Dvojí metr při posuzování událostí

Autor: Hana Lukešová / Kopretina 🕔︎︎ 👁︎ 14.099

Pro představu si můžeme připomenout myšlenku díla Georga Orwella, že všichni lidé (zvířata) jsou si rovni, někteří jsou si však rovnější (prasata). Světové společenství vždy a za jakýchkoli okolností používá dvojí metr na Izrael, jedinou demokratickou republiku na Blízkém východě. Pro oživení paměti vzpomeňme jen na reakce „světa“ (OSN, EU, USA) na aktuální dění v blízkovýchodním regionu.

1) Na rozkaz prezidenta Bašára Assada povraždila syrská armáda 2 300 odpůrců syrského režimu. Hillery Clintonová označila tuto hanebnou událost jen za „politováníhodnou“. Ovšem nesešla se ani Rada bezpečnosti OSN , aby tyto zločiny odsoudila. Dovedeme vůbec popustit uzdu fantazii, jaká by byla reakce světa, kdyby Izrael povraždil během krátkého časového úseku na 2 300 Palestinců?

Reklama

2) Zatímco je Palestinská správa vinna ostřelováním izraelského území raketami, zabíjením a mrzačení izraelských civilistů, vláda palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse platí výplaty uvězněným arabským teroristům. A reakce prezidenta Obamy? USA nadále vyplácí finanční pomoc Palestinské samosprávě a ani EU nejedná jinak. Jen za rok 2010 přispěl americký prezident 600 miliony dolarů do palestinského rozpočtu.Opět si zkusme představit takabsurdní situaci, v níž by naše (česká) vláda vyplácela tučné odměny doživotně odsouzeným zločincům (např. Roubal či manželé Stodolovi).

3) A jak vypadá situace v Íránu? Íránský předák Mahmúd Ahmadinežád systematicky potlačuje veškeré známky odporu prostých íránských obyvatel. Írán patří mezi země, kde je trest smrti používán v masovém měřítku. Íránská vláda podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, nazývá Izrael „mikrobem, rakovinným vředem“, který musí být „operativně odstraněn“. Světová veřejnost mlčí, jen málokdo je ochotný postavit se za Izrael. Americký plukovník James P. Zumwalt se vyjádřil proti přísnějšímu postupu vůči Íránské islámské republice.

4) V Iráku dochází k drastickým protikřesťanským útokům, nejenom američtí a evropští politici, ale i Vatikán mlčí. Italští biskupové vyjadřují pouze „hluboké politování“, ale k účinnější reakci se nikdo neodhodlá. Tak, jak mnozí světoví politici nečinně přihlíželi k vyvražďování Židů za druhé světové války, tak přihlížíme ke „konečnému řešení křesťanské otázky“ v Iráku, iráčtí křesťané mají jen tři možnosti, konvertovat k islámu, opustit zemi anebo zemřít.

5) A Izrael? Čímpak se provinil, že opět čelí zuřivé nenávisti? V srpnu 2011 izraelská vláda schválila výstavbu 930 nových bytů ve východním Jeruzalémě. Reakce světa nenechala na sebe dlouho čekat. Palestinský vyjednavač Saib Irikát zuřil, prohlásil, že výstavba bytových jednotek je proti míru, USA, EU, OSN, Rusko a Turecko označily tento čin za „hanebný“. Vrchní představitelka diplomacie EU Catherine Ashtonová rovněž na půdě evropského parlamentu vyjádřila „hluboké zklamání a zděšení“. Nad čím? Nad budovatelským úsilím?

Jaký to kontrast, zatímco vyvražďování křesťanů v Iráku, brutální potlačování opozice v Iráku a Sýrii, zločiny v Íránu nevyvolávají téměř žádné reakce, tak plán izraelské výstavby v Jeruzalémě - která nepotlačuje opozici, nevede ke genocidě obyvatelstva -se setká s takovou zuřivou a nesmiřitelnou nenávistí světových organizací, médií i politiků.

Od pradávných dob platí, že vítězové ve válce rozhodují o novém uspořádání světa. Izrael si ve vnucené válce vydobyl jen záruky své bezpečnosti. Jinak to provedl Sovětský svaz v r. 1945, kdy si přivlastnil, co uznal za vhodné, změnil mapu světa bez ohledu na nějaká práva obyvatel různých zemí. Dodnes neodčinil žádné křivdy a bezpráví spáchané ve jménu vítězství na miliónech obětí a řadě zemí. Nevrátil zcizená území a domovy masově přesídlovaným obyvatelům. Tato obrovská země ovládla prstenec satelitů - údajně „pro své bezpečí“. Další OTÁZKA proto zákonitě zní: Proč by měl Izrael, malá zemička v nepřátelském a nenávistném moři nepřátel, vydávat všanc své bezpečí, případně svou existenci? Jediná cesta, která by vedla k řešení stále výbušné situace na Blízkém východě, je cesta mírových jednání a dohod, ne však jednostranných rozhodnutí o vytvoření samostatného palestinského státu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více