Úvodem

Tovární sériová výroba civilních zbraní začala v Československu prakticky až po 2. světové válce (před válkou se prodávala jen lovecká verze opakovačky vz. 24 - vzor Mauser), kdy největší zbrojní závody hledaly nové výrobní programy aby využily kapacity dříve zaměřené výhradně na vojenskou výrobu. Zbrojovka Brno zahájila už po roce 1945 výrobu svých kulovnic Z, určených pro domácí a středoevropský trh (a zřejmé i brokovnic ZP), v roce 1946 pak malorážky ZKM451 a kulovničky Hornet ZKW 465.

A kolik ..zetek" se vyrobilo? - Nebylo jich málo, i když v pramenech uváděné počty se podstatné liší: údaj z ledna 1958 uvádí počet vyrobených kusů 38 185 (přičemž už v roce 1957 nebyla zbraň ve výrobním programu), údaj z doby kolem roku 1955 ale uvádí 22 647 kusů, vyrobených do roku 1954 (vlastně tedy do roku 1950 - poté byla výroba na čtyři roky přerušena), a k tomu pak v následujících letech dalších 1500 kusů.

Kulovnice ZG 47 v ráží 8x64S s původní luxusní pažbou (nahoře) a v ráží 7x57 se standardní pažbou jen lehce modernizovanou (dole)

Požadavky na novou zbrojováckou kulovnici vycházely do značné miry z původního Galašova návrhu z roku 1945:

prodloužit nábojový prostor ve schránce o 2 mm (pro stávající náboje s největší délkou střely); pojistku, jističi úderník proti odpálení a současné i závěr proti otevření a ovladatelnou i při použití dalekohledu; tvar a vyhnuti kliky, umožňující co nejnižší montáž dalekohledu; výklopné dno nábojové schránky pro snadné vybití zbraně; pouzdro závěru, upravené pro rychlou montáž dalekohledu: možnost stranové regulace hledí a výměny mušky bez nástrojů; jednoduchou stavitelnou spoušť bez napínáčku; minimalizaci prstenců na hlavni, ovlivňujících její kmitání; úpravu technologie výroby hlavní tak, aby zbyl za komorou dostatek materiálu pro přechodový kužel: speciálně pro Anglii - krátku pažbu, mohutné předpažbí; hodné strmou pistolovou rukojeť.

Od M 23 k ZB 47

Vývoj zbraně s uvedenými úpravami a s firemním označením M 23 (kupodivu ale určené speciálně pro trhy USA a Kanady) byl ukončen v listopadu 1946. Zbraň figuruje již v nabídce firmy na rok 1947, a to ještě pod označením ,,kulovnice mod. 23 (Galašova)". A škála ráží? - Také zajímavá, protože spíše evropská: 6,5 x 57, 7 x 57, 7 x 64, 8 x 57S, 8 x 60S a 9,3 x 62. Celková hmotnost zbraně se pohybovala mezi 3,2-3,35 kg Podle následného průzkumu trhu v cílových zemích pak byly navíc požadovány populární západní lovecké ráže 30-06 Sprg, 270Win a 8 x 64S, kterým však současné uspořádání závěrového mechanizmu nevyhovovalo (určité výhrady byly také k funkci spoušťového mechanizmu). Konstrukce byla proto upravena a na základě přesně specifikovaných požadavků bylo zhotoveno 40 prototypů nového modelu ZG 47 (ZG - Zbrojovka Galaš a rok ukončení vývoje), upraveného i pro výše zmíněné americké ráže: závěr už umožňoval aplikaci každého náboje o celkové délce maximálně 86,5 mm. 20 zbraní bylo opatřeno standardní pažbou a 20 luxusní pažbou typu Monte Carlo. Zbraně byly dokončeny koncem roku 1947 a předány podniku zahraničního obchodu (PZO) KOVO k novému průzkumu zahraničního trhu.

Popis konstrukce ZB 47, její výhody a nevýhody

ZG 47 je založena na adaptovaném systému Mauser a existuje v lehkém a těžkém provedení. Lehký model je konstruován pro ráže 7 x 57, 7 x 64, 8 x 57JS, 8 x 60S, 30-06 Sprg a 270 Win. těžký model pro ráže 8 x 64S, 9.3 x 62 a 5,6 x 61 vom Hoffe. Mohutné pouzdro závěru nemá vybrání pro plnění schránky z pásku a disponuje velkou dosedací plochou pro uložení v pažbě, takže je velmi tuhé. Hlava pouzdra má vnitřní dosedací přírubu, zaručující naprosto kolmé dosednutí hlavně vzhledem k ose závěru. Pouzdro je upraveno pro aplikaci zaměřovacího dalekohledu na snadno snímatelné montáži. Masivní tělo závěru je z jednoho kusu a se třemi symetrickými uzamykacimi ozuby. Zdokonalená páková pojistka na pravé straně závěru jistí napnutý úderník i závěr, lze ji dobře (a prakticky bezhlučně) ovládat i při zalícení zbraně a jejímu ovládání nepřekáží ani namontovaný dalekohled. Lze ji dodatečné aplikovat i na starší model Z i na systémy Mauser vz. 24 a vz. 98.

Nastřelováni lovecké kulovnice ZG 47 ve Zbrojovce Brno

Schránka pro pět nábojů, u těžkého provedeni pro čtyři, řešená pro každý druh nábojů zvlášť, má vylisovaná svislá opěrná žebra, bránící osovému pohybu nábojů při výstřelu, a tím deformacím měkké olověné špičky poloplášťových střel. Výklopné dno schránky zaručuje snadné a rychlé vybití zbraně. V zájmu zlepšení rozptylu, stability polohy bodu středního zásahu, omezeni vibrací a úhlu zdvihu nemá hlaveň ve tvaru táhlého kuželu žádné výstupky ani zápichy a její hmotnost byla zvětšena o 200 g. Hlaveň samotná je uložena v předpažbí volně (k předpažbí jednotné pažby je připevněna klouzavě prostřednictvím zvláštní spojky umožňující pohyb hlavně při její tepelné dilataci).

Na přání zákazníka nabízela zbrojovka dokonce i úpravu hmotnosti zbraně odlehčením hlavně, ovšem jen pro ráže 7 x 57, 8 x 57S, 270Win a 30-06 Sprg, stejnou adaptaci však odmítala provádět pro ráže 8 x 64S, 9,3 x 62S. 5,6 x 61S vom Hoffe a podobné vysoce výkonné náboje.

Hlaveň nese otevřená mířidla na prstencových objímkách, pájených měkkou pájkou. Perličková muška, zasunutá do prstence axiálně, je rychle vyměnitelná bez nástrojů za mušku jiné stavební výšky, jednoplátkové hledí na 200 m je zasunuto do prstence kolmo k ose hlavně a reguluje se stranové dvěma šroubky. Délka záměrné činí 440 mm.

Detailní pohled na pouzdra závěrů obou zbraní

Zbraň je vybavena podepřenou, tzv bleskovou spouští, takže nepotřebuje napínáček. Galašova spoušť přitom umožňuje nastavení odporu spouště v rozmezí 0,75-2 kp (7,5-20 N) a délky spouštění od 4 do 2 mm, stavět lze i propad spouště. Úderník se vyznačuje krátkým chodem a stejnoměrnými údery na zápalku, což je podmínkou přesné střelby. Zbraň se vyráběla pouze v polopažbeném provedení se standardní pažbou nebo s luxusní pažbou Monte Carlo. Robustnější tvar pažby byl zvolen s ohledem na její pevnost a odolnost v nejrůznéjších klimatických podmínkách. Vzdálenost botky od spouště činí 355 mm, takže vyhovuje pro střední a velké postavy povrchová úprava je provedena lněným olejem nebo šelakem a leštěním. Velká pozornost byla věnována přesnosti zapažbení.

Posudky došly z Afriky, Indie a Kanady, všechny vysoce příznivé, bez jediné připomínky nebo stížnosti. Kanadská dovozní firma jen litovala, že nemůže model obdržet v dostatečném množství už v roce 1951.

Zdálo se, že kulovnice ZG 47 bude mimořádně úspěšným obchodním artiklem zbrojovky, mezitím ale bohužel přituhla studená válka a nové armádní velení v čele s nechvalně známým Alexejem Čepičkou zastavilo výrobu civilních zbraní ve prospěch zvýšené výroby vojenského materiálu.

V roce 1950 byl také bohužel zakázán vývoz loveckých a sportovních zbraní na Západ, přerušen veškerý styk s odběrateli, a příprava sériové výroby byla proto zastavena. Veškeré výrobní kapacity pak byly v letech 1950-1955 směrovány k zajištění obranyschopnosti státu výrobou speciálních programů.

Až v roce 1954 byl - po čtyřleté přestávce -vývoz do všech zemí opět povolen. Na technické poradě v Praze dne 25. 11. 1954 v sídle Konstrukty byly následně schváleny některé požadavky na zavedení sériové výroby nových moderních zbraní. Okamžité bylo možno nastartovat výrobu zavedených typů Z, ZKM451 a brokovnice ZP, urychlit se měla příprava výroby ZG 47 a ZKM 452. Současné byly stanoveny příslušné výrobní kvóty a přijata potřebná opatření.

Podélný řez mechanismem kulovnice ZG 47 a puškohledem

Výroba ZG 47 tak byla v roce 1955 přece jen zahájena a koncem roku už byly k dispozici první kusy ověřovací série. V roce 1956 už se zbraně pravidelné dodávaly podle požadavků KOVO a výrobního plánu, nepříznivě se ale začaly projevovat následky přerušení styků s odběrateli, nulový průzkum trhu a ztráta odbytišť: konkurenční firmy mezitím trhy obsadily svými výrobky v téžkém i lehkém provedení a na nejnovéjší druhy nábojů, zatímco ZG 47 vrhlo KOVO na trh v sice dokonalejším, ale pouze téžkém provedení a bez jakéhokoliv propagačního materiálu (vzorná technická brožura se dodávala ke zbraním až koncem roku 1956). Dosažené výsledky prodeje byly kvůli tomu velmi skromné.

Export byl zahájen v roce 1956 a v roce 1958 se zbraň vyvážela do 40 zemí všech světadílů. K nejdůležitějším odběratelům patřil Súdán, Etiopie, Thajsko, Rhodesie, Jižní Afrika. Švédsko, Kanada a Polsko, pochopitelné v rážích oblíbených v té které zemi. Kulovnice se také stala osvědčeným dárkovým předmětem pro význačné státníky při významných státních návštěvách.

Celkem se mělo vyrobit 20 400 ks kulovnic ZG 47. včetně ..pohotovostní rezervy" 800 ks, výsledky dvou let sériové výroby ale uvádějí do konce roku 1957 jen 10 778 kulovnic a k tomu 2000 závěrových systémů. V roce 1957 se údajné podařilo prodat jen 1468 ks a pouze 12 závěrových systémů.

Lovecká kulovnice ZG 47 měla i méně známou sportovní verzi, mistrovskou terčovnici ZG 47-T. určenou pro mezinárodní standard 3 x 60 ran na 300 m. Vznikla v letech 1957-1958 a vyráběla se v rážich 6,5 x 55, 7 x 57, 8 x 64S, 9,3 x 62, 30-06 Sprg a 7,62 x 54R sovětský. S ohledem na export se dodávala jak se zaměřovacím dalekohledem, tak i s dioptrem, a to v dřevěné kazetě s montážním náčiním a čištěním. Měla 700 mm dlouhou hlaveň, chránítko mušky a sportovní pažbu s lícnicí, ,,dírou pro palec", závodní botkou a s robustním předpažbim s podpěrou. Hmotnost zbraně činila 8 kg s možností jejího zvýšení až na 9 kg, délka záměrné dosahovala 950 mm.

Zdá se, že kromě některých selhání ministerstva přesného strojírenství (nedostatečné kontakty se zahraničím) a PZO (nezájem o prodej a větší obrat) byly některé nedostatky i v Galašově konstrukci: ,,P/bs podstatné konstrukční zlepšení v pojistce, schránce a hledí se ukazuje konstrukční zesílení, zvětšení váhy a hledí jako nevýhoda výrobku. Někteň zákazníci pokládají tuto kulovnici za výprodej dřívější vojenské výroby."

A tak, zatímco mělo být v roce 1958 ve výrobě 6000 kulovnic ZG 47, bylo rozhodnuto vzhledem k značnému předzásobeni Omnipolu naplnit požadavky PZO jen na první čtvrtletí, což obnášelo 1350 kompletních zbraní a dalších 900 v součástkách. Zbývajících 4650 mělo být uskladněno ,,v hotových součástkách mimo hlaveň a pažbu'', což mělo usnadnit kompletaci podle aktuálních požadavků ráží a typů pažeb.

Pohled na zadní část závěru s odjištěnou pojistkou.

Podle dostupných informaci se nakonec udržela Galašova kulovnice ve výrobním programu až do roku 1960 (montáž z hotových dílů pak probíhala až do roku 1963), přičemž bilanční zpráva z roku 1964 uvedla jako důvod ukončení výroby "nedostatek výrobních ploch v mechanických dílnách" a také to, že nebylo možno touto zbraní pružné reagovat na časté požadavky zahraničních zákazníků na širší sortiment ráží od 222 Rem až po těžké ráže tropické. V reakci na to pak byla vyvinuta nová kulovnice se třemi délkami závěrového systému - ZKK 600-603 bratří Kouckých.

Vyčíslení počtu vyrobených kusů Činí podle zbrojováckých materiálů jednak 17 925 zbraní a 2000 závěrových systémů, jednak ale také 20 061 zbraní (pravděpodobné i se závěrovými systémy). Skutečně dodáno jich ale mělo být údajně jen 17 589 ks.

TTD

délka zbraně (mm);	1130
délka hlavné (mm):	600
délka záměrné (mm):	440
hmotnost zbraně (kg):	3,5

Poděkovaní:

Za možnost fotografování zbraní děkuji pánům R. Procházkovi (TERC Rakovník) a JUDr. R Jirkovskému.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 8/2011 vydavatelství Naše Vojsko.