Main Menu
User Menu

Lockheed Ventura v letectvech Commonwealthu

Autor : 🕔03.01.2022 📕2.304
Rozpočet valka.cz 2022 : 104.000,- Kč Příjmy doposud : 64.452,- Kč
♡ Chci přispět


Ventury RNZAF nad Šalamounovými ostrovy.

Z 200 Lockheed Ventura Mk.IIA (FD568-767) sloužilo jen 25 strojů u RAF. Tato verze byla objednána v rámci Lend-Lease a lišila se od americké zejména výzbrojí, kdy byly původní kulomety 0.303in nahrazeny 0.50in. Hřbetní věž Martin s dvojicí kulometů 0.50in nahradila věž Boulton-Paul. Zbytek těchto strojů byl předán RCAF nebo USAAF pod označením B-34.

Kanadské Mk.IIA byly určeny jako výcvikové, sloužily zejména u No. 340 Operational Training Unit (OTU) v Pennfield Ridge a No. I Central Flying School v Trentonu. Ve službě USAAF obdržel B-34 název Lexington. Protože objednané počty již překračovaly potřebu, byly velké počty Ventur předány letectvům Commonwealthu. Kanada a Jižní Afrika obdržely 260 Mk.I, zatímco přes 350 PV-1 (pod americkým označením) bylo předáno RAAF, RNZAF, RCAF a SAAF.

PV-1 byl stejný stroj jako Ventura, objednaná Brity, jen byl plně vybaven pro námořní průzkumnou roli. Kapacita nádrží se zvýšila z 1 345 US galonů na 1 607 galonů, dvě nádrže pod křídly mohly nést po 155 galonech, zatímco dvě další nádrže v pumovnici mohly nést 490 galonů. Pohyblivé kulomety z přídě byly odstraněny. V pumovnici mohl stroj nést místo nádrží 3 000 lb bomb, torpédo nebo šest hlubinných náloží o 325 lb. První let PV-1 se konal 3. 11. 1942, bylo vyrobeno 1 600 kusů v závodě Vega.


Průzkumný bombardér US Navy Lockheed PV-1 Ventura za letu, cca 1943.
U.S. Navy, commons.wikimedia.org

PV-1 byly dodávány RAF pod názvem Ventura GR Mk.V a řada jich byla předána jednotkám Commonwealthu. V RAF byly letouny Mk.V vybaveny No. 519 a 521 Coastal Command Squadron. Ve Středomoří je obdržely No. 13 a 500 Squadron.

No. 624 Squadron, která vznikla jako No. 1575 Special Duties Flight, krátce používala několik Ventur Mk.V v roce 1943 z Maison Blanche v Alžíru, většina operací této jednotky byla přísně tajná.

V prosinci 1942 začala Ventury používat No. 459 Squadron RAAF, společně s Hudsony, ze základny v Libyi. Eskadra létala na námořní hlídky a noční nálety na cíle v Řecku a na Krétě, než Ventury nahradily v červenci 1944 Baltimory.


Ventura Mk 1 v RAF
RAF official photographer, commons.wikimedia.org

No. 4 a II Communications Unit byly vybaveny Venturami Mk.IIA v květnu 1943 a používaly je až do roku 1947. No. 13 Squadron RAAF obdržela Ventury GR Mk.V pro službu na Nové Guiney, než je nahradil Bristol Beaufort.

Kromě malého počtu GR Mk.V z kontraktu RAF, obdrželo RCAF 137 PV-1, které spolu s Mk.V sloužily u No. 8, 113, 115, 145 a 148 Squadrony.

No. 8 Squadron používala tento typ na Aljašce v letech 1942 a 1943 a odevzdala Ventury, když byla jednotka rozpuštěna 25. 5. 1945 v Patricia Bay.

No. 113 Squadron sloužila od dubna 1943 do srpna 1944 na pobřeží Atlantiku, poté byla rozpuštěna.

No. 115 Squadron používala Ventury do srpna 1944, zatímco další jednotkou, sloužící na Aljašce byla No. 139 Squadron.


487. peruť RNZAF v Methwoldu začátkem roku 1943
commons.wikimedia.org

Po válce byla řada Ventur přestavěna pro tažení terčů, jiné byly využívány jako transportní. První Ventury Mk.I a Mk.II byly dodány SAAF v Ysterplaatu v roce 1942. Typ používaly No. 22, 23, 25, 27 a 29 Squadron SAAF. Většina jednotek byla přidělena k ochraně spojenecké lodní dopravy kolem Mysu Dobré naděje, zatímco No. 22 Squadron byla přesunuta v roce 1943 na Střední Východ, kam se později přesunula i No. 17 Squadron. Obě eskadry byly přezbrojeny na Ventury GR Mk.V a operovaly ze základen v Alžíru, na Sardinii a Gibraltaru.

Konference vedení SAAF z 26. 11. 1946 rozhodla, že 62 Ventur Mk.IIA a 86 GR Mk.V zůstane ve službě. Venturami byly vybaveny No. 21 a 60 Squadron v Zwartkopu, zatímco No. 24 Squadron byla umístěna v Bloemspruitu. Další jednotky, kterém používaly Ventury, byly Bombing, Gunnery and Air Navigation School v Langebaanwegu a No. 17, 22 a 27 Coastal Squadron.

Operace Ventur v SAAF v první linii skončily v roce 1951, kdy byla rozpuštěna No. 24 Squadron, pokračovaly poté ve službě jako VIP transportní do roku 1960. RNZAF obdrželo 23 B-34/Ventura Mk.IIA (NZ4583-4605), původně určené jako náhrada Hudsonů, pro No. 4 (BR) Squadron v Nausori na Fidži. Nakonec Hudsony pokračovaly ve službě spolu s novým typem do roku 1944, kdy byly přezbrojeny na PV-1. Většina strojů starších verzí byla přesunuta k No. I Bomber OTU, zatímco další byly používány pro výcvik posádek. Po dodávce 116 PV-1 jimi byly vyzbrojeny No. 1, 2, 3, 4, 8 a 9 Squadron RNZAF a byly nasazeny jako bombardovací, průzkumné a záchranné na Šalamounových ostrovech. Poslední Ventury skončily ve službě u No. 2 Squadron v roce 1946.

Kromě jednotek Commonwealthu sloužily Ventury v malém počtu mimo USA krátkou dobu u Flotille 6F Svobodných Francouzů v roce 1944. 14 PV-1 sloužilo u brazilského letectva po válce, zde byly označeny B-34.  

Přeloženo z Model Airplane International 53 (prosinec 2009).

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔03.01.2022 📕2.304