Příspěvek ke studiu ekonomických příčin britského appeasementu ve 30. letech 20. století: Závěr

Autor: Bc. Sylvia Rejnartová 🕔︎︎ 👁︎ 11.881

Závěr

Volba politiky appeasementu byla ovlivněna celou řadou faktorů. Ať už se jednalo o nepříliš šťastně uzavřenou Versailleskou smlouvu s Německem, nebo nedostatek potenciálních spojenců, se kterými by Británie mohla vytvořit účinnou alianci proti nacistickému Německu. Prioritu spatřovala Británie v řešení vnitřních záležitostí a v dobrých vztazích v rámci svého Impéria. Britská dominia se snažila získat čím dál tím větší nezávislost, ať už v oblasti volného obchodu a jejich vzrůstajících domácích trzích, anebo v oblasti větších rozhodovacích pravomocí. Dominia se jasně vyslovila v tom smyslu, že kvůli malému evropskému státu se nenechají zatáhnout do válečného konfliktu. Impérium představovalo pro Británii velké odbytiště pro její výrobky a sloužilo jako zdroj surovin, a proto k jejímu názoru musela přihlížet. Další roli sehrálo veřejné mínění, které se chtělo válce za každou cenu vyhnout a podporovalo proto vládu, aby udržovala dobré vztahy s Německem.[162]

Mezi vnitřní problémy Británie patřila vysoká míra nezaměstnanosti, která se držela v celém meziválečném období a s tím spojená hrozba sociálních nepokojů.[163] Dalším problémem, který Británii zužoval, byl její hospodářský propad po skončení první světové války a s tím spojená ztráta konkurenceschopnosti na světových trzích. Británie se nebyla schopna adaptovat dostatečně rychle na změněnou poptávku, a proto se její struktura průmyslu měnila relativně pomalu v porovnání s ostatními státy.[164] Hodnota britského exportu ve 30. letech klesala oproti 20. létům, což způsobovaly nejrůznější restrikce v mezinárodním obchodu a také budování národních trhů jejich dominií, které následně nebyly tolik závislé na dovozu britského zboží. Tyto problémy byly v této intenzitě pro Británii novým jevem, stejně jako pro ostatní svět. V řešení svých ekonomických potíží byla do značné míry limitována i tím, že se snažila udržet vyrovnaný státní rozpočet a nezvyšovat daňové břemeno obyvatel, k čemuž muselo nakonec stejně dojít.

Reklama

K politice appeasementu přispělo i pomalé tempo zbrojení, které bylo omezené státním rozpočtem. Ve vládním kabinetu panovala názorová neshoda o nutnosti a tempu zbrojních programů.[165] Rozšířenou a silně vžitou představou byl také názor, že Německo má mnohem větší armádu a Británie by proti němu nemohla nijak účinně zakročit. Do jisté míry to byla pravda, ale k tomu názoru vedla i špatná činnost zpravodajské služby, která nebyla schopna přinést přesnější odhady o velikosti německého vojska. Přitom je dnes známé, že remilitarizaci Porýní a mandžuské krizi mohla Británie účinně zabránit.[166]

Je také dobré si uvědomit, že appeasement byl uplatňován již ve 20. letech, kdy u moci nebyl Hitler, a s Německem se dalo dohodnout na mírovém řešení konfliktů. Tíživá ekonomická situace a vysoká nezaměstnanost otevřely Hitlerovi cestu k moci. Appeasement je sám o sobě zcela v pořádku, ale vůči Hitlerovi, který chtěl za každou cenu válku, neměl šanci na úspěch. Appeaseři vycházeli z předpokladu, že ve své podstatě jsou lidé dobří a nechtějí vést války, ale tento předpoklad se ukázal být v případě Hitlera jako nesprávný. Důvody pro appeasement jsou pochopitelné a zcela jej ospravedlňují. Ekonomická situace měla na appeasement velký vliv, ale pravděpodobně ne klíčový. Jediná na první pohled jasná souvislost mezi appeasementem a ekonomickou situací Británie je patrná v oblasti zbrojních programů. Posléze se ale naskýtá otázka, zda by příprava války Británii hospodářsky opravdu ublížila, když Německo právě zbrojení pomohlo se dostat z dlouhodobé deprese. Ekonomický appeasement je hojně používanou politikou i v současnosti, ale Hitler se nechtěl na ničem dohodnout a od začátku mařil vyhlídky na uzavření jakékoliv smysluplné dohody. Pokud by práce měla poskytnout jednoznačnou odpověď na otázku, zda appeasement měl své ekonomické důvody, pak by odpověď zněla ano. Pokud bychom se ale snažili zjistit do jaké míry, pak by se příčinná souvislost dala prokazatelně nalézt v oblasti zbrojních programů, které měly zase vliv na to, jak Británie vyhodnocovala nebezpečí a na základě toho se válce chtěla vyhnout.

Poznámky

[162] V roce 1935 se konalo referendum, jež mělo zjistit názor veřejného mínění na otázku kolektivní bezpečnosti a mírového postupu při řešení mezinárodních konfliktů. Výsledky referenda ukázaly, že většina Britů i přes její neúspěchy věří ve Společnost národů a chtěli by snížit zbrojení, zejména v oblasti leteckých sil. Vláda tyto názory byla nucena brát v potaz a přizpůsobovala podle toho i své volební programy. ELLINGER, Neville Chamberlain. Od usmiřování k válce: britská zahraniční politika, 1937-1940, s. 79.

[163] Sociálních nepokojů se Británie obávala zcela oprávněně, protože v meziválečném období se vyskytovaly po celé Evropě a na mnoha místech potlačily demokratický vývoj.

[164] Zvýšené zbrojení pomohlo upadajícím tradičním odvětvím a vyřešilo tak alespoň na nějakou dobu jejich problémy. Británie měla jistou výhodu i v tom, že mohla využívat jejich nadměrné, nevyužité kapacity.

[165] I přes značné neshody v britském vládním kabinetu byl nalezen vždy konsenzus a většina problému byla vyřešena v tichosti na parlamentní půdě. Přesto je do jisté míry zarážející, že během premiérství Nevilla Chamberlaina bylo mnoho zahraničních otázek projednáváno v tzv. užším kabinetu, který se skládal z jeho přívrženců a až poté bylo jejich rozhodnutí prezentováno na parlamentních zasedáních.

[166] Churchill a Ralph Wigram (britský politik na ministerstvu zahraničí) věřili, že britská neakceschopnost během remilitarizace Porýní vedla ke druhé světové válce. Traduje se, že Ralph Wigram zemřel kvůli trápení z toho, že nedokázal přesvědčit vládní kabinet o hrozbě, kterou Hitler představoval. CHURCHILL, Druhá světová válka, I. díl. Blížící se bouře, s. 181.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více