Příspěvek ke studiu ekonomických příčin britského appeasementu ve 30. letech 20. století: Úvod

Autor: Bc. Sylvia Rejnartová 🕔︎︎ 👁︎ 14.102

Úvod

Tato práce si klade za cíl zmapovat důvody, jež vedly Velkou Británii ve 30. letech 20. století k volbě politiky appeasementu. Právě appeasement je ve spojitosti s nacistickým Německem vnímán jako velice kontroverzní druh zahraniční politiky, která do značné míry přispěla ke druhé světové válce. Vzhledem k tomu, že tento druh politiky můžeme vidět v různých podobách i v současném světě, tak je velice důležité pochopit různé vlivy, které donutí stát, aby zaujal tento postoj. V práci budou postupně analyzovány historické, politické, vojenské a zejména pak ekonomické příčiny appeasementu.

Politika appeasementu je často podrobována kritice, ať už ze strany odborníků nebo ze strany veřejného mínění. Všechny okolnosti, které stály za pozadím jejího vzniku ale nejsou všeobecně známé, a proto dochází k celé řadě nesprávných závěrů. Británie se po skončení první světové války ocitla v nové situaci, kdy její prvenství světové velmoci převzaly Spojené státy americké. Evropská politická stabilita byla otřesena v samých základech a těžiště politických rozhodování se rovněž změnila. Británie se musela adaptovat na změněnou situaci, která ji ztížila užívání tradiční politiky rovnováhy sil, protože jedním z hlavních vyvažovacích států bylo Rakousko-Uhersko, které zaniklo a Británie se tak na něj nemohla dále spoléhat. Namísto Rakouska-Uherska vzniklo mnoho nových států, které pro Británii neměly význam, protože jejich politická moc a stabilita byly velmi slabé. S dalšími tradičními spojenci nemohla Británie nadále počítat, protože Rusko prodělalo mentální a intelektuální obrodu během bolševické revoluce a Británie se obávala toho, že dojde k šíření vlny komunismu směrem na západ do Evropy. USA se stáhly ze světového dění k čemuž vedlo i přesvědčení, že se nechaly zbytečně zatáhnout do evropského konfliktu a tuto chybu se rozhodly znovu neopakovat. Jediným možným spojencem na kontinentě zůstala Francie, ale mezi oběma státy panovala nepříliš velká důvěra. Francie byla příliš slabá na to, aby ji mohla reálně pomoci, což se projevilo zejména během krizí ve třicátých letech, kdy Francie čekala na rozhodnutí Británie, ke kterému se vždy přidala. Úkolem, který před Velkou Británií stál, bylo vypořádat se s novým světovým uspořádáním a najít alternativu za politiku rovnováhy sil, což měl být právě appeasement. Británie byla do značné míry osamocena na mezinárodní scéně a věřila, že s Německem lze najít společný dialog.

Reklama

Práce mapuje ekonomickou a vnitřní situaci Británie, která byla oslabena zejména Velkou hospodářskou krizí. Za předpokladu, že by byla ekonomická situace Británie shledána neuspokojivou, pak by se na appeasement dalo nahlížet jako na záměrně zvolenou zahraniční politiku. Británie neměla dodatečné zdroje na financování další války, a proto se snažila jí všemožnými prostředky vyhnout. Byla to ale druhá světová válka, která Británii stejně jako ostatním státům pomohla dostat se z deprese, jež s sebou přinesla světová hospodářská krize. Nicméně za jedinou příčinnou souvislost mezi nedostatkem financí a zahraniční politikou by se daly považovat výdaje na zbrojení. Jejich schválení a navýšení bylo předmětem častých sporů ve vládním kabinetu a Velká Británie v této oblasti zaostávala celou dobu za Německem.

Práce je strukturovaná do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje politice appeasementu. Jedná se o obecný úvod do problematiky, který slouží tomu, aby mohli být pochopeny základní souvislosti, které se ve vztahu s appeasementem vyskytují. Druhá kapitola popisuje skutečnosti, jež vedly k formování umírněného postoje řešení mezinárodních vztahů. U zrodu vzniku appeasementu stála Pařížská mírová konference a Versailleská smlouva s Německem, která byla považována za mimořádně tvrdou a měla tak vliv na pocit křivdy, který uchvátil Velkou Británii po první světové válce. V této kapitole se práce dále věnuje ekonomické situaci Velké Británie v průběhu dvacátých let, britskému vládnímu kabinetu a hlavním představitelům appeasementu. Poslední část této práce popisuje tři hlavní mezinárodní události dvacátých let, které měly vliv na utváření appeasementu, těmito třemi událostmi jsou Janovská konference, Rúrská krize a konference v Locarnu. Tyto mezinárodní krize poukazují na odlišné přístupy a názory mezi Velkou Británií a Francií, které se velkou měrou podílely na tom, že se Británie snažila dohodnout s Německem, které jí bylo ideologicky bližší. Třetí kapitola se zabývá ekonomickou a politickou situací Velké Británie ve třicátých letech dvacátého století. Tato kapitola se nejdříve věnuje vládnímu kabinetu a zastáncům politiky appeasementu ve třicátých letech, aby na jejich příkladu bylo možné pochopit, jakými myšlenkovými schématy byli ovlivňováni političtí představitelé. Dále je popsána ekonomická situace, ve které se Velká Británie nacházela po krachu na burze v New Yorku a její dopady, které byly patrné po celá třicátá léta. Pozornost je věnována konkrétně vysoké míře nezaměstnanosti, přeměně struktury průmyslu a poklesu mezinárodního obchodu. Práce pokračuje s programy na znovuvyzbrojování a popisuje vývoj a rozšiřování jednotlivých složek armády. Závěr kapitoly je věnován ekonomickému appeasementu, který byl nejvíce patrný od roku 1937. Jeho podstata spočívá v tom, že se Velká Británie snažila pomocí úvěrů a výhodných obchodních smluv pro Německo zmírnit jeho sociální a politickou situaci, což mělo dopomoci k následnému uvolnění německých zahraničních vztahů. Čtvrtá kapitola se věnuje konkrétním příkladům krize appeasementu ve třicátých letech. Mezi ně patří, japonská krize, italská okupace Habeše, remilitarizace Porýní, anšlus Rakouska a Mnichov. Ačkoliv bylo na britského premiéra Nevilla Chamberlaina nahlíženo jako na zachránce evropského míru, tak to byl právě Mnichov, který ukázal, že Británie není schopna ovlivnit postoj Hitlera a tedy appeasement nemá reálnou polickou moc.

Práce se nejvíce opírá o knihu The Roots of appeasement od Martina Gilberta, která rozebírá vývoj appeasementu od jeho počátku v 18. století až po Mnichov. Gilbert považuje appeasement do nástupu Hitlera k moci za zcela logický a správný typ zahraniční politiky, ale poté může být považován za projev slabosti. Další důležitou knihou věnovanou appeasementu a osobě Nevilla Chamberlaina je Neville Chamberlain. Od usmiřování k válce: britská zahraniční politika, 1937-1940 od Jiřího Ellingera. Ellinger vyvrací ve své knize mnoho mýtů, které jsou spojovány s postavou Nevilla Chameberlaina a vysvětluje motivy a pozadí jeho politického vystupování. V knize jsou velmi detailně popsány všechny okolnosti britského meziválečného vývoje, ať už se jedná o zahraniční vztahy s ostatními státy, anebo vnitřní záležitosti a rozpory, které velmi často panovaly ve vládním kabinetu. Hitler a appeasement. Britský pokus zabránit druhé světové válce od Petera Nevilla poskytuje velmi osobitý náhled na postoje Velké Británie k otázkám mezinárodního dění a rozebírá všechny podstatné okolnosti, které stály za vznikem appeasementu nikoliv však vyčerpávajícím způsobem. Dalším cenným zdrojem při psaní práce byly deníky Nevilla Chamberlaina: The Neville Chamberlain Diary Letters, vol. 3, The Heir Apparent, 1928- 33 a The Neville Chamberlain Diary Letters, vol. 4, The Downing Street Years, 1934-1940. Deníky zachycují korespondenci Nevilla Chamberlaina s jeho dvěma sestrami, které pravidelně informoval o politických záležitostech a umožňuje tak pochopit, jakým způsobem se u něj postoj k appeasementu utvářel a čím byl ovlivněn.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více