Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

Autor: Bc. Lenka Kriegischová 🕔︎︎ 👁︎ 26.280

Úvod

Spravedlivá odplata všem přímým i nepřímým, aktivním i pasivním viníkům války pro poučení všem budoucím a – definitivně se rozejít! Jinak by se po této hrozné válce musilo dojít mezi našimi národy k neslýchanému masakru! Tomu můžeme a musíme stůj co stůj svým definitivním rozchodem zabránit![1]Tak viděl prezident Edvard Beneš konec česko-německého soužití na československém území po skončení druhé světové války. Problematika spojená s odsunem Němců z Československa je dle mého mínění jedna z nejvýznamnějších dějinných událostí v historii našeho státu, jíž jsme ovlivněni dodnes. Jsem si vědoma, že k tomuto tématu bylo napsáno již nespočet prací, knih a dalších publikací, přesto se domnívám, že moje práce může být dalším přínosem pro konkrétnější představu o tehdejším poměrně konfliktním období.

Za důležité ve své práci považuji zejména územní vymezení problematiky odsunu Němců na sudetskou oblast Jesenicka, kde většinu obyvatel tvořili příslušníci německé národnosti. Z celorepublikového pohledu se vždy mluví o německé menšině, avšak zde je na místě označit za menšinu Čechy. To je podle mě velmi důležité pro hodnocení důsledků, které s sebou odsun německých obyvatel přinesl. Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku, které jsou hlavním cílem mé analýzy, nelze podle mého názoru srovnávat s celkovými dopady na československou ekonomiku a společenské vztahy. Tato skutečnost byla však v přípravách samotného odsunu ignorována a nahrávala tak jeho rychlejšímu provedení. Není pochyb, že tento proces výrazně zbrzdil vývoj této pohraniční oblasti a je otázkou, jestli důsledky nenese dodnes.[2] Hlavním záměrem mé práce je tedy poukázat na přímé dopady, které vysídlení německého obyvatelstva Jesenicku přineslo. Je tedy nutné zodpovědět, jak probíhala hospodářská obnova, týkající se průmyslové a zemědělské oblasti Jesenicka, jak byl nahrazen výrazný úbytek pracovních sil a s tím spojené přizpůsobení se zcela nové skladbě obyvatel. Neopomenu samotný odsun. Jak probíhalo jeho provedení na Jesenicku, co vše bylo s tímto procesem spojeno a jaká další opatření byla proti Němcům zavedena. Svoji práci budu směřovat do prvních poválečných let, tedy do rozmezí let 1945 – 1947. Pominula bych veškeré morální aspekty, protože ty podle mého názoru nelze objektivně zhodnotit a vedou pouze k nejrůznějším spekulacím zaujatých příslušníků jednotlivých národností.

Reklama

Práci jsem rozdělila na tři kapitoly. První z nich s tématem odsunu přímo nesouvisí, ale podle mého názoru je podstatná pro komplexní pochopení celé problematiky. Pojednává o historickém vývoji Jesenicka s důrazem na německou kolonizaci a postupný vývoj česko-německých vztahů v této oblasti. Z hospodářského a politického hlediska jsem se zaměřila především na meziválečné období, kdy se do popředí dostávalo nacionalistické smyšlení obou národů, a kdy většina jesenických obyvatel začala tíhnout k nacistické politice Německa, což jednoznačně dokazují červnové volby konané v roce 1938, kdy zde s 95 % hlasy zvítězila Sudetoněmecká strana Konrada Henleina.[3]

Druhá kapitola řeší otázku samotného odsunu Němců. V jejím úvodu jsou zhodnoceny základní Benešovy dekrety pojednávající o německé menšině v Československu. Zmiňuji se o nich proto, že je na ně v dalších částech práce odkazováno a že jsou také často mylně spojovány s odsunem, jako jeho právní podklady. Na dekrety navazuje politika exilové vlády v Londýně v čele s prezidentem Edvardem Benešem, kde se koncipovala myšlenka vysídlení Němců. Ráda bych zde zdůraznila, že to byl právě Beneš, který se snažil problematiku německé menšiny řešit z počátku jinou alternativou než jejich kompletním odsunem. Tomuto řešení totiž zprvu moc nedůvěřoval, jak uváděl ve svých depeších domácímu odboji: „Nebuďte naivní, nepodaří se nám odsunout tři milióny lidí.[4] V této kapitole se dále věnuji tomu, jak konkrétně probíhal odsun Němců z Jesenicka. Které správní orgány tuto akci zajišťovaly a na čem spočívalo rozhodnutí, kteří občané německé národnosti budou z oblasti odsunuti či nikoliv. V neposlední řadě jsem se věnovala podrobné analýze zavedených opatření proti Němcům. Zastávám názor, že těmto diskriminujícím omezením není věnována taková pozornost jako samotnému odsunu a že jsou všeobecně brány jako samozřejmost k zamezení případného konfliktního jednání ze strany německých občanů.

Třetí a stěžejní část práce má za cíl zhodnotit související přímé dopady tohoto urychleného procesu vysídlení z jesenického okresu. Oblast závislá ve všech ekonomických aspektech na pracovní síle, zastoupenou převážně německými občany, se ocitla v poměrně „schizofrenní“ situaci, kterou velmi stručně a jasně vystihl český historik Tomáš Knopp: „Němce co nejrychleji vysídlíme, ale kdo za ně bude makat?[5] V této kapitole se tedy snažím objasnit, jak bylo německé obyvatelstvo důležité pro řádný hospodářský chod okresu a to nejen v průmyslu či zemědělství, ale i například ve zdravotnictví, školství nebo kultuře a že i snahy o co nejrychlejší osídlení oblasti novými obyvateli neprobíhaly tak, aby se dopady odsunu podařilo co nejvíce zmírnit. Snažím se poukázat na to, že ačkoliv byl odsun Němců pro Československo nevyhnutelný, nebyla jeho koncepce promyšlena tak důkladně, aby zohlednila vážné ekonomické a sociální dopady právě v takových oblastech jako bylo například Jesenicko. Součástí analýzy je i praktická ukázka majetkoprávních změn v obci Adolfovice, nacházející se v jesenickém okrese, jejíž tabulkové vypracování se nachází v přílohové části práce.

Teritoriální vymezení tématu jsem musela zohlednit i při výběru odborné literatury, z které jsem při vypracování práce čerpala. K dispozici jsem měla studii archivářky a historičky Jany Hradilové „Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury[6], která je zaměřena na odsun Němců z města Jeseníku, takže mi poskytla pouze částečné údaje. Velkým přínosem mi byla kniha „Předkládám na vědomí – Jesenicko 1945 – 1948[7] od českého regionálního historika Tomáše Knoppa. Nejen, že mi tato kniha pomohla se zorientovat ve sledu událostí, které se na Jesenicku odehrály v prvních letech po skončení druhé světové války, ale taky velmi oceňuji autorův přístup, kterým svoji knihu obohatil o příběhy konkrétních jednotlivců obou národností. V neposlední řadě mi tato publikace posloužila jako pomocný materiál při hledání nevydaných pramenů ve Státním okresním archivu v Jeseníku (SOkA Jeseník). Archivní materiály se pro mě staly jedním ze základních zdrojů informací. Čerpala jsem především z fondu Okresního národního výboru v Jeseníku[8], popřípadě z fondu Místního národního výboru v Adolfovicích, pro vypracování majetkoprávních změn v této obci.[9] Mezi další nevydané prameny, s kterými jsem četně pracovala, patří „Kronika města Jeseníku[10] a kroniky vybraných obcí[11], v kterých jsou zaznamenány významné, avšak subjektivně zachycené události bezprostředního poválečného vývoje na Jesenicku.

Z důvodu nedostatečného množství zdrojů, zabývajících se obdobím 1945 – 1947 na Jesenicku, jsem se ve své práci ve větší míře opírala i o dobový regionální tisk. Okresní organizace Komunistické strany Československa začala v červnu 1945 vydávat týdeník „Hraničář[12], jehož téměř veškeré výtisky, které vyšly v letech 1945 – 1948, mi byly poskytnuty ve Vlastivědném muzeu Jesenicka, kde jsou v současnosti uchovány. I když byl tento týdeník psán v duchu tehdejší komunistické ideologie, provolávající slávu SSSR[13], je cenným doplněním informací, které nebyly v archivních pramenech dochovány.

Za důležité považuji i výpovědi pamětníků, které čerpám ze seminární práce „Pohled na osídlování Jesenicka v letech 1945 – 1947[14], jíž jsem spoluautorkou. Tato práce byla vytvořena formou orální historie a obsahuje rozhovory s pěti pamětníky. Je nutno uvést, že tyto výpovědi jsou značně subjektivní a pouze odrážejí jednotlivé zážitky osob z doby po druhé světové válce, a i přesto, že tyto rozhovory nebyly vytvořeny za účelem vypracování této bakalářské práce, ve většině případů potvrzují informace, které jsem získala z ostatních literárních pramenů. Stejně přínosně hodnotím knihu „Dokumente zur Austreibung der Sudetendeutschen[15], která práci obohatila o skutečné zážitky Němců, kteří se setkali někdy až s brutální nenávistí československých občanů vůči nim.

Reklama

Obecně o odsunu Němců byla sepsána spousta knih[16], z kterých bych upřednostnila publikaci „Odsun Němců z Československa: Výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940 – 1947[17] sepsanou Edvardem Benešem, která se v úvodní části zaměřuje především na jeho rozhovory s Wenzelem Jakschem o konečném řešení otázky německé menšiny v Československu. Neopomenula bych ani knihu Tomáše Staňka „Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa (1918 – 1948)[18], z které jsem čerpala informace týkající se Benešovy spolupráce s ostatními velmocemi v otázce prosazení jeho odsunového plánu. Z novější literatury bych zmínila knihu „Rozumět dějinám[19] zpracovanou kolektivem autorů, která poskytuje kompletní přehled vývoje česko-německých vztahů na našem území. Stejně tak tématika Benešových dekretů je zpracována v mnoha vydaných publikacích.[20] Já bych vyzdvihla dvě knihy, které se kromě obsahu jednotlivých dekretů zmiňují i o okolnostech jejich vzniku a přijímání. Jednak je to kniha Jana Kuklíka „Mýty a realita tzv. „Benešových dekretů“: Dekrety prezidenta republiky 1940-1945[21] a kniha „Tzv. Benešovy dekrety: předpoklady jejich vzniku a jejich důsledky[22] od Michala Spirita. Ze zahraniční tvorby bych v této souvislosti zmínila publikaci od Niklase Perziho „Die Beneš-Dekrete: Eine europäische Tragödie[23], která opět spojuje Benešovy dekrety s vysídlením Němců z Československa.

K poválečné hospodářské obnově, spojené s novým osídlením pohraničních území se poněkud rozsáhle věnuje kniha Františka Čapka, Lubomíra Slezáka a Jaroslava Vaculíka „Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce[24], z které jsem čerpala pouze obecné údaje o osídlení. K aplikaci na Jesenicko mi posloužila kniha Otakara Káni „Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945[25], která zrovna nepatří mezi nejnovější literaturu, avšak je bohužel jediná, která se touto oblastí blíže zabývá.

Poznámky

[1] BENEŠ, Edvard. 1996. Odsun Němců z Československa: Výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Praha: Dita, 1996. s. 26.

[2] V současnosti se Jesenicko potýká s nejvyšší nezaměstnaností v České republice, která podle údajů Českého statistického úřadu k 31. prosinci 2010 činila 19,69 %. In: Nezaměstnanost podle okresů a krajů k 31. 12. 2010. 2011. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home.

[3] MACHÁČEK, Pavel. 2005. Výsledky německých politických stran na Jesenicku v parlamentních volbách v letech 1920 – 1935 [online]. 2005 [cit. 2011-04-10]. s. 11. https://muzeum.jesenik.net/.

[4] Cit. dle: KOVAŘÍK, Jan. Beneš byl k odsunu Němců dlouho skeptický. Právo. 6. 4. 2002, roč. 12, č. 81, s. 2.

[5] KNOPP, Tomáš. 2004. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945 - 1948. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. s. 143.

[6] HRADILOVÁ, Jana. 1996. Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 1996.

Reklama

[7] KNOPP, Tomáš. 2004. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945 - 1948. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004.

[8] Z fondu ONV Jeseník mi posloužily zejména materiály týkající se měsíčních informačních zpráv o situaci na Jesenicku v letech 1945 – 1947. Jednotlivá hlášení obsahovala poznatky o průmyslu, zemědělství, školství, zdravotnictví, kultuře, osídlování a taky hodnocení nálady českého a německého obyvatelstva, popřípadě jiných národnostních menšin na Jesenicku. In: SOkA Jeseník, fond ONV, inv. č. 63, karton 2. Další užitečné materiály byly jednotlivé vyhlášky, nařízení a směrnice týkající se odsunu a jednotlivých opatření proti Němcům. In: SOkA Jeseník, fond ONV, inv. č. 79, karton 12. Z tohoto fondu jsem použila i konfiskační výměry domů a realit. In: Konfiskační výměry: Seznamy domů a realit, navržených ke konfiskaci podle dekretu 108/45, seřazených podle obcí. 1946. SOkA Jeseník, fond ONV, inv. č. 106, karton 29.

[9] Zejména Jmenný seznam živnostníků v obci Adolfovice. Ze dne 4. října 1946. SOkA Jeseník, fond MNV Adolfovice, inv. č. 74, karton 9 a Seznamy národních správců. 1946-1947. SOkA Jeseník, fond MNV Adolfovice, inv. č. 92, karton 10.

[10] ZEMAN, Vítězslav. Kronika města Jeseníku 1961 – 1969, (1267) 1945. Díl I. SOkA Jeseník, fond MěNV Jeseník.

[11] Kronika obce Dolní Lipová 1948 – 1951, (1938) 1945 – 1948. SOkA Jeseník, fond MNV Lipová – lázně; Kronika obce Adolfovice 1946 – 1956, (12. stol.) 1945. SOkA Jeseník, fond MNV Adolfovice, inv. č. 4.

[12] Z počátku byl tento týdeník označován jako „Protifašistický list okresu Frývaldova“, od července 1946 se podnázev periodika změnil na „Týdeník osvobozeného Jesenicka“ a od února 1947, kdy byl jeho tisk přenesen do Krnova, se podnázev změnil na „Týdeník pracujícího lidu slezského pohraničí“, od té doby vycházel pro čtyři okresy a to Bruntál, Jeseník, Krnov a Opavu.

[13] To ostatně dokazuje hned první vydání tohoto týdeníku, kde jsou vypsány ruské překlady obecně používaných frází. In: Mluvíme rusky. Hraničář: Protifašistický list okresu Frývaldova. 22. 6. 1945, roč. 1, č. 1, s. 2.

[14] KOLEKTIV AUTORŮ. 2008. Pohled na osídlování Jesenicka v letech 1945-1947. Seminární práce. Jeseník: Gymnázium Jeseník, Komenského 281, 2008.

[15] TURNWALD, Wilhelm. 1951. Dokumente zur Austreibung der Sudetendeutschen. 2. Aufl. München: Arbeitsgemeinschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen, 1951.

[16] KOSCHMAL, Walter; NEKULA, Marek; ROGALL, Joachim (ed.) Češi a Němci: Dějiny – kultura – politika. Praha; Litomyšl: Paseka, 2002; ČERNÝ, Bohumil; KŘEN, Jan; KURAL, Václav; OTÁHAL, Milan. 1990. Češi, Němci, odsun: Diskuse nezávislých historiků. Praha: Academia, 1990.

[17] BENEŠ, Edvard. 1996. Odsun Němců z Československa: Výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Praha: Dita, 1996.

[18] STANĚK, Tomáš. 1992. Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa (1918 – 1948). Ostrava: Amosium servis, 1992.

[19] BENEŠ, Zdeněk; JANČÍK, Drahomír, KUKLÍK, Jan ml. a kol. 2002. Rozumět dějinám: Vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848 – 1948. Praha: Gallery, 2002.

[20] JECH, Karel; KAPLAN, Karel. 1995. Dekrety prezidenta republiky 1940 – 1945: Dokumenty. Díl I. Brno: Doplněk, 1995; WINKLER, Pavel. 1996. Dekrety prezidenta republiky z období 1940-1945. In: Právní aspekty odsunu sudetských Němců. Sborník. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996.

[21] KUKLÍK, Jan. 2002. Mýty a realita tzv. „Benešových dekretů“: Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha: Linde, 2002.

[22] SPIRIT, Michal. 2004. Tzv. Benešovy dekrety: předpoklady jejich vzniku a jejich důsledky. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2004.

[23] PERZI, Niklas. 2003. Die Beneš-Dekrete: Eine europäische Tragödie. St. Pölten: Niederösterreichisches Pressehaus, 2003.

[24] ČAPEK, František; SLEZÁK, Lubomír; VACULÍK, Jaroslav. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005.

[25] KÁŇA, Otakar. 1976. Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945. Ostrava: Profil, 1976.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více