Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Autor : 🕔07.12.2011 📕1.829

Seriál

  1. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  2. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  3. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  4. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  5. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  6. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  7. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  8. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

Závěr

Spojené státy bezpochyby hrají důležitou roli v izraelsko-palestinském mírovém procesu. Ať už představovaly vyjednavače, prostředníka či pozorovatele, významně se zasloužily o postup v mírových jednáních mezi Izraelci a Palestinci.

Washington pomohl vyjednávat o příměří v ozbrojených konfliktech mezi Izraelem a Arabskými státy. Washington, za prezidenta Cartera, vedl úspěšná jednání v Camp Davidu v 70. letech, která vyústila v uzavření izraelsko-egyptské mírové smlouvy. Washington, pod vedením George Bushe, zorganizoval konferenci v Madridu v roce 1991. Jinými slovy, téměř každému americkému prezidentovi leželo na srdci vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a stabilita v regionu. I když každý měl svou vlastní taktiku, z nichž zdaleka ne všechny se ukázaly jako úspěšné.

Jedním z největších pokroků v mírovém procesu jsou bezpochyby dohody z Osla. Paradoxně tato jednání nebyla iniciativou Spojených států, ale norských intelektuálů. Zpočátku dokonce probíhala pouze neformálně. Neúspěchy na formální frontě přispěly k tomu, že jednání se tranformovala na jednání oficiální a vyústila v Deklaraci zásad prozatímního uspořádání samosprávy. Tato dohoda, podepsaná za přítomnosti amerického prezidenta Billa Clintona, izraelského premiéra Rabina a předsedy OOP Arafata, mimo jiné znamenala vzájemné uznání Izraele a OOP, což byl významný krok směrem k míru. O dva roky později byla následně podepsána dohoda s názvem Oslo II, rozdělující území Izraele na několik zón podle palestinské, izraelské nebo společné správy.

Prezident Clinton se v rámci mírového procesu zasloužil ještě o jeden velký krok kupředu - v roce 1994 byla podepsána mírová smlouva mezi Izraelem a Jordánskem. Bohužel, mírová jednání se Sýrií nebyla úspěšná a mírovou smlouvu mezi tímto státem a Izraelem se nepodařilo uzavřít ani Clintonovi, ani jeho nástupcům.

Nástup prezidenta George W. Bushe mladšího byl poznamenán teroristickými útoky z 11. září 2001 a celková koncepce americké zahraniční politiky se změnila. Mezitím započalo jednání Kvartetu, jehož výsledkem bylo přijetí Cestovní mapy. Následná válka v Iráku s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna a přesvědčení, že “cesta k Jeruzalému vede přes Baghdád”, však aplikaci Cestovní mapy zkomplikovala.

Barak Obama zdědil region v neklidném rozpoložení. Izraelská a palestinská strana sice na konferenci v Annapolis v roce 2007 vyjádřila vůli dovést jednání do konce a podporovat dvou-státní uspořádání, Izrael se však potýkal s novými vlnami nasílí v Gaze, kde moc získal radikální Hamás, zatímco Fatah si udržel moc na Západním břehu.

Odhodlání Obamy vyřešit tento vleklý konflikt bylo zřejmé již v průběhu jeho kampaně. A jestli přesto někdo pochyboval, jeho pochyby se mohly rozplynout, když hned druhý den po nástupu do úřadu jmenoval Zvláštního vyslance pro Blízkovýchodní mír George Mitchella. Nutnost postoupit dál v izraelsko-palestinském mírovém procesu vyjádřil také v projevu New Beginning v Káhiře.

Obamova administrativa považovala za jednu z hlavních překážek výstavbu Izraele v osadách na palestinském území. Již na počátku svého mandátu Obama požadoval její kompletní zmrazení. V listopadu vyhlásil Izrael desetiměsíční moratorium na výsavbu v osadách, což Spojené státy s radostí uvítaly. Požadavek na kompletní zastavení se však ukázal spíše jako přehnaný a je často kritizován.

Ačkoli na počátku září 2010 usedli Izraelci a Palestinci k novému kolu jednání a představitelé Spojených států optimisticky hovořili o uzavření smlouvy do jednoho roku, moratorium na výstavbu osad vypršelo a jednání se opět dostala na mrtvý bod. Mezi listopadem 2009 a zářím 2010 uběhlo celých deset měsíců, kdy strany, vzhledem k zastavené výstavbě v osadách, byly ochotny jednat. Velká šance na uzavření míru tak byla promarněna. Palestinská samospráva je navíc rozhodnuta podat v září 2011 žádost k Organizaci spojených národů na vznik Palestinského státu. Roční lhůta na uzavření smlouvy se krátí a americká administrativa by se měla zaměřit na obnovení oficiálních rozhovorů v co nejkratší době.

Otázkou také zůstává, jak se bude vyvíjet situace v regionu nyní. V arabském světě propuká jedna revoluce za druhou a v sousedních zemích Izraele dochází ke změnám ve vládách, což může samozřejmě mít dopad i na otázku budoucnosti Izraele a izraelsko-palestinského míru, zvlášť pokud v těchto státech poroste moc radikálních islamistů a protiamerických skupin.

Představa, že Izraelci a Palestinci žijí bok po boku jako dva zpřátelené nezávislé státy v klidu a míru, jako například Češi po boku Slováků, je samozřejmě utopie. Podle mého názoru však s pomocí Spojených států (a celého mezinárodního společenství) je možné mezi stranami dosáhnout mírové dohody a postupně možná i vzájemné důvěry a respektu, je ovšem třeba trpělivosti a tolerance na všech stranách.

Seriál

  1. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  2. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  3. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  4. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  5. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  6. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  7. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  8. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔07.12.2011 📕1.829

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 3 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 week ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 1 week ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 4 weeks ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago