Grumman F4F Wildcat (Martlet) v britském námořním letectvu

Grumman Martlet Mk. I

Když byla Francie v červnu 1940 vyřazena z války, dohodly se francouzská a britská nákupní komise, že budou nakoupené francouzské Wildcaty předány do Velké Británie. Sedm již vyrobených letadel bylo přepracováno dle britských standardů nahrazením francouzského radiovybavení a instalací britské výzbroje. To zahrnovalo odstranění dvou kanónů a montáž čtyř .50 cal (12,7 mm) kulometů, po dvou do každého křídla.

Po této modifikaci byly G-36A formálně přejmenovány na Martlet Mk. I u Fleet Air Arm (FAA), poté byly dopraveny do Kanady pro transport do Velké Británie. 81 letounů Martlet Mk. I dosáhlo Anglie, deset bylo ztraceno na potopených lodích. Martlety Mk. I byly dodány k jednotkám FAA, 12 letadel bylo přiděleno k 804. peruti na Royal Navy Air Station (RNAS) Hatston na Orknejích v září 1940. O měsíc později vytvořila část této peruti základ nové 802. peruti.

25. 12. 1940 získaly dva Martlety Mk. I 804. peruti první sestřel amerického letounu ve Velké Británii. Lt. L. V. Carter a Sub-Lt.  A. Parker sestřelili bombardér Junkers Ju 88 u Scapa Flow.

Martlet Mk. I nebyl vhodný pro palubní operace a nikdy nebyl operačně nasazen na letadlových lodích. Někdy ale byly nasazeny pro výcvik vzletů a přistání na letadlových lodích.

Pro bojové nasazení používaly v letech 1940-1943 Martlet Mk. I 802., 804., 805., 806., 880., 881., 882., 888., 893. a 1832. peruť, pro výcvik a jako spojovací je používaly 738., 748., 759., 760., 762., 767., 768., 778., 784., 787. a 795. peruť.   

Grumman Martlet Mk. I

Grumman Martlet Mk. II/G-36B

V roce 1940 objednala Britská nákupní komise 100 letounů Grumman G-36B pod označením Martlet Mk. II. Martlet Mk. II byl vybaven motorem 1200 hp Pratt & Whitney R-1830-S3C4-G (civilní označení pro R-1830-90). Jeho výkony byly podobné F4F-3A. První let vykonal Martlet Mk. II v říjnu 1940. Grumman si ponechal tento letoun pro testovací účely. Prvních devět letadel bylo dodáno FAA v březnu 1941. Měly pevná křídla s celkem čtyřmi kulomety .50 cal. Britové poté změnili svůj kontrakt na dodávky letounů s šesti kulomety a sklápěcími křídly a přepracování již dodaných.   

Grumman Martlet Mk. II

Martlety Mk. II sloužily u 11 perutí FAA. Zahrnovaly 768., 778., 787., 795., 802., 806., 881., 882., 888., 893. a 1832.

802. peruť byla vybavena Martlety Mk. II v červenci 1941, oddíl šesti letounů byl nasazen na eskortní letadlové lodi HMS Audacity pro službu u Gibraltaru v září 1941. Během této plavby byly sestřeleny tři Focke Wulf Fw 200 Condor, zabit byl ale velitel 802. peruti, Lt. Cdr. John Wintour. Malý oddíl Martlet Mk. II byl poslán opět na palubu HMS Audacity v prosinci 1941. Během této plavby byly sestřeleny dva Fw 200, jeden díky vzdušné kolizi. HMS Audacity byla potopena 20. 12. 1941, pět pilotů přežilo.

806. peruť obdržela Martlety Mk. II pro svoji A Flight v srpnu 1942, byl nasazen na palubě HMS Indomitable. Během eskorty na Maltu byla loď 20. 8. 1942 poškozena a Flight A byl rozpuštěn po návratu lodě do Anglie.

881. peruť byla vybavena Martlety Mk. II v červenci 1941. Zatímco sloužila v květnu 1942 na palubě HMS Illustrious, zúčastnila se operací u Madagaskaru. Během operace podporovala obsazení Diego Suarezu. 881. peruť získala spolu s 882. perutí sedm sestřelů. 882. peruť používala Mk. II od dubna do prosince 1942.

888. peruť používala Mk. II od prosince 1941 do září 1943. Jednotka se zúčastnila operace Torch v listopadu 1942, kdy získala dva sestřely. 893. a 1832. peruť létaly s Martlety Mk. II jen krátce a nemůže být ověřeno jejich zapojení do bojových operací.

Martlet Mk. III

Grumman vyvinul verzi Wildcatu s trochu nižším výkonem a vybavený motorem Pratt & Whitney R-1830-90, který byl znám v US Navy jako F4F-3A.

V říjnu 1940 vpadla italská vojska do Řecka a brzy následovala řecká žádost o pomoc. Odpovědí americké vlády byla dodávka 30 F4F-3A do Řecka. Výroba letadel začala krátce poté, první letadlo opustilo výrobní linku 18. 3. 1941. Všech 30 G-36 bylo připraveno k dodání koncem měsíce.

Německá invaze do Řecka začala 6. 4. 1941, zatímco byla letadla na cestě. Nebyla do Řecka nikdy dodána, země padla před koncem měsíce. Britové dodávku převzali a vylodili letadla v Gibraltaru. Není jasné, jaká obdržela letadla registrační čísla, ale byla přidělena 805. a 806. peruti Fleet Air Arm.

Letouny operovaly v Západní poušti v Severní Africe a jejich hlavním úkolem byly bitevní útoky, eskorta konvojů a eskorty bombardérů. Martlety Mk. III získaly u 805. peruti několik sestřelů, v září 1941 jeden italský stíhací Fiat G. 50 a čtyři bombardéry v roce 1942. Později byla eskadra poslána na Dálný Východ a později se nacházela v Keni, než se vrátila do Británie.

795. peruť, výcviková jednotka, také používala Martlet Mk. III z RAF Station Mackinnon Road v Keni v letech 1942-43.

Grumman Martlet Mk. III(F)

Martlet Mk. IV (F4F-4B)

Podle Lend and Lease z roku 1941 dodávala americká vláda letouny Royal Air Force (RAF) a Royal Navy Fleet Air Arm (FAA). Mezi prvními dodanými letouny bylo 220 Martletů s motory Wright Cyclone, označených jako Martlet Mk. IV.

Martlet Mk. IV (také známý jako F4F-4B) měl skládací křídla s šesti kulomety .50 cal a motorem 1200 hp Wright R-1820-40B Cyclone. První letouny byly dodány 27. 2. 1942, poslední koncem listopadu. Tři letouny byly ztraceny během přepravy.

Britové poslali 17 Martletů Mk. IV do Mombasy v Keni, zbytek byl poslán do Anglie. První jednotka, která obdržela Martlet Mk. IV, byla 892. peruť, která jich dostala šest v NAS Norfolk v červenci 1942. Po transportu do Anglie prováděla eskadra eskortní konvojovou službu z paluby HMS Archer od roku 1943.

Martlety Mk. IV sloužily ve 26 eskadrách FAA, na všech hlavních bojištích války. První operací, kde hrály Mk. IV hlavní roli, byla operace Torch, invaze do Severní Afriky v listopadu 1942. Během operace Torch používaly Martlety Mk. IV 882. (HMS Victorious) a 893. peruť (HMS Formidable). 882. peruť získala několik sestřelů vichystických a německých letounů. Jeden pilot 882. peruti dokonce obsadil letiště u Alžíru. 882. a 893. peruť měly letouny s americkým markingem, protože síly Vichy se spíše vzdaly Američanům, než Britům.

Po operaci Torch se se Martlety Mk. IV zúčastnily dalších operací, proti Sicílii, Salernu a vylodění v jižní Francii v srpnu 1944. Kromě toho se Mk. IV zúčastnily eskorty konvojů a protiponorkové služby ve Středomoří a Atlantiku. Méně známé je nasazení Martletů Mk. IV v Pacifiku. Mk. IV FAA se zúčastnily invaze na Madagaskar v roce 1942 a nejméně tři eskadry podporovaly Američany v bojích v Korálovém moři a na Šalamounových ostrovech na palubě USS Saratoga od května do července 1943. FAA Martlety získaly jediný sestřel proti Japoncům. Martlet Mk. IV z 888. peruti sestřelil létající člun Kawaniši H6K nad Bengálským zálivem v červenci 1942.   

Grumman Wildcat Mk. IV, NAS Anacostia, 21. 4. 1942

Martlet/Wildcat Mk.V

Po přesunu výroby Wildcatů z továren Grumman ke General Motors Eastern Aircraft Division, objednalo US Navy 1800 FM-1 pro službu na eskortních a lehkých letadlových lodích v Atlantiku a Pacifiku. 839 bylo nakonec dodáno US Navy, před změnou výroby na FM-2 a dalších 311 FM-1 bylo dodáno Royal Navy Fleet Air Arm v rámci Lend Lease.

Martlet Mk. V (přejmenován na Wildcat Mk. V v lednu 1944) byl identický jako US Navy FM-1 se čtyřmi kulomety a motorem 1200 hp Pratt & Whitney R-1830-86. Dva Martlety Mk. V byly dokončeny v roce 1942 a dalších 309 v roce 1943. Přišly v zimě 1943, ale bojově byly nasazeny až v únoru 1944.

Několik Wildcatů Mk. V bylo přiděleno 881. peruti, která sloužila na palubě HMS Pursuer při konvojové eskortní službě. Tako eskadra sestřelila večer 12. 2. 1944 Heinkel He 177 a Focke-Wulf Fw 200.

Během operace Tungsten v dubnu 1944 byly Wildcaty Mk.V nasazeny na letadlových lodích úderné skupiny, určené k potopení německé bitevní lodi Tirpitz. 881. peruť byla jednou z nich, stále na palubě HMS Pursuer.

Další nasazení Wildcatů Mk.V bylo během operace Anvil-Dragoon, vylodění v jižní Francii, v srpnu 1944.

Wildcaty Mk. V se zúčastnily eskortní konvojové a protiponorkové služby.

Sloužily také na Dálném Východě. 834. peruť nasadila oddíl šesti letadel v Indii.

Wildcat Mk. V byl ve výzbroji 36 perutí FAA.

Wildcat Mk. VI

Poslední verzí Wildcatu ve službě FAA byl ekvivelant US Navy FM-2, pro Brity Wildcat Mk. VI. 340 letadel bylo dodáno FAA v rámci Lend Lease. 220 bylo dodáno v roce 1944 a 120 v roce 1945. Wildcat Mk.VI byl vybaven motorem 1350 hp Wright R-1820-56/56W a čtyřmi kulomety .50 cal.

První dodávky Wildcatů Mk. VI šly k 881. peruti, která se zúčastnila invaze do jižní Francie v srpnu 1944 na palubě HMS Pursuer.

881. peruť se také zúčastnila akcí na pobřeží Norska, než byla přebrojena na Grumman Hellcat Mk. II v březnu 1945.

Stejně jako předchozí verze, sloužily Mk. VI v Atlantiku i Pacifiku. V Atlantiku a Středomoří byly používány k eskortě konvojů a protiponorkových operacích. 882. peruť se zúčastnila náletů proti ponorkám v Kilbotnu v Norsku.

V posledních týdnech války v Evropě se Wildcaty Mk. VI z 882. peruti zúčastnily z paluby HMS Searcher bojů s německýmí stíhačkami. 26. 3. 1945 napadlo osm Messerschmittů Bf 109G letku Avengerů a Wildcatů u norského pobřeží. Wildcaty hlásily sestřel čtyř Bf 109.

Mk.VI se zúčastnily také akcí na Dálném Východě. 881. peruť na HMS Pursuer a 882. peruť na palubě HMS Searcher byly nasazeny u British East India Fleet, ale válka skončila před jejich nasazením do bojů. Obě lodě se vrátily do Británie v říjnu 1945 a eskadry byly ve stejném měsíci rozpuštěny.

Wildcat Mk. VI sloužil u 22 eskader FAA, včetně 700., 722., 748., 757., 771., 787., 794., 811., 813., 815., 819., 821., 825., 835., 838., 846., 850., 852., 853., 856., 881. a 882. peruť. Další Wildcaty byly přiděleny nebojovým eskadrám, jako výcvikové, testovací a pro tažení cílů. FAA rychle vyřadila Martlety/Wildcaty z výzbroje pro skončení války.

Velká Británie byla jedinou zemí, která používala tyto stroje kromě USA.    

Zdroje:
Don Greer: F4F Wildcat in action