Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Autor: Jana Ordáňová 🕔︎︎ 👁︎ 19.782

1. Úvod

Když vznikla 28. 10. 1918 samostatná Československá republika, byli lidé naplněni nadšením a očekáváním. Naděje občanů nebyly splněny, neboť každý čekal od svobody a samostatnosti státu něco jiného. Navíc se začaly ostře projevovat sociální rozdíly. Během poválečné konjunktury nastal příznivý, ačkoli krátký, čas na budování státu, který měl být demokratický jak v politice, tak v hospodářství. Jeho společnost měla být moderní a čistě občanská. Státní úspěchy tmelily lidi bez rozdílu, přijímali je za své jak Češi, Slováci, tak i Němci.

Vztahy Čechů a Němců nebyly v minulosti určovány faktorem národního vědomí. V popředí byly spíše vztahy sociální, právní, kulturní a později i problém konfesijní. Teprve v 19. století se objevilo moderní pojetí národního vědomí, a s ním se zrodila identifikace a tedy i nadcházející problémy uvnitř republiky. A právě z rozdílného národního vědomí vykrystalizoval konflikt mezi Němci, kteří byli kulturně, sociálně i politicky vyspělejší, a Čechy, kteří byli sice slabší, zato však v dynamickém vývoji a s nezdolnou chutí bojovat za svá práva. Spory a třenice mezi těmito dvěma skupinami dosáhly vrcholu ve století dvacátém. Přestože se 20. léta nesla ve znamení relativního blahobytu a klidu, ve 30. letech přišla hluboká hospodářská krize, která postihla téměř celý svět. V Československé republice byly nejdéle a nejhůře postiženy příhraniční oblasti, kde žila početná německá menšina. Této situace dokázal využít Adolf Hitler zcela ve svůj prospěch. Nacistická propaganda zaplavila pohraničí a štvavou rétorikou podporovala klíčící nenávist Němců k Čechům a k Čechám. Docházelo k mnoha potyčkám, které musely řešit a mírnit četnické sbory a Stráž obrany státu (SOS). Rok 1938 se nesl ve znamení nejhoršího vyhrocení situace. Docházelo k neustálým konfliktům s německými ordnery[1] a henleinovci. Mnoho příslušníků bezpečnostních složek bylo během obrany státu a občanů zraněno, zabito nebo zavlečeno přes hranice.

Reklama

Po ukončení první světové války a po pádu Rakousko - Uherska převzalo nově vznikající Československo síť úřadů a státního uspořádání po bývalé monarchii. Jednalo se o provizorium, dokud se nezkonsolidovala nová vláda a neprovedla potřebné změny a reformy. Za těchto podmínek bylo přejato např. školství, které se povzneslo v následujících letech na vysokou úroveň a stejně tak i československá věda a kultura (ta se obrátila od dřívějších rakouských a německých vzorů k Francii a Anglii).

Další složky, jejichž koncepce byla převzata po zaniklém Rakousko - Uhersku, bránily bezpečnost státu a občanů. Jednalo se o četnictvo, policii, armádu, stráž obrany státu a o zřejmě nejméně známou finanční stráž, přestože vznikla již v roce 1842 a jejím hlavním úkolem byl především dozor nad celní a státní hranicí Československé republiky.

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Obraz četnictva a jeho služby je zachycen i v četnických kronikách. Oblast Chebska má v této souvislosti v období let 1938 - 1939 zvláštní postavení. Žila zde většina zfanatizované německé menšiny, docházelo zde k mnoha potyčkám mezi německými obyvateli a četnictvem. Proto nejspíše i z tohoto důvodu chybí několik kronik, a záznamů se zachovalo jen skutečné minimum.

Těžištěm a zároveň cílem této práce je přiblížit život a službu četníků a ostatních složek bezpečnosti. Ukázat kulturní kontinuitu a vyvrátit zdiskreditování, které probíhalo během čtyřiceti let komunistické nadvlády. Lidé ztratili respekt a úctu k uniformám. Zde mají možnost poznat, že za První republiky bylo ctí sloužit vlasti a četníci se těšili všeobecné úctě a důvěře obyvatel.

Poznámky

[1] Sudetoněmecká polovojenská organizace.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více