Main Menu
User Menu

Chodská medaile 10. střeleckého pluku ruských legií

Autor : 🕔17.10.2019 📕569
Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 81.134,- Kč
♡ Chci přispět

Květoslav Growka

Sběratelé znají z Měřičkova katalogu medaili s názvem Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny. Ovšem její název je zcela jiný, byla ustavena pod názvem Chodská medaile. Jde o klasický příklad rozdílu mezi odbornou faleristikou a našim sběratelstvím, které v minulosti vůbec nebralo do úvahy dekrety a etue k vyznamenáním.

V roce 1947 začalo Sdružení příslušníků 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny chystat oslavy 30. výročí založení tohoto bývalého 2. záložního pluku ruské legie. Stejně jako ostatní legionářské pluky se rozhodli vydat pamětní medaili a jednatel sdružení Adolf Ryneš oslovil bývalé členy: „Nárok na ni má každý, kdo u tohoto pluku sloužil. Cena medaile jest Kč 100,-, do kteréžto ceny jest započten dekret a veškeré s tím spojené výlohy. Tuto částku poukaž ihned přiloženou složenkou.“ Medaile byla poté předávána v červnu 1948 na sjezdu bývalých příslušníků v Brně. Jejím nositelem se stal i pplk. Otakar Skládal, jehož písemná pozůstalost se nachází ve Státním okresním archivu Jeseník ve Sbírce archiválií různého původu.

Otakar Skládal se narodil 2. 12. 1894 v Močidlanech, okr. Nitra. Domovskou příslušnost měl v Kojetíně, okr. Přerov. Od šk. r. 1906/7 navštěvoval c. k. státní gymnázium v Kroměříži, poté přešel na gymnázium do Prostějova, kde 14. 7. 1914 odmaturoval. Sny o civilní kariéře přerušilo vypuknutí války, Skládal v říjnu 1914 nastoupil do rakousko-uherské armády k polnímu dělostřeleckému pluku 25. V květnu 1915 byl přeložen k pěšímu pluku 36, s nímž jako velitel čety bojoval na ruské frontě a byl v říjnu 1915 zajat. Do čs. legií se přihlásil v říjnu 1917, kde byl po absolvování důstojnického kurzu zařazen k 10. střeleckému pluku.

Stručně k dějinám pluku: Předchůdce, 2. čs. záložní pluk, vznikl v Žitomíru 22. 10. 1917, pluk samotný vznikl reorganizací 12. 7. 1918 s názvem Karla Havlíčka - Borovského, od 17. 12. 1918 Jana Sladkého - Koziny. Po vzniku, jako 2. čs. záložní pluk, součást Čs. záložní brigády, po jejím zrušení podléhal 2. střelecké divizi, během vystoupení rozdělen až do září 1918 mezi Vladivostockou a Nižněudinskou skupinu, boje na Povolžské frontě u Simbirska a Bugulmy, odchod z fronty, velitelství 2. čs. záložního pluku reorganizováno ve Vladivostoku 12. 7. 1918 na velitelství 10. čs. střeleckého pluku Karla Havlíčka - Borovského, od 17. 12. 1918 10. čs. střeleckého pluku Jana Sladkého - Koziny, od 1. 2. 1919 součást 3. střelecké divize, ochrana magistrály v úseku Ačinsk - Krasnojarsk - Kansk a ruského zlatého pokladu v Irkutsku, na jaře 1920 se přesunul do Vladivostoku, v červenci 1920 odjel do Československa.

Do vlasti se Skládal vrátil 10. 8. 1920 jako poručík 10. střeleckého pluku Jana Koziny Sladkého a zůstal dále v armádě. Potvrzení, že je legionářem, mu vydalo Ministerstvo národní obrany v Praze 13. 11. 1920. Dne 4. dubna 1921 mu byl pod matr. č. 22.805 udělen Válečný kříž. Dále získal Revoluční medaili a Medaili vítězství.

Nejprve působil v letech 1920–1921 u dělostřeleckého pluku 6 v Brně, od roku 1921 pak v různých funkcích u dělostřeleckého pluku č. 7 v Olomouci, dislokovaného v kasárnách Prokopa Holého, kde byl 22. 12. 1922 povýšen do hodnosti štábního kapitána, v roce 1927 na majora a 18. 12. 1929 do hodnosti podplukovníka. V roce 1926 absolvoval kurz velitelů oddílů, v roce 1932/1933 a 1936 kurz pro velitele vojskových těles. V květnu 1934 byl přemístěn k dělostřeleckému pluku 4 v Josefově, kde byl velitelem I. a pak II. oddílu. Počátkem roku 1938 byl přemístěn k nově vzniklému dělostřeleckému pluku 13 v Chlumci nad Cidlinou jako velitel II. oddílu v Novém Bydžově. Za mobilizace na podzim 1938 zastával funkci velitele dělostřeleckého pluku 13. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 odešel k okresnímu úřadu v Novém Bydžově a v roce 1941 byl přeložen do výslužby. Na konci války poskytoval informace Rudé armádě a od 5. 5. 1945 byl ve službě u posádkového velitelství v Novém Bydžově a od 30. května jeho velitelem. To však na potvrzení o účasti v národním odboji podle zákona č. 255/46 Sb. nestačilo, pplk. Skládal obdržel „jen“ dne 15. 7. 1949 písemné poděkování ministra národní obrany gen. Svobody. Podle zákona č. 72/1946 Sb. byl zpětně dnem 5. 5. 1945 opět povolán do činné služby. Posléze se přestěhoval do Dědic u Vyškova, kde se stal zatímním velitelem dělostřeleckého pluku 54. Ve Vyškově byl 14. 7. 1946 s ostatními důstojníky přítomen návštěvě prezidenta republiky dr. Beneše. V tomto období získal sadu vyznamenání zakládaných podle zákona č. 268/1936 Sb. o řádech a titulech, jímž Národní shromáždění 21. října 1936 v § 1 pověřilo vládu, aby se souhlasem prezidenta republiky mohla zřizovat řády a čestné odznaky jak pro československé státní občany, tak pro cizince. Podle § 3 mohla vláda dále zřizovat pamětní odznaky. Skládal obdržel tyto dekorace:

  • Pamětní odznak dobrovolníků z let 1918-1919
  • Záslužný odznak 1945 Čs. obce dobrovolců
  • Pamětní odznak 1938 Čs. obce dobrovolců
  • Pamětní medaile FIDAC
  • Chodská medaile
  • Pamětní medaile Za věrnost a brannost Slovenska
  • Štefánikův pamětní odznak I. stupně
  • Stříbrná pamětní medaile IV. pluku Stráže svobody v Plzni

Změna politické orientace Československa v únoru 1948 zasáhla většinu předválečných důstojníků. I Otakar Skládal byl zproštěn vojenské služby a přeložen do výslužby (s bydlištěm v Přerově) ke dni 1. ledna 1950. Vzhledem k tomu již zřejmě neobdržel plukovní Kozinův pamětní odznak. Po nuceném ukončení vojenské kariéry se s rodinou odstěhoval do Jeseníku, kde získal místo vedoucího objektů Čs. státních lázní v Dolní Lipové. Později našel zaměstnání u Rudných dolů jako strážný v závodech Vápenná a Vlčice. V roce 1968 se snažil reaktivovat svůj statut legionáře. Stal se členem Čs. svazu protifašistických bojovníků a nakonec obdržel 9. 5. 1975 Čestný odznak okresního výboru ČSPB v Šumperku. Jeho vyznamenání se však nedochovala, pouze dekrety k nim.


Dekret Chodské medaile, 15. 3. 1948 (SOkA Jeseník)


Pplk. Skládal (druhý zleva) s prezidentem Benešem (SOkA Jeseník)

Další články autora

Autor : 🕔17.10.2019 📕569