Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr

Autor : 🕔17.09.2010 📕7.280

Seriál

  1. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008
  2. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Úvod
  3. Bezpečnostní strategie EU a USA: I. Charakteristika, společné prvky a zásadní rozdíly
  4. Bezpečnostní strategie EU a USA: II. Implementace strategických dok. do politik EU a USA
  5. Bezpečnostní strategie EU a USA: III. Aktualizace bezpečnostních strategií
  6. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr
  7. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Na závěr považuji za vhodné krátce shrnout a zhodnotit obsah předchozích stránek a ve stručnosti zformulovat výsledky této práce a vytvořit tak ucelený obraz o obou strategických dokumentech a jejich aktualizovaných podobách.

První kapitola se zabývala charakteristikou a komparací EBS a NBS (2002). Po vzájemném srovnání obou dokumentů lze tvrdit, že evropská i americká strategie mají stejný pohled na vnímání bezpečnostních hrozeb a identifikují do značné míry podobná rizika. Mezi nejzávažnější hrozby jsou dle obou strategických dokumentů považovány terorismus, šíření ZHN, zhroucené státy a regionální konflikty. V případě EU je rovněž kladen důraz na nebezpečí organizovaného zločinu. Protichůdné jsou naopak přístupy k řešení jednotlivých bezpečnostních problémů. Evropa kladoucí důraz na tzv. soft power definuje strategické cíle jakožto hlavní linie své bezpečnostní politiky. Základními pilíři EBS jsou budování zóny stability a bezpečnosti v sousedství EU a podpora efektivního multilaterálního vládnutí na globální úrovni, především skrze dobře fungující spolupráci s OSN. Právě Radu bezpečnosti OSN považuje EU za klíčový bezpečnostní orgán. Podobnou strategickou koncepci NBS (2002) nenabízí. Ta naopak připouští unilaterální jednání USA, je-li to nutné k zajištění americké bezpečnosti, a to i vojenskými prostředky. Základní ideou NBS (2002) je nutnost šíření univerzálních hodnot svobody a lidské důstojnosti a přispění USA ke vzniku nových demokratických států, což je zčásti spojeno s bojem proti tyranským diktaturám. Jedním z ústředních prvků je princip preempce, který schvaluje zásahy proti potenciálním bezpečnostnímhrozbám dle hesla: „Je lepší zaútočit dříve než protivník.

Implementace stanovené strategie do praxe se v případě EBS zaměřovala především na aktivity EU v rámci EBOP a ENP. Praktická náplň obou těchto projektů významnou měrou přispívá k dosahování strategického cíle budování zóny stability. I přes značné množství odvedené práce, zbývá ještě hodně překážek, aby bylo možné tvrdit, že tohoto bezpečnostního cíle bylo dosaženo. Podpora efektivního multilateralismu je realizována především prostřednictvím misí EBOP a jejich součinností s misemi OSN. Rada bezpečnosti OSN má rovněž zásadní slovo při rozhodování o uskutečnění daných misí. Za nutnou podmínku pro skutečně efektivní implementaci EBS je považována dobře fungující spolupráce EU a USA jakožto světovou velmocí, která může přispět k profilaci EU jako důležitého globálního aktéra i v politickobezpečnostní oblasti. V případě implementace NBS (2002) se práce zaměřila na konkrétní použití některých základních principů strategie v reálné praxi americké zahraniční politiky. Prvky preempce a unilateralismu jsou nejlépe viditelné na intervenci USA a jejich několika spojenců do Iráku. V tomto ohledu je případ Iráku ideální ukázkou implementace americké strategie. Výrazný rukopis NBS (2002) lze nalézt rovněž na příkladu Afghanistánu a boji proti terorismu v této zemi. To platí i přesto, že samotný strategický dokument vznikl až rok po vstupu Američanů do tétozemě.

Co se týče aktualizace bezpečnostních strategií, zabývala se práce dvěma základními dokumenty – Zprávou o provádění EBS a americkou NBS (2006). Aktualizovaná americká strategie přichází s proměnou vnímání postavení USA ve světě. Zdůrazňuje zapojení Ameriky ve válce proti teroru a tento prvek je v revidovaném dokumentu dominantní. Na rozdíl od americké válečné strategie Evropa vnímá své postavení ve světě více harmonicky a zdůrazňuje, že nynější období je i přes řadu problémů pro Evropany obdobím stability a prosperity. Strategií je zasazovat se o toto i za hranicemi EU. „EBS rozhodně není doktrínou vojenské intervence, ale klade důraz na globální přístupy z pozice velmoci svého druhu“ (Eichler 2004: 253-4). Co se týčepřínosu Zprávy k aktualizaci EBS, přichází dokument s rozšířením seznamu závažných hrozeb, který se rozrostl o nebezpečí energetické závislosti a klimatických změn. Zpráva rovněž doporučuje prosazovat v blízké budoucnosti plnění některých konkrétních úkolů (reforma OSN, propagace Mezinárodního trestního soudu apod.) a zdůrazňuje rostoucí závažnost určitých hrozeb, především terorismu a šíření ZHN. Se zásadním obratem ve strategii však Zpráva nepřichází. NBS (2006) je oproti předchozímu strategickému dokumentu inovativní především ve větším rozsahu i konkrétnosti. Značně podrobně se zmiňuje o postupech USA v Iráku a přináší v tomto směru určitá doporučení. Nová strategie rovněž hodnotí některé předchozí úspěchy. Do budoucna však zdůrazňuje nutnost aktivního přístupu ke stanoveným hrozbám, jejichž výčet se prakticky nemění.

Celkově lze říci, že aktualizace obou strategických dokumentů sice přichází s dílčími inovacemi, základní linie již dříve stanovaných strategií se však ani v roce 2008 viditelněji nemění. Především v případě USA je toto spíše pochopitelné vzhledem k pokračování volebního období Bushovy administrativy a z toho plynoucí kontinuitě americké zahraniční politiky. Do budoucna si lze položit několik zajímavých otázek. Bude se strategická koncepce Evropy více blížit té americké, založené na postavení vojenské velmoci, či naopak ta americká přijme například prvky evropského multilaterálního přístupu? Zásadní proměna strategie je jistě dlouhodobější záležitostí. První nápovědu může přinést například příští americký strategický dokument. Jeho tvorba bude již pevně v rukou nové administrativy v Bílém domě v čele s prezidentem Barackem Obamou.

Seriál

  1. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008
  2. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Úvod
  3. Bezpečnostní strategie EU a USA: I. Charakteristika, společné prvky a zásadní rozdíly
  4. Bezpečnostní strategie EU a USA: II. Implementace strategických dok. do politik EU a USA
  5. Bezpečnostní strategie EU a USA: III. Aktualizace bezpečnostních strategií
  6. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr
  7. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔17.09.2010 📕7.280

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 6 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 2 weeks ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 2 weeks ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 1 month ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago