Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války

Autor : 🕔12.12.2011 📕11.214

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  2. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  3. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  4. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  5. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  6. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  7. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  8. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Závěr

Razantní zhoršení mezinárodní situace po roce 1938 postavilo představitele USA do obtížné situace. Na této frontě bylo jasně vidět, že případná pokračující rozpínavost Německa ve spojení s Japonskem, by mohla vést k ohrožení amerických zájmů a pozic. Na domácí frontě byla situace vnímána odlišně. V celé americké společnosti převládal izolacionistický pohled. Rok 1939 byl také volebním rokem, takže ani prezident Roosevelt nemohl být příliš proti většinovým názorům. I tak to byl především on, kdo stál za hlavními plány na obranu. Jeho zaujetí moderním letectvem vyústilo v přijetí několika velice ambiciózních programů na rozšíření leteckých sil. Ať již to byl plán na 10 000 letadel či další na 50 000, tak tato množství byla pro většinu společnosti nepředstavitelná. Obzvláště pokud uvážíme fakt, že letecké síly USA v té době čítaly spíše stovky letadel a i jejich výroba a dodání trvala dlouhé měsíce, protože letecký průmysl nebyl schopen tak vysoká množství vyrábět. Pokrok v plánování byl učiněn alespoň Vítězným programem, který znamenal první opravdu jasnější a reálný plán pro obranu a produkci. Ale až samotný vstup USA do války výrazně akceleroval výrobu. Množství letadel a dalších zbraní, které mělo být dle Roosevelta vyrobeno a dodáno, se tak stalo realitou. Letectvo USA tak mohlo postupně zaujmout svou plánovanou roli, kdy mělo být hlavní ofenzivní silou ve válce proti Německu.

Je skutečností, že nedostatečnou výrobní kapacitu počátkem 40. let také téměř zahltily objednávky od Británie, která bojovala o přežití. Po napadení SSSR Německem v polovině roku 1941 přišly i další požadavky od nového spojence, pro kterého byla pomoc a letadla dodaná z USA v prvních měsících jeho boje vítanou posilou. Ovšem vytvoření programu Půjčka a pronájem, přes který byla pomoc dodávána, nebylo jednoduché. Prezident, který přežití Británie a později i SSSR považoval za důležitý faktor pro boj s Německem, se i přes svou velkou snahu musel vyrovnávat s již zmiňovaným izolacionismem. Také nemohl brát na lehkou váhu obavy veřejnosti, že se USA nechají zavléci do války, která se jich netýká, tak jak se to stalo v roce 1916. Prezident se svými spolupracovníky tyto a další obavy neustále rozptyloval a pro hlavní způsob pomoci také zvolil u veřejnosti dobře znějící termín Půjčka a pronájem. Samotná administrace a uspořádání se s vývojem situace na bojištích samozřejmě měnilo. Pomoc SSSR měla formu několika ročních protokolů, zatímco pomoc Británii byla řešena v rámci kombinovaného velení anglo-amerických vojsk. Zásadním problémem, který ztěžoval pomoc, byl nedostatek přepravních lodí během let 1941 až 1942 a nedostatečné kapacity tras, přes které pomoc proudila. Zpětnou pomoc směřující do USA nepovažuji za životně nezbytnou. Jistě je pravda, že bez ní by měly USA složitější situaci, především co se týče logistického zabezpečení vojsk. Většina pomoci pro USA se sestávala z potravin, ošacení či nově vybudovaných zařízení jako například letiště. Především Británie tak alespoň částečně vykompenzovala svůj dluh u USA, ale myslím, že pro USA bylo důležitější poražení Německa, společně s faktem, že se Británie zavázala k volnějšímu mezinárodnímu obchodu a spolupráci.

Jak vojenské tak ani civilní předválečné plány nenašly při přeměně americké ekonomiky na válečnou produkci příliš uplatnění. Limitujícím faktorem se stal předpoklad, že k přeměně ekonomiky a zdrojů dojde až po vyhlášení mobilizace, tedy až se USA zapojí přímo do války. Dále bylo plánováno, že v rámci takovéto přeměny ihned vznikne jakási superagentura, která bude mít přeměnu ekonomiky na starosti. Roosevelt se ale vzniku takovéto agentury velmi dlouho bránil, protože velmi nerad pouštěl moc ze svých rukou. To je v americkém politickém systému pochopitelné, protože v něm je prezident hlavní a rozhodující silou moci výkonné. Během roku a půl po vstupu USA do války se na pozici hlavní agentury zodpovědné za mobilizaci vystřídalo několik úřadů. Ani jeden z nich však neměl úplně volné pole působnosti pro svou práci. Až s vytvořením Úřadu válečné mobilizace se situace změnila a veškerá zodpovědnost přešla na bedra tohoto úřadu. Díky tomuto kroku se i spolupráce mezi vojenskými a civilními agenturami zlepšila. Nebyla totiž zpočátku bez problémů. Mnoho civilních agentur vzniklo spíše jako improvizovaný způsob řešení aktuálních problémů. Některé také vydržely fungovat pouze několik měsíců, než byly zrušeny či sloučeny, takže se v konečném důsledku jednalo o velmi komplexní systém vztahů. I přes tyto složitosti si myslím, že systém nakonec fungoval tak, jak bylo potřeba pro vítězství ve válce.

Pro jakýkoliv rozvoj nebo expanzi je důležitým faktorem financování. Soukromý sektor a průmysl nebyl v předválečném období ochoten a schopen financovat rozsáhlejší investiční akce. Díky Britským objednávkám se sice dosáhlo dílčích úspěchů, ty ovšem nebyly dostatečného rázu pro budoucí potřeby a velikost leteckých sil zemí válčících proti Německu. Vláda USA se pokusila tento problém vyřešit několikrát. Až vytvoření Společnosti továren pro obranu poskytlo i soukromým producentům dostatek finančních záruk pro opravdu velkou expanzi továren spojených s leteckým průmyslem. Toto rozšíření a rozmach výroby byl částečně limitován nedostatkem surovin během roku 1942, kdy ekonomika začala výrazně zrychlovat. Tento nedostatek se podařilo vyřešit do konce roku 1943, takže v roce 1944 mohla výroba s dostatkem surovin a v mnoha nových továrnách dosáhnout vrcholné úrovně. Počet továren produkujících významné části letadel jako trupy a motory se zdvojnásobil na více jak 80 továren a významnou část produkce leteckých motorů dodávaly továrny automobilových firem. Samotná čísla produkce letadel jsou působivá - 96 000 dodaných letounů za rok 1944 a celkem téměř 300 000 během let 1940-45. Tyto ohromující výsledky byly navíc podpořeny nepříliš velkým snížením civilní výroby, takže ačkoliv USA postupně na válečné účely přesměrovaly až 42 % HDP, tak tento přesun byl kompenzován jeho růstem. Myslím tedy, že USA během druhé světové války využily svůj potenciál a dokázaly se díky němu dostat do pozice světového ekonomického lídra.

Seriál

  1. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  2. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  3. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  4. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  5. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  6. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  7. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války
  8. Vývoj amerického hospodářství během druhé světové války

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔12.12.2011 📕11.214

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago