Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Závěr

Autor: Ing. Lenka Dostálová 🕔︎︎ 👁︎ 15.249

Vztahy Ruska a Japonska byly od samého počátku provázeny nejasnostmi ohledně společných hranic. Ty se pak v průběhu historie několikrát změnily, definitivně byly vymezeny výsledky druhé světové války. Poválečná mezinárodní situace však vnesla dohady do tohoto uspořádání, původně odsouhlaseného vítěznými účastníky války. Japonsko tedy pocítilo určitou možnost revize svých hranic a této šance se rozhodně chopilo. Po mocenské změně v Sovětském svazu v padesátých letech dalo sovětské vedení najevo určitou ochotu k vyjednávání. Poté, co Japonsko vyjádřilo svou sounáležitost s americkým táborem, se ale pravděpodobnost dalších ústupků ukázala jako nereálnáa politické vztahy po dlouhé období stagnovaly.

Po konci studené války se dalo předpokládat, že oslabený Sovětský svaz -a později Rusko projeví ochotu k ústupkům, ale nikdy nedošlo ke konkrétním krokům, zejména pro zřejmý odpor ruské veřejnosti k další ztrátě území. Na konci devadesátých let se zdálo, že Rusko je ochotno Japoncům postoupit dva z Kurilských ostrovů. Japonci ale tehdy tuto nabídku odmítli a stáli za svými požadavky na vrácení čtyř ostrovů. Dnes ruská vláda nejeví nejmenší ochotu japonskému tlaku ustupovat a prohlašuje územní otázky za jasně dané výsledky druhé světové války.

Reklama

Na rozdíl od politických vztahů, kde trvá patová situace, se ekonomické vztahy rozvíjejí vcelku dobře. Rusko se zotavilo z finanční krize v roce 1998, roste průměrným tempem 6% ročně apříjmy obyvatelstva se ročně zvyšují o 10%. S ohledem na provedené tržní reformy, podpořené změnami v institucionálním rámci, je dnešní Rusko pro japonské investory atraktivnější než dřív – japonské investice do Ruska za poslední dva roky významně rostou. Ke spolupráci se nabízejí hlavně projekty na ruském Dálném východě a oblast energetiky. Japonská vláda však trvá na vyřešení teritoriálních sporů, které podle ní stále existují. Tato skutečnost na rusko-japonské vztahy působí negativně. Podle mnohých autorů se jako nejschůdnější možnost urovnání problému jeví kompromis – Rusko by mělo předat Japonsku jen dva ostrovy a zato mu nabídnout jiné, neúzemní výhody. Japonská vláda by tak neztratila tvář před svými občany a měla by volné ruce k další, ekonomické i politické, spolupráci s Ruskem.

Reálnější je ovšem možnost, že současný status bude zachován a vyřešení sporu se odloží na neurčito. Skutečná změna ve vlastnictví Kurilských ostrovů není vdohledné budoucnosti pravděpodobná. Vzájemné vztahy jsou dobré, hospodářská spolupráce se slibnjsou dobré, hospodářská spolupráce se slibně rozvíjí a vedení obou zemí zjevně přistoupilo na nepsanou dohodu, že řešení územních sporů bude ponecháno příštím generacím. Obě strany občas budou o neexistující mírové smlouvě diskutovat a japonské vedení bude vznášet požadavky na řešení územních otázek. Všechna jednání na toto téma budou však budou probíhat spíš z formálních důvodů a časem budou patřit k folklóru rusko-japonských vztahů.Až jednou v budoucnu uzraje vhodná doba, dojde možná k vyřešení letitého sporu. Do té doby se rusko-japonské vztahy budou muset rozvíjet bez mírové smlouvy. Jak ukazuje dosavadnívývoj, i taková cesta můžebýt úspěšná.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více