ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Autor: Michaela Bendová 🕔︎︎ 👁︎ 11.735

6. Klasifikace a vytvoření databáze

Po skončení terénní prospekce byly všechny digitální souřadnice naměřené přístrojem GPS Trimble importovány do programu Arcmap, prostřednictvím ArcGIS 9.3. Nyní všechny body prošly stejným procesem jako zpočátku tvorby modelu. Jako podkladové mapy byly použity - ortofotomapa, mapy II. vojenského mapování a rastrová mapa RETM, které zprostředkovává nová verze mapového serveru ESRI. Na základě toho, musely být některé úvozy vyřazeny. Stalo se tak v případě, kdy značení v mapě nebyla dostatečně přesná. A až po kontrole těchto naměřených bodů na celkové přehledné mapě celého průběhu stezky bylo zjištěno, že tyto úvozy vedou jiným směrem. Naopak na lokalitě Domažlice byl při terénním výzkumu nalezen úvoz, který v mapách značený vůbec nebyl. Následně byly všechny naměřené body spojeny do linií, které představovaly reálné úvozy. Dále podle map vojenského mapování byly tyto linie prodlouženy tak, aby zachovaly směr a délku dřívější komunikace. Tato metoda umožnila určení směru především v hraniční oblasti, kde bylo zachované větší množství reliktů cest, na rozdíl od velmi intenzivně zemědělsky využívaného Plzeňska. V této oblasti se muselo pro vyplnění určitých úseků, ve kterých nebyly nalezeny žádné reliéfní útvary, použít dosud nalezené archeologické nálezy a písemné zdroje. Samozřejmě všechny tyto úpravy byly vypracovány tak, aby co nejvíce splňovaly všechny geomorfologické a společenské aspekty pro vedení této dálkové stezky. Výstupem této práce je několik grafických map, které budou postupně představeny při popisu průběhu Řezenské stezky (Kučera – Macháček 1997, 150 – 153). Současně s touto fází práce byla také vytvořena deskriptivní matice v programu Microsoft Office Access.

Po celou dobu terénního výzkumu a následně při vypracování mapy jsem si kladla otázky, v jakých oblastech a při jaké nadmořské výšce se zachová největší množství úvozů v tomto vymezeném polygonu a proč tomu tak je. Abych na tyto otázky nalezla odpovědi, bylo třeba vypracovat deskriptivní matici, ve které byly vyplněny jak formální, tak i prostorové vlastnosti jednotlivých úvozů (Neustupný 2010, 67 – 69). Aby nám tato databáze poskytla potřebné výsledky, byly jako objekty vybrány samotné úvozy, které jsou v databázi zastoupeny příslušnými alfanumerickými kódy. První část je vždy tvořena počátečními písmeny lokality a druhá část znamená číslo úvozu. Deskriptory zahrnovaly jejich vlastní hodnoty, přičemž v databázi se nachází objekty, které byly měřeny GPS a blíže popisovány, ale také ty objekty, které z časových důvodů nebylo možné takto zpracovat. U takových reliktů cest některé informace chybí. Z důvodu malého počtu zde nebyly zahrnuty ani „hraniční kameny“. Všechny deskriptory byly rozděleny na dvě skupiny – formální a prostorové. Do každé z nich byly vybrány nominální, kardinální i ordinální deskriptory. Mezi kardinální se řadí nadmořská výška, která zahrnuje rozmezí, v němž se úvoz nachází. Dále do této kategorie řadíme šířku dna a délku stěn. Protože každý úvoz se různě vyvíjí a jeho forma není po celé jeho délce stejná, do deskriptivní matice byly zapsány průměrné rozměry. Všechny tyto hodnoty měly reálné číslo, takže se s nimi může dále počítat.

Reklama

Jako nominální deskriptory byly vybrány - katastr, bývalý okres, geologické podloží, druh půdy, dnešní využití a světová strana. V tomto případě byl určen její směr například V - Z. Dále byly vypracovány hodnoty jako dnešní stav – v tomto případě byly určeny možnosti – viditelný, poškozený nebo zasypaný a souřadnice jednotlivých úvozů, které nepředstavují reálné číslo. Poslední hodnoty určené jako nominální se týkaly současné podoby úvozu. Jelikož tyto hodnoty nevytváří lineární vektorový prostor, nedají se aplikovat v žádné matematické analýze (Neustupný 2007, 107). Pokud bychom s nimi přesto chtěli pracovat, musela by se databáze upravit tak, aby tyto deskriptory byly dichotomické. To znamená, vybrat nejčastěji opakovanou hodnotu a zaměřit se na její prezenci a absenci. Jako tomu může být v případě dalších dvou deskriptorů – tvar úvozu a tvar stěn. V tomto případě jsou možné pouze dvě možnosti. Při klasifikaci reliktů byl určován profil U nebo V (Nový 2008, 13).

Poslední vytvořené deskriptory byly dichotomické, které, jak již bylo výše řečeno, znamenají přítomnost či nepřítomnost dané hodnoty. V deskriptivní matici jsou zastoupeny kódy 0 nebo 1. V tomto případě zde převažovaly jednoznačně vlastnosti prostorové, které na základě své absence či prezence měly charakterizovat prostředí, ve kterém se úvoz nachází (Neustupný 2007, 106). Pro tento druh deskriptoru byly vybrány hodnoty potok, les, pole, současná komunikace a absence či prezence katastrální hranice, po které by úvoz vedl. Výhodou těchto deskriptorů je, že se dají použít v matematických metodách například ve vektorové syntéze (Neustupný 2005, 130; Macháček 1997, 35).

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více