Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 4.

Autor : 🕔02.04.2011 📕5.324

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 1.
  2. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 2.
  3. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 3.
  4. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 4.

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

... pokračování z předchozí kapitoly ohledně hodnot filipínské společnosti.

E) Vzorec chování: pakikisima

Jeden z velmi silných sklonů ve společnosti Filipín. Termín je v podstatě odkazem na silnou společenskou identitu Filipínců a společně s tím silnou konformitu se skupinou či společenstvím. Ve své podstatě je tak velmi úzce vázán na hiya a go-between a, jak zmínil Lynch, je jednou ze součastí SIR.

Pakikisima je vysoce vyžadovanou vlastností, a proto již od útlého věku je tato vštěpována všem jedincům. V podstatě tak pakikisima vyžaduje, aby se jedinec podřídil názoru či stereotypům chování jeho společnosti, čímž ho nutí, aby udělal vše, co je v jeho silách, pro zlepšování podmínek či rozvoj své komunity, a sám tak v podstatě obětoval svůj vlastní rozvoj, svůj vlastní blahobyt. Zde opět ve srovnání se západní kulturou je vidět velmi silný rozdíl, který působí velké problémy, protože euro-americká civilizace je založena na přesně opačných východiscích - tedy zaměření na jednotlivce. Jedinec je tak základní jednotkou společenského uspořádání a veškerá práva a zákony jsou tak na něj zaměřeny (viz. Listina práv a svobod, Charta OSN, atd.). V této souvislosti je třeba uvést už velmi známý spor OSN (a jednotlivých zemí) s Čínou (či jinými asijskými národy) a jejich „porušováním“ lidských práv. Na Filipínách je tento fakt ještě umocněn historickou stránkou, což se projevuje v několika stupních této skupinové identity – viz. podkapitola Kinship Group.

F) Vzorec chování: bahala na

Nábožensko-spirituální odkaz společnosti se odráží v (do jiných jazyků dosti těžko přeložitelném) spojení bahala na. Tato dvě slova lze přeložit jako “Ponechejme to bohu!”, tedy ve smyslu toho, že co je dáno, to nejde až tak moc měnit a výsledek tak bude dán osudem. Z mého osobního pohledu je však bahala na dosti podobné českému konstatování “To je osud!”, tedy i po významové stránce. Bahala na je tak odrazem silného filipínského fatalismu, a tedy smyslu pro osobní či společenský úděl či osud ve spojení se „všemohoucností boha“.

G) Vzorec chování: kinship group

Původní slovo kinship pochází z anglického jazyka, kde znamená zhruba příbuzenstvo, klan. Na Filipínách však došlo k jakési modifikaci obsahu slova kinship směrem k širšímu pojetí rodiny a komunity. Nejlepším překladem tak v současnosti bude spíše sousloví „náležení ke skupinám“. Kinship group je tak základním standardem vyjadřujícím jakési skupiny, se kterými se v průběhu svého života každý Filipínec snaží identifikovat - tato může nabývat velmi silné formy. Zároveň s tím tak od příslušnosti k těmto jednotlivým kinship komunitám jedinec odvozuje určité zvyky či zákony (a společně s tím povinnosti), které musí v rámci svého hiya dodržovat a respektovat.

Koncept kinship group tak ve své podstatě představuje velmi široké pojetí rodiny, kdy na rozdíl od evropského konceptu rodinou nejsou pouze rodiče a jejich děti, ale naopak také další i velmi vzdálení příbuzní či celý příbuzenský klan, popř. skupina mých spolupracovníků, atd..

Dalším rozdílem oproti Evropě (či severoamerickému kontinentu) je samotná konstituce společnosti, týkající se základních „stavebních kamenů“ každého společenství - základní sociální jednotky a jednotky společenství. V euro-americké civilizaci je základní sociální jednotkou vždy jedinec. V prostředí Filipín je touto základní sociální jednotkou právě výše zmíněný klan, tedy barangay. Toto slovo je odvozeno od označení osádky lodí, kterými přicházející domorodci osidlovali veškeré ostrovy. Lodě, díky svojí velikosti, byly většinou osazoványi jedním rodinným klanem nazývaným barangay. Tento klan byl veden staršinou, který byl nazýván dato. Z tohoto důvodu se do dnešních dnů zachovala velmi silná identita ke svému klanu či příbuzenstvu a jedinec je v podstatě ničím a nedůležitým bez své příslušnosti k této barangay.

Sdružováním těchto menších barangay do určitých větších komunit vznikaly základní jednotky společenství, kdy na rozdíl od evropské rodiny (v užším či širším pojetí, tedy shluk jedinců) tvoří základní kámen především tzv. baryo či jinak barrio, což je velmi zjednodušeně řečeno společenství klanů (v evropském kontextu spíše jakási vesnice či obec).

Nicméně pro potřeby této práce z tohoto vzorce chování pro nás plyne jeden závažný závěr. Každý, kdo je členem takovéto kinship group, je vnímán jako insider tedy někdo blízký, s kterým je jednáno s mnohem větší otevřeností, respektem a také podle určitých pravidel. Naopak každému, kdo není členem této komunity, se dostává určité averze, nevyjádřeného nepřátelství, uzavřenosti a také určité cenzury poskytnutých informací. Společně s tím je s outsiderem jednáno podle naprosto jiných pravidel a zvyků.

3. Závěr

Doufám, že se Vám toto menší přiblížení hodnot této jistě zajímavé země líbilo. Myslím si, že pro moderní kosmopolitní společnost je důležité získat opačný náhled než nám diktuje naše vlastní kultura a zkušenost. Samotnou práci bych velmi rád uzavřel citátem od G.K. Chesterona, který se mi pevně vetkl do mé paměti a který dle mého názoru naprosto vystihuje setkávání dvou kultur a náš současný přístup k této vysoce citlivé záležitosti:

Moderní člověk je vychováván k porozumění cizích jazyků a k neporozumění cizinců.

Zdroje:
1. HOLLNSTEINER, M.R.. Society, Culture and the Filipino. Quezon City: University of the Philippines Press, 1973
2. LEWIS, R.D. When cultures collide. London: Nicholas Brealey, 1996
3. LYNCH, F.S.J. Philippine Values II: Social Acceptance. Manila: Philippines International, 1962
4. ROCES, Alfredo, ROCES, Grace. Culture Shock! Philippines - A guide to Customs and Etiquette. Singapore: Times Books International, 2001. ISBN 981-204-339-X
5. ROCES, Alfredo. Filipino Heritage. The Making of a Nation, Vols. 1. Manila: Lahing Pilipino Publishing Inc., 1980

Seriál

  1. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 1.
  2. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 2.
  3. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 3.
  4. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 4.

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔02.04.2011 📕5.324

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago