Thajské fregaty - Made in China

Autor: Ivan ˝Zajcev˝ Zajac / Zajcev 🕔︎︎ 👁︎ 15.419

Thajsko je země s velmi dlouhým a členitým pobřežím, jehož kontrola si vyžaduje početné námořnictvo. Jeho důležitost se ještě zvýšila poté, co státy v regionu adaptovaly výhradní hospodářskou zónu, sahající 200 námořních mil od pobřeží. Thajské královské námořnictvo proto počátkem 80. let rozběhlo rozsáhlý modernizační program směřující k nahrazení podivné směsice většinou zastaralých a menších plavidel, kterými tehdy disponovalo. Hlavním cílem programu bylo pořízení větších jednotek schopných operovat na širém moři, kterých měla flotila chronický nedostatek.

Plány na expanzi námořnictva se však potýkaly se zásadním nedostatkem financí. Hospodářská situace Thajska totiž nikdy nebyla příliš růžová, z čehož pramenil i nedostatek financí ve vojenském rozpočtu. V roce 1983 sice byly v USA objednány dvě moderní a silně vyzbrojené korvety třídy Rattanakosin; ty však byly velmi drahé, a proto musela být zrušena zamýšlená stavba třetí jednotky třídy v Thajsku. Jediné možné řešení této situace thajská admiralita shledala v odklonu od tradičních dodavatelů výzbroje – USA a Velké Británie – a jejich nahrazení ČLR. Ta se v 80. letech intenzivně snažila zvětšit export svých zbraňových systémů, přičemž jedním z hlavních taháků měla být jejich nízká cena.

Reklama


Třída F25T představovala první fregaty navržené v čínských loděnicích CSSC výhradně pro export. Na jejich vývoji se však významnou měrou podíleli specialisté z Thajska a SRN

Velení Thajského královského námořnictva v druhé polovině 80. let rozhodlo, že v Číně bude zakoupeno celkem šest fregat. V červenci 1988 byly u sdružení výrobců China State Shipbuilidng Corporation (CSSC) objednány první čtyři jednotky Type 053HT, konstrukčně odpovídající tehdy nejmodernějším čínským fregatám Type 053H2 (v kódu NATO Jianghu III), stavěnýmod roku 1984 pro domácí flotu. Podle původních thajských představ však měly být objednány pouze trupy plavidel bez vybavení, protože kvalita čínských zbraňových a elektronických systémů se v té době zaslouženě netěšila zrovna nejlepší pověsti. Trupy měly být v Thajsku vybaveny systémy západní výroby. Proti tomu se však postavila ČLR, která chtěla předat plně vybavená plavidla a argumentovala, že její cenová nabídka je velmi „přátelská“ a cena fregat je údajně čtvrtinová oproti jejich západním protějškům. Nakonec byl dohodnut kompromis, že budou dodána plně vybavená plavidla, ale část jejich elektronických systémů bude západních, vyrobených v licenci v Číně.Druhý pár objednaných fregatměl být navíc postaven podle upraveného projektu Type 053HT(H).

První čtveřice

I přesto, že fregaty Type 053H2 byly tehdy nejnovější, jaké mohla ČLR nabídnout, jednalo se o zastaralá plavidla, jejichž konstrukce měla kořeny v sovětských fregatách Projektu 50 (Riga) stavěných v 50. letech. Jejich plný výtlak přes 1900 t je řadí k menším jednotkám kategorie a pro relativně malé rozměry nemohou nést vybavení porovnatelné s nejmodernějšími západními víceúčelovými fregatami. Jednotky Type 053H2 a tím i 053HT však byly na rozdíl od předešlých čínských fregat poprvé vybaveny centrální ventilací a klimatizací a nesly větší zásoby pitné vody a PHM. Jiným důležitým vylepšením obou tříd bylo použití nových čínských protilodních střel C-801/C- 801A s doletem40/80 km, které představovaly vylepšený čínský klon francouzských střel MM. 38 Exocet. Odpalovány byly ze čtyř dvojitých OZ. Dělostřelecká výzbroj zůstala na úrovni předešlých čínských fregat a tvoří ji dva 100mm dvojkanony Type 079 čínské konstrukce s francouzským nabíjecím automatem, které dosahují kadence 25 ran/min na hlaveň. Doplňují je čtyři manuálně ovládané protiletadlové 37mm dvojkanony Type 76, což jsou kopie starého sovětského typu V-11 ze 40. let. K ničení ponorek slouží dva pětinásobné vrhače raketových hlubinných pum Type 86 (kopie sovětského RBU-1200) a skluzy a vrhače pro klasické hlubinné pumy.


Fregata Bangpakong na záběru ze září 2009 ještě nese starší protilodní střely C-801A

Důležitou změnou prošel pohon thajských fregat. Původní dva diesely nahradily čtyři řady MTU 20V1163 TB83 s výkonem po 4920 kW, zapojené do soustavy typu CODAD. Ty roztáčejí hřídele dvou šroubů s nastavitelnými lopatkami. Maximální rychlost fregat údajně nepřekračuje 28 uzlů, dosah při ekonomické rychlosti 18 uzlů je 3500 námořních mil a zásoby na palubě postačují na 15 dní provozu. Dobrou stabilitu zajišťují aktivní ploutvové stabilizátory. Posádku tvoří celkem 168 osob, i když ubikace jsou dimenzovány na 206 osob.

Reklama

Senzory zahrnují přehledový radar pro detekci hladinových a vzdušných cílů Type 354, radar Type 352C pro detekci hladinových cílů a navádění protilodních ŘS, systém řízení palby 100mm kanonů Type 343G, SŘP 37mm kanonů Type 341 a navigační radar Decca RM1290A/D. Detekci ponorek obstarává sonar SJD-5A v přídi. Až na navigační radar se většinou jedná o čínské klony sovětských systémů z 50. let, vylepšené domácím průmyslem. Původem z Itálie, ale vyrobený v ČLR je integrovaný systém pro vedení EB Mirage (licenční Elettronica Newton Beta), zahrnující systém pro radiotechnický průzkum Type 211, rušiče Type 318 a 521 a dva vrhače klamných cílů Type 945. Podle některých pramenů nedostaly thajské fregaty na rozdíl od svého vzoru bojový řídicí systém, podle jiných jsou vybaveny čínským systémem ZKJ-3, což je licenční verze italského typu SADOC 2. Komunikační systémy jsou německého původu, stejně jako směrový rádiový zaměřovač Telegon.


Vybavení fregat třídy Chao Phraya bylo již v době zařazení do služby zastaralé. Čínské 100mm dvojkanony nesplňovaly západní bezpečnostní normy a 37mm dvojkanony představovaly konstrukci, pamatující ještě druhou světovou válku

Na druhé dvojici fregat byl zadní 100mm dvojkanon nahrazen letovou palubou pro vrtulník Bell 212/214. Plavidla však nejsou vybavena hangárem a schopnost operací vrtulníků z nich je tak do jisté míry limitována. Jiné změny nebyly provedeny.

Problémy s čínskou kvalitou

Třída dostala jméno Chao Phraya podle první jednotky, jejíž stavba byla zahájena v dubnu 1989. Zakrátko ji následovala druhá fregata Bangpakong a v roce 1990 začala stavba druhé dvojice. Souběžně byl 21. 9. 1989 podepsán kontrakt na stavbu dalších dvou vylepšených fregat F25T. Mělo se jednat o větší jednotky navržené sdružením CSSC ve spolupráci s Thajským královským námořnictvem, které měly být od počátku vybaveny západní výzbrojí a elektronikou a kromě letové paluby také hangárem pro palubní vrtulník.

V polovině 90. let se však začaly objevovat potíže s typickou čínskou „kvalitou“, či spíše nekvalitou první čtveřice fregat. Při inspekcích důstojníků thajské floty v loděnicích Hudong v Šanghaji byla zjištěna celá řada zásadních nedostatků a od té doby se neustále množily výhrady k používanýmkonstrukčním standardům a normám a velmi nízké kvalitě dílenského zpracování. Kromě mizerné kvality svárů lze zmínit třeba velmi nízkou úroveň bezpečnostních standardů plavidel, na kterých byly nataženy elektrické kabely bez odpovídající izolace, nebo byly použity vodotěsné dveře, které nešly zavřít! Dále byla kritizována absence systémů pro detekci poškození a jejich potlačení (tzv. damage control). Zjištěno bylo také, že fregaty Type 053 v řadách čínské flotily trpí stejnými problémy, a proto vyžadují údržbu nezvykle náročnou na čas. Z těchto důvodů Thajsko v září 1990 zrušilo kontrakt na stavbu obou fregat F25T.

Na nátlak ČLR však byl nakonec dosažen kompromis a v programu se dále pokračovalo. Thajsko si však vynutilo, že do konstrukce fregat budou provedeny úpravy navržené německými loděnicemi Blohm & Voss a jejich stavba bude probíhat v loděnicích Zhonghua v Šanghaji s německou technickou asistencí a odborným dohledem. Fregaty dále budou muset v různých stadiích stavby projít německými kontrolami kvality. To vše vedlo ke zdržení celého programu a stavba první jednotky třídy pojmenované Nareusan byla nakonec zahájena až v únoru 1992. V té době již byly zařazeny do služby všechny jednotky třídy Chao Phraya. Po příchodu do Thajska však musely všechny projít rozsáhlými úpravami v domácích loděnicích, které odstranily alespoň část z jejich nedostatků a nedodělků.


Fregata Kraburi, první z dvojice jednotek Type 053HT(H) vybavených letovou palubou pro vrtulník. Na plavidle přistává thajský vrtulník S-70B Seahawk

Němečtí konstruktéři se v Šanghaji rozhodně nenudili a o rozsahu úprav svědčí i fakt, že první zkušební plavby fregaty Nareusan začaly až se 14měsíčním zpožděním. Provedené úpravy přiblížily thajské fregaty na úroveň úspěšných exportních fregat řady MEKO 200. Projekt však musel počítat s jejich stavbou v technologicky méně pokročilých čínských loděnicích a z tohoto důvodu bylo upuštěno od progresivní modulové konstrukce, která tyto německé fregaty proslavila. I přes pomoc loděnic Blohm & Voss však stavbu jednotek F25T nadále provázely potíže. Podle zveřejněných informací nebyly konstrukční úpravy německých projektantů do projektu zanášeny racionálně a nebyly prováděny úpravy dalších dílů, které s nimi přímo souvisely. Výsledkem bylo nelogické vnitřní členění fregat a například v některých odděleních končily průchozí koridory v přepážkách bez průlezů či dveří nebo některé sekce nebyly vůbec přístupné. I přesto si však thajští důstojnici pochvalovali, že konstrukční standardy jsou podstatně lepší než u první čtveřice, i když nadále zaostávají za západními plavidly.

Nareusan a Taksin

Fregaty F25T představují výrazný pokrok proti jednotkám Type 053HT a koncepčně odpovídají moderním západním víceúčelovým fregatám. Jsou také o polovinu větší, díky čemuž nesou podstatně bohatší vybavení včetně hangáru pro vrtulník a vyznačují se vyšším stupněm automatizace procesů. Trup s tzv. hladkou palubou a vyvýšenou přídí zajišťuje lepší plavební vlastnosti na širémmoři, čemuž napomáhají i ploutvové stabilizátory. Pohon je typu CODOG, se dvěma diesely řady MTU 20V1163 TB83 s výkonem po 5880 kW a dvěma americkými plynovými turbínami G. E. LM-2500 s výkonem na hřídel po 20 230 kW, které pohánějí dva šrouby s nastavitelnými lopatkami. Diesely se používají při plavbě ekonomickou rychlostí, plynové turbíny zase při plavbě vysokými rychlostmi. Maximální rychlost fregat je 32 uzlů, dosah při ekonomické rychlosti 18 uzlů je 4000 námořních mil, autonomie provozu je 15 dní. Posádku fregat tvoří 150 mužů.

Vzhledem k širokému použití západního vybavení byly obě fregaty dodány do Thajska nedokončené. Vybaveny byly pouze systémy čínské výroby, z nichž však značná část nese západní rukopis. Mezi ně patřily radar pro detekci vzdušných a hladinových cílů Type 360S (italský RAN-10S), příďový sonar SJD-7 (francouzský DUBA-25), systém pro vedení EB Mirage a protiletadlový systém, odvozený od italského Dardo. Ten je tvořen dvěma 37mm dvojkanony Type 76A v plně automatizovaných věžích (obdoba italských Breda Fast Forty), SŘP Type 347G (italský RTN-20S) a záložním čínským optoelektronickým SŘP JM-83H. Dále fregaty nesly čínské vrhače klamných cílů Type 945.


Během zkoušek fregaty Nareusan bylo zjištěno, že střelba 127mm kanonem Mk.45 způsobuje strukturální poškození přídě. Důvodem byla příliš lehká konstrukce trupu, která musela být zesílena

Reklama

V této podobě byla fregata Nareusan 15. 12. 1994 předána Thajsku a v lednu 1995 doplula do Bangkoku, kde proběhla montáž zbylých systémů vybavení. Plavidlo bylo úplně dokončeno až v říjnu 1995, kdy do Thajska dorazila druhá fregata Taksin. Instalovaná výzbroj byla čistě amerického původu a zahrnovala 127mm víceúčelový kanon Mk.45 Mod. 2, dva čtyřnásobné OZ pro protilodní střely RGM-84A Harpoon s doletem 92 km a dva trojité torpédomety Mk.32 Mod 5 pro lehká 324mm protiponorková torpéda Mk.46 Mod. 5. Podle některých zdrojů se zpočátku plánovalo zachování čínských 100mm dvojkanonů Type 079, ale jejich bezpečnost při střelbě nebyla shledána jako dostatečná. Další zbraní, kterou měly fregaty původně nést, byly protiletadlové ŘS Sea Sparrow odpalované z osminásobného VVZ na přídi. Ty však z finančních důvodů nebyly pořízeny. Řízení palby 127mm kanonu a navádění PLŘS měly obstarávat dva radary STIR 180, nakonec však byl při absenci PLŘS použit pouze jeden. Dále byly fregaty vybaveny nizozemským radarem LW-08 pro detekci vzdušných cílů, navigačním radarem AN/SPS-64(V)15, radarem AN/SPS- -64(V)5 pro navádění vrtulníků a směrovým rádiovým zaměřovačem Telegon. Z dostupných pramenů není jasné, jaký typ bojového řídicího systému plavidla dostala. V rámci dokončovacích prací byly také provedeny dodatečné úpravy jejich konstrukce, stejně jako v případě třídy Chao Phraya.

Z fregat zpočátku operovaly vrtulníky Bell 212/214, ale v roce 2001 byly speciálně pro ně objednány dva stroje Super Lynx 300.

V dlouhé službě

V řadách thajské flotily jsou obě třídy fregat používány hlavně na hlídkování a k plnění policejních úkolů v rámci pobřežní stráže, jako potírání pirátů a pašeráků. Z času na čas jsou nasazeny také jako eskorta lehké letadlové lodi Chakri Naruebet, ta však opouští přístav jen zřídka. Fregaty třídy Chao Phraya pro svou celkovou zastaralost (s výjimkou ceněné úderné raketové výzbroje) plní také výcvikové role. Pro tato plavidla byla již několikrát naplánována rozsáhlá modernizace, kteráměla zahrnovat výměnu senzorů a instalace nových typů výzbroje včetně 324mm torpédometů a protiletadlových systémů. Zprvu se zvažoval francouzský typ Simbad se dvěma OZ střel krátkého dosahu Mistral a poté výkonnější čínské PLŘS LY-60. Tyto plány však nebyly realizovány z finančních důvodů. Počínaje rokem 2009 jsou na fregatách nahrazovány protilodní střely C-801/801A modernějším typemC-802 s doletem 120 km a pokročilejší naváděcí soustavou. Fregaty třídy Nareusan slouží v původní podobě a dosud se nedočkaly žádné modernizace, ani instalace PLŘS Sea Sparrow. Vzhledem k chronickému nedostatku financí v rozpočtu thajského námořnictva zřejmě obě třídy čeká ještě dlouhá služba.


Fregaty třídy Nareusan se od svých vzdálených příbuzných třídy Chao Phraya liší výzbrojí a elektronikou tvořenou prakticky výhradně systémy západní konstrukce

Závěrem lze shrnout, že zkušenosti Thajského královského námořnictva s čínskými fregatami nebyly zrovna nejlepší, a to i přesto, že se jednalo o nejdokonalejší fregaty, které na přelomu 80. a 90. let Číňané exportovali. Námořnictva Egypta a Bangladéše obdržela plavidla starších verzí Type 053H/053H1, a ta byla podrobena ještě ostřejší kritice. Z thajských fregat vznikly jednotky alespoň částečně odpovídající západním bezpečnostním normám až teprve po úpravách v domácích loděnicích. Navzdory všem problémům však byla thajská kauza velmi cennou zkušeností pro čínský loďařský průmysl, který díky třídě Nareusan získal know-how západního způsobu stavby větších bojových jednotek.

Přehled thajských fregat dodaných z ČLR

Třída Chao Phraya

Takt.číslo Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazení do služby
455 Chao Phraya IV. 1989 24. 6. 1990 5. 4. 1991
456 Bangpakong 1989 25. 7. 1990 20. 7. 1991
457 Kraburi 1990 28. 12. 1990 16. 1. 1992
458 Saiburi 1990 27. 8. 1991 4. 8. 1992

Třída Nareusan

Takt.číslo Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazení do služby
421 Nareusan II. 1992 24. 7. 1993 15. 12. 1994
422 Taksin XI. 1992 14. 5. 1994 28. 9. 1995

Porovnání TTD thajských fregat dodaných z ČLR

Třída Chao Phraya Nareusan
Standardní výtlak (t) 1676 2590
Plný výtlak (t) 1924 2980
Max. délka (m) 103,2 120,5
Max. šířka (m) 10,83 13,4
Max. ponor (m) 3,10 3,85
Typ pohonu CODAD CODOG
Výkon pohonu na hřídel (kW) 4×4920 2× 20 230 2× 5880
Max. rychlost (uzly) 28 32
Max. dosah (nm/uzly) 3500/18 4000/18
Autonomie (dny) 15 15
Hlavňová výzbroj 2×2 100mm* 4×2 37mm 1×1 127mm 2×2 37mm
Protilodní ŘS 4×2 C-801A 2×4 RGM-84A
Torpédomety - 2×3 324mm
Vrhače rak. hlub. pum 2×5 251,7mm -
Vrtulník 1×*
Posádka 168 150

* – druhá dvojice nese místo jednoho 100mm dvojkanonu letovou plošinu pro vrtulník

Zdroje:
ročenky Jane’s Fighting Ships,
Conway’s All the World’s Fighting Ships 1947–1995,
Combat Fleets of theWorld,
Guide ToWorld NavalWeapon Systems,
Forecast International,
internet,
archiv

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 4/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více