Cechy v Milevsku: Úvod

Autor : 🕔04.02.2012 📕6.352
Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Účelem této práce je vyhledání cechů v Milevsku, přičemž jsem se zaměřila hlavně na patenty korporací udělované vrchností nebo králem. Je velmi zajímavé zjišťovat, za jakých podmínek byl učeň, tovaryš nebo mistr přijat do cechu a jak se jejich pozice vyvíjela.

Na začátku se stručně zmiňuji o vývoji cechovnictví v českých zemích. První cech je znám již ze 13. století v Praze, dalším mezníkem je rok 1352, kdy došlo k částečnému zrušení nebo velkému omezení cechu Karlem IV. V 15. století, ať už v husitské době nebo po „Lipanech“ cechovnictví stále prospívalo a dále se rozvíjelo, i když se v husitství projevili silné sociální nerovnosti. Právě tuto dobu nazval Zikmund Winter, dosud jeden z největších odborníků na cechovní problematiku, „zlatou dobou českého cechovnictví.“ Pak ale přišel rok 1547, kdy došlo k dalšímu velkému omezení v celém systému cechovnictví. Stále více zasahovaly cechovní společnosti do politiky. Pro všechny cechy byl důležitý rok 1739, kdy byly vydány Karlem VI. nové generální patenty. Roku 1859 byly cechy zrušeny, vznikl nový útvar – živnostenská společnost, která měla téměř stejný charakter kromě pozměněných pravomocí. K velkému úpadku všech řemesel došlo postupně v 19. století. Ruční kvalitní práci vystřídala strojní výroba.

Ve Státním okresním archivu v Písku se dochovaly artikule milevských cechů ševců, hrnčířů, řezníků, tkalců, pekařů, dále kovářů, kolářů, bednářů a truhlářů, na které jsem se právě zaměřila. Zajímavý byl postoj k samotnému cechovnictví Zikmunda Wintera a Josefa Janáčka. Winter považuje systém cechů za velmi důležitý, který měl velký přínos nejen pro městskou společnost, ale došlo ke zvýšení kvality výrobků a podpory zejména místním řemeslům. Josef Janáček už tento systém korporace nevidí tolik optimisticky. Zdůrazňuje především ekonomický rozmach a ne velmi příznivé zasahování do městské politiky, kde byly řemeslné zájmy uplatňovány více než jiné.

Ve své práci se nevěnuji všem milevským cechům, jelikož jsem k tomu nenašla příliš vhodné podklady a patenty také nebyly k dohledání. Tudíž jsem vynechala společenstvo cukrářů, mlynářů, vatařů, špičkařů a řemesla zabývající se stavebními činnostmi jako byli například cihláři nebo zedníci. Věnuji se cechu kovářskému, kolářskému, bednářskému, zámečnickému, truhlářskému, dále pak ševcovskému, pekařskému, tkalcovskému, řeznickému, hrnčířskému. Sladovníci nebo truhláři mají společné patenty s jinými cechy, kterým věnuji pozornost. Sdružené artikule mají milevští koláři, kováři, bednáři, truhláři, sklenáři a zámečníci z roku 1689. Dále mají společné patenty pekaři, mlynáři a sladovníci. Nejvýznamnější cech hrnčířů, dále pak řezníků, ševců a tkalců měl samostatné zásady.

Systémem cechovnictví se nejvíce zabýval Zikmund Winter ve svých knihách „Zlatá doba měst českých[1] a „Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století.[2] Dobu největšího rozkvětu vnímá pozitivně na rozdíl od Josefa Janáčka, který ve své knize „Řemeslná výroba v českých městech v 16. století[3] popisuje negativní zásahy cechovních korporací do městské politiky, silný ekonomický vliv a zaostalost vůči technické době. Důležitého významu nabývá také kniha „Bratrstvie ke cti Božie[4] od Hany Pátkové, kde je vysvětleno, jaký je rozdíl mezi cechem a bratrstvem.

V Milevsku se na tolik významná řemesla již zapomnělo. Třeba hrnčíři vyráběli ojedinělou keramiku s černou glazurou. Celou historii milevského hrnčířství pěkně popisuje Jaromír Pilný ve své příručce „Hrnčířství v Milevsku.[5] Vynikající je také kniha od Jiřího Pešty „Když se v Milevsku vařilo pivo.[6] Autor se tu nejen podrobně zmiňuje o výrobě piva, sladovnících a dvou pivovarech v Milevsku, ale vypsal také pekařské, mlynářské a sladovnické patenty. V milevském muzeu zůstaly zachovány cechovní prapory, zámky kovářských mistrů z 18. století, perníkové formy z přelomu 18. a 19. století, modlitební knihy, cechovní odznaky (ferule) řezníků, tkalců a zedníků. (Příloha č. 7) Přesné počty řemeslníků v jednotlivých ceších najdeme v knize „Dějiny kláštera, města a panství Milevska sepsané léta 1841[7] od Erwina A. Weyraucha.

Předkládaná bakalářská práce však mnohem více vychází z archivních pramenů již zmiňovaného Státního okresního archivu v Písku, kde se zachovaly artikule cechů, pečetidla, účetní knihy, vysvědčení. Studium archivních pramenů tvořilo z metodického hlediska stěžejní část této bakalářské práce. Některé prameny, například generální patenty z roku 1739 jsou dobře čitelné, ale patenty hrnčířů, tkalců a řezníků bylo velice náročné přečíst, navíc listiny jsou poničené.

Poznámky

[1] WINTER, Zikmund. Zlatá doba měst českých. Praha: Odeon, 1991, 267 s.

[2] WINTER, Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. 976 s.

[3] JANÁČEK, Josef. Řemeslná výroba v českých městech v 16. století. Praha: Československá akademie věd, 1961, 269 s.

[4] PÁTKOVÁ, Hana. Bratrstvie ke cti Božie. Praha: KLP, 2000, 216 s.

[5] PILNÝ, Jaromír. Hrnčířství v Milevsku. Příspěvek k dějinám hrnčířského cechu. Praha: nákladem spisovatelovým, 1939, 55 s.

[6] PEŠTA, Jiří. Když se v Milevsku vařilo pivo. Milevsko: Milevské muzeum, 2008, 257 s.

[7] WEYRAUCH, Erwin A. Dějiny kláštera, města a panství Milevska sepsané léta 1841. Milevsko: Agentura Porthos, 1997, 87 s.

Autor : 🕔04.02.2012 📕6.352

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 1 week ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 1 week ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 1 week ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 1 week ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • neznasam_klamstvo Pri streľbe v kasárňach zahynula len jedna žena. Druhá žena a dve deti boli len ľahko zranené, boli ošetrené spolu s preživšími vojakmi na ošetrovni v kasárňach a pokračovali v ceste do nemecka! Preživších vojakov odviezli partizáni a neskôr...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago