Armáda jako strážce demokracie? Případ Turecka: Úvod

Autor: Bc. Alexandr Ficker 🕔︎︎ 👁︎ 13.021

Úvod

Armáda je v dnešním čase, a zvláště pak u nás, často vnímána jako prvek ve společnosti takřka nadbytečný, nebo jí není pozornost věnována vůbec žádná. Nejsme v tom příliš výjimeční, v západním světě totiž nepanuje kladný názor na armádu, která aktivně zasahuje do politického života dané země. Rád bych se v této práci věnoval případu země, kde armáda hraje aktivní roli v systému dané společnosti. Jsem přesvědčen, že Turecko je právě takovou zemí, neboť je velmi specifické, co se postavení a historie armády týče.

Každý politický systém usiluje o dlouhodobou stabilitu. Nejinak je tomu i v případě Turecka, kde dlouhodobě garantem stability byla právě armáda, která díky své mocenské pozici hrála do nedávné doby klíčovou úlohu pro udržení rovnováhy v zemi. Cílem této práce je objasnit historické kořeny postavení turecké armády, postihnout její proměny a analyzovat současnou situaci. Kladu si následující otázky: Kde jsou historické kořeny silného postavení armády v Turecku? Proč se armáda stala garantem sekularizovaného státu? Jakým způsobem armáda ovlivňovala vývoj turecké politické scény ve 20. století? Jakým způsobem se do postavení turecké armády promítá vliv EU? Nemůže paradoxně tlak na změnu postavení armády v turecké společnosti ze strany EU posílit šance islámských fundamentalistů?

Reklama

Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž každá z nich se dále dělí do dalších dílčích celků. První částí je teoretické vymezení postavení armády v demokratickém státě. Zde je nastíněno klasické, z liberálně demokratických zemí známé postavení armády, a jako protiklad je uvedeno jedno postavení spíše kontroverzní. Zde věnuji pozornost základním formám kontroly armády v demokratické společnosti. Druhá část hledá historické kořeny specifického postavení armády v Turecku, dále se zaměřuje na analýzu kemalismu a jeho vlivu na armádu. Druhou část uzavírá rozbor politického působení armády v Turecku. Třetí kapitola se zaměřuje na vliv EU na proměny postavení armády a odhaduje budoucí vývoj Turecka jako sekulárního státu.

Zdroje použité v této práci lze rozlišit dle kapitol. V první, teoretické části jsou zmíněny knižní publikace, které se alespoň částečně zabývají problematikou postavení armády ve společnosti z obecnějšího hlediska. Zde jsem se opíral zejména o sborník vydaný nadací Konrad Adenauer Stiftung „Armáda v demokracii“ a dále o monografii popisující složitější vztahy armády a společnosti v práci R. J. May & V. Selochanem v knize The Military and Democracy in Asia and the Pacific. Analytická část (druhá a třetí část) je založena zejména na datech pocházejících z publikace Erika Zürchera a zpráv Evropské komise o přístupových rozhovorech s Tureckem. Opírá se i o články z odborných časopisů.

Při práci se zdroji jsem si byl vědom, že některé postoje mohou být ideologicky ovlivněny, pracoval jsem proto s nimi kriticky. Mou snahou bylo zůstat při psaní této práce co nejvíce objektivní. Cílem totiž není přiklonit se na stranu armády, ani na stranu EU, či islámských politiků, nýbrž zhodnotit stávající situaci.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více