Batu Maung, prosinec 1941 v Malajsii a v jihovýchodní Asii

Autor: Jiří Mašek 🕔︎︎ 👁︎ 21.272

Dělostřelecká pevnost Batu Maung byla vybudována Brity v džungli na stejnojmeném pahorku. Nikdy nebyla použita v boji, stejně jako spousta podobných pevností po celém světě. Krom peněz „daňových poplatníků“ stály i životy obyčejných lidí, kteří zemřeli při stavbě a zbytečně. Japonci během dvou měsíců obsadili Malajsii útokem přes Thajsko a ne, jak britští plánovači předpoládali, útokem z moře.

Batu Maung

U západního pobřeží severní části kontinentální Malajsie leží ostrov Penang. Na jihovýchodním pobřeží Penangu na kopci Batu Maung, pokrytým džunglí, vybudovali Britové ve třicátých letech 20. století betonovou dělostřeleckou pevnost.

Reklama

Ostrov Penang je vzdálen jen asi 2,5 km od pevniny. Pevnost byla postavena na ochranu ostrova před invazí a zároveň chránila přístup do úžiny Melaka a k přístavu Penang od jihu.

Pevnost vybudovaly jednotky British Royal Engineers (Britské Královské ženijní jednotky) a lokální námezdní dělníci.

Účel pevnosti byl jen defenzivní, k odražení mámořní invaze. Britové v té době byli přesvědčeni, že nepřítel „Japonsko“ zaútočí z moře. Stejně tak pro obranu z moře opevnili i Singapur.

Pevnost se skládá z povrchových betonových kasemat pro děla a několika betonových bunkrů pro lehké kulomety. Pouze velitelsko-komunikační centrum a muniční skladiště bylo pod zemí. Muniční sklad byl vybudován devět metrů pod zemí s množstvím propojovacích tunelů. Vše je odolné proti nepřátelské palbě.

Byla zde také pozorovací dělostřelecká věž. K tomu byly vybudovány ubikace, několik kuchyní zvlášť pro britské (bílé-křesťanské jednotky), pro malajské jednotky (muslimské) a indické jednotky (hinduistické), toalety a umývárny (také extra pro jednotlivé národy ve zbrani), skladiště a ošetřovny.

Reklama


Ubikace

Podél částí pobřeží a přístupů k pevnosti byly na několika místech postaveny lehké bunkry nebo kulometná hnízda.

Celá pevnost se rozkládala na ploše asi 8 ha (80 000 m²). Je umístěna po obou stranách kopce Batu Maung. Na straně k moři byla rozmístěna děla v pevných betonových kasematech. Na vrcholu kopce bylo vybudováno podzemní velitelské stanoviště a muniční sklady, věž pro pozorovací stanoviště a nádrž na vodu. Na odvrácené straně kopce jsou umístěny ubytovny a další zařízení (kuchyně, skladiště, ošetřovny a podobně). Jakmile pevnost byla dokončena, byla obsazena britskými, indickými - Sikhy a malajskými vojáky.

Hlavní zbraní pevnosti byla baterie dvou děl ráže 6 palců (152 mm) od 11th Battalion Coastal Defences (11. prapor pobřežní obrany).


Jedno ze dvou postavení 152mm děl

Dále zde byla rozmístěna část 2nd Battalion Anti-Aircraft Indian Artillery (2. prapor indického protiletadlového dělostřelectva), vyzbrojená kanony 40mm Bofors. Většina protiletadlových děl byla však určena k ochraně polního letiště Butterworth1) vzdáleného jen několik kilometrů od pevnosti.

Byla zde rovněž umístěna malá jednotka s pátracím reflektorem.

Dělostřelecká pevnost na Batu Maung poté, co padla do rukou japonské armády, byla přeměněna na vězení a mučírnu, kde se konaly popravy.

Reklama

Mnoho kování z bunkrů bylo Japonci odmontováno a sešrotováno. Také těžká děla byla Japonci odmontována a převezena neznámo kam.

Po kapitulaci Japonska v srpnu 1945 v Malajsii byla pevnost ponechána na pospas džungli. Jen děti si sem chodily hrát. Až v polovině devadesátých let 20. století pár nadšenců vysekalo okolní porost, vyhnalo jedovaté hady z bývalých vojenských ubytoven a dělostřeleckých postavení a zpřístupnilo pevnost malajským turistům a těm pár bláznům z Evropy, co se v horku, děšti a ve vlhku vydávají poznat historii.


Jedna z kuchyní

Poznámka:
1) Letiště Butterworth bylo v říjnu 1941 součástí britského obranného plánu jako Royal Air Force Station. Během bitvy o Malajsii letecká základna utrpěla škody, vzniklé leteckým bombardováním provedeným japonským námořnictvem stroji Micubiši G3M a Micubiši G4M z letišť u Saigonu. Zastaralé stíhací letouny Brewster Buffalo, zde dislokované, napadly několikrát nepřítele, ale doprovodná Micubiši A6M Zero je sestřelila během několika těchto útoků.

V době napadení Malajsie Japonskem posádce v pevnosti velel brigádní generál C. A. Lyon.

Posádku tvořily tyto jednotky:

Indičtí střelci 5/14 Battalion Punjab Regiment;
Domobranci 3rd Battalion SSVF;
Dělostřelci 11th Battalion Coastal Defences RA;
Protiletadloví dělostřelci 2rn Battalion AA Indian Artillery;
Ženisté 36th Fortress Companies, Royal Engineers;
K tomu štábní rota, signální rota, polní ambulance a nemocnice a četa tanků.

V době japonské okupace přístav Penang sloužil také jako německá námořní základna na Dálném východě. Konkrétně 33. ponorkové flotile (33. Unterseebootsflottille). Korvetní kapitán Wilhelm Dommes se stal prvním velitelem německé základny U-Boatů v Asii.

Přístav Penang používaly také italské ponorky a lodě operující v Indickém oceánu.

Prosinec 1941 v Malajsii a v jihovýchodní Asii

Dne 8. prosince 1941 (tokijského času) brzo ráno zaútočilo Japonsko na jihovýchodní Asii na Siam (Thajsko), Malajsii, Šanghaj, Hongkong a Singapur.

Japonská 25. armáda generála Tomojuki Jamašity, určená k obsazení jižního Siamu a Malajsie, se začala v ranních hodinách 8. prosince 1941 vyloďovat na východních plážích jižního Siamu u Singory a Pattani a v severní Malajsii u Kota Bharu. Japonské vyloďujíci jednotky u Kota Bharu přivítala střelba indických jednotek z 8. indické brigády 9. indické divize.

Dne 9. prosince Čína vyhlašuje válku Německu a Itálii.

Ze Siamu zamířily japonské jednotky k Malajsii, překročily hraniční řeku Perak a navázaly kontakt s invazními jednotkami od Kota Bahru a připravovaly se udeřit na britskou obrannou linii u Jitry. Pozice u Jitry bránila indická 11. divize pod velením brigádního generála Murraye-Lyona.

Dne 10. prosince Japonci potopili leteckým útokem námořní Svaz Z bitevní loď Prince of Wales a bitevní křižník Repulse admirála Phillipse.

Dne 11. prosince japonské námořnictvo provedlo nálet na město Georgetown na ostrově Penang a způsobilo řadu škod. V důsledku náletu většina obyvatelstva opustila město.

(Před hrozícím útokem bylo evropské obyvatelstvo evakuováno. Zbytek populace „asijské národnosti“ Malajci, Číňané a Indové zůstali nebo se schovali v džungli ve vnitrozemí.)

Protivzdušná obrana včetně RAF kladla jen malý odpor.

Britská posádka v Hongkongu se začala stahovat z pevniny na ostrov Hong Kong. V důsledku útoků japonského letectva a fám mnoho vojáků dezertovalo.

Posádka USA v Pekingu je nucena vzdát se Japoncům.

Dne 13. prosince britský guvernér v Hong Kongu odmítá japonský požadavek kapitulace. Britské vojenské jednotky v jižním cípu Barmy začínají ustupovat severním směrem k Rangúnu.

Britské jednotky se evakuovaly z Penangu.

(Britské stažení spustilo třídenní občanské nepokoje, které místní lokální úřady do příchodu Japonců potlačily.)

Dne 14. prosince Thajsko formálně uzavřelo spojenectví s Japonskem.

Dne 15. prosince se japonské jednotky přemisťují do jižní Barmy. Japonské dělostřelectvo a letectvo bombarduje Hong Kong ve snaze podlomit morálku obránců.

Dne 17. prosince japonští vojáci přistáli na malých člunech na ostrově Penang, aniž se setkali s odporem. Jako odpověď za snadné obsazení ostrova Japonci začali rabovat a páchat první masakry a násilnosti na civilním obyvatelstvu. Mnoho místních obyvatel uprchlo do vnitrozemí, aby uniklo japonských zvěrstvům.

Japoncům zůstala kromě jiného i funkční rozhlasová stanice, kterou Japonci používali v rozhlasovém vysílání pro Malajsii a vnášeli ještě větší zmatek mezi britské jednotky.

Dne 18. prosince se japonské jednotky vyloďují na ostrově Hong Kong.

Dne 23. prosince japonské bombardéry bombardují poprvé Rangún. Utrpěly těžké ztráty od RAF, ale jejich útok zničil mnoho domů a způsobil značné škody na docích.

Dne 25. prosince se  Hong Kong vzdal po 7 dnech obležení s více než 2000 mrtvých nebo nezvěstných a 2300 zraněných.

Dne 28. prosince generál Wavell přebírá velení britských síl bránící Barmu a Indii.

Britové se, kvůli japonským schopnostem obchvatu a své neschopnosti jim čelit, museli stahovat stále dál na jih. Japonci se zmocňovali nákladních aut, obrněných vozidel, děl, munice a potravin, které Britové zanechávali na svých pozicích.

Dne 11. ledna 1942 Japonci obsadili Kuala Lumpur.

Dne 15. ledna 1942 Japonci obsadili Melaku.

Dne 31. ledna 1942, Japonci stanuli na břehu Džohorské úžiny, oddělující Malajský poloostrov od ostrova Singapur. Malajsie byla dobyta, nyní přijde na řadu Singapur.

Dne 15. února 1942 velitel obrany Singapuru generál Percival kapituloval.

Až za tři a půl roku v srpnu 1945 Japonci v Malajsii kapitulovali.

Zdroje:
Vlastní poznámky
Osobní návštěva
www.valka.cz
www.valka.cz
www.go2war2.nl
www.francefightson.org
www.cofepow.org.uk
en.wikipedia.org
cs.wikipedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více