CV - USS Oriskany (CV-34)

USS Oriskany (CV-34)
     
Název:
Name:
USS Oriskany USS Oriskany
Originální název:
Original Name:
USS Oriskany
Kategorie:
Category:
letadlová loď Aircraft Carrier
Třída:
Class:
Essex
Kódové označení:
Pennant Number:
CV-34
Loděnice:
Builder:
New York Navy Yard, New York
Založení kýlu:
Laid Down:
01.05.1944
Spuštění na vodu:
Launched:
13.10.1945
Uvedení do služby:
Commissioned:
25.09.1950
Vyřazení ze služby:
Decommissioned:
30.09.1976 1)
Velitel:
Commander:
25.09.1950-26.07.1951 Lyon, Percy Haverly (Captain)
26.07.1951-23.07.1952 Lambrecht, John Osgood (Captain)
23.07.1952-03.06.1953 Shands, Courtney (Captain)
03.06.1953-15.07.1954 Griffin, Charles Donald (Captain)
15.07.1954-27.07.1955 Simpler, Leroy Coard (Captain)
27.07.1955-02.01.1957 Westhofen, Charles Louis (Captain)
07.03.1959-26.02.1960 Wright, James Mahan (Captain)
26.02.1960-10.03.1961 Guest, William Selman (Captain)
10.03.1961-23.03.1962 Barton, Harry Hayes (Captain)
23.03.1962-29.03.1963 Iarrobino, Charles Anthony (Captain)
29.03.1963-17.03.1964 Trum, Herman John III (Captain)
17.03.1964-12.03.1965 House, William Hiram (Captain)
12.03.1965-11.03.1966 Connolly, Bartholomew Joseph III (Captain)
11.03.1966-15.03.1967 Iarrobino, John Henry (Captain)
15.03.1967-25.03.1968 Holder, Billy Douglas (Captain)
25.03.1968-20.09.1969 Kenyon, Jack Scott (Captain)
20.09.1969-11.09.1970 Gillcrist, John Anthony (Captain)
11.09.1970-03.03.1972 Haak, Frank Sutherland Jr. (Captain)
03.03.1972-09.10.1973 Barrow, John Curtis (Captain)
09.10.1973-17.01.1975 Anderson, Forrest Prentice (Captain)
17.01.1975-23.06.1976 Hardisty, Huntington (Captain)
23.06.1976-30.09.1976 Conaughton, Robert Gail (Captain)
Jednotka:
Unit:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
Posádka:
Crew:
3460 (posádka + palubní personál / Crew + Air Wing)
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
31294 t 30800 long tons
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
40439 2) t 39800 2) long tons
Délka:
Length:
277,67 m 911 ft
Šířka:
Beam:
44,81 3) m 147 ft 3)
Ponor:
Draught:
9,45 m 31 ft
Pancéřování:
Armour:
- boky: 63,5-101,6mm
- hangárová paluba: 38,1mm
- paluba: 38,1mm
- přepážky: 101,6mm
- velitelská věž: 38,1mm
- kormidelna: 63,5mm
- Belt: 2.5-4.0 in
- Hangar Deck: 1.5 in
- Deck: 1.5 in
- Bulkheads: 4 in
- Connig Tower: 1.5 in
- Pilothouse: 2.5 in
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
4x parní turbína Westinghouse
8x kotel White Forster (38,5atm, 450°C)
4x Westinghouse Steam Turbine
8x White Forster Boiler (3900kPa, 842°F)
Výkon:
Power:
111855 kW při ? ot/min 150000 bhp at ? rpm
Šrouby:
Propellers:
4
Zásoba paliva:
Fuel Load:
? t ? long tons
Výkony:
Performance:
 
Rychlost:
Speed:
61,1 km/h 33 kt
Dosah:
Range:
37040 km při rychlosti 27,8 km/h 20000 nm at speed 15 kt
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
Hlavňová výzbroj:
8x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě Mark 24 (8x I)
28x 76 mm L/50 kanon Mark 22 na lafetě ? (14x II)
14x 20 mm L/70 kanon Mark 4 na lafetě ? (14x I)


1954
Hlavňová výzbroj:
8x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě Mark 24 (8x I)
16x 76 mm L/50 kanon Mark 22 na lafetě ? (8x II)


1959
Hlavňová výzbroj:
4x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě Mark 24 (4x I)


1975
Hlavňová výzbroj:
2x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě Mark 24 (2x I)
Guns:
8x 5"/38 Gun Mark 12 on Mark 30 Mount (8x I)
28x 76 mm L/50 kanon Mark 22 on ? Mount (14x II)
14x 0.79"/70 Gun Mark 4 on ? Mount (14x I)


1954
Guns:
8x 5"/38 Gun Mark 12 on Mark 30 Mount (8x I)
16x 76 mm L/50 kanon Mark 22 on ? Mount (8x II)

1959
Guns:
4x 5"/38 Gun Mark 12 on Mark 30 Mount (4x I)

1975
Guns:
2x 5"/38 Gun Mark 12 on Mark 30 Mount (2x I)
Vybavení:
Equipment:
Radary:
AN/SPS-6 (vzdušní přehledový 2D radar)
AN/SPS-8 (radio-výškoměr)

Ostatní:
H8 (hydraulický katapult, 2x)

Letová paluba:
- rozměry:
- letadlové výtahy: 2
- katapulty: 2 (H8)


1959
Radary:
AN/SPS-10 (hladinový vyhledávací 2D radar)
AN/SPS-30 (vzdušný vyhledávací 3D radar)
AN/SPS-37A (vzdušný vyhledávací 2D radar)
AN/SPS-40 (vzdušný vyhledávací 2D radar)
AN/SPN-35 (radar pro přesné navádění přistávajících letadel)
AN/SPN-43 (radar pro kontrolu letového provozu)

Ostatní:
Mk-25 (systém řízení palby)
Mk-37 (systém řízení palby)
Mk-56 (systém řízení palby)
C-11 Mod. 0 (parní katapult, 2x)

Letová paluba:
- rozměry:
- letadlové výtahy: 3
- katapulty: 2 (C-11-0)
Radars:
AN/SPS-6 (2D Air Search Radar)
AN/SPS-8 (Height Finding Radar)

Others:
H8 (Hydraulic Catapult, 2x)

Flight Deck:
- Dimension:
- Aircraft Lift: 2
- Catapults: 2 (H8)


1959
Radars:
AN/SPS-10 (2D Surface Search Radar)
AN/SPS-30 (3D Air Search Radar)
AN/SPS-37A (2D Air Search Radar)
AN/SPS-40 (2D Air Search Radar)
AN/SPN-35 (Landing Aid Radar)
AN/SPN-43 (Air Traffic Control Radar)

Others:
Mk-25 (Fire Control System)
Mk-37 (Fire Control System)
Mk-56 (Fire Control System)
C-11 Mod. 0 (Steam Catapult, 2x)

Flight Deck:
- Dimension:
- Aircraft Lift: 3
- Catapults: 2 (C-11-0)
Nesená letadla:
Aircraft Carried:
50-100

- Grumman F4F Wildcat
- Grumman F6F Hellcat
- Vought F4U Corsair
- Douglas SBD Dauntless
- Grumman TBF Avenger
- Curtiss SB2C Helldiver
- Douglas AD Skyraider
- McDonnell F2H Banshee
- Grumman F9F Panther
- Grumman F-9 Cougar
- Vought F7U Cutlass
- Douglas A-4 Skyhawk
- ...
- Grumman S-2 Tracker
- Grumman E-1B Tracer
- Sikorsky CH-34 Choctaw
- Sikorsky SH-3 Sea King
50-100

- Grumman F4F Wildcat
- Grumman F6F Hellcat
- Vought F4U Corsair
- Douglas SBD Dauntless
- Grumman TBF Avenger
- Curtiss SB2C Helldiver
- Douglas AD Skyraider
- McDonnell F2H Banshee
- Grumman F9F Panther
- Grumman F-9 Cougar
- Vought F7U Cutlass
- Douglas A-4 Skyhawk
- ...
- Grumman S-2 Tracker
- Grumman E-1B Tracer
- Sikorsky CH-34 Choctaw
- Sikorsky SH-3 Sea King
Poznámka:
Note:
pojmenována po: Bitva u Oriskany (1777)

25.09.1950-01.10.1952: CV-34
01.10.1952-30.09.1976: CVA-34

25.07.1989: vyškrtnuta z lodního rejstříku
17.05.2004: potopena jako umělý útes


1) 02.01.1957: vyřazena ze služby
07.03.1959: znovu zařazena do služby
2) v roce 1950
1959: 48465 t
3) v roce 1950
1959: 59,44 m
Named for: Battle of Oriskany (1777)

25.09.1950-01.10.1952: CV-34
01.10.1952-30.09.1976: CVA-34

25.07.1989: Stricken from Naval Register
17.05.2004: Sunk as Artificial Reef


1) 02.01.1957: Decommissioned
07.03.1959: Recommissioned
2) in 1950
1959: 47700 long tons
3) in 1950
1959: 195 ft
Zdroje:
Sources:
PEJČOCH, Ivo - NOVÁK, Zdeněk - HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě [4] (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1993, ISBN 80-206-0357-3)
PEJČOCH, Ivo - NOVÁK, Zdeněk - HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě [5] (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1994, ISBN 80-206-0414-6)
HRBEK, Ivan - HRBEK, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1994, ISBN 80-206-0245-3)
www.nvr.navy.mil
www.history.navy.mil
www.seaforces.org
www.seaforces.org
https://navsource.org/archives/02/34.htm
https://www.navysite.de/cv/cv34.htm
www.hazegray.org
http://www.uscarriers.net/cv34.htm
www.maritimequest.com
www.globalsecurity.org
www.globalsecurity.org
https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Oriskany_(CV-34)
en.wikipedia.org
www.cougarware.com/cva34/
www.ussoriskany.com



upravil: FiBe (25-FEB-2022)

CV - USS Oriskany (CV-34) - USS Oriskany na cestě do západního Pacifiku 23.června 1967 - pohled od přídě

USS "Oriskany" na cestě do západního Pacifiku 23.června 1967 - pohled od přídě
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Oriskany-CV-34-t19301#295870 Verze : 2

Historie USS Oriskany (CV-34)




Historie této letadlové lodě se začala psát ještě v době, kdy II. světová válka zuřila v plné síle. Její kýl byl položen v newyorské loděnici Brooklyn Naval ShipYard 01.05.1944 a měla se stát další lodí úspěšné třídy Essex.


Válka však skončila a nedokončenou loď spustili na vodu již po ukončení bojů na obou hlavních válčištích světa. 13.10.1945 pokřtila paní Ida D. Cannon, manželka kongresmana za Missouri Clarence Cannona, láhví šampaňského o mohutný bok a šedivý trup sklouzl do kalných vod East River, aby do konce své kariéry nesl jméno USS Oriskany s označením CV-34.


Jméno bylo vybráno na počest Bitvy u Oriskany, městečka v centrální části státu New York, kde 06.08.1777, během Války o nezávislost, bojovaly jednotky loajální tehdejší britské vládě proti vlastencům, prosazujícím nezávislost.
Je zajímavé, že toto jméno měla nést již jedna z předcházejících lodí třídy Essex - CV-18, ale po ztrátě letadlové lodi USS Wasp (CV-7) byla nová loď pojmenována tímto čestným jménem a Oriskany si na svou příležitost musela počkat.


Práce ještě dva roky pokračovaly, ale nakonec, kvůli redukování nákladů na zbrojení, v době, kdy byla loď asi z 85% dokončena, se 12.08.1947 zastavily. Loď byla zakonzervována a do budoucna určena jako prototyp pro novou generaci letadlových lodí - tzv. program SCB-27, konkrétně modifikace SCB-27A.


Její chvíle nastala po vypuknutí Korejské války v létě 1950. Práce se znovu rozběhly, v rámci přestavby byla zesílena letová paluba, aby mohla být použita moderními proudovými letouny, byly instalovány silnější výtahy, katapulty s větším výkonem a nová brzdící zařízení pro přistávající letouny.
Palubní nástavba ("ostrov") byla přestavěna - zvýšena a zkrácena a také výzbroj doznala změn. Byla instalována nová, modernější protiletadlová děla.


Přestavba byla dokončena v září 1950 a 25.09.1950 loď zařadili do služby v New Yorku. Jejím velitelem se stal zkušený Captain Percy H. Lyon.
Po nezbytném vybavení a výcviku opustila letadlová loď 6. prosince 1950 New York a odplula k Jacksonville na Floridě k absolvování zkušebních plaveb s První palubní leteckou skupinou (Carrier Air Group 1), vyzbrojenou letouny Douglas Skyraider. Vánoce loď strávila v Newportu a pak cvičení pokračovala, nejprve opět u Jacksonville a posléze u základny Guantanamo na Kubě.


Po ukončení výcviku USS Oriskany (CV-34) odplula na základnu Quonset Point na Rhode Island a následně opět do Brooklynských loděnic, kde od 06.03.1951 až do 02.04.1951 podstoupila úpravy, které se během zkoušek ukázaly jako nezbytné.


Po návratu z loděnic opustila USS Oriskany (CV-34) 15.05.1951 svou základnu v Quonset Point a s Palubní leteckou skupinou 4 (CVG-4) na palubě zamířila do Středozemního moře. Poblíž Gibraltaru se setkala s 6. flotou a stala se jeho součástí poté, co vystřídala USS Saipan (CVL-48) v zátoce Augusta Bay na Sicílii.
Během léta letadlová loď s doprovodem křižovala Středomoří a navštívila Francii, Turecko, Itálii, libyjský Tripolis, stále pod britskou kontrolou, kde pod patronátem OSN vznikalo nezávislé království. Během této plavby se USS Oriskany (CV-34) zúčastnila společného cvičeni NATO (Operace Beehive).


V září 1951 letadlová loď odplula zpět do USA, aby 04.10.1951 dorazila do Quonset Point. V listopadu 1951 USS Oriskany (CV-34) zamířila opět do loděnice v New Yorku, kde se podrobila další rekonstrukci a přestavbě. Byla instalována nová letová paluba, kormidelní systém a úpravami prošel také můstek. Práce byly zakončeny 15.05.1952 a loď zamířila nejprve do Norfolku ve Virginii, kde naložila munici a posléze, protože byla přidělena k Tichomořskému loďstvu, do Pacifiku. Během cesty zavítala do Guantanama na Kubě, Rio de Janeira v Brazílii, kde její palubu navštívil brazilský prezident Getúlio Vargas, Valparaísa v Chile a Limy v Peru. Stala se tak první americkou letadlovou lodí, která obeplula mys Horn. Podle lodního deníku v té době u pobřeží Chile zuřila taková bouře, že i na takovém kolosu, jakým USS Oriskany (CV-34) bezesporu byla, musela posádka sedět na podlaze jídelny, aby se mohla najíst.


Po dobrodružné plavbě dorazila letadlová loď na svou novou základnu San Diego v Kalifornii 21.07.1952.
Po provedeni nezbytných oprav v San Francisku a v loděnicích Long Beach Naval Shipyard v létě 1952 byla na palubu USS Oriskany (CV-34) umístěna Palubní letecká skupina 102 (CVG-102), vyzbrojena stíhacími letouny Grumman F9F Panther a Vought F4U Corsair, bombardéry Douglas AD Skyraider a vrtulníky Sikorsky HO3S.


Během pobytu v San Diegu loď navštívil i irácký král Fajsal II., který v té době pobýval v USA na státní návštěvě a také viceadmirál Harold Montgomery Martin, velitel letectva Tichomořského loďstva.
15.09.1952 opustila USS Oriskany (CV-34) San Diego a zamířila do válečné zóny kolem Koreje.
Během plavby, k 01.10.1952, byla také překlasifikována na útočnou letadlovou loď a její kódové označení se změnilo na CVA-34. Důvodem byl záměr US Navy rozlišit letadlové lodě, určené primárně na boj s ponorkami (CVS) a letadlovými loděmi určenými pro útočné účely (CVA).


17.10.1952 vplula USS Oriskany (CVA-34) do japonského přístavu Jokosuka a 31.10.1952 se přidala k Úkolovému uskupení rychlých letadlových lodí 77 (Fast Carrier Task Force 77), ve které byla mimo jiné i její sesterská loď USS Bon Homme Richard (CVA-31).


Po několika dnech, potřebných k aklimatizaci posádky, se USS Oriskany (CVA-34) zapojila 02.11.1952 do bojových akcí. Její letouny útočily na na zásobovací linie poblíž Pchjongjangu a bombardují nepřátelské linie na pobřeží.
Bojové akce se neobešly bez vlastních ztrát a tak 04.11.1952 a 15.11.1952ztratila letecká skupina na USS Oriskany (CVA-34) dva piloty a 05.11.1952 zahynul jeden z členů palubního personálu.


18.11.1952 se při bojové hlídce střetly čtyři letouny Grumman F9F Panther se sedmi letouny Mikojan-Gurevič MiG-15. Po těžkém boji sestřelili američtí piloti dva MiGy-15 a dva další poškodili.


06.03.1953, během přistání poškozeného letounu, explodovala na výtahu č. 3 podvěšená 250 librová puma, kterou letoun nestačil odhodit. Při výbuchu zahynuli dva námořníci a 14 dalších bylo zraněno.
USS Oriskany (CVA-34) se (se čtyřmi krátkými přestávkami, kdy odplouvala do Jokosuky a do Hong-Kongu) účastnila bojových operací až do 22.04.1953, kdy odplula do japonské Jokosuky a posléze, 02.05.1953, do USA. V akcích ji vystřídala letadlová loď USS Valley Forge (CVA-45).
Do San Diega dorazila 18.05.1953, aby podstoupila nezbytné opravy a během léta absolvovala cvičení u kalifornského pobřeží.


14.09.1953 opustila letadlová loď San Francisco a vydala se do Jokosuky ke svému druhému operačnímu nasazení.
Do Japonska připlula 15.10.1953 a stala se součástí 7. floty, operujícího u pobřeží Koreje.
Ačkoliv již trvalo příměří, situace na Korejském poloostrově byla stále napjatá a tak letci z USS Oriskany (CVA-34) absolvovali stovky průzkumných letů nad vodami Jihočínského moře, Japonského moře a nad Filipínami.
V tomto období také loď a její posádka asistovala při natáčení slavného válečného filmu "Mosty na Toko-Ri" (The Bridges at Toko-Ri).


V březnu 1954 se USS Oriskany (CVA-34) zúčastnila velkého obojživelného cvičení námořní pěchoty na ostrově Iwodžima.
Krátce po návratu na základnu San Diego, 22.04.1954, odplula USS Oriskany (CVA-34) na půlroční opravu a přestavbu do San Francisca. Upraven byl mimo jiné např. palivový systém lodi.
22.10.1954 opustila letadlová loď po opravách San Francisco a během zimního období absolvovala cvičné plavby u pobřeží Kalifornie. Její novou domovskou základnou se stala Alameda.


V březnu 1955 vyrazila USS Oriskany (CVA-34) na svou třetí misi na Dálný východ. V Jokosuce se opět objevila 02.04.1955 a byla zařazena do Operační skupiny rychlých letadlových lodí 7. floty.
Během své služby hlídkovala v Jihočínském moři a vodách kolem Japonska a Filipín až do 07.09.1955. Na základnu Alameda se letadlová loď vrátila 21.09.1955. Získala také konečně ceněné "Battle Efficiency Award", které bylo přiznáváno lodím, které se zvlášť efektivně účastnily válečných operací.
Po provedení nezbytných oprav absolvovala USS Oriskany (CVA-34) několik cvičných plaveb a přes zimu na ní cvičili piloti Palubní letecké skupiny 9 (CVG-9).


11.02.1956 odplula z Alamedy na svou čtvrtou misi na Dálný východ. Operační nasazení po 4 měsících skončilo bez zvláštních událostí a 13.06.1956 se USS Oriskany (CVA-34) vrátila do San Francisca, aby prošla rozsáhlou modernizací a přestavbou, podle programu SCB-125A, určeného pro třídu Essex. 1. října 1957 připlula letadlová loď do loděnice a od 02.01.1957 byla na více než dva roky vyřazena z činné služby.


Během přestavby byla na USS Oriskany (CVA-34) instalována nová úhlová letová paluba, nový letový výtah na zádi a zvětšen letový výtah na přídi. Byl také přestavěn trup, aby se zakryly otevřené prostory na přídi - tzv. hurricane bow. Loď dostala také nové silnější parní katapulty pro start letadel, které nahradily starší hydraulické. Úpravami prošla i řídící bojová stanoviště a prostory pro ubytování a stravování posádky.


USS Oriskany (CVA-34) byla znovu zařazena do služby 07.03.1959 v San Franciscu, pod velením Captaina Jamese Mahana Wrighta.
11.03.1959 zamířila na svou staronovou základnu San Diego, již se Palubní leteckou skupinou 14 (CVG-14), vyzbrojenou letouny McDonnell F3H-2 Demon, North American FJ-4B Fury a AD-6 Skyraider, na palubě.


Cvičné plavby u západního pobřeží USA trvaly až do 14.05. následujícího roku, kdy byla loď znovu odeslána do západního Pacifiku.
Kvůli vzrůstajícímu napětí v mezinárodních vztazích absolvovali letci mnoho cvičných letů a útoků nad Japonskem a Okinawou a operační nasazení letadlové lodi bylo delší než obvykle, takže USS Oriskany (CVA-34) se vrátila do San Diega až 15.12.1960.


Loď putovala v březnu 1961 opět do loděnice v San Franciscu, kde podstoupila pětiměsíční přestavbu, během které byl na její palubu nainstalován systém NTDS - taktický námořní systém, umožňující lepší vedení moderního leteckého boje. Stala se tak první letadlovou lodí, která tento systém nesla.


Po návratu z loděnice, 09.09.1961, po absolvování cvičných plaveb, odplula 07.06.1962 znovu na Dálný východ, tentokrát vyzbrojena novými letouny Vought F-8A Crusader a Douglas A4D Skyhawk. Do San Diega se vrátila 17.12. téhož roku.


06.06.1963 navštívil letadlovou loď prezident John Fitzgerald Kennedy, aby se zúčastnil přehlídky bojové připravenosti.


01.08.1963 USS Oriskany (CVA-34) opět zamířila do Západního Pacifiku, tentokrát s Palubní leteckou skupinou 16 (CVG-16), na svou šestou operační misi v pořadí.
Nejprve zamířila na základnu Subic Bay na Filipínách a posléze k Japonsku, poblíž města Iwakuni. Během další plavby do Jihočínského moře došlo ve Vietnamu ke svržení prezidenta Ngo Dinh Diema a USS Oriskany (CVA-34) pak hlídkovala u vietnamského pobřeží, dokud nebyla koncem koncem listopadu 1963 odeslána do Jokosuky. Po krátkých opravách pokračovala v hlídkových plavbách u Japonska, Hong-kongu a Filipín až do jara 1964. Do San Diega se vrátila 10.03.1964.


Následovaly opět obvyklé opravy a údržba, tentokrát čtyřměsíční, v loděnici Puget Sound Naval Shipyard. Během následujících cvičných plaveb byl na palubě USS Oriskany (CVA-34) zkoušen také nový letoun Grumman E-2 Hawkeye.
Letadlová loď opustila San Diego 05.04.1965 a zamířila do Subic Bay na Filipínách, kam dorazila 27.04.1965.


Posléze USS Oriskany (CVA-34) dostala rozkaz k přesunu do Jihočínského moře, kde se 08.05.1965 přidala k dalším dvěma letadlovým lodím Úkolového uskupení 77 (TF-77) a její palubní letectvo zahájilo útoky proti pozicím Vietkongu v Jižním Vietnamu. Později letouny útočily také na cíle v Severním Vietnamu a Laosu.
U vietnamského pobřeží operovala USS Oriskany (CVA-34) až do listopadu 1965, pouze se třemi krátkými přestávkami v Japonsku a na Filipínách, nezbytných pro opravy a odpočinek posádky.


Když USS Oriskany (CVA-34) opouštěla 30.11.1965 Filipíny a mířila k San Diegu, její letci měli na kontě více než 12 000 bojových letů a téměř 10 000 tun spotřebované munice proti nepříteli. Zaplatili za to 22 sestřelenými letouny, 6 zabitými a 6 zajatými piloty.
Letadlová loď připlula na svou základnu 06.12.1965.


Po nezbytných opravách a cvičeních na jaře 1966 opustila USS Oriskany (CVA-34) San Diego 26.05.1966 a opět zamířila do pekla bojů na západě. Po mezipřistáních v Pearl Harbor, na Filipínách a v Jokosuce připlula USS Oriskany (CVA-34) 30.06.1966 na "Dixie Station" místo v Jihočínském moři poblíž delty Mekongu, odkud americké letadlové lodě prováděly útoky na vietnamské válčiště. 08.07.1966 loď odplula na "Yankee Station" obdobné místo, tentokrát však v Tonkinském zálivu. Tyto dvě geografické pozice se staly na dlouhou dobu dmovem tisíců námořníků a pilotů z posádky USS USS Oriskany (CVA-34).


Loď se účastnila bojů (se dvěma krátkými přestávkami na Filipínách a v Hong-Kongu) až do 27.10.1966, kdy na palubě vypukl požár. Kvůli špatné manipulaci s 3 stopy velkou magnesiovou padákovou světlicí, se ve skladu na přídi vznítilo dalších přibližně 700 těchto světlic, následný výbuch pak zničil ocelové přepážky skladu a zabil pět námořníků. Vzniklý požár zapálil dva vrtulníky a postupně se z přídě šířil dál. Požární čety válčily s ohněm téměř sedm hodin, než se jej podařilo uhasit. V důsledku požáru zahynulo 35 důstojníků (většina z nich pilotů) a 8 námořníků, dalších 38 mužů bylo raněno. Samotná loď utrpěla těžká poškození a odplula do Subic Bay na Filipínách. Od 28.10.1966 až do 02.11.1966 zde byly provedeny nejnutnější opravy, pak USS Oriskany (CVA-34) zamířila zpět do San Diega. Do USA připlula 16.11.1966 a 23.11.1966 začaly v loděnic v San Franciscu její opravy.


Při pozdějším vyšetřování ukázaly, že jedna z tisíce světlic se může při prudším pohybu samovznítit, což později vedlo ke stažení těchto světlic z provozu a jejich nahrazení bezpečnějším typem. Pět členů posádky USS Oriskany (CVA-34) bylo postaveno před vojenský soud, který je však osvobodil.


Opravy byly ukončeny 23.03.1967 a letadlová loď se přesunula na základnu Alameda. Po krátkých zkušebních plavbách a intenzivním výcviku byla USS Oriskany (CVA-34) připravena k dalšímu operačnímu nasazení již začátkem června 1967.


16.06.1967 tedy odplula ke svému už devátému nasazení na Dálném Východě. Po mezipřistání v Pearl Harboru a na Filipínách dorazila 14.07.1967 letadlová loď na pozici "Yankee Station" a opět se zapojila do bojů. V akci zůstala, se třemi krátkými přestávkami na Filipínách a v Japonsku, až do 15.01.1968, kdy odplula zpět do USA. Během 122 dnů v akci zaznamenala její Palubní letecké křídlo 16 (CVW-16) pravděpodobně nejvyšší procento ztrát ze všech leteckých skupin během vietnamské války. Ztratila téměř polovinu ze svých letounů - 29 v akci a 10 při haváriích, 20 pilotů bylo zabito a 9 se stalo válečnými zajatci. Jedním z nich byl mimo jiné i budoucí senátor a kandidát na prezidenta USA ve volbách 2008 - Lieutenant-Commander John S. McCain.


Piloti z USS Oriskany (CVA-34) absolvovali více než 9 500 bojových letů.


Letadlová loď se vrátila na základnu Alameda 31.01.1968 a od 08.02.1968 se opět nacházela na opravách v San Franciscu. Během devíti měsíců trvajících oprav a údržby byly mimo jiné opraveny letecké výtahy, instalována klimatizace a zařízení pro výrobu pitné vody.
USS Oriskany (CVA-34) opustila loděnici na podzim 1968 a během zimy absolvovala opět cvičné plavby se svou novým Palubní leteckým křídlem 19 (CVW-19), vybavenou letouny Vought F-8J Crusader a Douglas A-4 Skyhawk.


Letadlová loď odplula ze základny Alameda 16.04.1969, aby se ujala svých povinností na "Yankee Station" po příjezdu 16.05.1969. Tentokrát její piloti utočili především na cíle v Laosu. Zpět do vlasti odplula USS Oriskany (CVA-34) 31.10.1969, když během akcí ztratila pouze jednoho pilota.


Po návratu do USA 17.11.1969 putovala letadlová loď opět na loděnici k nezbytným úpravám, tentokrát kvůli novým letounům LTV A-7 Corsair II.
14.05.1970 opustila USS Oriskany (CVA-34) znovu USA, aby začala svou pátou vietnamskou misi. Od 14.06.1970 do 22.11.1970 absolvovali piloti její palubní letecké skupiny kolem 6 000 vzletů, převážně nad Laosem. Na základu se vrátila 10.12.1970.


Po opravách v zimě 1970-1971, během šestého operačního nasazení ve Vietnamu, od 16.06.1971 do 19.11.1971, útočili piloti z letadlové lodi opět především na cíle v Laosu. Stále více se stávalo také zřejmým, že US Navy má v úmyslu se z Vietnamu stáhnout. Bojové operace narušovaly jiné úkoly, USS Oriskany (CVA-34) se například v srpnu 1971 účastnila cvičení s americkými nukleárními ponorkami. Další cvičení absolvovala koncem srpna u Okinawy a v říjnu 1971 pak u Filipín spolu s britským torpédoborcem HMS Glamorgan (D19).
Zpět do USA se USS Oriskany (CVA-34) vrátila 18.12.1971.


Po zimních opravách v loděnici v San Franciscu a jarních cvičných plavbách u pobřeží Kalifornie odplula letadlová loď znovu na západ, kde pokračovala Vietnamská válka.
Po průjezdu tajfunem "Ora" se USS Oriskany (CVA-34) o několik dnů později, 28.06.1972, srazila s muniční lodí USS Nitro (AE-23). Kolize způsobila poškození letového výtahu č. 3, ale loď pokračovala v plnění úkolu a toho samého dne se připojila k dalším letadlovým lodím při útoku na Severní Vietnam - největší bombardovací ofenzivě proti nepřátelským pozicím za posledních pět let. Tato akce byla také největší společnou akcí letadlových lodí od konce II. světové války.


21.07.1971 utrpěla loď vážné poškození, když se ulomil jeden z lodních šroubů a poškozena byla i jedna z turbín. USS Oriskany (CVA-34) musela odplout do Jokosuky k opravám. Opraven byl také poškozený letový výtah.


24.10.1971, při další bojové akci, ztratila letadlová loď další šroub a opět musela k opravám do Japonska.


Do akce se USS Oriskany (CVA-34) vrátila 25.11.1972 až do 27.01.1973, kdy bylo v Paříži uzavřeno příměří mezi válčícími stranami, se její piloti účastnili bojových akcí. Ještě v únoru 1973 zaútočili několikrát na Laos.
Letadlová loď se vrátila zpět na základnu Alameda 30.03.1973.


Po obvyklém cyklu oprav a cvičení USS Oriskany (CVA-34) opět zamířila k asijským břehům, když do Subic Bay na Filipínách dorazila 05.11.1973.
Zde proběhly přípravy pro službu lodi v Indickém oceánu. Po ukončení příprav odplula USS Oriskany (CVA-34) na jih a po proplutí Malackou úžinou se připojila ke své sesterské lodi USS Hancock (CVA-19). Obě lodi se společně účastnily cvičných plaveb, během nichž USS Oriskany (CVA-34) navštívila v prosinci 1973 keňskou Mombasu. Po návratu do Jihočínského moře v lednu 1974 absolvovala letadlová loď ještě několik cvičných plaveb se zaměřením na výcvik pilotů spolu s dalšími plavidly 7. floty. Po návštěvě Manily pak USS Oriskany (CVA-34) zamířila opět na svou domovskou základnu Alameda, kam připlula 05.06.1974.


Po dlouhých opravách v Long Beach Naval Shipyard, které skončily až v 09.04.1975, zamířila letadlová loď naposled ve své kariéře na Dálný východ. Po šestiměsíčních cvičných plavbách převážně kolem Filipín zamířila loď zpět do USA a 03.03.1976 se opět objevila na své základně.
Kvůli snižování rozpočtů na zbrojení a také kvůli své dlouhé kariéře, byla USS Oriskany (CVA-34) určena 15.04.1976 k deaktivaci a 30.09.1976 ji vyřadili z činné služby.


Letadlovou loď odtáhli do Bremertonu ve státě Washington, kde zůstala až do svého vyškrtnutí ze stavu US Navy - 25.07.1989.


Během funkčního období prezidenta Ronalda W. Reagana byl učiněn pokus o její reaktivaci, ale ten byl Kongresem zamítnut kvůli špatnému stavu a malému počtu nesených letounů.
Trup lodi byl odstrojen a prodán do šrotu 09.09.1995. Loď byla odtažena do Valleja v Kalifornii, ale smlouva o prodeji byla 30.07.1997 zrušena.


Rezivějící trup stál vyvázán u Mare Island a zahrál si ve filmu "Jak přicházejí sny" (What Dreams May Come) s Robinem Williamsem v hlavní roli, když představoval část Pekla.
Novým vlastníkem se opět stalo US Navy, které loď převedlo 05.04.2004 bezplatně na stát Florida.


Trup lodi byl potopen při řízené explozi 17.05.2006, 24 námořních mil jižně od Pensacoly do hloubky 40 metrů a stal se umělým útesem.



Zdroje:
www.history.navy.mil/danfs/o4/oriskany.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Oriskany_(CV-34)
www.ussoriskany.com
www.cougarware.com/cva34/
www.chinfo.navy.mil
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Oriskany-CV-34-t19301#295724 Verze : 4
USS Oriskany (CV-34)


Zdroj: archiv autora ...

CV - USS Oriskany (CV-34) - USS Oriskany (CV-34) u jižního pobřeží Kalifornie, dne 27.01.1955. Na katapultu se nachází F2H Banshee

USS Oriskany (CV-34) u jižního pobřeží Kalifornie, dne 27.01.1955. Na katapultu se nachází F2H Banshee
CV - USS Oriskany (CV-34) - USS Oriskany (CV-34), dne 06.12.1950

USS Oriskany (CV-34), dne 06.12.1950
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Oriskany-CV-34-t19301#75252 Verze : 1
USS Oriskany (CV-34)
- dne 26.10.1966 při požár hangáru číslo 1 zahynulo 44 námořníků a 156 bylo zraněno. Dále byly poškozeny dva vrtulníky a čtyři letouny.


Zdroj: archiv autora ...

URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Oriskany-CV-34-t19301#75257 Verze : 1
USS Oriskany (CV-34)
- její dlouhá pouť po světových oceánech se završila dne 17.06.2006, kdy byla potopena 226kg výbušniny zhruba 42km od břehů Floridy, v Mexickém zálivu, nedaleko Pensacoly. Z jejího vraku na dně moře se má v budoucnu stát největší umělý "útes", který by měl být jednou cílem potápěčů z celého světa.


Zdroj: archiv autora ...

URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Oriskany-CV-34-t19301#159692 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více