Bezpečnostní strategie EU a USA a jejich aktualizace do konce roku 2008: Úvod

Autor: Bc. Miroslav Benáček 🕔︎︎ 👁︎ 16.392

Hlavním cílem této práce je analýza bezpečnostních strategií Evropské unie a Spojených států amerických vycházející z rozboru příslušných dokumentů. Práce se rovněž zaměřuje na nastínění vývoje strategií těchto dvou významných celků do konce roku 2008 využitím aktualizovaných verzí obou dokumentů. Srovnání obou bezpečnostních strategií je obzvláště zajímavé uvědomíme-li si, že EU a USA jsou velice těsnými spojenci. Většinu členských států EU váže k USA jejich členství v Severoatlantické alianci. Přesto však jsou EU a USA subjekty značně odlišnými, což se odráží i na některých rysech jejich strategií. V případě USA je třeba uvědomit si jejich roli ekonomického, ale především vojenského hegemona, což tuto zemi z hlediska mezinárodní bezpečnosti staví do zcela unikátní pozice. EU naopak postrádá onen rys národního státu a její strategie je do jisté míry společným jmenovatelem strategií všech členských států. EU rovněž není primárně bezpečnostní organizací a v politickobezpečnostních otázkách vystupuje mnohdy značně nejednotně. Toto jsou bezpochyby hlavní příčiny odlišného strategického uvažování EU a USA a právě toto odlišné uvažování si práce klade zacíl zkoumat. Co do struktury je práce rozdělena do třech základních oddílů.

První se zabývá charakteristikou Evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 (EBS 2003) a Národní bezpečnostní strategie USA z roku 2002 (NBS 2002). Kapitola si všímá především hlavních linií bezpečnostních strategií, identifikuje stanovené bezpečnostní hrozby a hovořío postupech v boji proti těmto hrozbám tak, jak je charakterizují ony strategické dokumenty. Součástí prvního oddílu je rovněž komparace obou dokumentů, která si všímá jak shodných, tak i rozdílných prvků vpřístupu k zajišťování bezpečnosti z pohledu EU a USA. Obě strategie se vyznačují velmi podobným viděním světa, což se odráží především na vnímání nejzávažnějších bezpečnostních hrozeb. Na druhou stranu citelný rozkol v konceptech řešení bezpečnostních problémů dává šanci popsat zásadní odlišnosti evropského a amerického přístupu.

Reklama

Druhá rozsáhlejší kapitola sleduje převádění strategických dokumentů do praxe a jejich odraz v zahraničně-politických aktivitách EU a USA v období do konce roku 2008. Implementace EBS se zaměřuje především na snahy EU o naplňování stanovených strategických cílů. V tomto ohledu se práce zabývá především významem Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) a Evropské politiky sousedství (ENP), které jsou stěžejními platformami pro implementaci EBS. Rovněž efektivní spolupráce EU a USA je považována za důležitý prvek pro naplňování bezpečnostní strategie a roli EU jako globálního aktéra vůbec. Implementace NBS (2002) do zahraniční politiky USA si všímá unikátních prvků strategie a jejich užití v praxi. Jde především o preemptivní zásahy čivůli USA jednat unilaterálně. Zajímavý je rovněž faktor tzv. regime change policy charakterictické právě pro neokonzervativní administrativu George W. Bushe.

Třetí oddíl se zabývá samotnou aktualizací bezpečnostních dokumentů. Konkrétně pracuje vpřípadě EU se Zprávou o provádění Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2008, která hodnotí aktuální bezpečnostní prostředí z pohledu EU, reviduje některé hrozby a zdůrazňuje priority evropské bezpečnostní politiky stále vycházející především z principů EBS. V případě USA se práce zabývá Národní bezpečnostní strategií z roku 2006 (NBS 2006), která rovněž pouze upravuje a aktualizuje původní americký strategický dokument, nepřichází tedy s vlastním novým přístupem, jak čelit bezpečnostním hrozbám. Faktor války proti teroru a vojenská angažovanost USA ve světě jsou hlavními inovativními prvky této zatím poslední americké bezpečnostní strategie.

Hlavnimi zdroji pro napsání této práce byly samotné strategické dokumenty. Dále bylo využito řady titulůčeských, ale především zahraničních autorů. Řada významných publikací vztahujících se k EBS byla iniciována ze samotné EU, nicméně výrazně k analýze tématu rovněžpřispěly práce vydané v Královském institutu mezinárodních vztahů v Bruselu. Vpřípadě americké bezpečnostní strategie bylo hledání zdrojů poněkud složitější. Využita byla hlavněřada článků převážně amerických autorů. V tomto směru byly elektronické databáze významným zdrojem informací.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více