ČSLA v útoku (1. část)

Autor: Jaromír Vykoukal 🕔︎︎ 👁︎ 27.401

Pro ČSLA byl – tedy za mojí kariéry v ní - platných bojových řádů útok považován za hlavní druh boje. Bylo stanoveno, že je to jediný způsob jak způsobit protivníkovi rozhodující ztráty a pokud máte obranou politickou doktrínu, jak přenést boj zpět na jeho území.

Přípravu vojáka na boj a jeho předpokládané chování v boji jsem se pokusil rozebrat v první části tohoto pojednání. V druhé části se pokusím podle mě známých fakt a praxe popsat to, jak ČSLA měla postupovat v případě útočného boje.

Reklama

Jako základ tohoto dílu bude tabulka číslo 1: Tabulka základních norem útočného boje. Tyto údaje jsou výpisem z tehdy platných bojových řádů, které byly v celé šíři přejaty od Sovětské armády a měly být implantovány do našich podmínek. Díky tomu se v platných bojových řádech objevovaly kapitoly na téma obrana mořského pobřeží, námořní výsadek, boj v poušti a podobné stati, které v podmínkách SSSR byly v pořádku, ale které působily poněkud nepatřičně v podmínkách naší armády.

Taktický
stupeň
Útočí Šířka bojové sestavy Druhý sled Místo velení Bojový úkol
Útok na obranu Průlomové pásmo
Družstvo Útočná šířka Do 50 metrů neurčeno není přímo v sestavě Objekt zteče
Četa Útočná šířka Do 300 metrů neurčeno není v sestavě do 50m Objekt zteče a DÚ
Rota Útočná šířka Do 1000 metrů Do 500 metrů není v sestavě do 300 m BÚ, DÚ
Prapor Útočná šířka Do 2000 metrů Do 1000 metrů 1,5 až 2 km VPS do 300 m BÚ,NÚ DÚ
Pluk Útočné pásmo Do 5000 metrů Úsek do 2 km 6 až 8 km P do 1 km VS od 1 po 3 km BÚ, NÚ DÚ
Divize Útočné pásmo 10 až 15 kilometrů Úsek do 4 km 15 až 20 km P do 1 km VS od 4 po 6 km BÚ DÚ

Tabulka č. 1: Tabulka základních norem útočného boje

Teď je na místě vysvětlení, o co vlastně jde. Proto se podíváme na zde uvedené zkratky a vyložíme si pár pojmů, které se tomto textu budou používat. Napřed zkratky použité v tabulce:

- bojový úkol - prvořadý úkol jednotlivce či jednotky stanovený pro zteč postavení protivníka, může jít například o to, že družstvo při zteči zničí postavení palebného prostředku, osádku bráněného domu podobně, nebo jen prostě obsadí určený kus terénu

- následný úkol – úkol jednotky který je potřeba plnit po splnění bojového úkolu. Například jde o obsazení nekrytého prostoru, postup k druhé linii obrany nebo ničení cílů v mezilehlém prostoru

Reklama

- denní úkol – úkol, který musí jednotka splnit za stanovenou časovou lhůtu - bojový den

VPS - velitelsko pozorovací stanoviště praporu

VS - velitelské stanoviště pluku nebo divize

P - pozorovatelna pluku, divize – jakési oči a uši těchto velitelských stupňů, byla statická a mohla být i ve vyčleněném vozidle.

Všechna tato data jsou přesně vypsaná z tehdy nově zavedených bojových řádů. Jejich přijetím se tyto normy ČSLA staly kompatibilní s celou Varšavskou smlouvou.

Jako další nezbytná podmínka orientace v textu je orientace ve značkách a zkratkách použitých v bojových grafických dokumentace. Ty ukazuje tabulka číslo 2.




Tabulka č. 2: Taktické značky používané v ČSLA, část třetí

Součástí značek jsou i předepsané zkratky. Ty jsou vysvětleny v tabulce vedrném sloupci, ale znovu jsou vysvětleny u jednotlivých schémat - bojových sestavy když tím někdy vznikla duplicita – je to lepší pro přímé pochopení obrázků i textu. Těch značek a zkratek bylo nekonečné množství, byly všeobecné - výběr viz výše, a speciální podle jednotlivých druhů vojska služeb. Já byl vojenský logistik a jen potrubní doprava PHM měla 58 vlastních značek a zkratek, kterým rozuměli jen tito specialisté.

Hlavní pojmy použité v textu osvětlující útočný boj

Bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost, na kterou se mohou vlastní vojska přiblížit k cílům postřelovaných vlastními palebnými prostředky všeho druhu bez toho že by byla ohrožena jejich účinky.

Bojová linie je rozmístění bojových vozidel vedle sebe s nařízenými rozestupy

Bojová sestava je tvar, v němž jsou jednoty rozvinuty k vedení boje. Bojovou sestavou družstva je rojnice

Reklama

Bojové zajištění je druh zajištění jehož se používá v boji k zabezpečení vojsk před nenadálým napadením a prováděním průzkumu nepřítelem

Předbojová sestava je uskupení sil a prostředků rozčleněných do hloubky a šířky k zabezpečení nejmenší zranitelnosti údery a palbami nepřítele k možnosti manévru vysokého tempa postupu terénem a možnosti využít ochranných vlastností terénu.

Pochodový proud je tvar, který tvoří jednotky nebo vozidla seřazené a jdoucí nebo jedoucí za sebou.

Pochodová sestava je učlenění vojska k přesunu pochodu v proudech. Musí zabezpečit potřebnou rychlost pohybu, schopnost manévru a rozvinování do předbojové sestavy.

Pochodové zajištění je patření,jehož cílen je zabránění napadení přesunující se jednotky nebo útvaru pozemním nepřítelem nebo zabránění činnosti jeho průzkumu.

Boční nebo čelní pochodová záštita je část zajištění,kterou vysílá pochodující jednotka k zajištění pochodových proudů, pochodových sestav nebo předbojových sestav před neočekávaným napadením a pro zamezení průniku nepřátelského průzkumu.

Podle velikosti přesunujícího se uskupení je její velikost od pátracího vozidla u roty až po prapor u divize. Určuje velitel odpovědný za přesun.

Objekt zteče je živá síla a palebné prostředky nepřítele rozmístěné ve směru zteče jednotky. Objektem zteče družstva mohou být skupiny střelců v části ohniska odporu nebo jednotlivé zbraně-kulomet OT a podobně.

Východiště k útoku je prostor, v němž jsou jednotky připravující se k útoku v bojové sestavě v okopech a úkrytech, zamaskovány a tím chráněny před prozrazením a proti přípravou nepřítele. Východiště k útoku přiléhá k přednímu okraji nepřátelské obrany a to umožňuje přesně stanovit jednotkám bojové úkoly v období organizace útoku.

Čára zteče je myšlená čára probíhající po vhodném terénu - například terénní vlně, umožňující jednotkám se rozvinout do bojové sestavy a zahájit teč s překvapením. Její vzdálenost od předního okraje nepřátelské obrany je různá podle terénu, jeho pokrytosti, způsobu zteče a jiných okolností.

Čas „Č“ je čas zteče předního okraje nepřátelské obrany, tedy čas, ve kterém dojde ke vniknutí vozidel a pěchoty do prvního nepřátelského zákopu.

Zteč je prudký a nepřetržitý pohyb jednotek proti nepříteli a úder provedený palbou zbraní pěchoty, bojových vozidel a tanků za podpory ostatních zbraní.Jejím cílem je zničit nebo zajmout živou sílu nepřítele a zmocnit se jeho bojové techniky.

Popis činnosti jednotlivých organizačních stupňů ČSLA v útočném boji

1. Družstvo v útoku

Družstvo ČSLA útočilo na stanovené útočné šířce. Útočná šířka je maximální šířka, na které stanovená jednotka útočí. Tedy například družstvo útočilo na 50 metrech.

Šlo-li o družstvo na BVP-1, BVP-2 bylo tvořeno sedmi vojáky na zemi - velitel družstva, 2 kulometčíci, čtyři střelci. Dále pak řidič vozidla a střelec operátor z palubních zbraní. Jeden či dva střelci z SA .58 nesli i jednorázovou pancéřovku.

U družstev na OT-64 byla sestava pancéřovník a pomocník pancéřovníka, kulometčík a pomocník kulometčíka, 4 střelci, velitel, řidič střelec z palubní výzbroje tedy 11 vojáků.

Vozidlo postupovalo buď přímo v sestavě nebo do 50 metrů za sestavou a podporovalo palebnými prostředky svůj roj. Byla možná varianta, že útočilo v sestavě na pravém nebo levém křídle a tvořilo tak rozhraní mezi jednotlivými družstvy. Při útoku ve městě, v lese, v horském terénu ho bylo možno stáhnout do shromaždiště vyčleněné techniky a ke svému roji se připojilo až po boji.

Velitel družstva se pohyboval přímo v sestavě družstva, vyjímečně pár metrů za sestavou. Bojový úkol družstva se nazýval objekt zteče. Šlo o terénní objekt, část zákopu, postavení bojového prostředku a podobně. Po jeho splnění dostávalo družstvo operativně následný objekt zteče podle úkolu vyšší taktické jednotky. Vše uvedené platilo i pro taktickou jednotku obdobného určení a to osádku tanku.

Velitel družstva - na základě rozkazu velitele čety - vydával bojový rozkaz s tímto obsahem:

Určoval orientační body
Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky, hodnocení situace
Posily - například tank a odloučení - třeba odvelení BVP/OT
Samotný úkol družstva
Provedení, časové parametry
Stanovuje úkoly pro kulomety a protitankové zbraně
Určuje zásoby
Povely a signály

Velitel tanku pak vydával obdobný rozkaz modifikovaný podle svých možností úkolu.

Historicky pokud se podíváme i na šedesátá léta, je potřeba se zmínit i o třech typech družstev, která se už v osmdesátých letech neobjevovala.

Kulometné družstvo - vyzbrojené dvěma těžkými kulomety Gorjunov.Tyto nahradily od poloviny padesátých let československé těžké kulomety vzor 37. Družstvo se pohybovalo za sestavou střeleckých družstev a palbou ničilo kulomety nepřítele a hlavně sloužilo jako hlavní palebná síla pro odrážení protiztečí

Tarasnicové družstvo – vyzbrojené dvěma tarasnicemi vzor 21, bylo v té době hlavní těžkou palebnou silou pěchoty. Pohybovalo se podle pokynu za sestavou nebo v sestavě prvosledových družstev a ničilo polní opevňovací objekty, kulometná hnízda a obrněné prostředky. Při odrážení protiztečí pak ničilo útočící obrněnou techniku nepřítele.

Družstvo granátonetné – zavedeno v letech roce 1978 až 1979. Motostřelecké roty na OT 64 byly v porovnání s rotami na bojových vozidlech pěchoty BVP-1 palebně slabší a proto byly doplněny jedním OT-64 s granátometným družstvem s granátomety AGS 17 ráže 30 mm. Palebné úkoly byly podobné jako u tarasnicových, jen boj s obrněnou technikou nebyl na potřebné úrovni.

Na přiloženém Obrázku číslo 5 je schéma útoku fiktivního 1 motostřeleckého družstva v sestavě 1 motostřelecké čety. Z nákresu pak vyplývá i jak asi vypadá úkol čety. Vše je vysvětleno na nákresu. Zůstávají tři pozice k vysvětlení:

1 – smíšené minové pole, vlastní, kdy jsou kombinovány protitankové a protipěchotní miny

2 - drátěný spirálový pohyblivý zátaras – západní armády ho v té době na rozdíl od naší běžně používaly

3 – vlastním silami vytvořený průchod přes zátaras i minové pole, v průjezdu je zakreslen posilový tank, který při průchodu kryje vlastní pěchotu družstva probíhají zátarasem za ním a tím je četa solidně kryta a BVP a OT jedou jako poslední a při rozvinování do bojové sestavy kryjí palbou vlastní družstva a tank.

2. Četa v útoku

Četa útočí v šířce do 300 metrů. Je potřeba si uvědomit že četa byla tvořena třemi družstvy. Pokud se někomu zdá že je zde disproporce – 3 družstva jsou přece jen 150 metrů tak kde je zbytek, je potřeba počítat s mezerami mezi jednotkami a možností umístění BVP do linie pěchoty. Místo velení bylo do 50 metrů od čela sestavy a bylo tvořeno jedním BVP s posílenými spojovacími prostředky. Četa už tvořila poměrně velkou sílu. Mezery v sestavě byly navíc potřebné k tomu aby při výbuchu munice velké ráže nebylo zničeno více než jedno družstvo. Vozidla musela být od pěchoty trochu vzdálena. Jde o to, že technika na sebe přitahuje palbu i u protivníka se ničila jako první, nejdůležitější cíl. A tak by mohlo dojít ke zbytečným ztrátám pěchoty palbou která jí ani není určena. Bojový úkol čety se nazýval objekt zteče a byl to zpravidla přiměřený obranný objekt protivníka. Po jeho dobití dostávala následující cíl a boj pro ni končí splněním stanoveného denního úkolu.

Velitel čety - na základě rozkazu velitele roty - vydával bojový rozkaz s tímto obsahem:

Určoval orientační body a čáru zteče
Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky, hodnocení situace
Stanovil bojovou sestavu – řazení družstev, uspořádání sestavy - linie přímá či stupňovitá, zařazení posilových prostředků
Určoval orientační body a čáru zteče
Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky, hodnocení situace
Posily - například tank a odloučení - třeba odvelení BVP/OT
Jednotlivé úkoly družstev
Provedení, časové parametry
Stanovuje úkoly pro kulomety a protitankové zbraně
Určuje zásoby
Povely a signály
Zástupce

Motostřelecká četa byla složena ze tří motostřeleckých družstev, takže šlo o 3 BVP, 27 motostřelců a jednoho důstojníka, velitele čety. Pokud bylo družstvo postaveno na OT-64 tak došlo k navýšení o 6 vojáků

Tanková četa byla tvořena třemi středními tanky T-55AM nebo T-72. Počet vojáků pak byl 12 respektive 9 tankistů.

U tankových čet tankových praporů motostřeleckých pluků byla čtyřková tabulková sestava, tanky v četě byly 4 a měla tedy 16 tankistů.

Obrázek číslo 5 dokonale ukazuje jaký bojový úkol v útoku mohla dostat fiktivní motostřelecká četa na BVP posílená jedním středním tankem.

3. Rota v útoku

Rota útočila v šířce do jednoho kilometru při útoku v běžném uspořádání nebo v šířce do 500 metrů pokud je součástí sil, které se podílely na průlomu nepřátelské obrany. Byl to první taktický stupeň mající velitelské BVP nebo velitelský tank. Velitelské stanoviště se díky tomu volně pohybovalo za bojovou sestavou roty po celé jeho šířce a do hloubky do 300 metrů od předního okraje. Podle potřeby tak podporovalo palbou čelní jednotky a jeho roj tvořil zálohu - byli v něm dva odstřelovači a sběrač raněných.

Pokud byla rota v pásmu průlomu, byla její sestava zhuštěna. bylo to proto, aby došlo k výrazné koncentraci sil prostředků. Navíc v pásmu průlomu se předpokládaly větší ztráty a tak bylo potřeba mít v tomto pásmu dostatečné zálohy. Po prolomení obrany protivníka se pak přebytek sil nasazoval do útoku na druhé sledy – pásma protivníka a k obchvatům doposud se bránících sil protivníka.

Rotě se stanovoval bojový úkol - tedy to co musela splnit jako první. Šlo zpravidla o obranné postavení čety protivníka s posilovými prostředky. Následovaly následné úkoly či dílčí bojové úkoly a boj pro ni končil splněním stanoveného denního úkolu.

Na obrázku vidíme tyto pomyslné časové situace

Zaujetí východiště k útoku, kdy dvě motostřelecké čety a tanková četa vytvořili linii vozidel a jedna motostřelecká četa zůstala v druhém sledu.

Následuje úder přes průchody v minových polích. Po vyvrácení postavení protivníka druhosledová motostřelecká četa vyplňuje mezeru v linii poté, co tanková četa přechází do proudu a přemisťuje se do zálohy. Z ní palebně podporuje útok motostřeleckých čet na další postavení protivníka. Tím je splněn bojový úkol.

Útok na další postavení protivníka. Provádí všechny tři čety ale tanková po zničení těžkých zbraní protivníka přechází do obrany, převádí tanky do věžových postavení. Tím je plněn následný úkol.

Po splnění následného úkolu rota přechází v linii vozidel do obrany a opřena o tanky ve věžových postaveních se připravuje na odražení protiútoku protivníka nebo na pokyn k dalšímu postupu.

Takto by mohl vypadat boj motostřeleckých rot posílených tankovými jednotkami při útoku na připravené postavení nepřítele

Základní početní stavy vševojskových rot vypadaly takto:

Motostřelecká rota byla tvořena 10 BVP-1, BVP-2, jedno je velitelské, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. I s velitelstvím roty jde o 93 vojáků.

Rota na OT 64 měla v plných stavech 122 vojáků, nesmíme zapomenout zmínit i granátometné družstvo na OT-64

Tanková rota tankového praporu tankového pluku byla tvořena 10 středními tanky, Motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Bylo v ní 43 vojáků u rot s tanky T-55 a 34 vojáků u rot na tancích T-72.

Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měly tedy 55 vojáků.

Stavy a počty střeleckých rot ze šedesátých let nemám k dispozici.

4. Prapor v útoku

Prapor byl první taktickou jednotkou, která útočila v bojové sestavě členěné do dvou sledů. Útočil v šířce do 2 kilometrů a pokud byl nasazen v pásmu průlomu tak do 1 kilometru. Zde je potřeba uvést počty techniky aby jste si dovedli představit jaká to byla koncentrace sil a prostředků.

Motostřelecký prapor byl tvořen 31 BVP, 6 kusy samohybných minometů, 3 kusy OT s protiletadlovou četou, OT jako praporním obvazištěm a dalším OT jako dílnou technické pomoci. Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Šlo cca o 350 vojáků, 45 kulometů, 8 odstřelovačů, 90 kusů pancéřovek. V pásmu průlomu byla tedy možná koncentrace až 1 BVP na 30 metrů linie.

Dále je potřeba si uvědomit, že jeho sestava mohla být vyztužena až tankovou rotu což by představovalo 13 středních tanků.

Tankový prapor tankového pluku byl tvořen 31 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 3 kusy OT s protiletadlovou četou a OT jako praporním obvazištěm a dalším OT jako dílnou technické pomoci.

Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Tankový prapor motostřeleckého pluku je tvořen 40 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 3 kusy OT s protiletadlovou četou, OT jako praporního obvaziště. Dále se v sestavě pohybuje četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce. Jde cca o 220 nebo 260 vojáků- tankistů.

Počty a složení střeleckých praporů ze šedesátých let nemám dispozici.

Dále je potřeba si uvědomit, že sestavy tankových praporů mohly být vyztuženy až motostřeleckou rotou, což by představovalo 10 BVP, 102 vojáků, 20 kulometů, 30 pancéřovek a 2 odstřelovače. Ty by podporovaly vlastní tanky v boji proti skryté pěchotě nepřítele.

Druhý sled útočícího praporu se pohyboval v pochodovém proudu nebo v předbojových sestavách 1,5 až 2 kilometry za prvním sledem. Byl povinen vytvořit a udržovat dokonalé bojové zajištění, aby neutrpěl zbytečné ztráty od skupinek ukrytých nepřátelských vojáků, kteří by mohli zůstat v našem prostoru po přechodu jednotek prvního sledu přes jejich postavení.

Prapor vytvářel velitelské pozorovací stanoviště a to se pohybovalo ve vzdálenosti do 300 metrů od předního okraje.

Prapor v útoku plnil bojový úkol, což zpravidla představovalo nepřátelskou rotu, včetně posilových prostředků. Po jeho splnění měl stanovený následný úkol, což mohlo být obsazení mezilehlého pásma, obchvat doposud odolávajících jednotek protivníka nebo úder na druhý sled nepřátelské obrany.

Boj pro něj končil splněním stanoveného denního úkolu.

Variantu bojové sestavy vševojskového praporu, tedy v našem případě motostřeleckého, ukazuje Obrázek číslo 1. Myslím si, že i po přeskenování je dost čitelný a viditelný.

Vysvětlivky k názvům a zkratkám:

1,2,3 msr - jednotlivé motostřelecké roty
1/1 msp - velitelské stanoviště 1. motostřeleckého praporu od 1. motostřeleckého pluku
shminbat - samohybná minometná baterie
plč - protiletadlová četa
pro - praporní obvaziště
čtz - četa týlového zabezpečení

5. Vševojskový pluk v útoku

Pokud se do útoku rozhýbal vševojskový pluk, bylo to už něco, s čím se muselo počítat. Mohlo jít o:

tankový pluk – tp, nebo

motostřelecký pluk – msp.

Jeho sestava byla rozvinuta v pásmu útoku širokém do 5 kilometrů nebo pokud byl nasazen v úseku průlomu tak jen do 2 kilometrů. Byla to obrovská síla, na to se podíváme dále ale jeho sestava byla členěna do dvou sledů. Druhý sled se pohyboval v pochodových proudech nebo v předbojových sestavách rot 6 až 8 kilometrů za prvním sledem. Velitelské stanoviště pluku se pohybovalo 1 až 3 kilometry od předního okraje a vytvářelo pohyblivou pozorovatelnu, která se pohybovala cca 1 kilometr od předního okraje.

Byl to první stupeň velení, který vytvářel velitelství logistické podpory a to týlové velitelské stanoviště. To se pohybovalo 8 – 12 kilometrů od předního okraje. Termín „pohybuje“ je potřeba vnímat jako značně volný, šlo o jednotlivé skoky odpovídající postupu vlastních jednotek v závislosti na vyčistění obsazeného prostoru od zbytků sil nepřítele.

Na obrázku číslo 2 je zpracována varianta bojové sestavy fiktivního 1. motostřeleckého pluku.

Úplně nahoře je již nám známý 1. motostřelecký prapor. Omlouvám se za použitý termín dělvo, je to zažitý rusizmus ve zkracování slov. Znamená zkrácené slovo dělostřelectvo.

Vysvětlivky k názvům a zkratkám:

1/1, 2/1,3/1 msp - jednotlivé prapory prvního motostřeleckého pluku
tpr - tankový prapor
P 1msp (v trojúhelníku) – pozorovatelna 1msp
VS 1msp - velitelské stanoviště 1motostřeleckého pluku
rmo - raketometný oddíl
2/6 dp - druhý dělostřelecký oddíl šestého dělostřeleckého pluku, zde jako posilový prostředek
po - plukovní obvaziště
M,PH - munice, pohonné hmoty
sdo - samostatný zdravotnický oddíl, zde posilový prostředek
rtz - rota týlového zabezpečení
TVS 1 msp - týlové velitelské stanoviště 1 motostřeleckého pluku.

Teď se pokusím sepsat alespoň rámcově počty sil a prostředků.

Motostřelecký pluk byl tvořen poměrně velkým množstvím sil a prostředků. Jako vševojsková jednotka mohl na bojišti sehrát velmi významnou roli. Jeho základ tvořily 4 vševojskové prapory.

Tři motostřelecké praporymspr - obsahují: 93 BVP a 3 velitelská BVP velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 9 vozidel protiletadlových čet. U plucích na OT 64 stejné počty ale je potřeba připočítat 9 vozidel s granátometnými družstvy.

Jeden tankový praportpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie.

Tankový pluk byl tvořen podobně velkým množstvím sil a prostředků. Jako další typ vševojskové jednotka byl výrazně údernější než motostřelecký pluk a byl i velmi mobilní. Tankové pluky byly považovány za hlavní údernou sílu ČSLA. Opět byl tvořen 4 vševojskovými prapory ale v opačném řazení.

Tři tankové praporytpr - obsahovaly: 93 střední tanky a 3 velitelské tanky velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 9 vozidel protiletadlových čet.

Jeden motostřelecký prapormspr - v běžných tabulkových počtech: 31 BVP nebo OT, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Motostřelecké prapory tankových pluků vybavené OT-64 neměly u rot granátnometná družstva.

Ostatní síly a prostředky byly u obou typů pluků shodné. Šlo o logistické jednotky a jednotky bojového zabezpečení. Pouze se lišily typy prostředků a jejich počty. Jde tedy:

Bojové zabezpečení.

Plukovní dělostřelecká skupina tvořená raketometným oddílem - 6 kusů raketometů a samohybným dělostřeleckým oddílem s 18 samohybnými kanónovými houfnicemi, polovina ČSLA bohužel byla vybavena pouze taženými děly, tak jak ukazuje naše schéma.

Rota chemické ochrany - rcho: 6 kusů chemických průzkumných OT

Průzkumná rota - pzr: 10 kusů průzkumných BVP

Ženijní rota - žr: speciální vozidla, mostní tanky, mostní automobily.

Logistická podpora byla tvořena:

rota týlového zabezpečení rtz

rota oprav techniky rote: zabezpečovali přísun materiálu a veškeré opravy poškozené techniky.

Pluk měl stanoven bojový úkol, následný úkol a nakonec měl určený stanovený denní úkol.

6. Vševojsková divize v útoku

Vševojsková divize byla v té době masivní vojskové těleso. Byly

Tankové divize – td,

nebo motostřelecké divize - msd.

Pokud se rozhýbala do útoku, útočila v útočném pásmu širokém 10 až 20 kilometrů a pokud byla nasazena do úseku průlomu byl tento zúžen na 4 kilometry. Tím vznikla mimořádná koncentrace sil a prostředků.

Druhý sled byl tvořen zpravidla zesíleným plukem, nebo pokud šlo o průlomové pásmo, dvěma pluky a pohyboval se v pochodových proudech nebo v předbojových sestavách praporů 15 až 20 kilometrů za prvním sledem.

Vševojsková divize vytvářela tyto velitelské prvky:

- předsunuté velitelské stanoviště 1 až 3 kilometry od předního okraje,

- velitelské stanoviště 4 až 6 kilometrů od předního okraje.

Logistická podpora byla řízena z týlového velitelského stanoviště, které opět postupovalo do 20 kilometrů od předního okraje.

Divize mohla útočit velmi variabilně. Mohla mít v prvním sledu dva až tři pluky a ve druhém sledu jeden až dva pluky.

Měla velmi silné prostředky bojového zbezpečení:

Dělostřelecký plukdp, je tvořen 48 samohybnými nebo taženými dělostřeleckými systémy

Prapor chemické ochranyprcho - s vozidly pro průzkum a prostředky pro úplnou dekontaminaci jednotek po použití ZHN nepřítelem

Ženijní praporžpr - mostní prostředky, prostředky pro odminování terénu, naopak prostředky pro kladení minových polí, zákopová technika a podobně

Průzkumný praporpzpr - silná jednotka s tankovou rotou a dvěma rotami průzkumných BVP nebo OT. Používala se pro bojové záštity, průzkum předního okraje protivníka a pro průzkum bojem

Dále pak měla i velmi silnou logisticko podporu

Prapor materiálního zabezpečení - prmz

Prapor oprav technikyprote.

Podíváme se na to, jakou taková divize měla sílu. Zkusíme odhadnout počty sil a prostředků motostřelecké divize.

Měla 360 BVP, 238 tanků, 12 PL prostředků, 24 samohybných minometů, 24 raketometů, 48 dělostřeleckých systémů. Úplně přesné počty asi nedokážu dát dohromady

Dále je potřeba vidět asi tak 11 000 lidí všech vojenských profesí, vyzbrojených odpovídajícím množstvím ručních zbraní.

Pokud tuto sílu zahustíme na průlomové pásmo dovedete si snad představit, jaká ničivá koncentrace se zde pokouší o útok.

Tanková divize se dá dopočítat podle výše uvedených tabulkových počtů a pro orientaci nám stačí počty uvedené motostřelecké divize.

Divizi se určuje bojový a denní úkol.

Následuje obrázek, neočíslovaný, který ukazuje variantu bojové sestavy vševojskové divize v útoku.

Vysvětlivky:

Zvolil jsem variantu motostřelecké divize s motostřeleckými pluky v první linii a tankovým plukem v druhém sledu. Prostory pluků jsem zjednodušil ale pluk je dostatečně vysvětlen samostatně. Co je zde navíc:

PVS 1. msd – předsunuté velitelské stanoviště divize

VS 1. msd – velitelské stanoviště divize

plo – protiletadlový oddíl rozmístění k boji, zde posilový prostředek, divize obdobnou jednotku neměla ve své sestavě

VS 1. dp – velitelské stanoviště 1. dp

DDS – divizní dělostřelecká skupina, zde dělostřelecký pluk členěný do tří dělostřeleckých oddílů, dvou s taženými a jedním se samohybnými děly

pzpr – průzkumný prapor divize v pochodové sestavě,

žpr – ženijní prapor v pochodové sestavě a částečně rozvinutý

prcho - prapor chemické ochrany, rozmístěný ve vyčkávacím postavení

POZ – pohyblivý odřad zatarasovací, vyčleněné síly z žpr a posilové prostředky nadřízeného velitelství-samohybné ukladače min. V případě protiútoku protivníka a jeho úspěchu pokládá minová pole na tankových směrech

PTZ – protitanková záloha, vyčleněné síly a prostředky vlastní a posilové prostředky. Jde o dočasnou jednotku určenou k odrážení tankových protiútoků protivníka

szo – samostatný zdravotnický oddíl - posilový prostředek dodaný velitelem vševojskové armády. Divize dostávala až tři. Poskytovali první odbornou pomoc a odsunovaly raněné do vyšších zdravotnických etap.

Jistě je vidět že něco chybí - jde o hlavní části logistické podpory divize - prapor materiálního zabezpečení a prapor oprav techniky s odpovídajícími velitelskými centry. Do schématu mi nevlezly. Pro pochopení uspořádání bojové sestavy divize v útoku to naštěstí nemá záporný vliv.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více