Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod

Autor : 🕔16.12.2009 📕8.391

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Povaha vztahů mezi Indií a Pákistánem se začala formovat dávno předtím, než tyto dva nezávislé státy vůbec existovaly, neboť ve velmi nadneseném duchu můžeme prohlásit, že vztah mezi Indií a Pákistánem je dán rozporem mezi hinduismem a islámem, jakožto zástupci největšího množství přívrženců v té které zemi. V Indii se podle posledního sčítání lidu z roku 2001 k hinduismu hlásí 80,5% obyvatelstva a k islámu 13,4 %. Naopak v Pákistánu se podle posledního censu z roku 1998 hlásí k islámu přibližně 96% obyvatelstva, zatímco k hinduismu méně než 2 %.[1] Tato především v případě Indie významná náboženská heterogenita s sebou nese značné problémy, kterým země musela a musí čelit. Je důležité si uvědomit, že Indie jakožto celistvý státní útvar nikdy dříve neexistoval: jedná se o neuvěřitelnou směsici národů žijících na mnoha územích politicky sjednocených a zastřešených unifikujícím názvem. Navíc „samotný název Indie je termín, který nevytvořili sami Indové, ale cizinci. Základem pro něj se stalo starověké sanskrtské pojmenování řeky Indu, jež znělo Sindhu; to přešlo nejprve do staré perštiny jako Hinduš a odtud do řečtiny, kde se z něj stal Indos, latinou pak jen lehce pozměněný na Indus. Země, jež se nacházela na východ od této řeky, dostala název Indie.[2]

Ze samotné povahy vytváření celistvosti území, které je dnes rozděleno mezi Indickou republiku, Islámskou republiku Pákistán a Bangladéšskou lidovou republiku, je zjevné, že utváření těchto států muselo být nutně provázeno značným množstvím problémů. Nicméně samotný vznik těchto států nevedl k jejich vyřešení, ba právě naopak. Vznik nezávislých států z území Britské Indie byl pouze začátkem nové etapy mezinárodních vztahů na indickém subkontinentu, jejíhož průběhu jsme my dnes svědky.

Cílem této práce je pochytit provázanost událostí v různých časových úsecích a příčinnou souvislost rozhodnutí s důsledky a dále pak analyzovat dopad těchto událostí na vzájemné indicko-pákistánské vztahy. Má práce je rozdělena do čtyř kapitol, které na sebe pro logickou spojitost navazují chronologicky, avšak jejichž obsah je v analytické rovině propojen i tématicky.

V první kapitole obeznamuji čtenáře s významnými událostmi, které se udály v časovém rozmezí 1600-1947. Objasňuji důležitost existence Východoindické společnosti a přítomnosti Britů na indickém subkontinentu a zároveň se snažím najít okamžiky, které byly zcela zásadní při následném přenášení státní moci na místní politická uskupení. Zaobírám se koncepcí nezávislé Indie a Pákistánu, příčinami vzájemné hinduisticko-muslimské nevraživosti a přínosem učení M. K.Gándhího k její částečné pacifikaci.

Druhá kapitola poskytuje náhled do problémů, které vznikly či nabyly na významnosti po indickém a pákistánském získání nezávislosti. Rozebírám zde pozitivní i negativní stránky britského panství a poukazuji na konflikty, které v důsledku jeho konce vznikly.

Třetí kapitola zkoumá příčiny rozpadu Pákistánu a dopady této události na vzájemné indicko-pákistánské vztahy a také objasňuje úlohu Indie a motivy její podpory bangladéšskému boji za nezávislost.

Ve čtvrté kapitole nastoluji problematiku jaderných zbraní a jejich vliv na zkomplikování vzájemných indicko-pákistánských vztahů. Poukazuji také na skutečnost, že Indie a Pákistán spolu začaly spolupracovat, a to v oblasti nejen politické, nýbrž také ekonomické, jejichž přínos se snažím analyzovat. V závěru čtvrté kapitoly se věnuji nejnovějším událostem, které bezprostředně ovlivňují Pákistán a které mohou následně nejen negativně ovlivnit indicko-pákistánské sbližování, nýbrž i ohrozit bezpečnost regionu, potažmo celého světa.

Zdroje k vypracování této bakalářské práce volím takovým způsobem, aby poskytovaly co možná nejširší náhled na danou problematiku. Snažím se o objektivitu, a proto kromě českých využívám zdrojů indických, pákistánských, bangladéšských, amerických, britských i zdrojů mezinárodních organizací. Velkou část představují zdroje v anglickém jazyce, bez kterých by nebylo možné dostatečně kvalitně analyzovat předmět našeho zájmu. V českém jazyce je dostupných jen málo analytických knih s tématikou indicko-pákistánských vztahů a ani mnohé anglické materiály nejsou v ČR dostupné vůbec. Proto využívám velké množství elektronických zdrojů, které tento nedostatek alespoň zčásti kompenzují.

Poznámky

[1] Viz podrobněji příloha č. 2 a 3.

[2] STRNAD, Jaroslav - FILIPOVSKÝ, Jan - HOLMAN, Jaroslav - et al. Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, 1. vydání, ISBN 80-7106-493-9, s. 12.

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔16.12.2009 📕8.391

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 3 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 week ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 1 week ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 3 weeks ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago