Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr

Autor : 🕔17.09.2010 📕7.876

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008
  2. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Úvod
  3. Bezpečnostní strategie EU a USA: I. Charakteristika, společné prvky a zásadní rozdíly
  4. Bezpečnostní strategie EU a USA: II. Implementace strategických dok. do politik EU a USA
  5. Bezpečnostní strategie EU a USA: III. Aktualizace bezpečnostních strategií
  6. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr
  7. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Na závěr považuji za vhodné krátce shrnout a zhodnotit obsah předchozích stránek a ve stručnosti zformulovat výsledky této práce a vytvořit tak ucelený obraz o obou strategických dokumentech a jejich aktualizovaných podobách.

První kapitola se zabývala charakteristikou a komparací EBS a NBS (2002). Po vzájemném srovnání obou dokumentů lze tvrdit, že evropská i americká strategie mají stejný pohled na vnímání bezpečnostních hrozeb a identifikují do značné míry podobná rizika. Mezi nejzávažnější hrozby jsou dle obou strategických dokumentů považovány terorismus, šíření ZHN, zhroucené státy a regionální konflikty. V případě EU je rovněž kladen důraz na nebezpečí organizovaného zločinu. Protichůdné jsou naopak přístupy k řešení jednotlivých bezpečnostních problémů. Evropa kladoucí důraz na tzv. soft power definuje strategické cíle jakožto hlavní linie své bezpečnostní politiky. Základními pilíři EBS jsou budování zóny stability a bezpečnosti v sousedství EU a podpora efektivního multilaterálního vládnutí na globální úrovni, především skrze dobře fungující spolupráci s OSN. Právě Radu bezpečnosti OSN považuje EU za klíčový bezpečnostní orgán. Podobnou strategickou koncepci NBS (2002) nenabízí. Ta naopak připouští unilaterální jednání USA, je-li to nutné k zajištění americké bezpečnosti, a to i vojenskými prostředky. Základní ideou NBS (2002) je nutnost šíření univerzálních hodnot svobody a lidské důstojnosti a přispění USA ke vzniku nových demokratických států, což je zčásti spojeno s bojem proti tyranským diktaturám. Jedním z ústředních prvků je princip preempce, který schvaluje zásahy proti potenciálním bezpečnostnímhrozbám dle hesla: „Je lepší zaútočit dříve než protivník.

Implementace stanovené strategie do praxe se v případě EBS zaměřovala především na aktivity EU v rámci EBOP a ENP. Praktická náplň obou těchto projektů významnou měrou přispívá k dosahování strategického cíle budování zóny stability. I přes značné množství odvedené práce, zbývá ještě hodně překážek, aby bylo možné tvrdit, že tohoto bezpečnostního cíle bylo dosaženo. Podpora efektivního multilateralismu je realizována především prostřednictvím misí EBOP a jejich součinností s misemi OSN. Rada bezpečnosti OSN má rovněž zásadní slovo při rozhodování o uskutečnění daných misí. Za nutnou podmínku pro skutečně efektivní implementaci EBS je považována dobře fungující spolupráce EU a USA jakožto světovou velmocí, která může přispět k profilaci EU jako důležitého globálního aktéra i v politickobezpečnostní oblasti. V případě implementace NBS (2002) se práce zaměřila na konkrétní použití některých základních principů strategie v reálné praxi americké zahraniční politiky. Prvky preempce a unilateralismu jsou nejlépe viditelné na intervenci USA a jejich několika spojenců do Iráku. V tomto ohledu je případ Iráku ideální ukázkou implementace americké strategie. Výrazný rukopis NBS (2002) lze nalézt rovněž na příkladu Afghanistánu a boji proti terorismu v této zemi. To platí i přesto, že samotný strategický dokument vznikl až rok po vstupu Američanů do tétozemě.

Co se týče aktualizace bezpečnostních strategií, zabývala se práce dvěma základními dokumenty – Zprávou o provádění EBS a americkou NBS (2006). Aktualizovaná americká strategie přichází s proměnou vnímání postavení USA ve světě. Zdůrazňuje zapojení Ameriky ve válce proti teroru a tento prvek je v revidovaném dokumentu dominantní. Na rozdíl od americké válečné strategie Evropa vnímá své postavení ve světě více harmonicky a zdůrazňuje, že nynější období je i přes řadu problémů pro Evropany obdobím stability a prosperity. Strategií je zasazovat se o toto i za hranicemi EU. „EBS rozhodně není doktrínou vojenské intervence, ale klade důraz na globální přístupy z pozice velmoci svého druhu“ (Eichler 2004: 253-4). Co se týčepřínosu Zprávy k aktualizaci EBS, přichází dokument s rozšířením seznamu závažných hrozeb, který se rozrostl o nebezpečí energetické závislosti a klimatických změn. Zpráva rovněž doporučuje prosazovat v blízké budoucnosti plnění některých konkrétních úkolů (reforma OSN, propagace Mezinárodního trestního soudu apod.) a zdůrazňuje rostoucí závažnost určitých hrozeb, především terorismu a šíření ZHN. Se zásadním obratem ve strategii však Zpráva nepřichází. NBS (2006) je oproti předchozímu strategickému dokumentu inovativní především ve větším rozsahu i konkrétnosti. Značně podrobně se zmiňuje o postupech USA v Iráku a přináší v tomto směru určitá doporučení. Nová strategie rovněž hodnotí některé předchozí úspěchy. Do budoucna však zdůrazňuje nutnost aktivního přístupu ke stanoveným hrozbám, jejichž výčet se prakticky nemění.

Celkově lze říci, že aktualizace obou strategických dokumentů sice přichází s dílčími inovacemi, základní linie již dříve stanovaných strategií se však ani v roce 2008 viditelněji nemění. Především v případě USA je toto spíše pochopitelné vzhledem k pokračování volebního období Bushovy administrativy a z toho plynoucí kontinuitě americké zahraniční politiky. Do budoucna si lze položit několik zajímavých otázek. Bude se strategická koncepce Evropy více blížit té americké, založené na postavení vojenské velmoci, či naopak ta americká přijme například prvky evropského multilaterálního přístupu? Zásadní proměna strategie je jistě dlouhodobější záležitostí. První nápovědu může přinést například příští americký strategický dokument. Jeho tvorba bude již pevně v rukou nové administrativy v Bílém domě v čele s prezidentem Barackem Obamou.

Seriál

  1. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008
  2. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Úvod
  3. Bezpečnostní strategie EU a USA: I. Charakteristika, společné prvky a zásadní rozdíly
  4. Bezpečnostní strategie EU a USA: II. Implementace strategických dok. do politik EU a USA
  5. Bezpečnostní strategie EU a USA: III. Aktualizace bezpečnostních strategií
  6. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Závěr
  7. Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔17.09.2010 📕7.876

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago