Na nedávné aukci prodala mezinárodní aukční firma Hermann-Historica v Mnichově velmi výhodně zbrojováckou protitankovou (PT) pušku „SS-Panzerbüchse M. SS 41 /M.Pz 41(t)/“. (Velmi výhodně proto, že ačkoliv vyvolávací cena zbraně ve stavu I-II byla 9 500 eur, prodala se puška nakonec za celých 32 000 eur.) Možná budou čtenáře zajímat některé bližší informace o této zajímavé zbrani, vlastně jediné z celé bohaté škály PT pušek čs. provenience, která se dostala do sériové výroby a kterou navíc zavedla do své výzbroje vojska zbraní SS.

Úvodem

Pod označením protitanková puška model 41 uvádí čs. odborná literatura hned dvě zbraně – opakovačku v ráži 7,92 mm a jednoranovku stejného principu, ale v ráži 15 mm. Ale pozor: ve světě existují ještě další zbraně stejného určení a navíc i stejného označení, a tak snadno může dojít k záměně. Jednou z nich je německá těžká PT puška Modell 41 (sPzB Modell 41) ráže 28/20 mm (využívající principu Gerlich), druhou těžká švýcarská PT puška Modell 1941 ráže 24 mm. Německou pušku vyráběly závody Mauser, švýcarskou firma Eidgenössischen Waffenfabrik Bern (W+F). Obě tyto zbraně středních ráží se už ale spíše podobají malým rychlopalným kanonům a bývají často označovány také jako Tankbüchse 41 (tanková puška 41), protože tvořily součást výzbroje obrněných vozidel.

Celkový pohled na úspěšně prodanou pušku v. č. 1864 se sklopenou náramenní opěrkou a nosným řemenem (H-H). PT puška Modell 41 ráže 7,92 mm brněnské Zbrojovky (Waffenfabrik Brünn) je kompaktní opakovací puška koncepce bull-pup (tedy se zásobovacím ústrojím za spouští), která dosahuje při délce hlavně (včetně nábojové komory a úsťové brzdy) 1 130 mm celkové délky jen 1 280 mm (údaje aukční síně). VHÚ v Praze, kde jsem před několika lety PT zbraně studoval, má celkem 6 exemplářů této pušky, které se ale vzájemně liší nejen značením, ale také délkou hlavně, celkovou délkou a drobnými konstrukčními detaily. S prodanou zbraní se prakticky úplně shodují exempláře v. č. 2994 a 1796 se stejnými délkami a hranatou úsťovou brzdou, ostatní čtyři exempláře mají vesměs hlavně delší – 1145 mm – a celkovou délku 1353, resp. 1372 mm. Hmotnost zbraně činí pouhých 13 kg. Zbraň by bylo možno obecně charakterizovat jako opakovačku s válcovým odsuvným závěrem, ovšem s tím „drobným“ rozdílem, že tady závěr stojí a otáčí se a kupředu odsouvá hlaveň. Nabíjecí pohyb hlavně ovládá střelec prostřednictvím pistolové rukojeti zbraně.

Zbraň byla údajně vyvinuta na přímou objednávku Waffen SS, a to v ráži 7,92 x 94 mm, tedy na náboj P318, který už užívaly německé PT pušky Modell 38 a 39. Konstruktérem byl Josef Koucký (později snad už i za spolupráce svého bratra Františka, který v roce 1941 přešel do Zbrojovky od hračkářské firmy Kotek v Krnsku).

Detailní pohled na zadní část téže zbraně (H-H).

Průběh vývojových prací dosti přesně dokladují data z dochovaných dokumentů: 16. 12. 1939 objednalo velení SS u Waffenfabrik Brün 2 000 kusů PT pušek ráže 7,92 mm a 117 kusů pušek ráže 15 mm. Termín dodání – „Die-Zeit ohne Verzögerung“

23. 1. 1940 následovalo třístránkové potvrzení objednávky výrobní firmou, už s potřebnými detaily

24. 2. 1940 dopis velení SS, že nabídku v pořádku obdrželo a proti výpravě (výbavě) zbraně nemá žádné námitky

18. 1. 1941 tajná dvoustránková zpráva z Brna o testovacích střelbách zkušebního vzorku Nr. 1001

14. 9. 1942 třístránkový rozpis dodávek 150 kusů zbraní včetně příslušenství za období

od 25.6.1941 do 14.9.1942 Hlavnímu zbrojnímu úřadu SS v Oranienburgu

17. 2. 1943 dopis Waffenbarik Brünn na SS-Führungsamt Abt. SS-Waffenamt, že zbytek dodávky – 58 kusů – se zpozdí do 15. 3. 1943.

Značení prodaného exempláře:

Výrobní číslo – zde 1864 – je vyraženo nahoře nad komorou zbraně, nad zadní částí hlavně a vpravo na pouzdru závěru nad zásobníkem. Na levé ploše pouzdra je (zleva) značení „Z ve vývrtu“ (emblém Zbrojovky), poměrně špatně čitelná (vlivem rzi) orlice s hlavou otočenou vlevo, s křídly dělenými na třetiny, pak velkými znaky „M. dva blesky 41“ a vpravo zase orlice, ale s hlavou vpravo a s křídly dělenými jen na dvě poloviny. Pod touto orlicí je vyraženo „dva blesky ZZ.A2“ (přejímací značka Zbrojního úřadu 2 v Praze). Obě orlice nesou „v drápech“ svastiku v kruhu. (Zajímavé je, že úplně vpravo před botkou je ještě třetí orlice, opět s hlavou vlevo, ale s dole zaobleným tvarem křídel a opět nesoucí svastiku v kruhu: na jedné zbrani se tak vyskytují celkem tři různé druhy orlic.)

Detailní pohled na značení zbraně na levé stěně pouzdra

Celkem se údajně vyrobilo – a zjištěná výrobní čísla tomu nasvědčují – 2 000 kusů zbraně s výrobními čísly od 1001 do 3000.

Popis zbraně

Přímo do zadního konce pouzdra zbraně je vestavěna odpružená ramenní opěra se sklopnou náramenní opěrkou. Botka i hák opěry jsou opatřeny koženým polstrováním, kůží polstrovaná je i lícnice na levé straně pouzdra. Hlaveň je na povrchu hladká, jen lehce kuželová, na jejím ústí je našroubována jednokomorová úsťová brzda ve tvaru duté krychle a s výfukovými otvory do stran. Díky téměř přímé linii osy hlavně, pouzdra závěru a ramenní opěry se zbraň při výstřelu prakticky nezvedá, zpětný ráz účinně tlumí na přijatelnou mez dvoupružinový tlumič uvnitř opěry a úsťová brzda. Zmíněná přímá linie si ovšem vyžádala vysoká mířidla situovaná pro praváka poněkud vlevo od osy hlavně. Mířidla jsou sklopná, v polohách drží díky pružnosti materiálu svých držáků. Stranově stavitelná muška má hranolovitý tvar, zářez hledí je polokruhový v široké vidlici. Před hledím je na vrchní části pouzdra provlečen dvěma oky řemen sloužící k přenášení zbraně. Zhruba na začátku poslední třetiny délky hlavně je stranově výkyvná a kupředu sklopná dvojnožka s teleskopicky stavitelnou výškou nožek. Pod celou zadní třetinou hlavně je perforovaný kryt sloužící k ochraně rukou. Otočné třmeny vpředu nad dvojnožkou a vzadu nad kořenem hlavně slouží k demontáži hlavně.

