Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce: Úvod

Autor: Bc. Karel Manoch 🕔︎︎ 👁︎ 15.195

Severské státy jsou specifické svou soudržností a dlouhými historickými vazbami, přesto zejména po druhé světové válce můžeme pozorovat určité divergentní tendence v oblasti bezpečnostní politiky související s podpisem Washingtonské smlouvy a rozštěpením severského regionu na signatářské státy Organizace Severoatlantické smlouvy Dánsko, Norsko a Island a na nesignatářské neutrální Švédsko a Finsko, přičemž situace Finska je komplikovaná speciálním vztahem k Sovětskému svazu daným smlouvou z roku 1948.

Tato bakalářská práce, Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce, si klade za cíl poukázat na hlavní historické determinanty a faktory vedoucí k definitivnímu rozchodu bezpečnostních politik severských států a rovněž také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které ho předcházely, i nastínit důsledky, jež tento rozchod bezprostředně měl. Čím byly dané rozdílné bezpečnostní zájmy severských zemí? Jak se měnil pohled jednotlivých států na otázku zajištění vlastní bezpečnosti před, v průběhu a po konci druhé světové války? A jaká očekávání od nového uspořádání angažované státy měly?

Reklama

Při vypracování bakalářské práce jsem používal především metodu analýzy a syntézy. Při práci s odbornými články a publikacemi jsem analýzou textu vybíral zásadní fakta vztahující se k podstatě mnou zpracovávaného tématu a poté synteticky dodával jednotlivým prvkům konkrétnost a vyvozoval souhrnné závěry. Metodou komparace jsem následně v částech práce, kde to bylo vhodné, poukázal na odlišnosti pohledů oficiálních představitelů daných států nebo analogicky pohledů severských států v oblastech bezpečnostních a zahraničních politik.

Práce se skládá ze čtyř významných oddílů, kromě Úvodu a Závěru se jedná o kapitolu Počátky provázanosti severských států, která se věnuje úvodu do problematiky, hledání společných kořenů a historii severských zemí až do druhé světové války, a druhou stěžejní kapitolu Severské státy v novém poválečném světovém uspořádání, jež analyzuje poválečný vývoj vedoucí až k samotnému rozchodu i se svými důsledky. Obě kapitoly obsahují další podkapitoly, ve kterých jsou tato témata přehledně a systematicky rozpracována. Mimo hlavní kapitoly práce obsahuje také Seznam zkratek, Přílohy a Seznam literatury.

Co se týká použitých pramenů, z tištěných publikací byly využity zdroje převážně z knihoven Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a Vysoké školy ekonomické v Praze. Publikace v českém jazyce se ovšem tématu této bakalářské práce dotýkají velice okrajově, tudíž naprostá většina relevantních knih byla pro analytické účely studována v anglickém jazyce. Celkově lze ale konstatovat, že dostupnost tištěných publikací v České republice zabývajících se ideou této práce není příliš velká. Proto také významná část zdrojů vychází z odborných článků, esejí a statí přístupných na internetu, které vydali různí vědečtí a výzkumní pracovníci, politici a další odborníci na mezinárodní vztahy. Pro některé faktografické údaje a odkazy na oficiální dokumenty a prohlášení byly rovněž využity oficiální internetové stránky vládních úřadů a mezinárodních organizací.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více