hrabě János Esterházy

Autor: Radim Chrást / Radim.ch 🕔︎︎ 👁︎ 45.179

Hrabě János Esterházy se narodil 14. března 1901 v obci Veľké Zálužie u Nitry. Jeho matka Elisabeth Tarnowska byla Polka, otec Mihály Antal Esterházy patřil do galantské (sedmihradské) větve rodu Esterházi. Otec zemřel, když měl János 4 roky. Vystudoval gymnázium a obchodní akademii v Budapešti. Po ukončení studií začal hospodařit na rodinném velkostatku. 15.10.1924 se oženil s hraběnkou Lívií Serényiovou, měl 2 děti Jánoše a Alici.

Patřil k maďarské šlechtě, která se nikdy nesmířila s politickým uspořádáním po 1. světové válce a odtržení Slovenska od Uher. Velice aktivně se zapojil do politického života maďarské menšiny na Slovensku. V roce 1931 stál v čele Ligy maďarské spolupatřičnosti v Československu (Csehszlovákiai Magyar Népközösségi Liga), která působila při Společnosti národů. Dne 11.12.1932 sa stal předsedou Krajinské křesťanskosocialistické strany v ČSR (Országos Keresztényszocialista Párt). Po volbách v r. 1935 byl zvolen v košickém volebním obvodě za poslance Národního shromáždění. 21.7.1936 byl po sjednoceni dvou nejsilnějších maďarských stran zvolen výkonným předsedou Sjednocené maďarské strany (Egyesült Magyar Párt).

Reklama

János Esterházy působil jako agent Maďarska v Česko-Slovensku pod jménem „Szalma“ s číslem „221“. V následujícím období podporoval Esterházy slovenský autonomismus, reprezentovaný zejména Hlinkovou ľudovou stranou. Rozbití Československa slibovalo uspokojení maďarských zájmů a proto bylo třeba je podporovat. Dne 14.03.1939 vítal v rozhlasovém vysílaní vznik Slovenského státu. Zůstal dále působit na Slovensku a založil Maďarskou stranu na Slovensku (Szlovenskói Magyar Párt). Hájila menšinová práva 70 tisíc Maďarů žijících v první slovenské republice a současně požadovala od maďarské vlády dodržování práv slovenského obyvatelstva na znovupřipojených územích. Dne 15.05.1942 jako jediný poslanec Slovenského sněmu hlasoval proti ústavnímu zákonu č. 68/1942 o vystěhování Židů, čímž se stal terčem útoků ze strany slovenského tisku. V roce 1944 János Esterházy pomohl stovkám pronásledovaných Židů, Čechů a Slováků v útěku ze Slovenska přes Maďarsko. V říjnu 1944 v memorandu protestoval proti obsazení Maďarska německou armádou. Příslušníci strany šípových křížů ho nakrátko internovali, Gestapo na něho vydalo zatykač.

Po válce se János Esterházy dostal do rukou Sovětů přímo v pracovně Gustáva Husáka, u něhož protestoval proti zavedení principu kolektivní viny pro všechny maďarské občany Slovenska. V SSSR je odsoudili na deset let a poslali do gulagu. Na Slovensku zatím proběhl retribuční proces a odsoudil jej k trestu smrti. V r. 1949 Esterházyho vrátili do Bratislavy, kde soud nejprve potvrdil původní rozsudek, ale nakonec jej následujícího roku změnil na doživotí.

Hrabě János Esterházy zemřel dne 8.3.1957 ve věznici Mírov u Mohelnice.

Zdroj:
http://www.noveslovo.sk/archiv/2001-13/ominulosti.html,
http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/326073,
http://sk.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1nos_Eszterh%C3%A1zy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více