Portugalsko na frontách Světové války

Autor: Karl Schlange / Schlange 🕔︎︎ 👁︎ 7.885

Po vypuknutí bojů První světové války vyhlásilo Portugalsko v roce 1914 neutralitu, která vydržela až do roku 1916. Neustále stupňující se napětí především s Německem bylo ukončeno 9.3.1916 vyhlášením války Portugalsku, ze strany Německa. První neoficiální boje proběhly na území koloniální Afriky. Končící 19. století a první dekáda 20. století byly ve znamení zápasu velmocí o kolonie. Říšské Německo se do něj zapojilo se značným zpožděním, když už byla většina „volných“ území rozebrána. Velká Británie se snažila část německého hladu po koloniích uspokojit na úkor starých a slabých koloniálních zemí jako bylo Portugalsko. Vlastní Světové válce přímo předcházela marocká krize, kterou se podařilo zažehnat. Jedním z předmětu tajných vyjednávání mezi Angličany a Němci od toku 1911 do července 1914 bylo i území Portugalské Angoly, které si měly velmoci v plánu rozdělit mezi sebe s tím že většina by připadla Německu, která v přípravě převzetí založilo Angola-Bund v roce 1912. V době eskalace mezinárodního napětí po Sarajevském atentátu, vyslalo Portugalsko na jižní hranici Angoly vojenské posily. Po vypuknutí bojů mezi Dohodou a Spolkem zpočátku doufali Němci v Jihozápadní Africe v možnost zásobování přes portugalské hranice, to se ale díky odmítavému postoji guvernéra nekonalo a naopak došlo i internaci osob německé státní příslušnosti. Po několika neškodných potyčkách překročila 19.10.1914 hranice, bez portugalského svolení, německá jednotka. Následnou přestřelku u Naulila zaplatili životem 3 němečtí důstojníci. Němci se v odvetu rozhodli pro překvapivý útok na portugalskou pohraniční hlídku, kdy zabili 2 důstojníky, 1 seržanta, 5 vojáků a 1 civilistu – útok je známý jako masakr u Cuangar. 18.12.1914 proběhla větší akce, kdy 2000 německých koloniálních vojáků zaútočilo na pevnost Naulila, kdy po tvrdém odporu nejprve Portugalci ustoupily k městu Humbe, kde po dalším německém útoku a výbuchu muničního skladu v pevnosti Roçadas opustili portugalci město Humbe a stáhli se dále na sever. Oblast Humbe Portugalci dobyli zpět až v červenci 1915. Dva dny poté Němci v Jihozápadní Africe kapitulovali.


Portugalské jednotky se naloďují do Angoly.
commons.wikimedia.org

Reklama

První padlé z bojů s Němci měli Portugalci ale na opačné straně u Maziua v Mozambiku kde 24.8.1914 došlo k přepadu pohraniční hlídky. Do Mozambiku také dorazilo posilou 1527 vojáků, dopravených britskými loděmi v říjnu 1914. Většina bojů roku 1915 proběhla právě zde na hranicích s německou Jihovýchodní Afrikou. Mimo boje v koloniích docházelo ke střetům na moři, mezi portugalskými dopravními loděmi a převážně ponorkami. Boje v Africe pokračovaly až do konce Světové války.

23.2.1916 na britský nátlak došlo k zabavení 36 německých a rakousko-uherských lodí kotvících v Lisabonu, Němci zareagovali vyhlášením války 9.3.1916, Rakousko-Uhersko se přidalo 15.3.1916. 15.7.1916 Portugalsko se stalo členem Dohody a o týden později došlo k zahájení formování portugalského expedičního sboru (Corpo Expedicionário Português - CEP) v Tancos v síle 30 tisíc vojáků pod velením generála Norton de Matos. Expediční sbor se měl stát součástí britského expedičního sboru. Na francouzskou žádost došlo 7.1.1917 k vytvoření samostatného těžkého dělostřeleckého sboru (Corpo de Artilharia Pesada Independente) kdy Portugalci poskytli dělostřelce z pobřežní obrany a námořnictva jako obsluhu pro železniční kanony, které dodali Francouzi. Dělostřelecký sbor podléhal francouzskému velení, skládal se za štábu a tří smíšených oddílů, každý oddíl se skládal ze tří baterií, jedné baterií ráže 320mm, druhé dvě byli vyzbrojeny rážemi 240mm a 190mm.


Portugalské jednotky se vyloďují v Brestu.
commons.wikimedia.org

2.2.1917 se v Brestu vylodili první příslušníci portugalského expedičního sboru, po výcviku v zákopovém boji 4.4.1917 dorazili na frontu v úseku britské první armády a 30.5. převzali svůj úsek fronty. Původním záměrem bylo mít zesílenou pěší divizi, došlo ale k reorganizaci dle britského vzoru na armádní sbor o dvou divizích se sborovými jednotkami doplněním několika praporů, což bylo vhodnější k převzetí samostatného úseku fronty. Na konci října 1917 bylo ve Francii na 60 tisíc portugalských vojáků. Od 6.11.1917 CEP převzal „Portugalský sektor“ fronty u Neuve-Chapelle v šířce 12 km.

4.6.1917 odrazily jednotky 35. pěšího praporu větší německý útok. Další silný německý útok proběhl 17.8.1917 a byl odražen 2., 3. a 7. pěším praporem, za což byl zmíněn v hlášení velení 1. armády. V prosinci 1917 došlo v Portugalsku ke změně vlády a otázka smysluplnosti bojů na straně Dohody se probírala domácím tiskem – což se odrazilo i na morálce jednotek na frontě. Síla expedičního sboru klesla do dubna 1918 cca o 10% díky ztrátám na frontě a dovolenkám důstojnického sboru. Posily nepřicházely a jednotky díky tomu zůstávaly na linii fronty déle do vystřídání.

2.3.1918 po dělostřelecké přípravě s plynem silný německý útok zatlačil 4. pěší prapor k ústupu do záložních zákopů. Protiútok 4. praporu podpořený 12. a 17. praporem ukončil německý útok. Další portugalské útoky proběhly 9. a 18.3. následované výpadem 3. dubna.

4. dubna došlo v 7. pěším praporu k odmítnutí rozkazu nástupu do předních zákopů, které opustil o několik dní dříve. Bylo rozhodnuto o stažení Portugalců k odpočinku a jejich nahrazení Brity. 6.4. britská 55. divize West Lancashire převzala úsek portugalské 1. divize. Zbytek úseku zabraly jednotky 2. divize, jejíž stažení bylo plánováno na 9.dubna. K tomu už ale nedošlo, protože Němci spustili hlavní útok.

Ráno 9. dubna 1918 měla 2. divize na frontě 4. brigádu na severu, 6. brigádu ve středu a 5. brigádu na jihu. V záložních pozicích byla 3. brigáda z 1. divize. Těžká dělostřelecká palba o 4 hodině ranní začala bitvu o La Lys, známou také jako operace Georgette nebo bitva o Estaires. 6. německá armáda vrhla do útoku 8 divizí (v první vlně 35. pěší, 42. pěší, 1. bavorská záložní a 8. bavorská záložní, v druhé vlně 8. pěší, 117. pěší, 81. záložní a 10. doplňující) které zaútočily na portugalské pozice. Na úseku 4. brigády útočila 42. německá divize, přes statečnou obranu kolem osmé hodiny začalo být obkličováno levé křídlo, kde se Němci vklínili do spojení mezi Portugalci a Brity. Pod tlakem portugalští vojáci ustoupili do Laventie, kde se bránili do 11 hodiny než je útočníci převálcovali. 35. německá divize útočila středem proti 6. portugalské brigádě, kde se rychle převalila přes linie zákopů 1. a 2. praporu. 1. a 8. bavorská záložní divize rozdrtila pozice 17. praporu 5.brigády v předních pozicích i 11. praporu 6. brigády v záložních zákopech. 10. a 4. prapor se udržely. Jednotky 1. bavorské záložní divize obsadily Canse du Raux, kde zničily okolo jedné hodiny odpoledne štáb 5. brigády. Její velitel plukovník Manuel Martins padl v boji. Okolo 10:30 se postupující Němci dostali k portugalským dělostřeleckým bateriím nepřetržitě střílejícím od rána a obsadili je do 11 hodiny dopoledne. Zbytky 2. divize pozbyly soudržnost. Na pomoc dorazily záložní jednotky britského XI. Sboru, které se zbytky portugalských jednotek držely své pozice přes noc až do poledne 10. dubna, než byl průlom uzavřen britskou 50. divizí (Northumbrian).  Portugalské ztráty dosáhly 35% početního stavu.

Reklama

Zbytky Corpo Expedicionário Português byly staženy do zázemí k zotavení. Do bojů se vrátila nejdříve 1. divize na krátké období v červnu 1918. Po reorganizaci do tří brigád o devíti pěších praporech došlo k opětovnému nasazení do bojů v září 1918. v říjnu se čtyři z nich zúčastnily posledního útoků Dohody.

Do příměří 11.11.1918 Corpo Expedicionário Português ztratilo 2160 padlých, 5224 zraněných a 6678 zajatých vojáků. Plánovaná samostatná letecká jednotka nebyla nikdy aktivována, a portugalští piloti sloužili rozptýleni ve francouzských letkách.


Portugalští váleční zajatci v roce 1918
commons.wikimedia.org

Celkem Portugalsko ztratilo na všech bojištích 8 145 padlých, 13 751 raněných a 12 318 zajatých/pohřešovaných. Na moři bylo potopeno 96 portugalských lodí (100 193 BRT) a 5 lodí bylo poškozeno (7 485 BRT) německými ponorkami.


Portugalský vojenský hřbitov ve Francii poblíž La Bassee
commons.wikimedia.org

Mírovou konferencí ve Versailles, bylo Portugalsku předáno území přístavu Kionga z Německé Východní Afriky jako odměna za podporu válečného úsilí Dohody.

Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Naulila
en.wikipedia.org/wiki/German_campaign_in_Angola
www.euronews.com/2018/04/09/portugal-relives-day-of-wwi-horror-in-worst-ever-defeat
en.wikipedia.org/wiki/Portugal_during_World_War_I
en.wikipedia.org/wiki/Portuguese_Independent_Heavy_Artillery_Corps
en.wikipedia.org/wiki/Portuguese_Expeditionary_Corps

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více