Pohled na tuto zbraň shora (H-H)

Hlaveň s ozubeným uzamykacím dílem objímkou vzadu vstupuje do válcového pouzdra závěru, nesoucího dole pažbičku a zásobníkovou šachtu se zásobníkem. Segmentový schránkový zásobník na šest nábojů 7,92x94 mm (P318) je vsazen do šachty pouzdra závěru zespodu šikmo zleva, páčka záchytu zásobníku je na šachtě nahoře vlevo. Těsně před zásobníkovou šachtou je dřevem krytá pistolová rukojeť s prostorným lučíkem z plechu, spušťadlem s otočnou páčkou pojistky na levé straně a se svislou aretační páčkou nabíjení.

Detailní pohled na zadní část zbraně v.č. 2994 s brzdou hranatou a dozadu prodlouženou lícnicí

Nabíjení se provádí stlačením páčky k pažbičce, pootočením pistolové rukojeti asi o 60° vpravo a posunutím rukojeti i s pouzdrem závěru a hlavní kupředu. Tím se vytočí mohutné vnitřní uzamykací ozuby na hlavni z odpovídajících šesti vnějších ozubů závěru, který nadále zůstává pevně spojený s opěrou, a tudíž stojí. Zatažením pohyblivých částí zpět se zasune ze zásobníku do komory nový náboj, pootočením pistolové rukojeti dolů se komora opět uzamkne. Protože se během odemykání závěru napnul bicí mechanismus, je zbraň připravena k dalšímu výstřelu. Páková pojistka má dvě polohy, přední s označením „F“ (oheň), zadní „S“ (zajištěno).

Průbojnost, dostřel

Odborná literatura uvádí úsťovou rychlost střely vo=1175 m/s (u zbraní s delší hlavní dokonce 1220 m/s), průbojnost pancíře tloušťky 30 mm na vzdálenost 100 m a tloušťky 20 mm na 300 m. Užitečná dálka nasazení se uvádí právě zmíněných 300 m.

Detailní pohled do nábojiště téže zbraně a na pevný závěr s uzamykacími ozuby

Základní technická data

Studovaný exemplář zbraně v.č. 2994 ze sbírek HÚ AČR (shodný s PT puškou prodanou v aukční síni) váží se zásobníkem také 13,0 kg a jeho celková délka se sklopenou opěrkou botky činí 1 345 mm při délce hlavně 1 255 mm. Šířka zbraně dosahuje 120 mm, šířka dvojnožky 280 mm, celkem impozantní je průměr pouzdra závěru: 52 mm. Vývrt hlavně má čtyři poměrně strmé drážky se stoupáním šroubovice vpravo. Podle literatury zůstalo údajně zachováno stejné stoupání drážek vývrtu jako u standardní pušky Mauser mod. 98, tedy 240 mm (zřejmě kvůli stejné konstrukci střely a také kvůli možnosti využití stávajícího výrobního a kontrolního zařízení pro výrobu vývrtů). Stejné je také značení obou exemplářů zbraně.

Náboj 7,92x94 (úplně vlevo), vedle pro srovnání experimentální náboj 7,92x105 a dva sovětské velkorážové náboje 14,5x114 mm (průbojný-zápalný a školní)

Náboj s lahvicovou bezokrajovou nábojnicí (s drážkou) se obecně označuje jako 7,92x94 mm Patrone P 318. Standardní náboj ale nese úplné oficiální označení „7,92 mm Patr. 318 S.m.K.H.Rs. L´Spur“ a má průměr střely 8,22 mm, průměr krčku 9,09 mm, základny 20,91 a okraje drážky 20,95 mm. Délka nábojnice činí 94,5 mm, celková délka náboje pak 118 mm a jeho hmotnost 83 g. Hmotnost střely s tvrdým jádrem z karbidu wolframu, se stopovkou a s chemickým slzotvorným komponentem dosahuje 14,4 g. Plášť střely je z poměděné oceli, lahvicová nábojnice je zmosazi nebo z lakované oceli (ocelové se začaly vyskytovat později). Kromě standardní verze ostrého náboje se pochopitelně vyráběly i jeho speciální varianty:

náboj protipancéřový-trasovací-tříštivýplynový- tropikalizovaný – „Patrone 318 (Trop)“, uspořádaný stejně jako náboj standardní, ale s červeně lakovanou střelou,

náboj cvičný – „Patrone 318 Üb“ se střelou „sS“ se sníženou prachovou náplní, identifikovaný zeleným mezikružím zápalky a vyraženým trojúhelníkem,

náboj slepý – „Platzpatrone 318“ s dutou fialovou nebo červenou střelou,

náboj pro granátomet – „Treibpatrone 318“ s krátkou a žlutou dřevěnou střelou se zaobleným hrotem,

náboj školní - „Exezierpatrone 318“ – modrý nebo červený plastový náboj s ocelovým dnem nábojnice.

Všechny výše uvedené náboje byly určeny – kromě právě zbrojovácké pušky Modell SS 41 - pro německé PT pušky PzB Modell 38 a 39, pokusné modely PzB Modell 40W, 40G, 41 a 40K se sklápěcí ramenní opěrou a pro vrhač granátů Gr. B39.

PT puška vz. 41 číslo 2 (jinak bez značení) s kulovou úsťovou brzdou a krátkou lícnicí

PT puška Modell 1941 ráže 15 mm pro náboj 15x104 mm (který také bývá často označován jako BESA) je sice pouze jednoranová, ale jinak stejné koncepce jako její menší sestra. Důvodem tohoto řešení bylo opět dosažení minimální délky zbraně (transportní délka zde činí jen 1710 mm) při maximální délce hlavně (1500 mm). Hmotnost zbraně dosahovala 18,5 kg. Praktická kadence se udává jen 10 až 12 ran za minutu, počáteční rychlost střely vo = 900 m/s. K této zbrani existovalo kompletní vybavení a úplný návod k obsluze, a to dokonce hned v několika cizojazyčných mutacích. Určitě se tedy počítalo s exportem pušky, skutečné počty kusů vyvezených do jednotlivých zemí ale nejsou známy.

Cementovaný pancíř tloušťky 28 mm prostřelila puška na 100 m, pancíř tloušťky 16 mm na 350 a tloušťky 6 mm ještě na 1 500 m (předepsaný pancíř měl pevnost cca 300 kg/mm2 na straně vstupní a zhruba poloviční na straně výstupní). Zajímavé je, že střela ráže 15 mm prostřelila na 100 m pancíř jen o síle 28 mm a na 300 m o síle pouze 18 mm, v obou případech tedy méně než puška ráže 7,92 mm. Pokud se týče použitého náboje, je podle návodu shodný s nábojem typu „P“ s celoplášťovou střelou, určeným pro velkorážový 15mm kulomet ZB 60. s celoplášťovou střelou „P“. Maximální dostřel střely „P“ činil údajně cca 6500 m.

Hlavní rozměry náboje 7,92 x 94 mm

Základní technická data PT pušky Mod. 41 ráže 15 mm a náboje pro ni: celková délka zbraně 1 710 při délce hlavně 1500 mm, hmotnost 18,5 kg, stupnice hledí 300, 600 a 800 m, výška dvojnožky 330-450 mm, hmotnost střely 74+/-1 g, celková délka náboje 148,6 mm, vo=900 m/s. Varianty náboje pro ZB 60: P, PV, V, PL, NS a C.

Poděkování za poskytnutí fotografií s označením „H-H“ patří mezinárodní aukční firmě Hermann-Historica v Mnichově.

Zdroje:
Hermann-Historica Mnichov;
Huon J.: Military Rifle and Machine Gun Cartridges. Ironside International Publishers, Inc., Alexandria, Va, 1986;
Lidschun R., Wollert G.: Infanteriewaffen Gestern (1918–1945).Brandenburgisches Varlagshaus Berlin, 1991,
sbírky VHÚ Praha.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 9/2010 vydavatelství Naše Vojsko.