Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Autor : 🕔07.12.2011 📕5.728

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  2. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  3. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  4. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  5. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  6. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  7. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  8. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  9. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Úvod

Téma své práce jsem zvolil z důvodu zájmu o proces mírových jednání. Arabsko-izraelskému konfliktu jsem se již věnoval v dřívější práci a srovnání summitů v Camp David se přímo nabízelo. Mediace v posledních letech zaznamenává značný rozmach a je stále častěji používána v mezinárodních jednáních, stejně jako mezi právnickými nebo fyzickými osobami, jako alternativa soudního řízení. V současnosti je mediace nejčastější metodou řešení ozbrojených konfliktů v mezinárodních vztazích. Tato metoda řešení konfliktu je zajímavá především tím, že umožňuje jednání mezi stranami sporu i v případech, kdy by to nebylo normálně možné kvůli napjatým vztahům, díky zapojení třetí strany jako mediátora. Proto její aplikace může řešit i vyhrocené, vážné a komplikované konflikty.

Cílem práce je shrnout základní teoretické poznatky v oblasti mediace jako metody řešení mezinárodních sporů, zejména při mírových jednáních a aplikovat ji na dvě případové studie (Camp David a Camp David II), které budou srovnány s ohledem na aplikaci mediace, průběh jednání, subjekty a jejich strategie a v neposlední řadě úspěšnost.

Práce je rozdělena do čtyř částí. První část se věnuje mediaci obecně, pojem definuje, charakterizuje roli mediátora, uvádí příklady různých variant mediace a strategií, které může mediátor použít, podrobněji se soustředí na její průběh a specifika, zabývá se otázkou, kdy je vhodné mediovat a v jaký okamžik do konfliktu vstoupit. V jejím závěru uvádím, jak by měla vypadat konečná dohoda a různé podoby dohod dílčích.

Druhá a třetí část práce jsou případové studie, kde se soustředím na průběh a aplikaci mediace u dvou summitů v Camp David v letech 1978 (Camp David) a 2000 (Camp David II), kdy Spojené státy mediovaly obě mírová jednání o řešení arabsko-izraelského konfliktu. Charakterizuji důležité vstupní podmínky, postavení všech účastníků jednání, průběh summitu, pozice zúčastněných stran, jejich styl a strategii vyjednávání, způsob vedení mediace a úspěšnost jednání. Oba summity v poslední části srovnávám, hodnotím efektivitu mediace a snažím se určit hlavní problémy, které zabránily vyřešení konfliktu. Z nich vyvozuji závěry pro budoucí mediační úsilí.

V přílohách jsou přiloženy relevantní dokumenty. Pro jednání mezi Izraelem a Palestinci byly a jsou důležité rezoluce Rady bezpečnosti OSN 242 a 383. Vzhledem k obsáhlosti mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem uvádím pouze některé její vybrané části. Summit v Camp David v roce 2000 byl završen třístranným prohlášením o nezdaru snah dosáhnout dohody, jehož znění je také uvedeno v přílohách. Všechny dokumenty jsou ponechány v anglickém jazyce pro zachování autentičnosti.

V česky psané literatuře se publikace týkající výhradně mediace soustředí pouze na mediaci mezi fyzickými a právnickými osobami a ponechávají její aplikaci při mezinárodních jednání zmiňují jen okrajově. Většinu materiálů jsem tedy čerpal z anglické literatury a elektronických zdrojů, které jsou na toto téma velmi vděčné. Jako základní literaturu týkající se teorie mediace bych označil publikaci Jacoba Bercovitche: Studies in International Mediation. Pro případové studie mi byly největší oporou kniha Lucie Hindlsové: Dlouhá cesta k míru a práce Williama Quandta společně s články z periodik Journal of Palestine Studies a Journal of Peace Research. Dalším velmi užitečným zdrojem byly internetové stránky izraelského Ministerstva zahraničních věcí, kde jsou přístupné dokumenty týkající se mírových jednání na Blízkém východě.

Seriál

  1. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  2. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  3. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  4. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  5. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  6. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  7. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  8. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů
  9. Mediace jako metoda řešení mezinárodních sporů

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔07.12.2011 📕5.728

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago