SM - ORP Ryś (R)

ORP Ryś (R)
ORP Ryś (R)
     
Název:
Name:
ORP Ryś ORP Ryś
Originální název:
Original Name:
ORP Ryś
Kategorie:
Category:
minonosná ponorka submersible ship, minelayer
Třída:
Class:
Wilk
Kódové označení:
Pennant Number:
R
Loděnice:
Builder:
Chantiers de La Noire, Nantes
Založení kýlu:
Laid Down:
28.05.1927
Spuštění na vodu:
Launched:
22.04.1929
Uvedení do služby:
Commissioned:
02.08.1931
Vyřazení ze služby:
Decommissioned:
08.09.1955
Potopené lodě:
Sunk Ships:
-
Velitel:
Commander:
02.08.1931-DD.05.1933 Szystowski, Edward Stanisław (Kapitan marynarki)
DD.05.1933-07.07.1936 Łoś, Andrzej (Kapitan marynarki)
07.07.1936-DD.MM.1945 Grochowski, Aleksander (Kapitan marynarki)
DD.MM.1945-DD.MM.1945 Hackbeil, Bronisław (Kapitan marynarki)
06.09.1945-26.10.1945 Mohuczy, Aleksander (Komandor podporucznik)
26.10.1945-30.11.1945 Kraszewski, Kazimierz (Kapitan marynarki)
30.11.1945-DD.MM.1951 Wierzchowski, Józef (Kapitan marynarki)
DD.MM.1951-08.09.1955 Urbański, Witold (Kapitan marynarki)
Jednotka:
Unit:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
Poznámka:
Note:
překlad jména: rys


DD.MM.1956: sešrotována


DD.MM.1930-DD.MM.1949: ORP Ryś (R)
DD.MM.1949-DD.MM.1956: ORP Ryś (B-12)
Name Translation: Lynx


DD.MM.1956: scrapped


DD.MM.1930-DD.MM.1949: ORP Ryś (R)
DD.MM.1949-DD.MM.1956: ORP Ryś (B-12)
Zdroje:
Sources:
časopis MORZA STATKI I OKRĘTY: č.3,1998. Warszawa: Magnum-X Sp.z.o.o., ISSN 1426-529X
pl.wikipedia.org
pl.wikipedia.org
https://en.wikipedia.org/wiki/ORP_Ry%C5%9B
de.wikipedia.org
https://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
www.militarium.net/viewart.php?aid=202
https://uboat.net/allies/warships/ship/5431.html
www.polishnavy.pl
www.weu1918-1939.pl

SM - ORP Ryś (R) - ORP Ryś

ORP Ryś
URL : https://www.valka.cz/SM-ORP-Rys-R-t71257#250914 Verze : 4

Historie ORP Ryś




Jakmile Polsko po ukončení I. světové války získalo nezávislost a také přístup k moři, začalo logicky také s budováním vlastní flotily. Nejprve spoléhalo na hladinové lodě, které převzalo či koupilo od jiných států. Později plánovalo stavbu lodí již podle vlastních potřeb a požadavků. Podle plánu rozvoje loďstva měly být součástí polské floty také ponorky.
Během prosince 1924 byl vypracován soupis technických požadavků na nové lodě, ale Polsko v té době nemělo loděnici která by byla schopna daný typ ponorky postavit. Polská vláda tedy byla nucena obrátit se na jiné země. Volba padla, především z politických a ekonomických důvodů,na Francii.


Po sériích jednání byla 01.12.1926 podepsána smlouva o stavbě tří univerzálních, minovo-torpédových ponorek. Původně byla v plánu stavba až devět ponorek, později byl z ekonomických důvodů redukován pouze na tři lodě. Ponorky měly být schopny plnit ofenzivní i defenzivní úkoly, takže jejich výzbroj sestávala nejen z min, ale i 10 torpéd. Nové ponorky vycházely z projektu francouzské ponorky z roku 1917 "Pierre Chailey". Každá z nových ponorek se nakonec stavěla v jiné loděnici, což se následně ukázalo jako nepříliš šťastné řešení - lodě měly spoustu výrobních vad a nedodělků, byly značně poruchové, což mělo později především u ORP Ryś tragické následky. Vady byly většinou odstraňovány až během služby, dlouho po ukončení stavby.
Jednou z příčin problémů byl pravděpodobně nedostatek zkušeností vybraných loděnic se stavbou lodí takového typu a velikosti. I přes výše uvedené nedostatky však byly ponorky významným posílením polského válečného námořnictva, které se v té době skládalo z několika starých torpédovek a dělových člunů.


28.05.1927 byl v loděnici Chantiers de La Noire v Nantes položen kýl první ze tří ponorek polského válečného námořnictva. První nýt slavnostně zatloukl tehdejší polský velvyslanec ve Francii, Alfred Chłapowski. Celá třída byla později nazvána Wilk, podle první ponorky spuštěné na vodu.
22.04.1929 byla nová loď spuštěn na vodu a paní Wanda Poznańská, žena člena polské ambasády v Paříži , ji pokřtila ORP Ryś. V září 1929 se oficiálně jejím prvním velitelem stal kapitan marynarki Edward Szystowski.


ORP Ryś dokončovali až do února 1931, kdy začaly první zkoušky nové ponorky v loděnici. Ty trvaly až do května 1931 a v jejich průběhu byly odstraňovány zjištěné vady. V červnu a červenci ORP Ryś vyplouval opakovaně na zkušební plavby. Zkoušky a testy byly ukončeny 20.07.1931, a protože výrobce nedodal některé části vybavení, velení polského válečného námořnictva rozhodlo o přesunutí nové ponorky do Polska, odkud se měla později vrátit do Nantes pro chybějící díly.
02.08.1931 byla na ponorce slavnostně vztyčena polská vlajka a ORP Ryś se zařadil do polské flotily. Po nezbytných přípravách vyplula ponorka 14.08.1931 z Nantes a zamířila do Gdyně .


19.08.1931 ORP Ryś, jako první polská ponorka v historii, vplul do polských vod a vyvázal se v gdyńském přístavu. Na ponorku se nalodila kompletní posádka a od září až do listopadu se cvičila v ovládání ponorky, obsluze zařízení, ORP Ryś vyplouval na cvičné střelby na hladině i pod vodou.
20.11.1931 vyplul ORP Ryś spolu s dělovým člunem ORP Generał Haller na moře, aby přivítal a doprovodil do přístavu další novou ponorku - ORP Wilk, která právě připlouvala z Francie. 23.11.1931 se lodě setkaly a společně vpluly do Gdyně .
09.12.1931 byla pod velením kapitana marynarki Aleksandra Mohuczyho (velitel ORP Wilk) vytvořena operační skupina ponorek a jejich posádky opět začaly procházet řadou cvičení na moři i u nábřeží.


Protože koncem roku 1931 přišla zpráva z Francie, že chybějící náhradní díly jsou připraveny, 06.01.1932 vyplul ORP Ryś na cestu do Cherbourgu . Až k švédskému ostrovu Bornholm jej doprovázela sesterská ponorka ORP Wilk.
14.01.1932, po dramatické plavbě v silné bouři, vplul ORP Ryś do francouzského přístavu Cherbourgu a začala montáž chybějících částí vybavení.
V únoru 1932 se ORP Ryś vrátil do Polska a začal další cyklus školení a cvičných plaveb, které měly zajistit co nejlepší bojovou připravenost ponorky i její posádky.
01.05.1932 byla nově vytvořena Ponorková divize, jejímž velitelem se stal komandor podporucznik Eugeniusz Józef Stanisław Pławski na své vlajkové lodi ORP Żbik. Do divize byly zařazeny všechny tři ponorky - ORP Żbik, ORP Wilk a ORP Ryś, a také torpédovka ORP Kujawiak a cvičná plachetnice Lwów. všem ponorkám byly přiděleny nové identifikační znaky, takže na věži ORP Ryś bylo namalováno velké písmeno "R".


Do srpna 1932 pak ORP Ryś vyplouval na cvičné plavby, především do Pucké zátoky, nebo posádka cvičila na palubě ponorky, vyvázané u nábřeží.
23.08.1932 v 18 h ORP Żbik, ORP Wilk a ORP Ryś odpluly na oficiální návštěvu Stockholmu .
25.08.1932 v časných ranních hodinách se nedaleko švédského pobřeží (u majáku Sandhamn) setkaly s torpédoborci ORP Burza a ORP Wicher a společně vpluly do Stockholmu . Během návštěvy, 27.08.1932, obdržel velitel ORP Ryś, kapitan marynarki Edward Szystowski, švédské vyznamenání.
Celá flotila opustila Švédsko 29.08.1932 v 07:00 a zamířila zpět do Gdyně . Krátce po půlnoci 01.09.1932 se všechny ponorky vyvázaly v gdyńském přístavu.


Od září 1932 až do března 1933 pak na ORP Ryś probíhala cvičení bojové připravenosti.
V březnu 1933 ORP Ryś se svou sesterskou ponorkou ORP Żbik zavítaly na zdvořilostní návštevu finských Helsinek .
V květnu 1933 vystřídal ve velení Edwarda Szystowského, který byl povýšen a přeložen do funkce velitele Námořní letecké divize, kapitan marynarki Aleksander Łoś.


Další cvičné a hlídkové plavby v roce 1933 a 1934 přerušila v srpnu 1934 společná plavba všech tří ponorek, během které ORP Ryś a jeho sesterské lodě navštívily holandský Amsterdam a norské Oslo . Pak se v Sundu setkaly s torpédoborci ORP Wicher a ORP Burza a společně, 07.08.1934-08.08.1934, pobývaly v dánské Kodani a později ještě dva dny ve švédské Karlskroně .


V období od března do června 1935 se ORP Ryś s další ponorkou ORP Żbik zúčastnily cvičení v Pucké zátoce, během kterého ponorky cvičily havarijní vynořování, dělostřelbu i torpédové útoky na hladině i pod vodou.
14.07.1935 vypluly všechny tři polské ponorky estonského Tallinu , ve kterém pobývaly na mezinárodní návštěvě od 17.07.1935 do 20.07.1935.
22.07.1935 se pak vrátily zpět do Gdyně .


V období mezi srpnem 1935 a únorem 1936 ponorka vykonala mnoho cvičných hlídkových plaveb v Baltském moři. V druhé polovině roku 1935 bylo také odstraněno protiletadlové dělo ráže 40 mm a nahrazeno dvouhlavňovým protiletadlovým kulometem Hotchkiss ráže 13,2 mm.


V únoru 1936 došlo k mezinárodnímu incidentu, když ORP Ryś manévroval pod hladinou Finského zálivu a skrytě se přiblížil do okolí základny Sovětského válečného námořnictva v Kronštadtu . Byl však objeven sovětskými hlídkovými loděmi a přinucen k vynoření. Na hladině se vše naštěsti vyjasnilo a ponorka zamířila zpět do Gdyně .


01.04.1936 došlo na ORP Ryś k neštěstí. Během postoje ve vojenském přístavu Oksywie došlo v 7:30 k výbuchu vodíku unikajícího z baterií akumulátorů. V důsledku výbuchu, jehož účinky byly naštěstí oslabeny kvůli otevřeným vlezům a vodotěsným přepážkám, utrpěli 4 členové posádky těžká zranění a 6 námořníků bylo raněno lehce. Incident měl dohru, když z důvodů neštěstí byl odvolán dosavadní velitel Ponorkové divize, komandor podporucznik Eugeniusz Józef Stanisław Pławski. Ve funkci jej nahradil komandor podporucznik Alexander Mohuczy.
Po opravách se ponorka vrátila zpět do služby a opět několikrát vyplula na cvičné plavby do vod Baltu. 07.07.1936 byl odvolán kapitan marynarki Łoś, o několik dnů později se novým velitelem ORP Ryś stal kapitan marynarki Aleksander Grochowski. Již 14.07.1936 pak ORP Ryś s oběma sesterskými ponorkami navštívil neoficiálně Estonsko, kdy se všechny ponorky vyvázaly na rejdě v ústí Narvy.


Až do začátku války se pak ORP Ryś účastnil běžných cvičných a hlídkových plaveb, které se nevyznačovaly ničím mimořádným. Během této doby stojí za zmínku snad jen odstranění identifikačního znaku "R" z věže ponorky 01.07.1937, už 10.07.1937 se pak ORP Ryś a ORP Żbik účastnily ukázek pro veřejnost na rejdě Gdyně .


Od začátku roku 1939, jak se přiostřovala mezinárodní situace, byly plavby ponorky více a více zaměřeny na bojovou připravenost posádky.


24.08.1939 byla vyhlášena mobilizace Ponorkové divize. ORP Ryś naložil na palubu 10 torpéd, 22 min, 114 nábojů pro palubní dělo a 4500 nábojů pro kulomet. Velitel ORP Ryś obdržel 7000 USD ve zlatě a polských bankovkách a na ponorce také proběhla kontrola všech mechanismů a kontrola bojové připravenosti.
26.08.1939 byla ponorka odeslána do vojenského přístavu Hel .


01.09.1939, krátce po prvních útocích, obdržel velitel ORP Ryś rozkaz k vyplutí na moře a v 06:00 ponorka odrazila od nábřeží. Během dne pak radista ORP Ryś zachytil další dva radiogramy. První z nich nařizoval všem ponorkám operovat pod hladinou, druhý rozkaz nařizoval veliteli otevřít obálku označenou jako "X". Tato obálka obsahoval příkazy týkající se provedení plánu "Worek", podle nichž měl ORP Ryś operovat v Gdańské zátoce v prostoru severovýchodně od Helu .
Během plavby polská ponorka zahlédla ve vzdálenosti necelých 5 Nm německý torpédoborec, několik minolovek a také periskop neznámé ponorky. Později byly rozpoznány torpédoborce Z9 Wolfgang Zenker a Z15 Erich Steinbrinck, několik německých minolovek a stíhačů ponorek. Do vyznačeného sektoru pak ORP Ryś dorazil v 17:26. Až do večera pak ponorka hlídkovala ve svém sektoru, ale bez možnosti na někoho zaútočit.


02.09.1939 se komandor podporucznik Grochowski rozhodl opustit vyznačený sektor a odplout s ponorkou více na sever od Helu . Kolem 09:30 byl periskop ORP Ryś spatřen ze vzduchu německým letounem. Ten přivolal další letadla, která na ponorku několikrát zaútočila a svrhla celkem 26 pum. Letouny také navedly k ponorce německé stíhače ponorek, které ORP Ryś sledovaly. Tomu se však Němcům podařilo nakonec uniknout.
V 11:35 hlídka v periskopu zahlédla německý torpédoborec označený Z9 Wolfgang Zenker doprovázený minolovkami a stíhači ponorek. Během sledování německých lodí však byla ponorka objevena a napadena hlubinnými pumami. Německé lodě hledaly a pronásledovaly ORP Ryś až do 18:45, kdy zaútočily naposled. Později velitel Grochowski usoudil, že již nehrozí nebezpečí a vydal příkaz k vynoření. Během plavby na hladině bylo zjištěno, že z poškozených vnějších tanků uniká palivo. Ponorka zůstala na hladině a dobíjela baterie.


03.09.1939 krátce po půlnoci hlídka na věži zahlédla německý torpédoborec a ponorka se okamžitě ukryla pod hladinou. Během dne pak ponorka sledovala v periskopové hloubce okolní hladinu, ale ve své prostoru nezahlédla žádný cíl.


04.09.1939 se situace opakovala a ponorka opět v noci hledala úkryt pod hladinou před nepřáteským rychlým člunem. Krátce nato však kapitan marynarki Grochowski nařídil vyplout zpět na hladinu a ORP Ryś začal německou loď ostřelovat z kulometu. Německá loď byla evidentně zaskočena nenadálým útokem a vzdálila se.
V době, kdy již slunce vyšlo nad obzor spatřila hlídka v periskopu nepřátelskou ponorku a velitel nařídil vystřelit 2 torpéda. Útok ORP Ryś byl však neúspěšný a na obloze se objevily německé bombardéry, které na polskou ponorku zaútočily hlubinnými pumami. Letouny sledovaly ponorku podle skvrn unikajícího paliva a situace vypadal pro ORP Ryś značně nepříznivě. Tehdy také z polské ponorky vyslali otevřeným textem depeši "Jestem osaczony, proszę o pomoc, 54°N i 19°W" (Jsem obklíčen, prosím o pomoc, 54°N a 19°W) a následně šifrovanou zprávu o tom, že se ORP Ryś vrací zpět na Hel . Velení loďstva odpovědělo rozkazem zůstat na rejdě a nevplouvat do přístavu. Před polednem se ponořený ORP Ryś přiblížil k Helu , vynořil se a požádal vysílačkou o povolení vplout do přístavu a provést opravy. Po zachycení depeše informující o 10 nepřátelských lodích v okolí, se ORP Ryś znovu ponořil a velitel nařídil ponorku položit na dno v hloubce 37 metrů poblíž Jastarni. Unikající palivo však způsobilo, že pozici ponorky objevily německé bombardéry a několikrát na ni znovu zaútočily hlubinnými pumami. K dalšímu poškozen však již nedošlo a tak se ponorka po setmění vynořila a kolem půlnoci se vyvázala u nábřeží v přístavu Hel .


05.09.1939 byl ORP Ryś na rozkaz velitele loďstva (ale přes odpor velitele Divize) usazen na dno helského přístavu až po poklop na věži a celou věž a vyčnívající dělo zamaskovali námořníci různými plachtami a větvemi, aby ponorka budila dojem vraku, kterých se v té době nalézalo v přístavu velké množství. Posádka opustila ponorku a odjela na břeh k odpočinku, protože již začala vykazovat známky fyzického a psychického vyčerpání. Naopak na ORP Ryś připluli pracovníci Přístavních opravárenských dílen (Portowe Warsztaty Remontove) a započali s prohlídkou poškození. Zjistili především netěsnosti ve vnějších palivových nádržích. Protože v helském přístavu nebylo na opravu takového poškození zařízení, ORP Ryś vyplul ve 22 h z přístavu na volné moře a začal vyčerpávat z poškozených tanků zbývajících 47 tun paliva.


V průběhu čerpání, 06.09.1939 v 01:12, hlídka zahlédla nepřátelskou loď a ORP Ryś se okamžitě ponořil. Bylo nutno vyčkat, až se německá loď vzdálila, pak ponorka vyplula na hladinu a pokračovala ve vyčerpávání paliva. Pak ORP Ryś několikrát propláchl poškozené nádrže a odplul zpět k přístavu. Tady usedl na dně s otevřenými záklopkami do palivových tanků a zůstal zde až do večera. Ponorku hlídala loď Pohraniční stráže Bathory, která pozorovala hladinu, jestli se na ní neobjevují skvrny paliva.


07.09.1939 opustil ORP Ryś Hel a vyplul do nového sektoru, který mu byl vyznačen mez 018° a 019°W (západní délky), asi 8 Nm severovýchodně od Helu . Zde podle rozkazu položil minové pole, avšak pouze z 10 min, protože byl vyrušen nepřátelskou lodí. Až do večera pak zůstal pod hladinou ve vyznačeném sektoru a v noci bez incidentů dobil baterie.


08.09.1939, během pokusu položit zbytek minového pole, byl ORP Ryś napaden německými hlídkovými loděmi, ale podařilo se mu uniknout.


09.09.1939 se komandor podporucznik Grochowski rozhodl k návratu na Hel. Jakmile se ponorka dostala do přístavu, velitel Grochowski dostal od velitele Ponorkové divize, komandora porucznika Mohuczyho, kategorický rozkaz opustit s ORP Ryś Puckou zátoku a zamířit do svého sektoru. Proto ORP Ryś zanedlouho opět vyplul na moře.


10.09.1939 před úsvitem se ponorka ponořila a zamířila na sever. Během plavby se psychicky zhroutil porucznik marynarki Tomasiewicz a prostřelil si nohu. Třebaže převědčoval velitele o nutnosti jej vysadit zpět na Helu , ORP Ryś pokračoval v plavbě.


11.09.1939 radista ORP Ryś zachytil depeši určenou pro ponorku ORP Wilk, která sesterské lodi přikazovala pokusit o průnik přes Dánské úžiny do velké Británie nebo se po vyčerpání paliva nechat internovat v nejbližším neutrálním přístavu.


ORP Ryś pokračoval v plavbě na sever a 12.09.1939 dorazil ke švédskému ostrovu Öland. Velitel nařídil vplout do průlivu Kalmarsund mezi ostrovem a pevninou, protože moře bylo rozbouřené, viditelnost nízká, takže šance na zahlédnutí nepřátelských lodí minimální. Proto chtěl dát v relativně klidných vodách průlivu možnost posádce si odpočinout.


Následujícího dne, 13.09.1939, opustila ponorka průliv a nadále hlídkovala u Ölandu, ale kvůli stále nepříznivému počasí, dešti a snížené viditelnosti neměla příliš šanci něco zahlédnout. Komandor podporucznik Grochowski nařídil pak plout k ostrovu Gotland.


14.09.1939 byla na ORP Ryś zachycena depeše, která veliteli Grochowskému přikazovala pokusit se probít s ponorkou do Velké Británie nebo se nechat internovat v neutrálním přístavu. Protože stav paliva neumožńoval plavbu do Anglie, komandor podporucznik Grochowski se rozhodl hlídkovat na moři po dobu, kterou mu palivo umožní a pak se nechat internovat ve Švédsku. Zároveň požádal Velitelství floty o možnost útočit na osamocené německé lodi bez varování. To bylo zamítnuto a naopak přišel upřesňující rozkaz, dovolující útočit pouze na nepřátelské lodě v konvojích nebo ozbrojené. Tento příkaz velitele ORP Ryś roztrpčil, neboť kromě osamocených německých lodí žádné jiné neviděl a přišel tak o možnost způsobit nepříteli jakékoliv škody.


15.09.1939 se ORP Ryś přesunul do oblasti kolem švédského ostrůvku Gotska Sandön a následující dva dny zde hlídkoval, znovu však bez úspěchu. Technický stav ponorky se rapidně zhoršoval, nefungoval periskop a echosonda, znovu začaly propouštět palivové nádrže a dovnitř lodi začala prosakovat voda. Při absenci hydrofonu byl ORP Ryś prakticky zbaven možnosti nalézt nepřítele.


17.09.1939 velitel Grochowski rozhodl vplout do švédských teritoriálních vod a navštívit nejbližší přístav, kde by mohl doplnit palivo a provést nejnutnější opravy.


18.09.1939 ve 02:25 se ORP Ryś kurs nacházel na dohled od majáku Almagrunden a změnil kurs k přístavu Sandhamn. Na rejdě přístavu se na palubu ponorky nalodil lodivod, o dvě hodiny později se připojila doprovodná švédská torpédovka a ORP Ryś pokračoval v plavbě do Stavsnäs. V tomto švédském přístavu se již nacházela další polská ponorka - ORP Sęp, kterou po internaci odzbrojovali. V Stavsnäs požádal komandor podporucznik Grochowski o doplnění zásob paliva a o provedení oprav. Ukázalo se však, že opravy není možné provést v době, po kterou mezinárodní úmluvy povolovaly pobyt cizí válečné lodi v přístavu. Proto padlo konečné rozhodnutí o internaci ORP Ryś. Ještě ten samý den byly ORP Ryś a ORP Sęp odtaženy do blízkého přístavu Vaxholm a zakotveny pod pevností na skále.
19.09.1939 byl ORP Ryś odzbrojen, zaplombována radiostanice a ponorka byla znehybněna kvůli částečnému rozebrání hnacích hřídelí.


21.09.1939, kvůli útěku ORP Orzeł z Tallinu , švédské úřady vydaly požadavek, aby polské posádky opustily lodě. Poláci se ale postavili na odpor, takže nakonec došlo ke kompromisu, kdy na ponorkách zůstaly hlídky a zbytek důstojníků a námořníků byl ubytován na břehu.
K ORP Sęp a ORP Ryś později přibyla i třetí polská ponorka ORP Żbik, která byla internována o několik dnů později.


V dubnu 1940 byly všechny tři ponorky odtaženy do Stockholmu , vyvázány u polské školní lodi Dar Pomorza, opraveny a lodní zařízení zakonzervována. Exilové polské válečné námořnictvo se v té době pokoušelo získat internované ponorky zpět a přepravit je do Velké Británie. Celou akci měl řídit z Anglie vyslaný komandor podporucznik Bogusław Krawczyk, bývalý velitel ponorky ORP Wilk. Avšak události tomuto plánu nepřály, a když bylo v dubnu a květnu 1940 sousední Norsko obsazeno německou armádou, Švédové v květnu jednání ukončili a celou akci zastavili. Ponorky, které byly v té době znovu vybaveny torpédy a zbraněmi, musely být opět odzbrojeny a 10. 06.1940 velitelé odvolali bojovou pohotovost.
04.07.1940 byly ORP Ryś a ostatní ponorky, odtaženy k ostrůvku Högholm na jezeře Mälaren u Stockholmu a 18.07.1940 k dalšímu ostrůvku Fallskör. Posádky musely opustit lodě a ubytovat se na poblíž stojících švédských plavidlech HMS Johannes a HMS Drottning Sophia
01.09.1940 došlo ke změně struktury velení internovaných ponorek. Ze všech členů posádek byl vytvořen jeden oddíl, kterému velel komandor podporucznik Salamon, velitel ORP Sęp.
V říjnu 1940 se ponorky i s posádkami přesunuly do městečka Mariefred na břehu jezera Mälaren.


26.06.1941 švédské oddíly odřízly polským námořníkům cestu k ponorkám a ty byly následně odtaženy do Stockholmu . Během září však byly vráceny zpět do Mariefredu.


V červnu 1942 a později v květnu 1944 byl ORP Ryś odtažen do Stockholmu a provedeny nezbytné konzervační práce a opravy.


23.06.1945 přijela do Švédska polská komise, jejímž úkolem bylo získání internovaných lodí zpět pro Polsko. Po souhlasu švédských úřadů členové komise prozkoumali technický stav ponorek a vypracovali harmonogram nezbytných oprav. Zahájili také agitaci mezi členy posádek, jejímž cílem bylo přesvědčit námořníky k návratu do vlasti. Velitelem ORP Ryś byl v té době kapitan marynarki Bronisław Hackbeil.


05.09.1945 byly všechny tři ponorky oficiálně převzaty od švédských úřadů a 06.09.1945 na ORP Ryś provizorně namontovali 50 baterií z ORP Sęp, aby byla ponorka schopna vlastními silami doplout do vlasti. Bylo také dotankováno palivo naloženy zásoby a torpéda. Protože velitel odmítl návrat do Polska, dočasně se velitelem ORP Ryś stal komandor porucznik Aleksander Mohuczy.


21.10.1945 na ORP Ryś a zbývajících lodích po letech znovu vzyčili polskou vlajku a celá flotila v doprovodu švédských minolovek vyplula na moře.
Na rejdu Gdyně dorazil ORP Ryś spolu s ostatními 25.10.1945 a následujícího dne, 26.10.1945 se vyvázal ve vojenském přístavu Oksywie. Zde převzal dočasně velení kapitan marynarki Kazimierz Kraszewski.


28.10.1945 byly všechny navrátivší se lodě slavnostně přivítány představiteli vlády i armády.
Po vykonání nezbytných oprav a uvedení lodi do provozuschopného stavu byl ORP Ryś 30.11.1945 znovu včleněn do polského válečného námořnictva. Novým velitelem byl jmenován kapitan marynarki Józef Wierzchowski.
15.11.1945 byla znovu vytvořena Ponorková divize, jejíž součástí se ORP Ryś stal.


26.03.1946 navštívil ORP Ryś polský ministr obrany, marszałek Michał Żymierski a v dubnu 1946 náměstek ministra obrany, generał broni Karol Świerczewski.


06.05.1946 byl ORP Ryś odtažen do Stocznia Gdańska v Gdyni k provedení nezbytných oprav a přestavbě. Ponorka zůstala v loděnici více než 2 roky, až do listopadu 1948. Během přestavby byl mimo jiné odstraněn protiletadlový kulomet a torpédomety přizpůsobeny torpédům sovětské konstrukce.


V listopadu 1948 byl ORP Ryś po popravě znovu zařazen do služby a po celý zbytek roku a během celého následujícího roku 1949 na jeho palubě probíhalo intenzivní cvičení posádky, ponorka často vyplouvala na cvičné a hlídkové plavby.


V době od února do června 1950 byl ORP Ryś znovu umístěn v gdyńské loděnici a vyměněna ložiska hlavních mechanismů.
Po návratu do služby v červenci 1950 až do konce roku strávila ponorka na moři pouze 8 hodin, zbytek času byla vyvázána u nábřeží.


Od ledna do března 1951 se na palubě ORP Ryś opět intenzivně školili noví námořníci ponorek. Velitelem ponorky byl jmenován kapitan marynarki Witold Urbański.
V červenci 1951 se ORP Ryś v průběhu cvičení ponořil do hloubky 70 metrů, ale konstrukční hloubka ponorů byla stanovena pouze na 50 metrů.
Od 13.10.1951 do 20.10.1951 se ORP Ryś s ponorkou ORP Sęp zúčastnil první poválečné návštěvy Rigy / .


V průběhu celého roku 1952] se posádka ORP Ryś účastnila bojových cvičení.


V září 1953 ORP Ryś zkoumala komise Polského válečného námořnictva, která zjistila, že trup je ve velmi špatném stavu a hnací mechanismy značně opotřebované. Proto byla pro ponorku nařízena maximální hloubka ponoření 20 metrů.
V průběhu roku 1954 sloužil ORP Ryś především jako školní loď.


10.01.1955 další komise prohlédla ponorku a rozhodla o její mizivé bojové hodnotě. ORP Ryś byl zařazen do rezervy a bylo rozhodnuto o jeho vyřazení.
08.09.1955 pak na palubě ponorky spustili polskou vlajku a ORP Ryś byl vyškrtnut ze stavu Polského válečného námořnictva.
Během roku 1956 pak ORP Ryś postupně rozebráli a sešrotovali.



Zdroje:
PEREPECZKO, Andrzej: Bouře nad Atlantikem 1. díl (1. vydání, Praha, nakl. Naše Vojsko, 2004, 200 str., ISBN 80-206-0725-0, z polského originálu Burza nad Atlantykiem, Warszawa 1999 přeložil Evžen Škňouřil)
HRBEK, Ivan - HRBEK, Jaroslav: Salvy nad vlnami: Od výstřelů na Westerplatte po zkázu Bismarcka (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1993, 336 str., ISBN 80-206-0319-0)
https://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
www.militarium.net
www.uboat.net
www.iirp.prv.pl
www.op.osw.pl
www.polishnavy.pl
https://pl.wikipedia.org
www.wp39.pl
www.marynistyka.net
https://facta-nautica.graptolite.net/Rys.html
www.graptolite.net/Facta_Nautica/Rys.html
www.weu1918-1939.pl
https://pl.wikipedia.org/wiki/ORP_Ry%C5%9B_(1929)

SM - ORP Ryś (R) - ORP Ryś v poválečném období

ORP Ryś v poválečném období
SM - ORP Ryś (R) - ORP Ryś po návratu domů z internace ve Švédsku, 1949

ORP Ryś po návratu domů z internace ve Švédsku, 1949
SM - ORP Ryś (R) - ORP Ryś se ponořuje během jedné z cvičných plaveb, 1936

ORP Ryś se ponořuje během jedné z cvičných plaveb, 1936
SM - ORP Ryś (R) - spuštění na vodu ponorky ORP Ryś

spuštění na vodu ponorky ORP Ryś
SM - ORP Ryś (R) - stavba ORP Ryś

stavba ORP Ryś
URL : https://www.valka.cz/SM-ORP-Rys-R-t71257#255550 Verze : 6
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více