Boje na Monte Ortigara (1917)

Autor : 🕔27.06.2011 📕11.344

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Po skončení rakousko-uherské jarní ofenzivy (1916) se fronta v prostoru náhorních plošin Folgaria, Lavarone a Asiago (Altipiano) ustálila na linii Monte Pasubio-Monte Maio-Monte Cimone-Roana-pevnost Interrotto-Monte Mosciagh-Monte Zebio-Monte Chiesa-Monte Campigoletti-Monte Ortigara. Rakušané své horské pozice důkladně opevnili, a tak jim nečinilo potíže odrazit již v létě 1916 několik italských místních útoků, mezi jinými i dva namířené proti nejsevernější výspě této linie - horskému masivu Monte Ortigara.

Masiv Monte Ortigara je skalnatý, severojižně orientovaný horský hřeben, jehož nejvyšší vrchol dosahuje výšky 2 105 metrů nad mořem. Západně od něho se nachází sedlo Passo di Caldiera, jímž v létě roku 1917 probíhala důležitá rakouská zásobovací cesta z údolí řeky Brenty. Na východě jej mělké údolí s idylickým názvem Vallo dell Agnellazza (Údolí jehňátek) odděluje od Cima della Caldiera (2 124m), kde byli zakopáni alpini 52. divize (generál Antonino di Giorgio) italského XX. sboru. Rakousko-uherská postavení na hřebenu Monte Ortigara a přilehlých vrcholech Monte Campigoletti, Monte Chiesa a Corno de Segala hájily jednotky 6. pěší divize (generálmajor Artur von Mecenseffy), náležející do sestavy III. sboru 11. armády.

Italské velení, frustrované dosavadními porážkami na všech frontách, se rozhodlo udeřit znovu v prostoru Monte Ortigara, se současným odlehčujícím útokem na jižněji položené Monte Zebio a Monte Mosciagh. Provedením tohoto velkorysého plánu byla pověřena italská 6. armáda (generál Ettore Mambretti) o síle 300 000 mužů a 1 600 děl. Proti ní stálo stálo 100 000 vojáků a 400 děl III. sboru (generálplukovník Josef Ritter Krautwald von Annau) rakousko-uherské 11. armády. Italská přesila vypadala impozantně, ve skutečnosti se však do boje zapojily pouze dva horské sbory – XX. na severu a XXII. na jihu. Zatímco útok XXII. sboru proti Monte Zebiu ztroskotal na úporné rakouské obraně, v prostoru Monte Ortigara zaznamenaly jednotky XX. sboru jistý počáteční úspěch...


Plán italského útoku

Dne 10. června 1917, v 5:15 hodin ráno, zahájilo 428 italských děl a 220 minometů palebnou přípravu, na kterou mohlo odpovědět pouze 150 děl a 75 minometů rakousko-uherských. V 15:00 odpoledne palebná příprava skončila a prapory alpinů 52. horské divize vyrazily přes Údolí jehňátek (přejmenované při této příležitosti vcelku přiléhavě na "Údolí smrti") do svého oblíbeného čelního útoku. Vojáci praporu "Sette Comuni" si prý k tomu dokonce zazpívali italskou hymnu. Navzdory ztrátám, způsobeným nepřátelskou kulometnou a dělostřeleckou palbou, dobyli Italové po celonočním boji kóty 2003 a 2001, zajali přes 1 000 vojáků rakousko-uherského 20. praporu polních myslivců, a ukořistili pět děl a čtrnáct kulometů. Sami ztratili 35 důstojníků mrtvých, 85 zraněných, 2 pohřešované, 280 mrtvých vojáků, 1 874 zraněných a 309 pohřešovaných. Po dalších devíti dnech krvavých bojů (19. června 1917) se bersaglierům 4. a 9. pluku podařilo dobýt i hlavní vrchol Monte Ortigara.


Boje na Monte Ortigara 10. až 25. června 1917

Dne 22. června 1917 zahájilo palebnou přípravu pro změnu dělostřelectvo rakousko-uherské. Po třech dnech ostřelování klasickými i plynovými granáty (25. června v půl třetí ráno), zaútočily jednotky 98. brigády císařských střelců, podporované plamenomety, a zakrátko dobyly všechna ztracená rakouská postavení zpátky. Po několika neúspěšných protiútocích se italské jednotky definitivně stáhly do výchozích postavení. Jejich ztráty činily přes 25 000 mužů (z toho 2 865 padlých), což této bitvě, označované samotnými italskými historiky za sice (tradičně) heroickou, nicméně naprosto zbytečnou, vyneslo poněkud nadnesený název: LA TOMBA DEGLI ALPINI (Hrob alpinů) nebo ještě nadnesenější IL CALVARIO DEGLI ALPINI (Kalvárie Alpinů)...

Rakousko-uherská 6. divize ztratila v bojích na Monte Ortigaru 992 padlých, 6 321 zraněných a 1 515 nezvěstných nebo zajatých. Nu a po dvanácté bitvě na Soči (u Caporetta) Italové své pozice na Cima della Caldiera opustili a stáhli se na (spojeneckými Brity a Francouzi) nově vytvořenou frontovou linii jižně od Asiaga...

Zdroje:
Edmund Glaise von Horstenau – Der österreich-Ungarns Letzter Krieg, 1914-1918 (Wien 1931)
https://www.worldwar1.com/itafront/ortnew.htm
https://it.wikipedia.org/wiki/Battaglia_del_Monte_Ortigara
https://fortinorditalia.altervista.org/ortigara.html
Autor : 🕔27.06.2011 📕11.344

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 11 hours ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 day ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 day ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 3 days ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 2 weeks ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 2 weeks ago

  • Letusak Je to opraveno, dekujeme za upozorneni, ale vezte, ze to jde i bez tech zbytecnych invektiv, na to tady uplne nejsme zarizeny.

    Blesky na obloze 03 - P-38 Lightning - Jaký byl? · 3 weeks ago

  • Jiří Kříž Junkersy 86 měly zajímavou kariéru u SAAF - viz třeba https://www.saairforce.co.za...
    nebo jiné zdroje.

    Na španělském nebi - Junkers Ju 86 D-1 · 3 weeks ago

  • pilot.pirx "přeplňovaných turbokompresory na kompresní poměr 9,6 : 1" To by mne zajímalo, co má společného kompresor (turbo nebo mechanický) s kompresním poměrem, když "Kompresní poměr, neboli stupeň stlačení směsi ε, je poměr celého pracovního objemu válce...

    Blesky na obloze 03 - P-38 Lightning - Jaký byl? · 3 weeks ago

  • Ladislav Matisko Kto to pise? Ta gramatika je strasna.

    Bitka pri Vozokanoch · 4 weeks ago