Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 4.

Autor: Pavel Jaroslav Kuthan / Pavel J. Kuthan 🕔︎︎ 👁︎ 11.185

Vývoj Aktivních záloh v letech 2005 - 2006

Po vzniku krajských rot AZ u jednotlivých KVV nebyla zprvu koncepce výcviku těchto jednotek zcela ujasněna. Samotný vznik AZ byl spíše odrazem žádostí a nadšení samotných dobrovolníků a AČR sama se s jejich existencí tehdy často potýkala. Někteří představitelé armády bohužel tehdy ještě (někteří bohužel dodnes) nepochopili smysl a charakter služby AZ a přínos těchto jednotek pro AČR.

Reklama

Nepodařilo se například často u obsazení velitelských funkcí splnit původní požadavky – tj. aby do funkcí velitelů rot a jejich zástupců byli zařazováni záložní důstojníci, kteří byli dříve VZP (vojáci z povolání), aby do funkcí velitelů čet byly zařazováni záložní důstojníci se ZVS, s patřičnou kvalifikací a zkušenostmi. 

1. běh kurzu průzkumu a atraktivnosti výcviku AZ, VVP Dědice, 2007

Původní požadavky na odbornou přípravu velitelů a specialistů tehdy byly: Velitelé rot (VR) a čet () – absolvování vojenské školy, školy důstojníků v záloze nebo kurzu vojáků v záloze. Ti vojáci v AZ na těchto velitelských funkcích, kteří uvedené neabsolvovali, měli absolvovat 21denní velitelský kurz pro VR a 14denní velitelský kurz pro VČ ve VA Vyškov. Velitelé družstev (Vdr) – absolvování poddůstojnické školy. U těch vojáků v AZ na těchto funkcích, kteří PŠ neabsolvovali, bylo předpokládáno, že absolvují 5denní velitelský kurz pro Vdr ve VA Vyškov. Specialisté včetně řidičů – pokud nebyli již dříve vycvičeni na požadované vojenské odbornosti, rovněž se pro ně předpokládal 5denní kurz ve VA Vyškov. Stálý problém byl především s řidiči, kdy nebylo umožňováno přecvičení a kromě vojenského řidičského průkazu na daný druh vozidla bylo potřeba prokázat i výkon funkce řidiče v době ZVS a držení ŘP na danou skupinu vozidel

Příslušníci AZ dobrovolně pomáhají při odstraňování následků škod ve slovenských Vysokých Tatrách, 2005

Reklama

Slavnostní nástup královéhradecké pěší roty AZ, 2007

Pro nedostatečný počet hlásících se dobrovolníků z těchto určených segmentů bylo nutné často improvizovat a do funkcí VR často zařazovat i ty, kteří ne zcela splňovali tato požadovaná kritéria a podařilo se je splnit často až postupem času – buď získáním vhodného kandidáta, splňujícího tato kritéria nebo zvýšením potřebných kompetencí určeného velitele, který zpočátku těchto kritérií nedosahoval. Jednalo se např. o velitele s VŠ vzděláním, důstojníka či absolventa (aspiranta) v záloze, bez zkušenosti služby vojáka z povolání (VZP). Postupem času se částečně podařilo tyto rozdíly dohnat odbornými kurzy a především nadšením a snahou samotných dobrovolníků. V mnoha jiných případech však jsou vysokoškolsky vzdělaní specialisté často dosud pomíjeni při obsazování odborných funkcí. Zmiňované kurzy pro velitele a specialisty (řidiči ad.) probíhaly ve Vyškově v rámci Ředitelství výcviku a doktrín. Zpočátku jejich náplň nebyla nijak pevně a efektivně stanovena a silně se improvizovalo. Často tak samotná jednotlivá cvičení jednotek AZ byla odrazem především zkušeností a praxe velitelského sboru (v negativním smyslu zase i jeho nezkušenosti). Původně byl předepsán maximální počet dní k výcviku za rok na 18 dní (z toho se doporučovalo cvičení dělit na dvě týdenní cvičení a 8 dní cvičit o víkendech – záleželo však na rozhodnutí Krajského vojenského velitelství - KVV), později byly dny navýšeny na 21 dní v roce.


Z výcviku jihlavské pěší roty, VVP Libavá, 2008


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005

Prvotní plán zahájení výcviku počítal původně s tím, že rok 2004 bude rok přípravný - s tím, že proběhne ukázkové cvičení ve VVP Boletice /v červnu 2004/ za přítomnosti ustavených velitelů rot s  námětem činnosti strážního stanoviště u ODOS (objekty důležité pro obranu státu). Jednotky AZ však začaly cvičit již dnem 1. 1. 2004, vzhledem ke všeobecnému nadšení a nedočkavosti. Tak se i ukázkové cvičení víceméně minulo účinkem. Taktéž se nestihlo dokončit potřebné logistické zabezpečení jednotek a toto se dohánělo v rámci již započatého výcviku dlouhou dobu.


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005

Reklama


Z výcviku královéhradecké pěší rota ve VVP Libavá,  2005

Pro tuto počáteční neujasněnost koncepce výcviku pěších rot AZ (úmyslně nyní nezmiňuji tankovou rotu u 73. tpr. a rotu „Z“ u 601. skss., které procházely vlastním výcvikem u útvarů), kdy často při cvičení rot, na které byli příslušníci AZ příslušným KVV povoláni, bylo improvizováno s větším či menším úspěchem při tvorbě vlastních záměrů výcviku, nakonec vznikl ve spolupráci některých velitelů pěších rot, VA Vyškov, koordinátora AZ v KaNGŠ a Velitelství sil podpory a výcviku ve Staré Boleslavi potřebný plán výcviku pěších rot AZ v tříletém výcvikovém cyklu. Jeho nosnou myšlenkou bylo organizovat výcvik od 1. 1. 2006 tak, že první rok bude zaměřen k výcviku jednotlivce, druhý rok k secvičení na úrovni družstva a třetí rok na úrovni čety v rámci pěší roty. Plán vznikl po dlouhotrvajícím jednání s kompetentními funkcionáři, na základě tlaku některých velitelů rot a AZB. Tento plán byl postoupen prostřednictvím KVV velitelskému sboru pěších rot, který se jím měl při výcviku řídit, případně byla i dána volnost k výběru témat. I to se dařilo mnohdy s větším či menším úspěchem, kdy byly shledány některé problémy. Na straně jednotek AZ to bylo u některých jejich příslušníků (jednalo se skutečně pouze o jednotlivce, kteří zřejmě nepochopili plně charakter a smysl existence AZ – často následně řady AZ opustili) to, že se nedokázali podřizovat výcviku a vojenské disciplíně. Na straně VZP to bylo v některých případech nepochopení smyslu AZ, v některých případech i jakési přehlíživé chování VZP k příslušníkům AZ (v návaznosti vždy spíše na inteligenci a osobní vyspělost každého VZP) a jejich vnímáním jako „záklaďáků“.

Během prvních tří let výcviku se také následkem např. různých schopností velitelů krajských pěších rot, ale také problémů příslušníků AZ doma či v zaměstnání se zaměstnavateli, zvýšila fluktuace a to i na velitelských funkcích (výměna některých velitelů v rámci rot AZ z důvodu nízkých kompetencí nebo ukončení dohody o zařazení do AZ). Z této příčiny a také z důvodu nejednotnosti výcviku se projevily brzy rozdíly ve sladěnosti a stupni výcviku těchto rot. Roty se schopnými veliteli postupovaly v programu výcviku mnohem rychleji než ostatní roty, které se potýkaly s nedostatkem kvalitních velitelů nebo vyšší fluktuací. Tento stav trval po celé období 2005-2008.

Citelné problémy byly taktéž v oblasti výstrojního zabezpečení, kdy příslušníci AZ (zejména u pěších rot) byli vystrojováni na rozdíl od profesionálních vojáků podle norem přijatých ještě v době vojenské základní služby (u jednotek AZ u bojových útvarů byli dobrovolníci dovystrojeni na standard daného útvaru z jeho vlastních rezerv). Dále i v oblasti finančního zabezpečení, kdy po dobu vojenských cvičení pobírali příslušníci AZ v rámci refundací svých mezd v letech 2004-2006 od 60% do 95 % (dle počtu vyživovaných osob) svých skutečných platů ze zaměstnání - teprve od roku 2007 byly tyto rozdíly zrušeny. Obecným cílem výcviku pěších rot AZ bylo jak vytváření kvalitní zálohy pro použití za stavu ohrožení státu a válečného stavu, např. ke střežení ODOS, tak i jejich příprava pro řešení dalších krizových situací na území daných krajů (např. povodně, sněhové kalamity, zabezpečení prostoru kolem likvidace úniku nebezpečných látek apod.). Obecně byl jejich výcvik koncepčně stanoven pro charakter pěších a strážních jednotek s částečnými schopnostmi záchranných jednotek. Jednotky AZ u bojových útvarů (tanková rota a rota „Z) byly nadále cvičeny dle standardu těchto útvarů. Kromě účinné pomoci při odstraňování následků povodní v ČR v letech 2002 a 2006, pomáhali příslušníci některých jednotek AZ i při odstraňování následků živelných pohrom ve slovenských Tatrách v letech 2004 a 2005 (zejména jihomoravské pěší roty AZ).


Z výcviku skupiny Commando Z v rámci sk. Commando VVP Dědice při přípravě 12. kontingentu VP do zahraniční mise v Iráku, srpen 2006

Ne všechny příslušníky zmiňovaných pěších rot AZ naplňoval tento systém a náplň výcviku, který často pokulhával v realitě za zmiňovaným plánem v důsledku různých subjektivních i objektivních potíží. Záleželo především na schopnostech a pozitivním přístupu daných KVV (a v podstatě i dalších částí struktury AČR) a také výrazně na schopnostech velitelů rot. Někteří prokázali skvělé schopnosti, což se projevilo i ve vysokém stupni plnění úkolů výcviku, jinde naopak byly výsledky výcviku mizivé a do jisté míry to bylo i obrázkem daného KVV, jak se svou pěší rotou AZ pracovalo. Zároveň také dobrovolníci jiných vojenských odborností neměli příliš možnost se v rámci krajských pěších rot AZ realizovat v udržování své vojenské odbornosti.

V průběhu času se příslušníci jednotek AZ měli možnost účastnit i soutěží či soustředění v rámci AČR i mimo ni a to i v zahraničí. Například na střeleckých a dalších vojensko-odborných soutěžích se často příslušníci jednotek AZ ve výsledném pořadí umisťovali velmi dobře. Bohužel dlužno říci, že na rozdíl od VZP, kteří jsou ze svých jednotek na tyto soutěže vysíláni a náklady jsou jim většinou propláceny útvarem, si příslušníci AZ náklady (startovné atd.) hradili a hradí stále většinou sami, často na úkor svých rodinných rozpočtů.


Z výcviku skupiny Commando Z v rámci sk. Commando VVP Dědice při přípravě 12. kontingentu VP do zahraniční mise v Iráku, srpen 2006

Poprvé na veřejnosti prezentovaly Aktivní zálohy svůj výcvik na jaře 2004 na Dnu pozemního vojska (akce „Bahna), kdy příslušníci 1. tankové roty AZ předvedli krátkou samostatnou ukázku součinnosti s ženijní jednotkou AČR. Následně se brzy začaly prezentovat se svou úrovní výcviku při propagačních akcích na veřejnosti i některé pěší roty.

Výcvik některých příslušníků krajských pěších rot byl také obohacen v některých případech o další výcvikové možnosti, např. účast malé skupiny příslušníků královéhradecké pěší roty (tzv. Commando Z – por. Mgr. Kuthan) na cvičeních skupiny Commando z Univerzity obrany Brno (pplk. doc. Ing. Flasar), kteří se v rámci této skupiny účastnili v roce 2006 i příprav tří kontingentů Vojenské policie (10., 11., a 12.) do zahraniční mise v Iráku, představujíce tehdy úspěšně jednotkám kontingentů opoziční síly. Na základě organizačních aktivit bylo podobných obohacujících prvků ve výcviku více i u jiných pěších rot AZ (např. spolupráce středočeské pěší roty AZ s VTM Lešany apod.).

Dne 1. 1. 2005 vstoupil v platnost nový zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve kterém byl již nově charakterizován i voják v aktivní záloze. Dne 28. 6. 2005 se ve Vyškově konala konference k AZ. Účastnil se jí i tehdejší NGŠ genpor. Štefka. Konference vyhodnotila dosavadní vývoj výstavby a výcviku jednotek AZ a byla místem (spíše však jen chtěla být místem) řešení nedostatků a problémů, spojených s výcvikem a vystrojením příslušníků AZ. Mnoho problémů však ani na základě této konference vyřešeno nebylo, i přes několik velmi emotivních projevů některých mluvčích z řad velitelského sboru AZ, kteří o problémech výcviku a zabezpečení mluvili jasně a v plné šíři. Hlavním přínosem tak alespoň bylo vydání druhé (náhradní) soupravy polní uniformy vz. 95 každému příslušníku AZ pro umožnění převlečení na cvičení při nepříznivém počasí apod. Další palčivé otázky, např. problém se zaměstnavateli v uvolňování na cvičení, nedostatečná výstroj, nedostatky ve výcviku a přípravě, problémy ve vztahu s některými částmi struktury armádní hierarchie atd., vyřešeny nebyly.

Čestný odznak štábního kapitána Václava Morávka

Personální naplněnost krajských pěších rot se v průběhu let 2004-2008 pohybovala průměrně zhruba na 50%, přičemž malý počet rot se v naplněnosti blížil 80%, ale byly i roty, které měly svůj stav výrazně pod 50%. Je třeba zmínit za uvedené období odliv některých dobrodruhů z AZ, dále těch, kteří nesplnili zdravotní či morální kritéria pro službu v AZ, většinou však těch, kteří z různých osobních důvodů museli rovněž řady AZ opustit. U posledních zmiňovaných byl nejčastější problém se zaměstnavateli z důvodu uvolňování na cvičení – proto v obavě ze ztráty zaměstnání mnoho dobrovolníků z řad AZ odešlo. Další důvody byly většinou i rodinné a finanční – svobodní a bezdětní dobrovolníci dostávali tehdy zprvu pouze 60% náhrady mzdy za dobu nepřítomnosti v zaměstnání. Příliv nových dobrovolníků byl (a je stále) velmi pozvolný, což ještě ztěžovaly například i zdravotní prohlídky nových zájemců ve vojenské nemocnici (které musejí po roce 2005 absolvovat všichni noví zájemci o službu v AZ stejně jako zájemci o službu v poměru VZP, přičemž v letech 2005-2006 byla kritéria absolvování těchto prohlídek stejná jako u VZP), které byly tvrdé a o mírné snížení jejich kritérií pro AZ se zasadil NGŠ arm. gen. Štefka po opakovaných žádostech některých velitelů rot.

Z hlediska celkové naplněnosti Aktivních záloh lze za roky 2004-2008 sledovat tyto početní stavy k 1. 1. jednotlivých let: rok 2004 – 1346 dobrovolníků, rok 2005 – 1312 dobrovolníků, rok 2006 – 1112 dobrovolníků, rok 2007 – 1101 dobrovolníků, rok 2008 – 1.134 dobrovolníků.

Průměrný věk příslušníků AZ se pohyboval v letech 2005-2008 kolem 36 let. Velké procento nových zájemců bylo věkově mladší k této hranici a postupně z řad jednotek AZ odchází i část věkově starších příslušníků. Je otázkou, zda do budoucna bude tedy docházet ke trendu „omlazení“ jednotek AZ nebo se tento věkový průměr bude zvyšovat.

Do roku 2006 byly krajské pěší roty, tanková rota „Československých legií“ a Rota Z jediné jednotky AZ. Vzhledem k přetrvávající nenaplněnosti pěších rot nebyla tehdy vůle velení armády tyto jednotky dále rozšiřovat. Na základě zájmu některých skupin příslušníků AZ však nakonec došlo k realizaci myšlenky o rozšíření a vzniku dalších jednotek. Došlo tím i k přílivu části nových dobrovolníků, specializovaných odborností, kteří do té doby o službu ve stávajících jednotkách zájem neměli. Již v červenci 2005 byla zahájena organizačně výstavba mechanizované roty AZ u 163. tankového praporu v Přáslavicích (nakonec bylo realizováno až v roce 2007, u 72. mpr.). Dále, ještě v roce 2005, byla zahájena organizace pontonové roty a ženijní mostní roty v Bechyni (354. žen. most. pr.), rovněž vznikl i záměr organizace družstva duchovní služby, tiskové a informační služby, a též družstva psovodů u Veterinární základny Grabštejn.


Z výcviku karlovarské pěší roty, VVP Hradiště, 2008

V rámci Vojenské policie potom vznikly tři rámcové prapory AZ teritoriálních sil VP (801., 802. a 803. prapor AZ ts. VP). Vojenská policie se tak rozhodla využít přínosu, který jednotky AZ nabízely a vybudovat si rovněž svou vlastní zálohu. V minulosti si své zálohy pro případ potřeby Vojenská policie již tvořila. V letech 2000 – 2002 i zde probíhala některá dobrovolná vojenská cvičení. Vzhledem k reorganizaci VP však v roce 2002 byla tato cvičení přerušena a vznik AZ tak skýtal pro VP novou možnost přípravy vlastních záloh na bázi AZ. Protože jednotky VP se účastní i zahraničních vojenských misí a plní specifické úkoly, bylo logické, že například v případě válečného stavu by rovněž měly případné ztráty. Navíc v rámci tzv. povinných záloh neexistoval systém výcviku v odbornosti VP. Jedinou možnou zálohou VP tak do té doby byli bývalí příslušníci VP, kteří odešli ze služebního poměru do zálohy, případně příslušníci jiných bezpečnostních sborů, kteří již ukončili svoji aktivní službu a byli vzati zpět do vojenské evidence. Právě tomuto neutěšenému stavu u VP měl pomoci vznik zmíněných tří rámcových praporů AZ VP. Ty vznikly k 1. 10. 2005 na teritoriálních velitelstvích v Táboře, ve Staré Boleslavi a Olomouci. Výcvik příslušníci těchto praporů zahájili v roce 2006. Jedná se pouze o rámcové prapory, v nichž se počítá pouze s personálním obsazením velitelských a některých dalších funkcí vojáky AZ, kteří projdou standardním i odborným výcvikem VP, kdy jednotlivé další funkce v rámci družstev, čet a rot zůstávají kromě velitelských neobsazeny a počítá se s jejich doplněním až v případě válečného ohrožení vybranými povolanými „povinnými zálohami“. Zájem VP se tak týkal především důstojníků a praporčíků AZ, kteří již v minulosti měli zkušenosti s prací bezpečnostních složek a splňovali požadovaná kriteria, s ohledem na jejich zařazení.

Tehdejší situace v některých krajských pěších rotách tak měla za následek odchod některých příslušníků z pěších rot do nově vznikajících jednotek AZ u VP, ať již z důvodu slibovaného odborného výcviku, velitelských funkcí, mezilidských vztahů v rámci některých rot nebo případně dalších osobních pohnutek. Tyto nové jednotky AZ VP brzy prošly avízovaným výcvikem v rámci standardů VP ve Vyškově a od podzimu 2006 přímo u jednotlivých útvarů VP, kde se zapojily do jejich činnosti a plánu přípravy. Bohužel u některých pěších rot měl odchod zájemců do jednotek AZ u VP za následek až skoro rozpad velitelského sboru. První tři běhy výcviku příslušníků AZ VP proběhly na Odborné škole VP ve Vyškově. Po následném splnění zkoušek z požadovaných teoretických a praktických zkušeností v květnu 2007 se tito dobrovolníci stali znalými příslušníky VP. Vznikem jednotek AZ u Vojenské policie a dalších výše zmíněných specializací tak byl rozšířen sbor aktivních záloh z hlediska vojenských odborností.

(autor je dlouholetým příslušníkem AZ AČR)

Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím 15 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to sám zažil, co jsem si pamatoval či co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží maximálně přibližovat. Děkuji laskavému čtenáři za pochopení. Autor.​

Hlavní použité prameny:
Archiv autora
Archiv Asociace záložních brigád, o.s.
Archiv mjr. Ing. Líbezného Arnošta
Archiv kpt. Ing. Mojžíše Milana
Archiv kpt. Mgr. Trávníčka Františka
Ministerstvo obrany České republiky. .
PAJER, Jaroslav. Historie aktivní zálohy v datech. Nepublikováno, studijní materiál.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více