Užitečné vlastnosti zdí

Autor : 🕔06.04.2010 📕7.618

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Zeď, plot, ohrada, brána, vrátka, vchod, kudy vejít nebo někomu v takovém kroku zabránit. Dobré ploty přispívají dobrým sousedským vztahům nebo aspoň mohou zabraňovat, aby nedocházelo k jejich případně explozivnímu zhoršování. Přitom si ovšem uvědomuji ironickou souvislost s vlastní svou zkušeností:
však neexistence zdi – a hodně štěstí u toho – umožnily, že v nyní již dávné době posledního roku padesátých let, kdy v Berlíně ještě neztopořili Zeď míru, se mi podařilo z čedokářského zájezdu do Dederonie vykličkovat a dorazit do západní části rozdělené metropole. Poté přesun do Frankfurtu a pak za moře, čímž život se změnil k hodně lepšímu.

Zdi abychom klasifikovali, rozlišovali – zda užitečné či utlačující. Jak a komu prospěšné, zda špatnostem bránící či je podporující. Zda je záměrem lidi nepouštět ven, pod pokličkou si je držet, či naopak bránit vetřelcům, aby vpádem nemohli ohrožovat tamější mír a pohodu. Číňanům trvalo dva tisíce let budování zdi v délce, porovnatelné vzdálenosti přes celičký americký kontinent, od New Yorku do Kalifornie, stejně tak jako z České republiky do Saúdské Arábie. Zeď tak velikánská, že je údajně spatřitelná astronauty ve vesmíru. (Záměr uchránit velkou čínskou říši před vpádem cizáckých hord se přesto nepovedl, však stačila zrada na pouhém jednom místě.)

V současné době Američané zápolí s prozatím málo úspěšnými pokusy bránit ilegálnímu pronikání nevítaných hord přes mexickou hranici. Toto úsilí je šmahem odsuzováno, s přirovnáním k berlínské zdi, jež vydržela 28 roků, než došlo k jejímu stržení. Mezi přísnými kritiky byl i světa znalý Michail Gorbačov. On přece věděl, že v jednom případě stát porušoval mezinárodně uznaná, slavnostně deklarovaná a přijatá práva občanů ze země odejít, nebýt drženi v kleci, jinde o azyl požádat, v důkladném to kontrastu k situaci, kdy stát uplatňuje své neméně svatosvaté právo jako suverenní entity rozhodnout, koho na své území pustit nebo nepřijmout.

Korea svou oficiálně demilitarizovanou zonou poskytuje příklad přetnutí někdejší společné končiny, s následným radikálně odlišným vývojem – demokracie s prosperitou na jihu, tyranie s hladomorem na severu. Výsledek války (1950-1953), jež neskončila mírovou smlouvou, ale podepsáním pouhého příměří, takže de iure vlastně zas tak zcela neskončila.

Ještě starším jablkem sváru je Kašmír, o jehož mírové vyřešení se už před víc než půl stoletím z pověření OSN pokoušel tehdejší československý diplomat Josef Korbel, otec pozdější americké ministryně zahraničních věcí. Nynější pozorovatel se třeba podiví informaci, že Indie v Kašmíru vytvořila 3.300 kilometrů dlouhou bariéru, s méně než přátelským Pakistánem na opačné straně.

Pramálo se ví o úsilí Pakistánu postavit 2.400 kilometrů dlouhou bariéru u sousedního Afghánistánu, hranici prozatím s důkladností ementálského sýra.

A vůbec nic se neví o velké zdi, místy též hlubokého příkopu, bezpečnostního pásu v délce 2.720 kilometrů, jež zřídilo Maroko proti ozbrojeným živlům organizace Polisario, pronikajícím se sousední Mauretánie.

Kuvajt si pořídil 215 kilometrů dlouhou bariéru, po zkušenosti s přepadem z Iráku v roce 1991.

Saúdská Arábie, nikdy z takového směru přepadnutá si pro jistotu proti Iráku postavila moderní bariéru, 900 kilometrů dlouhou.

Rovněž se tak vybavila, - s elektronickým moderním zařízením a výdaji ve výši 700.000.000 USD - ve snaze bránit pronikání podvratných živlů z Jemenu.

UAR (United Arab Emirates) budují bariéru na hranici s Omanem.

Totéž činí Uzbekistán na hranici s Tadžikistánem.

Kypr, v nynější době českými turistry nezřídka navštěvovaný, poslouží příkladem úsilí na turecké části ostrova se rovněž viditelně oddělovat.

V Severním Irsku, po přemnoha letech vzájemného vyvražďování, znavení katolíci a protestanti snad již trvale přišli k rozumu a dohodli se na vytvoření jakési společné vlády. Vysoké zdi, vystavěné k separaci snad už permanentně bývalých protivníků, z Belfastu zmizí.

Na evropském kontinentě zdi už snad zcela pominuly – pokud se za Evropu nepovažuje miniaturní španělská enkláva Ceuta a Mellita, obé na africké půdě, vyňaté z jurisdikce marockého království. Když jsem se tam z Algecirasu s autem převážel, ocitl jsem se v pořádně odrátovaném střeženém prostoru. Už tam za vodou se Evropa brání (nedostatečně ovšem) přílivu hladových Afričanů.

S podobnou zkušeností jsem se střetl v pouštní Botswaně, na jižním konci afrického kontinentu, a sice na hranici se Zimbabwe, s vysokým drátěným plotem, notně napájeným elektřinou. (Ale bez zákazu vstupu do Pohraničního pásma, do Zakázaného pásma, s nášlapnými signály, případně třaskavinami, a střílením zájemců o změnu adresy – tak jak vypadala situace v české kleci za bolševika). Oficiálním zdůvodněním opatření v Botswaně je ochrana dobytka před nákazou (kulhavka a slintavka - hoof and mouth disease), ale ve skutečnosti zejména snaha zabraňovat přílivu chudáků z despotou Robertem Mugabem zdevastované Zimbabwe.

Thajské království si v roce 2007 pořídilo pouhých 75 kilometrů dlouhou bariéru, zřízenou proti pronikání muslimských teroristů. Ti už tam řádí řadu let. Chtěli jsme tam jet vlakem, došlo ale k jeho přepadení, překocení, takže jsme jeli autobusem. V té době už ale také docházelo k silničním přepadům.

Mediáně nejvíc komentovanou, s dávkou notného mravního rozhořčení, je ovšem americko- mexická hranice. Snahy Američanů bránit přílivu nevítaných hord jsou ve světě vehementně zatracovány a hůř na tom je ovšem jen Izrael.

Jak pokrytci, tak politicky korektní prosťáčkové protestují proti snahám Izraele svou stavěnou zdí se bránit pronikání sebevražedných teroristů. A je to právě zásluhou zdi, že počet útoků a obětí značně poklesl. Její blahodárný dopad snad pochopí i chabý počtář: v období 2002 - 2007 došlo k téměř stoprocentnímu vymýcení sebevražedných útoků. Počet ztrát na životech na izraelské půdě poklesl z 451 na pouhých 7.

V této souvislosti eminentně oprávněnou je otázka: jestliže opatření proti pronikání hladových, ekonomicky motivovaných vetřelců je oprávněné, proč by tomu nemělo být v případě fanatických sebevrahů?

Izraelská opatření zabránit přísunu zbraní, odpalovaných raket se příliš nedařila, dosažená příměří Hamas pravidelně porušil, od svého kýženého cíle kompletně zničit sionistického nepřítele neustoupil.

Takže nepříteli nezbylo nic jiného, než vojensky zasáhnout a to pořádně, což se stalo koncem roku 2008. Došlo k předpokládanému Hypocrisy-Fest, s porovnáváním počtu ztrát na obou stranách, s obviněním, že počínání bylo disproportionate („nepřiměřené, nepoměrné“). Vojenská expedice do městských oblastí s velkým množstvím civilního obyvatelstva není maličkost. Hamas používá civilisty jako své ochranné štíty, jako rukojmí na střechách, aby Izrael nebombardoval. Letectvo reagovalo rozhazováním letáků, armáda varovala s použitím megafonů, též se hodně telefonovalo do domácností, s urgentním doporučením k evakuaci v dotyčné oblasti. Arabští bojovníci, do civilních šatů převlečení, stejně tak policisté, se pohybovali v terénu, jim dobře známém, s nastraženými výbušninami – booby traps, roadside bombs, mannequins – figuriny, jichž se izraelský voják ve tmě dotkne a tím způsobí explozi budovy, která ho pohřbí.

Ve Velké Británii, velmi kritické vůči Izraeli kvůli onomu nedostatku proportionality, nikdo se však nepozastavil nad takovou nepřiměřeností za druhé světové války: letecké útoky německé Luftwaffe (onen Blitz v roce 1940) způsobil ztrátu 50.000 britských životů. Anglo-americké bombardování zabilo aspoň tucetkrát víc německých civilistů.

Anti-izraelské, ba i antisemitské nálady v současné, zejména západní Evropě ale přesahují rámec dnešního tématu. K němu se vracím otázkou, co že je pravdy na zvěsti, že ministr Kocáb se přestěhoval do Matiční ulice, se zdí jen minimálně porovnatelnou k té velkolepé čínské?

Zdroj:
www.otaulc.com
Autor : 🕔06.04.2010 📕7.618

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 6 days ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago