Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Závěr

Autor : 🕔29.10.2010 📕11.090

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
  2. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Úvod
  3. Okolnosti rozchodu severských zemí...: 1. Počátky provázanosti severských států
  4. Okolnosti rozchodu sev. zemí...: 2. Severské státy v novém poválečném světovém uspořádání
  5. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Závěr
  6. Okolnosti rozchodu severských zemí...: Seznam zkratek, seznam literatury
  7. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Přílohy

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Práce se v předchozích oddílech věnovala vývoji uvažování severských států v otázce zajištění vlastní bezpečnosti s hlavním důrazem na proměny bezpečnostních zájmů jednotlivých zemí po druhé světové válce vedoucí nakonec k samotnému rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky. Předchozí kapitoly rovněž hledaly odpovědi na otázky položené v Úvodu, které však nemohly být jednoduše zodpovězeny bez nastínění širšího kontextu historických souvislostí a událostí, jež měly podstatný vliv na rozhodování o podstatě zahraničních a bezpečnostních politik severských států.

První kapitola této bakalářské práce se zabývala společnými kořeny severských zemí a hledala počátky jejich provázanosti a soudržnosti v rané historii až do druhé světové války. Od dávných dob totiž severský region svou specifičností nabádal k vytváření silných vazeb mezi tamními státními útvary, nicméně je nutné také rozlišovat specifické zájmy jednotlivých aktérů, které nepůsobily vždy jako integrující faktor v tomto regionu. Druhá světová válka výrazně narušila, do té doby alespoň zdánlivou, homogenitu severských zemí usilujících o neutrální politiku v konfliktech velmocí a její události nastolily mnoho otázek a výzev pro severské státy, které z války vyšly s různými, pro další vývoj klíčovými, zážitky a zkušenostmi.

Druhá, můžeme říci, že hlavní část práce, pojednávala o reakci severských států na nové poválečné uspořádání ve světě a také o hledání nového způsobu zajištění bezpečnosti. Orientace severských zemí na nově vzniklou Organizaci spojených národů a politika budování mostů byly význačné pro první poválečná léta, nicméně s rostoucím napětím mezi vznikajícími bloky Západu a Východu nebyla taková opatření dostačující pro zabránění pocitu ohrožení. Došlo proto k obnovení jednání o severské obranné spolupráci, která mnozí autoři považují za určitý mezník v moderní politické historii severských států. Opět ale nelze hovořit o průběhu a výsledcích vyjednávání odděleně od důležitých světových událostí a celkové situace, která v těchto klíčových letech panovala. Proto lze finální neúspěch plánu severské obranné unie přičítat nejen rozdílným postojům Švédska a Norska ohledně charakteru spolupráce a míry izolovanosti respektive otevřenosti k součinnosti se Západem, ale i významným událostem dále stupňujícím napětí ve světě a přinášejícím nutnost pro řadu zemí radikálně řešit bezpečnostní otázku.

Již zmiňované válečné zkušenosti z norské a dánské okupace, stejně jako strategická pozice, tradiční vazby na Velkou Británii a nutnost řešit vyzbrojení slabých vojenských sil Dánska a Norska (oproti silné armádě Švédska) právě skrze válečné spojence a zejména Spojené státy americké vedly nakonec tyto dvě země spolu s Islandem cestou přistoupení k Organizaci Severoatlantické smlouvy. Taková významná změna oproti tradiční neutrální politice severských zemí vycházela rovněž z obavy ze sovětské hrozby a uvědomění si skutečnosti, že pouze politika aliance s kolektivními zárukami od větších západních velmocí (nikoliv opětovná neozbrojená izolovaná neutralita) skýtá pro tři výše zmiňované státy vyhlídky na nezávislost a bezpečnost, jakkoli pomíjivé mohou být. Samotné podepsání Washingtonské smlouvy ovšem v signatářských zemích neukončilo debaty o bezpečnostní politice. Bylo dále třeba projednat otázky zapojení se do kolektivních struktur Aliance a přeměny smluvních závazků do obranného potenciálu. Další vývoj pozice severských států uvnitř NATO, stejně jako rozvíjení vztahů a kooperace s nesignatářskými severskými státy a s dynamicky se rozvíjejícími Evropskými společenstvími (později Evropskou unií) nicméně přesahuje rámec vymezený pro tuto bakalářskou práci a skýtají vhodné téma k dalšímu rozpracování, například v diplomové práci.

Hlavní bod zájmu této práce – rozchod severských zemí, kdy Dánsko, Norsko a Island vstoupily do NATO a neutrální Švédsko a Finsko zůstaly mimo (přičemž situace Finska byla komplikovaná vztahem k Sovětskému svazu a postavení Islandu v rámci Aliance bylo také velice specifické), dal vzniknout speciální konstelaci popsané v modelu severské rovnováhy. Panují ovšem pochybnosti o skutečném praktickém významu tohoto modelu v politickém uvažování a rozhodování severských zemí. Bezpochyby však uvažování severských členů NATO bralo v potaz ostatní nečlenské severské státy a jejich rezervovaný postoj k otázce cizích základen, rozmístění jaderných zbraní a snaha nezvyšovat napětí mezi bloky toho byly důkazem.

Ačkoli tedy došlo k rozdělení cest severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky, neměly okolnosti tohoto rozchodu, který byl z mého pohledu beztak nevyhnutelný vzhledem k specifikám jednotlivých zemí a světové situaci v té době panující, destabilizační charakter ani pro vztahy mezi severskými státy, ani pro napjaté poměry studené války (alespoň vzhledem k severským zemím). Ba se i přikláním k tomu, že tím byla vytvořena určitá rovnováha v regionu a čerstvá živá diskuze o možnostech bezpečnostního uspořádání, byť plán čistě severské bezpečnostní unie ztroskotal, položila základy další spolupráci mezi severskými národy a stala se východiskem dalšího rozvoje vztahů mezi nimi.

Seriál

  1. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
  2. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Úvod
  3. Okolnosti rozchodu severských zemí...: 1. Počátky provázanosti severských států
  4. Okolnosti rozchodu sev. zemí...: 2. Severské státy v novém poválečném světovém uspořádání
  5. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Závěr
  6. Okolnosti rozchodu severských zemí...: Seznam zkratek, seznam literatury
  7. Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Přílohy

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔29.10.2010 📕11.090

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago