím zařízením a stabilizační tyče.


Její tělo bylo tvořeno lepenkovou trubicí, uvnitř vyztuženou tenkým pocínovaným plechem. V trubici byla umístěna hnací náplň asi 200 g černého prachu, jenž současně sloužil jako zápalný prostředek při zasažení cíle.


K trubici byla lakovanou papírovou nebo plátěnou páskou připevněna hlavice naplněná pískovou zátěží. Hlavice měla tvar rotačního kužele a do jejího středu bylo vloženo trojúhelníkové ostří, určené k snadnějšímu proseknutí obalu balónu. Z toho je zřejmé, že raketa na cíl nepůsobila výbuchem bojové nálože. Měla pouze prorazit obal balónu či vzducholodi a proniknout dovnitř, kde horké plyny vytékající z trysky rakety zapálily hořlavou vodíkovou náplň.


K tělu byla dalšími třemi páskami připevněna stabilizační tyč z borového dřeva čtverhranného průřezu o délce cca 1,5 m. Tyč se zasouvala do kovové odpalovací trubice, široké asi 25 mm. Tyče se připevňovaly v různých počtech (6-10 podle typu letounu) na vnější vzpěry některých typů letadel (dvouplošníků) jako například D.H. 2, B. E. 2, B. E. 12, Farman F. 40, Sopwith Pup, Spad VII, a zejména různé typy Nieuportů (hlavně 11, 16 a 17). Údajně též existovala instalace na automobilu.

Zkušební odpal raket z letounu B.E. 2
Zdroj:upload.wikimedia.org



Prachová náplň byla odpálena stlačením tlačítka ovládaného pilotem, které bylo připojeno k 2voltové baterii v trupu. Elektrický impulz byl veden kabely k sériově zapojeným palníkům uvnitř každé rakety. Vypínač měl pojistku, aby se předešlo náhodnému odpálení.

Na tomto záběru Nieuportu 17 vybaveného trubicemi pro rakety je dobře vidět zejména plechový panel na křídle letounu, samotné vzpěry byly chráněny plechovými kryty. Obojí mělo křídlo letounu chránit před horkými plyny z trysky rakety
Zdroj:commons.wikimedia.org



Při samotném útoku se měl pilot spustit střemhlav pod úhlem asi 45° k boku upoutaného balónu a ze vzdálenosti 100-150 metrů odpálit salvu raket.


Rakety byly poprvé použity 22. 5. 1916 během bitvy u Verdunu, kdy jimi bylo během jediného útoku sestřeleno 6 německých balónů, všechny kromě dvou (jeden pilot minul, druhému selhalo odpalovací zařízení), které byly toho dne ve vzduchu a čtvrtina všech, jež Němci měli v daném sektoru. Šlo o nepopiratelný úspěch a Francouzi se stali nadšenými propagátory nové zbraně. V omezené míře rakety používali i další spojenci, např. Britové je poprvé použili 25. června 1916 během bitvy na Sommě, kdy jimi sestřelili 4 balóny a do konce bitvy již díky raketám vzplanulo celkem 15 balónů.


Ojediněle bývaly rakety používány i proti letadlům, 25. září 1916 dokonce údajně Angličan A. Walker sestřelil německé LVG.


Také Němci podnikali pokusy na základě zkoušek ukořistěných raket Le Prieur, a ojediněle došlo i pokusům o frontové nasazení.


Rakety měly ovšem také řadu nevýhod, např. malou přesnost, velký rozptyl, malý dolet, nízkou spolehlivost a navíc představovaly určité nebezpečí pro samotný letoun-nosič.


Britské eso kapitán Molesworth zanechal na rakety následující vzpomínku: "Nějakou dobu jsme cvičili odpalování raket Le Prieur, což není žádná legrace. Člověk nalétne na pozemní cíl, a když je od něho asi padesát yardů, stiskne tlačítko na přístrojové desce. V tu chvíli se ozve ohavné syčení, které je slyšet i přes řev motorů, a mezi vzpěrami po obou stranách vyrazí k cíli šest raket. Nepřipadalo nám to ale moc úspěšné. Je těžké jimi něco zasáhnout..."


Další eso, tentokrát Francouz Pierre de Cazenove de Pradines, se vyjádřil v podobném duchu: "Jednoho dne Capitaine Raymond Bailly, velitel SPA 81, žádal o jednoho pilota-dobrovolníka ke zničení balónu v Montfaucon. Přihlásil jsem se a nechal vybavit můj SPAD raketami Le Prieur namontovanými na vzpěrách křídel - odpalované elektrickým impulzem. Brzy jsem našel mou kořist a zahájil rychlé klesání, protože baterie protiletadlových kulometů zahájily palbu. V pravý okamžik jsem přitáhnul, rakety vystřelily a rozletěly se všemi směry v působivém kouřovém obrazci. Když se vyjasnilo, zjistil jsem, že letím na neporušený balón. Rakety letěly všemi směry kromě k cíli! Odletěl jsem s jediným průstřelem od kulky v mém letadle. Další den jsem se vrátil s fosforovými kulkami v kulometu a zapálil ten balón."


Proto začaly být během roku 1917 postupně nahrazovány zápalným střelivem do kulometů, a to i navzdory faktu, že kulometných střel muselo být do balónu vypáleno relativně velké množství (protože vodík je hořlavý, až když se v určitém poměru smísí se vzduchem), zatímco u raket stačil jediný zásah. Také mělo zápalné střelivo nepěknou vlastnost, a sice občas samovolně vzplanout pokud bylo umístěno v blízkosti horkého motoru.


Přesto rakety vytlačilo a do konce války zcela převládlo.



Nieuport 11 vychází ze zteče po odpálení salvy raket. V pravém dolním rohu je pozorovatel balónu, jenž z koše vyskočil na padáku. Služba balónových pozorovatelů byla tvrdá a nebezpečná
Zdroj: commons.wikimedia.org




Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Le_Prieur_rocket
http://www.firstworldwar.com/atoz/leprieur.htm
J. Kroulík, B. Růžička: Vojenské rakety, nakl. Naše vojsko, Praha 1985, 28-067-85
Ray Sanger: Nieuport Aircraft of World War One, 2002
British Library, ISBN I 86126447 X
Jon Guttman: Balloon-Busting Aces of World War 1, 2005, Osprey Publishing, ISBN: 1841768774
Nigel Steel, Peter Hart: Rachot v oblacích, nakladatel Beta-Dobrovský, 2003, Praha, ISBN 80-7306-074-4

FRA - Le Prieur - Nieuport 16, N 1434, na němž v létě 1916 u escadrille Lafayette létal Sgt. Charles Johnson.
Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nieuport_w_Le_Prieur_rockets.jpg

Nieuport 16, N 1434, na němž v létě 1916 u escadrille Lafayette létal Sgt. Charles Johnson.
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

URL : https://www.valka.cz/FRA-Le-Prieur-t103397#371958 Verze : 4
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více