Akce Kutschera

Autor: Zbigniew Mikesz / Zbycho 🕔︎︎ 👁︎ 59.390

Varšava, Ujazdovské aleje 1. února 1944 devět hodin a patnáct minut, doznívá střelba, ve vzduchu ještě visí kouř zvířený granáty. Na zabláceném asfaltu tuhne krev generálmajora policie SS-Brigadeführera Franze Kutschery – obávaného a nenáviděného kata Varšavy…

Pět měsíců předtím, v září 1943, dorazil do Varšavy 39letý SS-Brigadeführer Franz Kutschera, aby se ujal funkce velitele SS a policie v distriktu Varšava. Tento Rakušan sloužil jako chlapec v rakousko-uherském námořnictvu, studoval v Budapešti a žil v Československu. Znal tedy poměry ve východní Evropě. Patřil k horlivým mladíkům v řadách NSDAP a již ve 34 letech se stal gaulajtrem svého rodného Korutanska. Když si odbyl vojenskou frontovou službu ve Francii, zapsal se krvavým písmem na okupovaných územích SSSR jako šéf SS a policie v týlu středního úseku východní fronty se sídlem v Mogilevu. Odchodem do Varšavy nepochybně významně povýšil.

Reklama

Právě končící léto 1943 přineslo Německu další porážky na východní frontě a definitivní konec jeho ofenzivních plánů. Wehrmachtu zůstala pouze úporná snaha o udržení svých pozic a postupný ústup na západ, pořad blíž k hranicím III. říše. Okupované Polsko již přestávalo být hlubokým týlem, ale stávalo se územím se zvláštním významem pro okupanty. Právě tudy vedlo nejkratší spojení Říše s východní frontou. Pouze zajištění klidu a bezpečí na polském území by Němcům umožnilo další efektivní vedení bojových operaci na východě.

Způsoby, jak tento klid docílit, popsal generální guvernér Hans Frank ve zvláštním dokumentu „Nařízení o boji s útoky na německé dílo obnovy v Generálním Gouvermentu„. Nařídil v něm, aby osoby, které „ztěžují a překážejí německému dílu výstavby“, byly stannými soudy odsouzeny k trestu smrti a okamžitě popraveny .

V hlavním městě okupovaného Polska a celém varšavském distriktu byl hlavním realizátorem Frankova rozkazu právě Kutschera, který na místě velitele SS a policie nahradil SS-Brigadeführera Jürgena Stroopa – likvidátora varšavského ghetta.

Kutschera ihned po převzetí funkce zahájil do té doby nevídaný teror vůči civilnímu obyvatelstvu. Začaly veřejné popravy, nová forma teroru, náhodně vybraná ulice byla neprodyšně uzavřena a nic netušící lidé byli „odchycení“ a zastřeleni. Denně byla na ulicích vyvěšována zlověstná růžová oznámení (Bekanntmachung), se seznamy jmen dalších Poláků, kteří byli zastřelení jako odplata za útoky na německé vojáky. Kutschera chtěl takovým jednáním psychicky zlomit Varšavany. Docílil toho, že každý pohyb městem byl výpravou do neznáma. Během následujících měsíců bylo ve Varšavě vykonáno víc poprav než na celém zbytku okupovaného Polska. Průměrně pod Kutscherovou vládou umíralo 40 osob denně!


Bekanntmachung, SS-Brigadeführer Franz Kutschera

Vedení polského podzemního státu rozhodlo v listopadu 1943 o likvidaci původce tohoto brutálního vraždění. Za ukrutnosti a masové vraždy páchané na polském národě jej odsoudil k smrti. Provedením výroku bylo pověřeno diverzní ústředí Kedyw při hlavním velitelství Zemské armády (AK). Problém však spočíval v dokonalé anonymitě Kutschery, ten znaje možnosti polské podzemní armády nikde veřejně nevystupoval a Bekanntmachungy byly podepsány pouze jeho titulem - Der SS und Polizeiführer im Distrikt Warschau.

Na stopu Kutschery přivedla rozvědku AK náhoda. Aleksander Kunicki ps. Rayski, šéf rozvědky oddílu "Agat", během pozorování rozpracovaných pracovníků Gestapa a bezpečnostní služby v úřadě velitele policie pobýval často i v německé čtvrti. Jednoho dne si všiml reprezentativní limuzíny Opel Admiral, s poznávací značkou SS 20795, přijíždějící k sídlu SS a policie distriktu Varšava. Z vozu vysedl vysoký příslušník SS v černém plášti. Rayski se chopil příležitosti a začal budovu denně ve stejném čase pozorovat. Brzy zjistil pravidelnou trasu vozu, ověření totožnosti tajemného pasažéra s generálskými lampasy bylo tak jenom otázkou času.

Díky kontaktům přímo v ústředí kriminální policie se podařilo rozvědce AK zjistit jméno varšavského kata a dokonce získat jeho fotografii. Po jejím porovnání s pozorovaným důstojníkem bylo jasné, že se jedná o SS-Brigadeführera Franze Kutscheru.

Reklama

První tajenka byla úspěšně vyřešena, zbývalo tedy určit kdo, kdy a jak provede atentát.

Velitel Kedywu hlavního velitelství AK August Emil Fieldorf - ps. Nil, určil pro likvidaci Kutschery zvláštní jednotku Agat, složenou z harcerů Šedých řad AK, konkrétně jeho první četu Pegaz pod velením Bronisława Pietraszewicze - ps. Lot. Vojáci tohoto oddílu již měli za sebou úspěšné akce během nichž zlikvidovali několik vyžších příslušníků SS a gestapa. Proslavili se likvidaci zástupce velitele vězení Pawiak SS-Scharführera Franze Bürkla (7. září 1943).

Lot se rozhodl vést akci osobně. Po prostudování všech podkladů rozvědky byly zahájeny přípravy na akci. Vzhledem k vypozorovaným zvyklostem Kutschery bylo rozhodnuto o jeho likvidaci během jeho ranní jízdy z jeho bydliště do úřadu. Byla to totiž jediná pravidelně se opakující událost, ale hlavně Kutschera jezdil do úřadu pouze s řidičem, bez další ochranky. Byl si v německé čtvrti zterorizované Varšavy naprosto jistý a navíc trasa do úřadu trvala pouhých pár minut.

Výběr místa útoku byl opravdu odvážný, vždyť na ulici, kde k akci mělo dojít, sídlilo nejen velitelství SS a policie, ale opodál byl úřad kriminální policie, sídla SD a Schutzpolizei. Všechny tyto budovy byly dobře chráněny a představovaly pro útočníky velké nebezpečí.

Šance na úspěch akce spočívala v naprostém překvapení protivníka během útoku v samém středu mocenského centra Němců ve Varšavě a také na rychlém a precizním provedení akce.

Bylo vybráno dvanáct účastníků akce a termín byl stanoven na 28. ledna 1944. V 8.40 Lot rozmístil své lidi v Ujazdovských alejích, ale Kutscherova vozu se oddíl toho rána nedočkal. Smůle tento den však ještě nebyl konec, po rozchodu a odevzdaní zbraní byl během rutinní kontroly dokladů těžce zraněn jeden z členů oddílu, což si vyžádalo změny v sestavě čety a odložení akce na 1. únor 1944.

Ráno prvního února v 8.50 se na svých pozicich rozmístilo dvanáct členů oddílu „Pegaz“ :

"Lot" Bronisław Pietraszewicz – velitel akce, první vykonavatel výroku na Kutscheru
"Ali" Stanisław Huskowski – zástupce velitele
"Kruszynka" Zdzisław Poradzki – druhý vykonavatel výroku na Kutscheru
"Miś" Michał Issajewicz – řidič automobilu Adler-Triumf-Junior
"Cichy" Marian Senger – záloha
"Olbrzym" Henryk Humięcki – záloha
"Juno" Zbigniew Gęsicki – záloha
"Bruno" Bronisław Hellwig – řidič automobilu Opel-Kapitan
"Sokół" Kazimierz Sott – řidič automobilu Mercedes 170 V
"Kama" Maria Stypułkowska-Chojecka – spojka
"Dewajtis" Elżbieta Dziębowska – spojka
"Hanka" Anna Szarzyńska-Rewska – spojka

Velitel akce ještě naposled osobně zkontroloval rozmístění celé jednotky, ve všech tvářích bylo vidět nervozitu a napětí. To ještě narostlo, když se nečekaně v jedné z ulic objevil nákladní automobil plný německých vojáků a za ním pochodující četa SS. Naštěstí Němci rychle opustili plánované místo útoku. Akce Kutschera mohla začít.

Je 9.06, když Kama podává signál, který ihned předávají dál Dewajtis a Hanka. Od Kutscherova bytu se právě rozjel automobil s generálem a jeho řidičem. Má před sebou zhruba 700 metrů do sídla SS a policie distriktu Varšava.

Reklama

Velitel akce Lot sundáním klobouku dává signál k zahájení akce a vyráží vpřed, následují ho další vojáci 1. čety. Kutscheru děli od cíle posledních několik metrů, když jeho vůz před bránou paláce – sídlem policie a SS, zablokoval osobní vůz Adler za jehož volantem seděl Miś.

K zastavenému Kutscherovu vozu okamžitě běží Lot a Kruszynka. Obklíčí ho z obou stran a ihned zahájí svými Stenguny palbu do kabiny automobilu. Lot vystřelil dávku do vedle řidiče sedícího Kutschery. Kruszynka odstranil vysedajícího řidiče a poté spustil palbu na Kutscheru. Miś opustil již zbytečný Adler a společně s Kruszynkou vytáhli na vozovku ještě živého Kutscheru. Po ještě jednom výstřelu začali prohledávat kapsy jeho uniformy. Když nenašli žádný doklad totožnosti, soustředili se na jeho aktovkou. Do akce se zapojila celá záložní skupina, která svou palbou ve směru strážnice budovy policejního ředitelství kryla hlavní aktéry atentátu.


Místo akce v roce 1944 a dnes, zhruba v místě kde projíždí BMW došlo k atentátu na Kutscheru

Dramatická akce uprostřed ulice samozřejmě vyvolává reakci v okolních budovách obsazených Němci. Palba z oken sídla policejního ředitelství rychle sílí. Těžce raněný velitel akce Lot nebyl schopen nahlas zavelet rozkaz k ústupu, navíc nováčkovi čety Alimu se ve zmatku akce, nedaří otevřít aktovku s granáty a krýt tak bezpečný ústup. Vše to prodlužuje čas pobytu útočníků v nebezpečném pásmu křížové palby.

Její účinnost se brzy projevuje a štěstí vojáky Pegaze začíná opouštět. Lot a Cichy jsou ranění do břicha, Olbrzym do prsou, do hlavy je raněn Miś. Skupina ustupující k připraveným automobilům navíc naráží rovnou na početnou jednotku Němců. Jedině chladná hlava Sokoła a jeho granáty zajišťují další ústup. Bohužel granáty smetly z cesty nejen Němce, ale i poškodily automobil připravený pro odjezd z akce.

Od začátku akce uběhly pouhé necelé dvě minuty, ale do definitivního konce bylo ještě daleko. Je potřeba rozvézt raněné do varšavských nemocnic. Trvalo několik dramatických hodin než se podařilo zraněné ukrýt v nemocnicích, které by souhlasily s jejich operacemi. Několikeré převozy sanitkami mezi nemocnicemi měly fatální následky pro těžcé raněné a nakonec zpečetily jejich osud.

V době, kdy byli ranění konečně na operačních sálech, se Sokół a Juno rozhodli ukrýt použité automobily. Oba dobře znali cenu aut pro další akce a i přes zákaz se pokusili zavézt vozy do bezpečných garáží. Na mostě přes Vislu narazili na německou blokádu a po nerovném boji zvolili smrt skokem do řeky. Stali se tak prvními a bohužel ne posledními obětmi akce Kutschera.

Ještě téhož dne večer rozhodlo velení Kedywu o evakuaci Lota a Cichého z nemocnic. Riziko jejich prozrazení a zároveň ohrožení personálu nemocnic během prohlídek gestapa bylo obrovské. Úspěšnou evakuaci raněných do bezpečného úkrytu skončila bojová akce, ale není to konec historie související s atentátem, ve kterém zahynul SS-Brigadeführer Franz Kutschera.

Ztráty Pegaze se během následujících dni rozrostly. I přes veškerou péčí, následkem pooperačních komplikaci zemřel 4. února Lot - velitel akce, Cichy následoval svého přítele 6. února 1944. Oba byli pohřbení na varšavském vojenském hřbitově Powązki. Zbývající ranění měli více štěstí a po delším léčení se hlásili zpět do služby u AK.

Pohřeb Kutschery se konal za přísných bezpečnostních podmínek ve Varšavě. Jeho účastníci byli v Brühlově paláci – sídle varšavského gubernátora, svědky nejen starogermánského pohřebního obřadu, ale i makabrálního aktu svatby mrtvého s jeho těhotnou snoubenkou… Poté byly ostatky převezený zvláštním vlakem do Berlína.

Bravurně provedená akce z 1. února 1944 stála životy čtyř vojáků AK. Její cenou však je též krutá německá odveta – příští den bylo na místě atentátu veřejně zastřeleno 100 osob... Jako další součást pomsty uložili Němci obyvatelům Varšavy kontribuci ve výší 100 milionů zlotých.

O dva týdny později však Němci od veřejných poprav upustili, mělo na to zcela jistě vliv nejen úspěšné provedení atentátu na Kutscheru, ale i postoj varšavského obyvatelstva, jež se tímto veřejným terorem zlomit nenechalo. Němci se ve Varšavě najednou necítili bezpečni, nástupce Franze Kutschery, Herbert Böttcher odmítl přijet do Varšavy tvrdě, že se nehodlá vrátit do Německa v rakvi.

Celková bilance akce i přes tragické oběti byla pro polský podzemní stát kladná. Restrikce vůči civilnímu obyvatelstvu byly zmírněny a okupanti museli vypracovat novou „Polen politik“.

Pokud Vás příběh akce Kutschera zaujal, mohu doporučit zhlédnutí filmu režiséra Passendorfa Zamach (Atentát) z roku 1959. Film je bohužel poplatný době svého vzniku, kdy nebylo možné veřejně vyslovit slova Zemská armáda (AK), nicméně popisuje celou akci docela věrně. V roce 2008 byl dle životního příběhu generála Augusta Fieldorfa natočen celovečerní film "Generál Nil", taktéž v tomto filmu je atentátu na Kutscheru věnována značná pozornost.


Pomník na místě akce "Kutschera"

Během návštěvy Varšavy zajděte na křižovatku Aleji Ujazdowskich s Aleji Róż a ulici Szopena. Do dlažby chodniků jsou položeny pamětní tabule v místech, kde stály děvčata – spojky a na místě akce je žulový kámen připominající akci "Kutschera". Projděte se těmi místy a zkuste si představit, jak to bylo tehdy před 65 léty...


Pamětní tabule v místech kde stály děvčata – spojky

Zdroje:
Piotr Stachiewicz - Akcja "Kutschera", Vydalo: KiW 1983, ISBN: 9788305110242
Franciszek Bernaś – Mściciele, Vydalo : Warszawa "Alfa" 1988, ISBN: 038000268403

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více