Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: Přílohy

Příloha 1. Mapa Afriky

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/reference_maps/pdf/africa.pdf

Příloha 2. Seznam států Africké unie

* DRC – Demokratická republika Kongo

Příloha 3. Regiony Afriky

Zdroj: MOLLER, B. The Pros and Cons of Subsidiarity: The role of African regional and subregional organisations in ensuring peace and security in Africa

Příloha 4. Hlavní regionální organizace v Africe

Zdroj: Gandois, H. The regional organization as an agent for democratization? The African experience.

Příloha 5. Článek 4 Zakládacího dokumentu AU

Article 4
Principles

The Union shall function in accordance with the following principles:

(a) sovereign equality and interdependence among Member States of the Union;

(b) respect of borders existing on achievement of independence;

(c) participation of the African peoples in the activities of the Union;

(d) establishment of a common defence policy for the African Continent;

(e) peaceful resolution of conflicts among Member States of the Union through such appropriate means as may be decided upon by the Assembly;

(f) prohibition of the use of force or threat to use force among Member States of the Union;

(g) non-interference by any Member State in the internal affairs of another;

(h) the right of the Union to intervene in a Member State pursuant to a decision of the Assembly in respect of grave circumstances, namely: war crimes, genocide and crimes against humanity;

(i) peaceful co-existence of Member States and their right to live in peace and security;

(j) the right of Member States to request intervention from the Union in order to restore peace and security;

(k) promotion of self-reliance within the framework of the Union;

(l) promotion of gender equality;

(m) respect for democratic principles, human rights, the rule of law and good governance;

(n) promotion of social justice to ensure balanced economic development;

(o) respect for the sanctity of human life, condemnation and rejection of impunity and political assassination, acts of terrorism and subversive activities;

(p) condemnation and rejection of unconstitutional changes of governments.

Zdroj: Zakládací dokument AU dostupný na: http://www.africa-union.org/root/au/AboutAu/Constitutive_Act_en.htm

Příloha 6. Struktura orgánů Africké unie

Zdroj: HUGO, G. The Panafrican Parliament, ISS Paper 168, září 2008.

Příloha 7. Struktura Mírové a bezpečnostní divize uvnitř Komise AU

Zdroj: WILLIAM, P. D. The Peace and Security Council of the African Union: Evaluating an embryonic international institution.

Příloha 8. Mapa Súdánu

Zdroj: O´NEILL, W. – CASSIS, V. Protecting Two Million Internally Displaced: The Successes and Shortcomings of the African Union in Darfur.

Příloha 9. AMIS – administrativní sektory v Dárfúru

Zdroj: O´NEILL, W. – CASSIS, V. Protecting Two Million Internally Displaced: The Successes and Shortcomings of the African Union in Darfur.

Příloha 10. Charakteristika aktérů konfliktu vDárfúru

Janjaweed

Janjaweed je poměrně málo organizovaná skupina bojovníků arabského původu pocházejících především z Dárfúru. Poté, co na začátku roku 2003 zaznamenala SLA/M řadu úspěchů, přijala chartúmská vláda strategii spálené země,při níž se ve velké míře spoléhala právě na Janjaweed, atakující civilní obyvatelstvo podezřelé z podpory povstalců. Tato kampaň postihla především kmeny Fur, Zaghawa a Massalit. Někteřípříslušníci Janjaweed navazují na tradici tzv. Hambati nebo „sociálních banditů“ mezi arabskými kmeny. Jednalo se o bandity, kteří byli na jedné straně vypovězeni svými komunitami kvůli opovrhování tradičními hodnotami, na druhé straně byli ale obdivováni za své hrdinské činy. Za další příslušníky jsou považováni „profesionální kriminálníci“, mezi nimiž jsou i tací, kteří byli speciálně propuštěni zvězení, aby se připojili k milicím nebo převzali jejich vedení. Vláda stavějící na etnických rozbrojích a kultuře nájezdníků začala vyzbrojovat Janjaweed ve snaze podpořit svoji armádu a zároveň dát Janjaweed volnou ruku při drancování, znásilňování a únosech. Podle záznamu očitých svědků jsou arabské milice vyzbrojeny zbraněmi AK-47 nebo puškami G-3 a pohybují se na koních či velbloudech poskytovaných vládou. Na začátku bojů jim vláda vyplácela až 100 USD za měsíc, nyní jsou zdrojem jejich příjmů válečné kořisti. Vidina poměrně dobrého výdělku přilákala některé obyvatele sousedního Čadu a Středoafrické republiky, kteří se stali součástí těchto milic. Je velice obtížné rozluštit strukturu a velení Janjaweed. Mnoho lidí, kteří se s nimi v minulosti setkali, mluví o třech oddělených divizích v rámci Janjaweed: „Úderná síla“, „Pohraniční hlídka“ a „Hamina“ (tradiční kmenoví vůdci).

Dárfúrské povstalecké skupiny SLA/M a JEM

Poslední generace dárfúrských povstalců se zformovala v únoru 2003 v reakci na vládní chyby ve vedení státních záležitostí (především v reakci na soustavnou marginalizaci súdánských periferních regionů).

SLA (Sudan´s Liberation Army) představuje politickou platformu nápadně podobnou SPLA (údajně se SPLA v roce 2002 podílela na výcviku a vyzbrojení více jak 1500 obyvatel Dárfúru), která se staví zejména proti politické a ekonomické marginalizaci Dárfúru a jeho nedostatečnému rozvoji. Zároveň se tato skupina výrazně zasazuje o státní sekularizaci. Touto skutečností se odlišuje od druhé dárfúrské povstalecké skupiny s názvem JEM (Justice and Equality Movement). JEM je známá svými těsnými vazbami na Turabiho (představitele Lidového kongresu) a na islamistické hnutí. Za hlavní politické cíle JEM je považován federální Súdán, jehož režim by byl založen na právu, spravedlnosti a ochraně lidských práv.

Dále požaduje spravedlivé rozdělení zdrojů, což současně znamená redistribuci státní moci v Chartúmu. Podle JEM by měla být obnovena vláda na místní úrovni a lidé by měli mít právo účastnit se politického i ekonomického života. Dalším rozdílem mezi JEM a SLA/M je skutečnost, SLA/M uznává Čad jako možného zprostředkovatele mírových jednání mezi Chartúmem a povstalci a JEM nikoliv.