Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Autor: Bc. Lenka Kriegischová 🕔︎︎ 👁︎ 15.676

Závěr

Ve své práci jsem se věnovala jednomu z nejkontroverznějších témat minulého století. Problematiku odsunu Němců, na kterou i v současnosti nalezneme mnoho rozdílných názorů, jsem se pokusila analyzovat na jednom z bývalých sudetských území – Jesenicku. Cílem mé práce bylo dokázat, že ačkoliv se o tomto kroku mluví jako o nevyhnutelném, ke kterému nás donutily okolnosti šestileté okupace a strach, že by se události, které nás přivedly až k Mnichovu, mohly někdy opakovat, tak právě v této oblasti toto rozhodnutí přineslo v mnoha ohledech více negativních důsledků než těch pozitivních.

Zda to byl čin spravedlivý nebo ne, nelze podle mého názoru jednoznačně říci a to hlavně proto, že ani jednu stranu názoru nemůžeme nijak vědecky podložit. To, že se politické vedení Československého státu rozhodlo řešit německou otázku tímto způsobem, pouze poukazuje na to, že jednalo podle principu kolektivní viny a tak u československých občanů podnítilo vůči Němcům ještě větší nenávist, která u nich vyvolala požadavek o co nejrychlejší vysídlení svých německých spoluobčanů bez ohledu na důsledky, které to s sebou přinese. Další skutečností je i to, že jsou stále mezi námi tací, kteří danou dobu prožili a jejich rozdílné osobní zkušenosti nás limitují ve vlastních názorech, kterými bychom mohli někomu z nich i ublížit.

Reklama

Jesenicko bylo oblastí téměř čistě německou, na tuto skutečnost ve své práci často upozorňuji, protože podle mého názoru hraje při mých závěrech důležitou roli. Němci tento kraj budovali již od nepaměti, přispěli k jeho hospodářskému a kulturnímu vývoji, zavedli tady svoje zvyky a tradice. Těch několik málo Čechů, popřípadě příslušníků jiné národnosti, kteří sem potupně v minulosti přicházeli, se přizpůsobovali jejich životnímu stylu. Proto odsun místních Němců neznamenal jenom vysídlení osob, byla s tím spojena přeměna celého charakteru kraje. Důsledky odsunu se tak dotkly ekonomických, demografických, kulturních, etických, ale třeba i jazykových hodnot.

Nejviditelnější dopady postihly právě ekonomickou stránku okresu. Významné průmyslové podniky, zastoupené především textilním a kamenným odvětvím, vlastnili němečtí majitelé. Stejně tak lázně, které do okresu lákaly klienty i ze zahraničí, byly v rukou německých občanů. Tito movití Němci byli však díky svému postavení považováni za největší hrozbu okresu, byl kladen důraz, aby byli odsunuti co nejdříve a podniky převzali Češi. Průmyslové podniky i drobné živnosti byly předávány do národní správy, která však mnohdy neplnila svůj úkol a podniku tak více uškodila, než prospěla. Další problémy způsobil nedostatek pracovních sil, který byl nahrazován velmi pomalu a především nekvalifikovanými pracovníky, těm trvalo dlouho, než se do výrobního procesu zapracovali. Mnoho firem tak muselo ukončit svoji činnost nebo ji dočasně přerušit. Nedostatek pracovních sil způsobil problémy i v zemědělství, lidé, kteří do okresu přicházeli v rámci procesu osídlení s cílem zlepšit si především svoji bytovou situaci, mnohdy neuměli s přidělenou zemědělskou usedlostí hospodařit. Mnoho z nich tak opět odešlo a hospodářství zůstalo ležet ladem. Pokud nebylo v brzké době znovu osídleno, začalo chátrat a už nebylo tak lákavé pro další nové osídlence. Ke zničení zachovalých objektů po Němcích přispěli i takzvaní „zlatokopové“, kteří sem přicházeli s cílem se pouze obohatit na pozůstalém majetku Němců, domy pouze vyrabovali, bez toho, aby se o ně dále starali.

Samotný osídlovací proces na Jesenicku provázely velké problémy. Okres byl finančně zatížen náklady spojenými s odsunem Němců, hospodářský rozvoj byl v útlumu. Největší poptávka byla po kvalifikovaných odbornících, lékařích a učitelích, kteří však očekávali vyšší platové ohodnocení, než které jim byl okres schopný nabídnout. Negativně k tomu přispěla i činnost místních správních orgánů. Z počátku, kdy byl na Jesenicku stále dostatečný počet Němců, měly na nové osídlence velké nároky, věřily, že prvotní vysoký zájem o osídlení této oblasti nepoleví. Některým žadatelům tak nevyšly vstříc, ti tak pochopitelně začali hledat svůj nový domov jinde. V okamžiku, kdy se počet odsunutých Němců začal rapidně zvyšovat, a to i díky tomu, že mnoho z nich odešlo dobrovolně, protože neměli zájem zůstávat tam, kde nebyli vítáni, počet nových osídlenců začal být nedostatečný. Aby kraj demograficky nezkolaboval, bylo nutné přijímat všechny, kteří měli zájem na Jesenicku bydlet a to bez rozdílu kvalifikace, stáří či národnosti. Jako další negativum bych označila rostoucí korupci při přidělování nemovitostí, která zneklidňovala jak nové zájemce o bydlení, tak i zavedené národní správce, kteří neměli zaručeno, že jim dům nebude odebrán. Nejrůznější konexe působily i v oblasti realizace Benešových dekretů, které upravovaly majetek německých občanů a jejich státní občanství. Skutečnost pak byla taková, že se Němcům zabavoval i takový majetek, který jim měl být ponechán nebo československé státní občanství získal naprosto neoprávněný člověk.

Co se týče nové národnostní skladby obyvatel na Jesenicku, došla jsem k zajímavému závěru. Jeden z argumentů pro odsun Němců bylo i to, že se Československo chce zbavit národnostních menšin, které by mohly postavení Čechů a Slováků v budoucnosti ohrozit. Chce zahájit novou etapu dějin s jednolitou skladbou obyvatel tvořenou českými a slovenskými občany. Avšak Jesenicko osídlili příslušníci nejen z československého území, ale i ze zahraničí. Přišli sem lidé z Bulharska, Rumunska, Itálie, reemigranti z Ukrajiny či Volyně. Místní lidé se snažili odgermanizovat vše, co jen šlo a přitom byli nuceni přijímat nové zvyky a tradice od dalších národů. Toto složení Jesenicko destabilizovalo nejen kulturně, ale ovlivnilo i sociální vztahy mezi obyvateli, kteří k sobě z počátku neměli vůbec důvěru. Tuto problematiku bych vystihla frází „jedni cizinci dveřmi ven, druzí oknem zpátky“.

Nechci ve svých závěrech tvrdit, že zvolený postup, jakým mělo být tohle konfliktní soužití ukončeno, byl špatný, v podstatě souhlasím, že v té době jiné řešení nebylo možné uskutečnit. Avšak způsob a především rychlost provedení této akce pokládám téměř za tragédii. Politika exilové vlády v čele s prezidentem Edvardem Benešem tento problém řešila komplexně, místo toho, aby zhodnotila důsledky region od regionu. Němci pro celé Československo nebyli tak nepostradatelní jak pro samotné Jesenicko. I tady ale nenávist místních občanů zastínila skutečnost, že se bez Němců tuto oblast nepodaří udržet na takové hospodářské a kulturní úrovni, jaká byla převážně díky jejich zásluze několik set let budována. Vytrvalé požadavky a co nejrychlejší vysídlení německých občanů byly postupem času nahrazovány požadavky na odložení odsunu některých potřebných Němců. Jenže ti neměli sebemenší důvod vycházet českým občanům vstříc, věděli, že pravděpodobně stejně dojde k jejich odsunu a navíc byli diskriminováni mnoha nařízeními, která byla po skončení druhé světové války proti nim zavedená. Snaha o větší spolupráci s místními Němci by možná nezpůsobila tak velké ztráty, které vznikly například jejich sabotážními akcemi v podnicích a na jejich majetku, který tady po sobě museli zanechat.

Odsunem téměř 60 000 německých občanů přišla oblast zhruba o 85 % své populace. Zůstalo tady něco málo přes 4 000 Němců, kteří by zřejmě taky odešli, pokud by jim to bylo dovoleno. Myslím si, že rozložení jednotlivých odsunů do delšího časového období, popřípadě snaha zde ponechat větší počet obyvatel německé národnosti by nepřispěla k nějakému většímu ohrožení okresu, naopak by mu pomohla lépe se vyrovnat především se špatnou ekonomickou situací. Nechci však opomíjet skutečnost, že to byli sami Němci, kteří se chtěli vrátit „Heim ins Reich“, otázkou ale zůstává, jestli by tyto jejich požadavky byly stejně tak silné i v případě, že po vzniku Československa v roce 1918 by československá vláda vyjádřila větší snahu o jejich rovnoprávné začlenění k našemu národu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více