Rakety z Libanonu na Izrael a izraelská odveta

Autor : 🕔30.08.2013 📕2.502

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Minulý týden byl plný dramatických událostí na Blízkém východě – stovky mrtvých při chemickém útoku v Damašku, 25 zavražděných egyptských policistů na Sinajském poloostrově, zatčení vůdce Muslimského bratrstva, 36 udušených vězněných stoupenců muslimských bratrů, propuštění bývalého prezidenta Husního Mubaraka po dvou letech ve vězení, skoro 50 mrtvých při pumových útocích na sunnitské mešity v libanonském Tripolisu nebo běžné teroristické atentáty v Iráku. Čtvrteční odpálení čtyř raket z Libanonu na západní Galilej v Izraeli se v záplavě těchto zpráv skoro ztratilo. Střely způsobily jen šok třem lidem a materiální škody, i když jedna jen těsně minula domov pro seniory u města Akko.

Raketový útok na Izrael odsoudil i sám libanonský prezident Michel Sulajmán, který jej označil za porušení příměří, a dokonce i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Izrael v pátek podnikl odvetný nálet a oznámil, že armáda zasáhla „síť tunelů, které nepatří Hizballáhu“. Ten totiž rakety neodpálil – přihlásila se k nim sunnitská teroristická organizace napojená na al-Káidu, která si říká Brigády Abdulláha Azzáma.

Izrael však nezaútočil na její cíle, ale na základnu Lidové fronty pro osvobození Palestiny Ahmada Džibríla. Ta nad útokem vyjádřila údiv, protože čtvrteční rakety neodpálila. Izrael nevysvětlil, proč si vybral právě ji, ale v pozadí jeho rozhodnutí nelze hledat západní logiku, protože politika na Blízkém východě se řídí jinými pravidly. Odveta měla být všeobecným varováním, že bude-li třeba, Izrael je připraven i k většímu boji. Kdyby se odvety zdržel, arabský nepřítel by si to vysvětil jako znamení slabosti.

Militantní teroristická Lidová fronta, spojenec Bašára Asada podporovaný Íránem a zapřísáhlý nepřítel Izraele i jakékoli mírové dohody s ním, jej ostřelovala už dříve. Svůj hlavní stan má v Sýrii a podle zpravodajských služeb je hlavním kandidátem na otevření nové protiizraelské fronty v Golanských výšinách, kterou Izraeli v květnu pohrozil Bašár Asad po zničení skladu zbraní v Damašku izraelskou raketou. A libanonské vládě a Hizballáhu měla odveta v těsné blízkosti Bejrútu naznačit, že mají lépe bránit provokacím ozbrojenců na svém území.

To, že střely tentokrát neodpálil Hizballáh, neznamená, že by hnutí změnilo politiku – naposledy před třemi týdny odpálilo bomby u hranic, které zranily čtyři izraelské vojáky. Hizballáh už řadu let zcela ovládá jižní Libanon a libanonská vláda a armáda nemá nad tímto územím žádnou kontrolu. I mezinárodní jednotky UNIFIL, které mají dohlížet na dodržování příměří s Izraelem, smějí jen tam, kam je Hizballáh pustí. Čtvrteční raketový útok však naznačuje, že jeho vláda v oblasti slábne.

Šíitský Hizballáh sponzorovaný Íránem a Asadovým režimem byl dlouhá léta mnoha Araby považován za hrdinskou organizaci schopnou vojensky vzdorovat Izraeli, ale od jeho loňského zapojení do syrské občanské války na Asadově straně jeho popularita prudce klesá. Vyvolal hněv sunnitů a jeho objekty jsou stále častěji terčem jejich útoků.

Také čtvrteční rakety na Izrael byly zřejmě nepřímo namířeny i proti Hizballáhu. Sunnitští ozbrojenci doufali, že Izrael bude za útočníka považovat právě šíitské hnutí a zaměří na něj i svou odvetu. Ta by mohla vyvolat novou válku, která by oslabila schopnosti Hizballáhu na syrské frontě.

Izrael to ví a do konfliktu se nechce nechat zatáhnout. Páteční vzdušná odveta byla nepříliš ničivá a pouze varovná, i když to byl první izraelský útok na Libanon od války s Hizballáhem v roce 2006.

V Libanonu působí stále větší množství sunnitských teroristických skupin. Nejaktivnější jsou zmíněné Brigády Abdulláha Azzáma, které operují na celém Blízkém východě a mají na svědomí i útoky na egyptské vojáky, izraelský Ejlat nebo jordánskou Akabu. Letos už několikrát napadly i cíle Hizballáhu. Ten proto nemá v současnosti o větší konflikt s Izraelem zájem – řady jeho nepřátel se množí stejně jako počet útoků na jeho cíle. Pomstu za páteční atentáty na sunnity v Tripolisu mu o víkendu přísahala dokonce i severoafrická Al-Káida v islámském Maghribu.

Vzhledem ke krvavým událostem v regionu nevzbudila izraelská odveta větší mezinárodní zájem. Čtvrteční raketový útok na Izrael však zdůraznil skutečnost, že teroristických skupin v jeho sousedství stále přibývá. Džihádisté už působí na nepřerušovaném území od Iráku až ke Středozemnímu moři a jsou stále silnější.

Uveřejněno s laskavým svolením autorky.

Paní Gita Zbavitelová pracovala pro agenturu Reuters, českou redakci Rádia Svobodná Evropa a Český rozhlas 6, dnes Český rozhlas Plus. Dlouhodobě sleduje a komentuje dění na Blízkém východě, zejména v Izraeli a na palestinských územích. 

vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

 

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔30.08.2013 📕2.502

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago