Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

Autor : 🕔27.03.2012 📕4.299

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  2. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  3. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  4. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  5. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  6. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  7. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  8. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  9. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

ÚVOD

Mocenská struktura uplatňovaná po nástupu fašismu v Itálii je do jisté míry odlišná od té, jež byla aplikována v nacistickém Německu. Přesto mají mnozí sociálně vědní teoretici tendenci při výkladu fašismu oba typy ideologie slučovat. V bakalářské práci se chci pokusit odpovědět na otázku, který z těchto dvou režimů se při praktickém uplatnění více blížil svému ideologickému pojetí vztahu vůdce a strany. Předmětem výzkumu je tedy jednak různost definic těchto vztahů zavedených fašistickou a nacistickou propagandou, jednak odlišná míra konfrontace daných pravidel se skutečností v obou režimech. Pro ilustraci fašistického režimu jsem vybrala fašistickou Itálii, neboť teoretikům běžně slouží jako model státu s tímto typem systému, jako příklad nacistické ideologie uvedené v praxi použiji Německo. Metodou zkoumáni je historická komparace.

Fašistickým hnutím mám tedy ve své práci na mysli hnutí, jež vzniklo v Itálii v roce 1919 a dále se realizovalo prostřednictvím Mussoliniho mocenské snahy. Jak bude ještě zmíněno, v historii existovalo více typů fašistických hnutí, tudíž je důležité na začátku uvést, že definice fašismu v první části práce se vztahuje konkrétně k výše uvedenému hnutí. Nacistickým hnutím potom míním Hitlerovo hnutí odvozené z Německé dělnické strany založené též v roce 1919.

Mocenskou strukturou daných totalitních režimů se chci zabývat, jelikož moc jako taková je jedním z nejdůležitějších prvků při strukturalizaci samotné lidské společnosti. Zneužívání politické moci, k němuž dochází ve společnosti prakticky neustále, je nejvíce zjevné právě v rámci totalitních režimů. Míra a forma zneužití této moci slouží jako určitý ukazatel společenské rovnováhy, racionálního uspořádání společenských hodnot. Ve fašistickém a nacistickém režimu je potom patologičnost stavu společnosti velmi znatelná. Pro pochopení rozsahu zneužití politické moci uvnitř těchto režimů považuji tedy pochopení mocenských struktur za nezbytné.

Jelikož se chci ve své bakalářské práci zabývat porovnáním teoretického pojetí a praxe, definice fašismu a nacismu uvedená v první části je nezbytně nutná. Vymezení těchto ideologií se věnuji ve třech rovinách. První rovina se týká forem myšlení, tj. jakým způsobem nacismus a fašismus strukturalizuje skutečnost, jaké si klade normy. Co je obsahem myšlení a v čem se v rámci tohoto obsahu obě ideologie liší? Druhá rovina je spojena s nacismem a fašismem jakožto s filozofickými koncepty, jejich návazností na filozofickou tradici. Ve třetí rovině nahlížím na fašismus a nacismus jako na politické ideologie vzešlé z určité struktury potřeb, z institucionální struktury dané doby.

Zde, v první části, vyvstává problém – prakticky neexistuje všeobecně platná definice fašismu a nacismu, názory jednotlivých vědců se naopak na vysvětlení, sociální funkci a ideologické prvky obou režimů v tradici politicko-vědního myšlení 20. století relativně liší. Definicemi obou ideologií se tedy budu zabývat spíše okrajově. Vymezení pojmů je ovšem nutné uvést, neboť jejich obecné pochopení je nezbytné pro pochopení východisek při vytváření mocenské struktury obou států.

Ve druhé části se zaobírám právním pojetím státu ve fašistickém a nacistickém režimu. Tato část zahrnuje témata jako vznik režimu a způsob uchopení moci ve fašistické Itálii a nacistickém Německu, co je podstatou státu a jak se liší nacistický a fašistický stát vnitřní formou vlády od státu demokratického.

Třetí část pojednává o vůdcovském principu. Popisuji vztah vůdce a státu tak, jak byl vymezen v rámci obou ideologií, a jak tomu bylo v praxi. Ve čtvrté části zkoumám politické strany, resp. stranu a její postavení v daném režimu, existenci frakcí či klubů, míru názorového pluralismu uvnitř strany a funkci těchto stran. Obsahem páté části je teoretické vymezení vztahu vůdce a strany v obou režimech a poté uplatnění tohoto vztahu v praxi u každého z režimů.

V závěru se pokusím zodpovědět úvodní otázku.

Seriál

  1. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  2. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  3. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  4. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  5. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  6. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  7. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  8. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  9. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔27.03.2012 📕4.299

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago