Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Autor : 🕔07.12.2011 📕4.921

Seriál

  1. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  2. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  3. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  4. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  5. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  6. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  7. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  8. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  9. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Závěr

V první části jsem shrnul poznatky ze studia mediace a vypracoval stručný a obecný teoretický úvod do problematiky její aplikace. Rozsáhlost a variabilita možných přístupů je ale velmi široká, proto jsem vybíral hlavně informace, které jsou relevantní zejména pro mírová jednání, které následují po ozbrojeném konfliktu v mezinárodních vztazích a tedy i pro summity v Camp David. Ve druhé a třetí části věnující se těmto summitům jsem se snažil zejména o zachování objektivity, uvádím kritiku všech stran i možné důvody, které účastníky mohly vést k jejich jednání. V poslední čtvrté části summity srovnávám vzhledem k jejich úspěšnosti, podobným rysům a odlišnostem a vyvozuji závěry, které poukazují na úskalí obou jednání a mohou být cennými ponaučeními pro další mediační úsilí v palestinsko-izraelském konfliktu. Práce tedy zcela splnila své vytyčené cíle.

Mediace je mírová metoda řešení konfliktů, kdy se k přímým účastníkům sporu připojí třetí strana (mediátor), který nemá přímé zájmy na předmětu sporu. Strany konfliktu se vzdávají kontroly procesu vyjednávání, kterou přenechávají mediátorovi, ale stále si ponechávají moc rozhodnout o řešení. Mediátorem v mezinárodních vztazích jsou nejčastěji státy, dále mezinárodní organizace a nejméně často nevládní neziskové organizace a jednotlivci. Prostředníkova ochota konflikt řešit pramení z jeho vlastního zájmu na řešení, například aby spor neohrožoval stabilitu struktur, kterých je sám členem atd. Pro zúčastněné strany je naopak přijmout pomoc mediátora výhodné, protože jeho participace umožňuje modifikovat bilaterálně neřešitelný problém o další faktory, jako jsou například možnost zlepšit a prohloubit vztah stran s mediátorem – jako v Camp David 1978 – nebo jeho schopnost vyvinout tlak na strany konfliktu a přimět je k nezbytným ústupkům. Mediace je nejpoužívanější metodou řešení ozbrojených konfliktů, protože ji lze aplikovat i ve chvíli, kdy strany spolu nejsou schopny jednat přímo.

První summit v Camp David v roce 1978, vedený americkým prezidentem Jimmy Carterem, skončil dohodou, která se skládala ze dvou dokumentů. První byla mírová smlouva mezi Izraelem (premiér Menachem Begin) a Egyptem (prezident Anvar Sadat), druhým dokumentem byla prozatímní vágně formulovaná dohoda o řešení palestinské otázky. Jednoznačně se jednalo o úspěch Izraele, který dosáhl záruk bezpečnosti ze strany nejsilnějšího arabského státu. Pro Egypt dohoda znamenala odsouzení ze strany ostatních arabských států, které ji vnímaly jako uzavření separátního míru a zradu Palestinců.

Na summitu v Camp David v roce 2000 jednali izraelský premiér Ehud Barak, palestinský vůdce Jásir Arafat a jako mediátor americký prezident Bill Clinton. Tentokrát k žádné dohodě nedošlo a jednání skončilo neúspěchem. Obě strany se totiž dohodly, že konečná dohoda musí řešit konflikt jako celek, dílčí nebo přechodné řešení tedy nepřipadalo v úvahu. Palestinsko-izraelský konflikt se ukázal jako příliš komplikovaný na to, aby ho vyřešil narychlo svolaný summit.

V případě otázky Sinajského poloostrova se osvědčila metoda jednoho textu, kdy se podařilo strany z jejich postojů přeorientovat na opravdové zájmy. To ale vyžadovalo značný tlak USA. Věřím, že použití metody jednoho textu a silného tlaku USA by umožnilo dospět k dohodě i v palestinské otázce. Ohledně palestinského problému už byli ale oba američtí prezidenti smířlivější a zdrženliví k tlaku na Izrael. Problémem také byl jejich velký zájem na dosažení dohody, díky kterému mohly strany omezovat americký tlak. USA se tak nepodařilo prosadit svůj návrh a palestinská otázka zůstala nevyřešená.

Problémy se ale netýkaly jen mediačního úsilí Spojených států. Velkou roli hrála i domácí politická situace všech zúčastněných stran. Při druhém summitu oba vůdci čelili vážným problémům. Zejména vládě Ehuda Baraka hrozila krize v podobě rozpadu koalice. Bez spolehlivé podpory a s velkou nejistotou, jak budou jejich ústupky vnímány společností doma, nemohly delegace jednat dostatečně otevřeně, aby dosáhly dohody. Clinton měl republikánský, a tedy silně proizraelský Kongres, který mu bránil vyvinout tlak na Izrael a Carter si nechtěl znepřátelit židovské voliče před volbami. Na druhou stranu rozhovory o palestinském problému měly alespoň minimální přínos v tom, že se jednalo na nejvyšší úrovni o nejsložitějších a nejcitlivějších tématech palestinsko-izraelského konfliktu a navzdory dohodě o nezávaznosti všech nabídnutých ústupků, je z těchto návrhů možné vycházet v dalších jednáních.

Seriál

  1. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  2. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  3. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  4. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  5. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  6. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  7. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  8. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  9. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔07.12.2011 📕4.921

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Štefan Sotak Zaujímavé je, že keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sa o nich píše ako o hrdinoch. A keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sú to zradcovia (Jidášske dolary a podobné frázy).

    Co pudí špiony · 4 days ago

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 2 weeks ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 2 weeks ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 3 weeks ago