Main Menu
User Menu

Éry Japonské historie

Autor : 🕔23.09.2008 📕7.406
Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 81.134,- Kč
♡ Chci přispět

Období Džómon 10 000 - 300 př.n.l.

10000 - 300 př.n.l. - silná přistěhovalecká vlna z asijské pevniny, přechod z doby kamenné do doby železné
711 - 585 př.n.l. - Džimmu, šintoismus

Období Jajoi 300 př.n.l. - 300 n.l.

okolo 60 - Japonští poslové podnikají výpravy do Číny. V této době taky někdě začíná 800 let trvající vliv Číny
230 - Suinin, první známý vládce Japonska
3. - 4.st. - kmenový svaz, stát Jamato, vznik feudálních vztahů
450 - Převzetí čínkého písma
538 - 587 - boje o vládu mezi feudálními rody
552 - císař Kimmei se prostřednictvím poselstva od krále Songa z korejského království Pekče seznamuje s buddhismem
592 - 621 - regent Šótoku
594 - v této době se stává buddhismus státním náboženstvím
604 - princ Šótoku vyhlašuje Výnos o sedmnácti článcích, pokládaný někdy za první japonskou ústavu
607 - vypravení prvního oficiálního poselstva do Číny, založení buddhistického kláštera Hórjúdži, který se zachoval dodnes
645 - rozsáhlá reforma Taika, zaveden čínský způsob centrální vlády
701 - vyhlášen zákoník (kodex) Taihó sestavený podle čínského vzoru
708 - začaly se razit první japonské mince (v r.959 byl systém obchodování pomocí mincí opět zrušen)

Období Nara 710 - 794

710 - hlavním městem císařství se stává Heidžókjó (dnešní Nara)
712 - sepsáno první zpracování japonských dějin a mytologie, kronika Kodžiki
749 - dokončena stavba Velkého Buddhy ve chrámu Tódaidži v Naře
kolem 760 - kompilována první antologie japonské poezie Manjóšú (asi 4500 básní, převážně ve formě tanka)
784 - založeno nové hlavní město Nagaoka

Období Heian 794 - 1185

794 - Císařským výnosem je hlavní město přemístěno do Heiankjó (dnešní Kjóto), což vydrželo jako císařské sídelní město do roku 1868
8.st. - začátek vzniku svobodných feudálních panství (šóen)
866 - začátek moci rodu Fudžiwara u císařského dvora (Fudžiwara no Jošifusa se ujímá vlády v zastoupení císaře Seiwy)
894 - odvolán odjezd plánovaného poselstva do Číny - veškeré styky s Čínou na několik století přerušeny
905 - sepsána první japonská antologie básní waka - Kokin wakašú
935 - Ki no Curajuki napsal Tosa nikki - první deník psaný kanou
939 - občanská válka v Japonsku
1010 - dvorní dáma Murasaki Šikibu dopsala Gendži monogatari, pokládaný za první román na světě
1068 - 1072 - Vlády se ujal císař Gosandžó, který se snaží vymanit z moci rod Fudžiwarů. Opírá se přitom hlavně o rody Taira a Minamoto
11. - 12.st. - růst moci feudálních rodů soupeřících o moc (Fudžiwara, Minamoto, Taira)
11.st. - rozvoj umění (Džóčó)
1156 - začínají boje mezi rody Taira a Minamoto o moc
1185 - bitva u Dan-no-ury, vítěztví rodu Minamoto
1190 - v Japonsku vzniká zenové umění čajového obřadu, aranžování květin (Ikebana) a tušových maleb

Období Kamakura 1185 - 1333

1192 - Vůdce vítězného rodu Minamoto no Joritomo vyhlašuje vojenskou diktaturu (šogunát) a sám se prohlašuje prvním vojenským vládcem, šógunem, se sídlem v Kamakuře. Císař zůstává v Kjótu jen jako formální symbol moci
1192 - 1219 - šógunové z rodu Minamoto, v období Kamakura vzniká sekta zen
1203 - Hódžó Tokimasa se jako první z dynastie šikkenů, regentů vládnoucích v zastoupení šógunů, ujímá faktické moci nad Japonskem
1226 - 1252 - šógunové z rodu Fudžiwara
1252 - 1336 - šógunové z řad císařských princů
1274 - Pokus Mongolů pod vedením Kublajchána o dobytí Japonska (Hódžó)
1281 - Druhý pokus Mongolů o dobytí Japonska. Tentokrát měli Mongolové loďstvo o síle téměř 150 000 mužů a to byla opravdu velká válečné síla na tu dobu. Japonsko v té době ovšem zachvátil neuvěřitelně silný tajfun, který zničil celé mongolské loďstvo. Díky tomu se objevila legenda o vyslyšení modliteb Japonců na záchranu jejich země, kdy vyšší moc seslala tento tajfun, který byl nazván KAMIKAZE (božský vítr).
1319 - na trůn nastoupil císař Godaigo, který si dal za cíl obnovit moc císařů a svrhnout vojenskou vládu v Kamakuře
1324 - Godaigův první neúspěšný pokus o svržení vojenské vlády
1331 - Masašige Kusunoki vstupuje do bojů na straně císaře

Období Ašikaga - Muromači 1333 - 1568

květen 1333 - Takaudži Ašikaga vstupuje do bojů na straně císaře
červen 1333 - dobytí Kamakury císařskými vojsky, smrt posledního šikkena z rodu Hódžó, návrat císaře Godaiga do Kjóta
1335 - narůstá odpor velkých samurajských rodů proti císaři, Takaudži Ašikaga v jejich čele začíná formovat novou vojenskou vládu
1336 - boje zbývajících stoupenců císaře s přesilou stoupenců Takaudžiho. Definitivní porážka císařských vojsk v bitvě u řeky Minato. Smrt Masašige Kusunokiho, císař Godaigo odchází do Kjóta, kde zakládá "jižní" císařský dvůr. V Kjótu dosazen s podporou Takaudžiho Ašikagy císař Kómjó, v tomto období vzniká divadlo nó
1338 - císař Kómjó jmenuje Takaudžiho Ašikagu šógunem v Kamakuře s dědičnými právy
1378 - třetí šógun z rodu Ašikaga přemisťuje své sídlo z Kamakury do čtvrti Muromači v Kjótu
1392 - opětovné sloučení jižního a severního císařského dvora. Opět uznán jediný císař, za něhož vládnou šogunové z rodu Ašikaga
1401 - nové vládní styky s Čínou
1467 - začíná občanská válka o nástupnictví do úřadu šóguna a více než stoletá éra válčících provincií
1542 - 1543 - příjezd prvních Evropanů (Portugalci) do Tanegašimy. Díky této události Japonci poznávají palné  zbraně
1549 - příjezd Františka Xaverského do Japonska a následné jeho kázání křesťanství
1568 - Oda Nobunaga přijal v Kjótu portugalského misionáře Louise Froeze

Období Tokugawa 1600 - 1868

1603 - Iejasu Tokugawa se stává šógunem a přenáší sídlo do Eda (dnešní Tokio). Buduje hrad Nidžó v Kjótu, aby císaři ukázal svou moc. V tuto dobu se datuje rozvoj tradičního divadla Kabuki, které je zprvu hráno ženami, posléze tuto úlohu přebírají muži
1609 - Vznik obchodního centra v Hiradu založené Holanďany
1610 - první japonská cesta přes Tichý oceán do Mexika
1611 - Iejasu Tokugawa vydává svůj první protikřesťanský výnos. Po údobí jistého příměří se pronásledování katolíků začíná opět stupňovat
1613-1620 - uskutečnila se před obyvatelstvem tajená cesta japonského katolického poselstva přes Mexiko ke dvoru španělského krále do Madridu a za papežem Pavlem V. do Říma. Předány dary od Iejasu Tokugawy
1615 - Iejasu Tokugawa dobyl zámek v Ósace, kde v ohni uhořel Hidejori Tojotomi a jeho matka. Definitivní konec nároků rodu Tojotomi na moc
1616 - Iejasu umírá, záhy je pochován v šintoistické svatyni Nikko
1635 - vydáno nařízení, že každý z 250 daimjóů musí vždy střídavě každý druhý rok trávit v Edu. Vzestup velkých kupeckých rodin jako Micui, které i dnes patří mnoho bank a obchodních domů
1637 - potlačeno rolnické povstání v Šimabaře
1639 - vyhlášena naprostá izolace země, Japoncům je zakázano cestovat do ciziny a cizincům přistávat v Japonsku. Křesťanství je zakázáno
1641 - Holandští obchodníci jsou přemístěni nedaleko od Nagasaki na ostrov Dedžima
1657 - Edo tragicky zničeno mohutným požárem
1. pol. 17.st. - zesilování izolace Japonska, obchod s Čínou a Nizozemím povolen pouze v Nagasaki (Dedžima)
1685-1694 - období vrcholné tvorby básníka Macuo Bašóa (nejznámnější autor haiku)
1688 - 1704 - divadlo kabuki, doba vrcholného kulturního i hospodářského rozkvětu
1694 - umírá básník Bašo
1720 - šógun Jošimune Tokugawa zmirňuje izolační opatření: povolen dovoz holandských vědeckých knih (s vyjímkou náboženských) a studium holandštiny
1732 - 1733 - hladomor v Japonsku
1774 - první překlad holandské knihy
1787 - rýžové vzpoury způsobené hladomorem
1797 - americké lodi obchodují s Japonskem jménem Holandska, zrušena izolace
18.st. - zač. 19.st. - dlouhodobá krize státu, začátek rozkladu feudálního zřízení, rolnická povstání, omezené reformy (umožněn vznik prvních manufaktur), rozkvět umění slavných dřevorytů (okolo doby mezi 1794-1840)
1.pol. 19.st. - pod tlakem USA a evropských států je Japonsko donuceno zříci se politické izolace
kolem 1832 - vznikají slavné dřevořezby Hokusaie (36 pohledů na Fudži) a Hirošigeho (53 zastávek na Tókaidó)
1853 - americké válečné loďstvo si pod pohrůžkou násilí vynucuje otevření Japonska pro obchod
1854-58 - nerovnoprávné smlouvy s USA a evropskými velmocemi
1854 - uzavřeny pro Japonsko nevýhodné obchodní smlouvy s USA a s Velkou Británií
1855 - uzavřeny další nevýhodné smlouvy s Ruskem a s Holandskem
1858 - spisovatel a politik Jukiči Fukuzawa založil v Edu první vysokou školu Keió gidžuku daigaku, která je i dnes jednou z nejvýznamnějších japonských soukromých univerzit
1860 - studijní cesta skupiny japonských politiků a intelektuálů do USA
1862 - 1868 - doba neklidu a násilí mezi Japonci a cizinci

Období Meidži 1868 - 1912

1868 - reformy Meidži.Císař vyhlašuje přísahu o pěti článcích. Návrat formální moci do rukou císaře, jehož sídlem se stává Tokio (bývalé Edo)
1870 - 1880 - studium modeního inžernýrství a myšlenek od cizinců. Vzdělání je dostupno všem
1872 - 73 - pozemková reforma
1872 - zahájení provozu na první železniční trati z Tokia do Jokohamy
1873 - zrušen zákaz šíření křesťanství. Zavedeno užívání evropského kalendáře místo tradičního lunárního. Samurajům je zakázáno nosit meče na veřejnosti
1875 - anektovány Boninské ostrovy (Ogasawara rettó)
1876 - Korejské království donuceno k podpisu pro něj nevýhodné smlouvy
1877 - povstání samurajů na Kjúšú, vedené Takamori Saigóem (Sacuma, Saigo). Anektovány Vulkánové ostrovy (Ió rettó)
1879 - bývalé Království Rjúkjú připojeno k Japonsku jako nová prefektura Okinawa
od 80. let - vytváření monopolů (zaibacu)
1886 - ukončena kolonizace ostrova Hokkaidó, který se pod tímto novým jménem stal definitivně částí Japonska
1889 - vyhlášena první japonská ústava (genró), byla sestavena podle pruského vzoru.
1890 - zasedání prvního parlamentu
90. léta - anulování nerovnoprávných smluv
1894 - 95 - vítězství v čínsko-japonské válce. Připojení Taiwanu k Japonsku
1896 - začátek natáčení prvních japonských filmů
1902 - britsko-japonská smlouva o rozdělení sfér vlivu
8. února 1904 - Japonské torpédové čluny zaútočí v noci bez výstrahy na ruské lodi poblíž námořní základny v Port Arturu. Ruské ztráty jsou lehké, avšak vládne zmatek, jelikož válka nebyla vyhlášena.
9. února 1904 - Japonské pozemní jednotky se vyloďují v Inčchonu poblíž Soulu v Koreji; v nejbližších dnech se dostanou až k řece Ja-luťiang na mandžuské hranici.
1904 - 05 - rusko-japonská válka
6. března 1904 - Japonské loďstvo bombarduje Vladivostok, hlavní ruský přístav v Tichomoří.
28. března 1904 - Japonská vojska pokračují v postupu na území Koreje, porážejí Rusy u Čendžu a dobývají město. 13. dubna 1904 - Ruská eskadra je japonským manévrem vylákana z Port Arthuru; ve chvíli, kdy si Rusové uvědomí, že plují přímo do léčky, snaží se lodi otočit, avšak jejich válečná loď Petropavlovsk najede na minu a potopí se; utone sedm set lidí a mezi obětmi je i ruský admirál Makarov.
26. dubna - 1. května 1904 - Generál Kuroki stojí v čele armády proti mocným ruským silám na řece Ja-luťiang, pronásleduje je podél řeky a dostane Rusy, kteří utrpí těžké ztráty (1370 mrtvých), do obklíčení.
květen 1904 - Tento měsíc japonská pěchota obsadí jižní pobřeží Mandžuska. 30.5. podrobí město Darien.
25. - 26. května 1904 - Ve dvou dnech těžkých bojů japonská armáda výrazně poráží Rusy u Kin-čchangu a dobývá pevnosti u Nan-čchangu. Japonci utrpěli těžké ztráty, avšak podařilo se jim odříznout Port Arthur od vnitrozemí. Generál Nogi zde zůstává s třetí armádou, aby držel přístav v obklíčení, zatím co hlavní japonské pokračují dál k severu, kde stojí ruská vojska vedená generálem Kuropatkinem.
14. - 15. června 1904 - V bitvě u Telissu (Wafangkau) rozprášili Japonci ruská vojska a způsobili jim těžké ztráty.
6. července 1904 - Dva ruské křižníky se přesunuly do Rudého moře a zastavují britské a německé lodi i lodi dalších států, u nichž předpokládají, že sympatizují s Japonskem; britská vláda bude protestovat a 3.září vydá car rozkaz, aby se ruské lodi stáhly.
11. srpna 1904 - Ruské loďstvo, kotvící nyní v přístavu Port Arthur, je vystaveno palbě japonských děl postavených na vršcích kolem přístavu; ruské lodi se snaží uniknout, několik jich pronikne na moře, avšak Japonci je zatlačí zpátky do přístavu.
24. srpna - 4. září 1904 - V sérii srážek v průběhu několika dní, které jsou známy jako bitva o Liaojuan (podle města v centru akcí), japonské jednotky v síle 200 000 mužů porážejí ruské jednotky o síle 150 000 vojáků; přestože Japonci utrpěli horší ztráty (18 000 padlých na rozdíl od 16 000 na ruské straně), Rusové jsou přinuceni ustoupit do Mukdenu.
2. - 15. října 1904 - Přibližně 15 mil jižně od Mukdenu je svedena bitva u Šaha a Rusové jsou přes svůj počáteční úspěch zatlačeni; ztráty jsou na obou stranách, Japonci připouštějí 16 000 mužů a Rusové odhadují počet padlých na 60 000.
říjen 1904 - Ruská baltická eskadra pod velením admirála Rožděstvenského vyplouvá z Ruska, přestože musela plavbu o osm měsíců odložit, když čekala na čtyři nové válečné lodi. Než v květnu 1905 dorazí do Koreje, absolvuje tato flotila velmi dramatickou plavbu, protože mnoho členů posádky je naprosto neškolených a lodi musí každých deset dní doplňovat zásoby uhlí.
25. října 1904 - Japonci zahájili ostřelování z těžkých zbraní na Rusy obsazené pevnosti v Port Arthuru, který je od konce června obklíčen.
2. ledna 1905 - Od 8.ledna 1904 je Port Arthur odříznut od moře a od začátku června téhož roku od pevniny; dnes se ruské jednotky vzdávají Japoncům pod velením generála Nogiho, který tak získává pevnost, lodi, zbraně a další majetek. Ruští důstojníci se smějí vrátit do Ruska, avšak vojáci jsou vzati do zajetí. Přestože Rusové řadu opevnění a spoustu vlastních lodí vyhodili do povětří, je to stále velká ztráta: jakmile se zpráva rozšíří mezi ruským obyvatelstvem, bude mít velice deprimující účinek na národního ducha.
21. února - 10. března 1905 - V dlouho trvající bitvě u velkého Mandžuského města Mugdenu, které se stalo posledním opěrným bodem pro Rusy, Japonci ruská vojska poražejí. Japonci v tomto čase nasadili pěchotu do posledního muže a Rusové by se svými velkými zálohami možná byli schopni chod událostí zvrátit, nebýt neklidu uvnitř vlastní země.
27. - 28. května 1905 - Ruská baltická eskadra, která je na cestě od října 1904, dorazila příliš pozdě, aby mohla poskytnout pomoc ruskému loďstvu v Port Arthuru, takže dostává rozkaz odplout na sever do Vladivostoku. Když Rusové (osm bitevních lodí, osm křižníků a čtyři lodi pobřežní obrany) vplouvají do Cušimské užiny mezi Japonskem a Koreou, japonské loďstvo se dostane na jejich úroveň-čtyři bitevní lodi a osm pancéřových křižníků. Japoncům velí admirál Togo, Rusům admirál Rožděstvenskij. Když je zahájena palba, spousta ruských nábojů nevybuchne a Japonci převezmou iniciativu. Při každé srážce ztrácejí další plavidla. V noci vyšlou Japonci torpédové čluny, aby práci dokončily. Tato drtivá porážka poslouží k tomu, aby se svět probudil a uvědomil si, jakou má Japonsko sílu.
1905 - postsmouthský mír, zřízení instituce japonského generálního rezidenta v Koreji (faktický protektorát)
1906 - 1907 - zestátnění japonských železnic
1910 - anexe Koreje: Korejské císařství se stává japonskou "Generální gubernií" - první pevninskou částí japonského císařství

Období Taišó 1912 - 1926

1912 - 1926 - císař Jošibuto
1914 - 1918 - účast Japonska v 1. světové válce na straně Dohody
duben 1918 - tajná návštěva T.G.Masaryka v Tokiu
1920 - Japonsko přijato do Společnosti národů, návrat značné části čs.legionářů z Vladivostoku do Evropy loděmi přes Japonsko
1923 - tragické zemětřesení, které zničilo velkou část Tokia a Jokohamy (142 000 mrtvých)

Období Šówa 1926 - 1989

od 1926 - císař Hirohito
1927 - Tanakovo memorandum
1932 - vytvoření loutkového státu Mandžukuo v Číně, Japonsko vystoupilo ze Společnosti národů
1936 - pokus o puč (Okada), účast v Paktu proti Kominterně
1937 - 1945 - čínsko-japonská válka
1938 - Chasan, chalchyngolský konflikt
1940 - pakt Tří (Berlín-Řím-Tokio)
duben 1941 - podepsána smlouva o neutralitě se SSSR
26. listopadu 1941 - Operační svaz japonských letadlových lodí opouští své základny, aby se přeplavily přes Pacifik k Pearl Harboru. USA se dozví o bezprostřední hrozbě války, protože umí rozluštit japonské šifry. 27.listopadu je tajné varování o válce posláno velitelům v zámoří.
2. prosince 1941 - Velitelství japonského námořnictva vysílá k Havajským ostrovům kódové heslo "Vylezte na horu Nitaka". Je to rozkaz k útoku na Pearl Harbor.
7.12. 1941 - přepadení Pearl Harboru Japonskem, začátek rozsáhlé vojenské expanze. V neděli ráno v 7.52 honolulského času, japonské letectvo zahajilo útok. Japonská letadla a lodě útočí během následujících 24 hodin také na základny USA na Filipínách, Guamu a Midwayi.
8. prosince 1941 - Japonská invaze na Filipíny, nálety s následovným vyloděním slabé síly na Baatanském poloostrově. Invaze na Malajsko, okupace celé Šanghaje.
10. prosince 1941 - Japonské pozemní a letecké útoky na Luzon, hlavní filipínský ostrov. Dobývají také ostrov Guam. Zde se bránilo pouze 300 vojáků USA. V Jihočínském moři japonská letadla útočí na britské bitevní lodě Prince of Wales a Repulse a potápějí je.
18. - 25. prosince 1941 - Japonci se vylodili v Hongkongu a obsazují jej.
22. - 23. prosince 1941 - Ostrov Wake je od 7.prosince pod leteckým útokem, Japonci provedou invazi během jedné noci a nevelká americká jednotka se vzdává.
27. prosince 1941 - Japonské síly potlačují americké a filipínské jednotky na všech frontách.
2. ledna 1942 - Manila získávají Japonci. Jednotky USA a Filipín se stahují na poloostrov Bataan
11. ledna 1942 - Japonská invaze do Nizozemské Východní Indie. 12.března se nizozemští obránci vzdavají.
8. - 15. února 1942 - Od 1.února se Britové stahovali z Malajského poloostrova do Singapuru, 8.února provedli Japonci invazi na ostrov. 15.února se Britové (včetně 15 000 australských vojáků) vzdávají, což byla pro ně největší katastrofa v jejich vojenské historii.
27. února - 1. března 1942 - I přes odpor spojenecké flotily skládající se z pětí křižníků a 11 torpédoborců se japonci vyloďují na Jávu.
7. března 1942 - Japonci vyloďují první vojáky na Nové Guineji.
9. března 1942 - Nizozemský velitel na Jávě se vzdává, s ním kapituluje 100 000 spojeneckých vojáků.
11. března 1942 - Generál Mc Arthur opouští Filipíny ponorkou se slovy "Já se vrátím". Posléze přebírá v Austrálii velení nad spojeneckými silami v jihozápadním Pacifiku.
4. - 9. dubna 1942 - Japonské síly útočí na britské válečné a obchodní lodě v Indickém oceánu, potápějí 120 000 tun obchodních lodí spolu s jednou letadlovou lodí, dvěma křížníky a čtyřmi menšími loďmi Královského námořnictva.
9. dubna 1942 - Spojenecké síly na Luzonu (Filipíny) podléhají Japoncům. 75 000 zajatců je donuceno pochodovat do zajateckého tábora 161 km, mnoho z nich zemře.
18. dubna 1942 - Šestnáct amerických bombardérů B-25 vedených generálmajorem Jamesem Doolittlem podniklo nálet na Tokio a další tři japonská města, nálet však způsobil pouze malé škody, ale dal obraně Japonska jiný směr.
29. dubna 1942 - Japonci vstupují do Lašia v Barmě a odřízli spojencům pozemní cestu do Číny.
4. - 8. května 1942 - V bitvě v Korálovém moři u Nové Guineje působí letadla USA Japoncům veliké ztráty a nedovolí jim vylodit se v Port Moresby. Japonci přicházejí o mnoho cenných letadel a pilotů. Vzhedem k tomu, že všechny boje se odehrávají mezi letadly, je to první námořní bitva v historii, na níž se nepodílejí hladinové lodě.
5. - 7. května 1942 - 5.května Japonské vylodění na Corregidoru, ostrovní pevnosti Bataanu v místě velitelství amerických sil na Filipínách. 6.května se americké a filipínské jednotky vzdávájí.
15. května 1942 - Velká Británie a Čína utrpěly těžké ztráty při bojích o Barmu s Japonci.
3. - 7. června 1942 - Bitva u ostrova Midway znamená obrat ve válce. Japonci ztrácejí čtyři letadlové lodě spolu se svými nejlépe vycvičenými piloty.
6. - 7. června 1942 - Aby Japonci odvrátili pozornost od bitvy u Midway, obsazují Kisku a Attu, dva z Aleutských ostrovů u Aljašky.
7. srpna 1942 - Američtí námořníci se vyloďují na Guadalcanalu a na dalších malých ostrovech. Nacházejí japonskou startovací dráhu a přejmenují ji na Hendersonovo letiště.
23. září 1942 - Australané s pomocí letectva USA zahajují na Nové Guineje ofenzívu.
13. - 15. listopadu 1942 - Kontrola nad moři u Guadalcanalu přechází do rukou Američanů.
5. ledna 1943 - Japonci se stahují z Guadalcanalu.
9. února 1943 - Japonští vojáci zmizí z Guadalcanalu, kde ztratili 10 000 mužů. Oproti nim Američané pouze 1 600 mužů. Toto vítězství se stalo důležité z psychologického hlediska
30. května 1943 - Jednotky USA se opět zmocňují ostrova Attu v Aleutách.
16. - 23. srpna 1943 - Letadla US Air Force ničí nebo vyřazují z činnosti 300 japonských letounů a usmrcují 1500 japonských pilotů ve Wewaku na Nové Guineji.
1. listopadu 1943 - Americké jednotky se vyloďují na Bougainville na Šalamounových ostrovech, které definitivně ovládnou.
31. ledna - 23. února 1944 - Americké síly obsazují Marshallovy ostrovy, které Spojenci během tří týdnů ovládnou. Je to první území předválečného Japonska, které je dobyto.
3. února 1944 - Americké válečné lodi bombardují Kurilské ostrovy při severním Japonsku. Je to první útok Spojenců na vlastní japonské území.
27. ledna 1945 - Je obnoven provoz na Ledo Road (Barmské cestě) z Barmy do Číny.
4. února - 2. března 1945 - Jednotky USA se dostávají na předměstí hlavního města Filipín - Manily, ale narážejí tam na tvrdý odpor 20 000 japonských vojáků. Potrvá jim celý měsíc, než dobudou zdevastované město.
16. - 17. února 1945 - Letouny USA provádějí jí těžké nálety na Tokio a Jokohamu.
19. února 1945 - V jedné z nejtěžších bitev celé války obsazují námořní síly USA pacifický ostrov Iwodžima, který je strategicky významný, protože je od Japonska v doletu stíhaček.

26. února 1945 - Američané dobyli ostrov Corregidor, tisíce Japonců se odmítly vzdát a bojovaly tu až do konce (zajato pouze 19 vojáků)

3. března 1945 - Po měsíc trvajících bojích končí japonský odpor v Manile.
9. - 10. března 1945 - Obří létající pevnosti shazují na Tokio tuny zápalných bomb, které tam způsobují obrovské požáry, ničí tisíce domů a oběti na lidských životech se odhadují na 120 000. (Je to neničivější nálet celé války, včetně atomových výbuchů v Hirošimě a Nagasaki.)
18. - 21. března 1945 - Americká námořní flotila podniká útok na hlavní japonské ostrovy. Japonci odpovídají letadly kamikaze, mimochodem velmi úspěšně, protože poškozují šest letadlových lodí. Avšak ani tyto útoky nezdrží americký postup.
23. - 31. března 1945 - Americké námořní síly zesilují pro přípravu na vylodění na Okinawu.
1. dubna - 22. června 1945 - Síly USA obsazují téměř bez odporu Okinawu.
6. - 9. dubna 1945 - Japonci vysílají bitevní loď Yamato na sebevražednou misi k Okinawě: má pouze tolik paliva, aby mohla doplout k ostrovu, kde má způsobit co největší škody. Yamato, která je provázena stíhačkami kamikaze, zasáhne ještě mnoho amerických lodí, než je 7.dubna potopena.
3. května 1945 - Britové obsazují Rangún v Barmě.
22. června 1945 - Po třech mesících končí bitva o Okinawu. Japonsko ztratilo 120 000 vojáků a 42 000 civilistů.
5. července 1945 - Generál Mc Arthur oznamuje osvobození Filipín.
6. srpna 1945 - Letadlo USAF (pojmenované Enola Gay podle matky jeho pilota, plukovníka Paula Tibbetse) vypouští na Hirošimu atomovou bombu. Zabito je okolo 80 000 Japonců, další tisíce lidí jsou popáleny nebo zasaženy radiací. Březnové nálety na Tokio byly horší co do bezprostředních účinků. Ale po hirošimské bombě svět už není tím, čím byl dříve.
9. srpna 1945 - svržení druhé atomové bomby na Nagasaki
15. srpna 1945 - Tento den, Spojenci označovaný jako Den vítězství nad Japonskem, je projev císaře Hirohita vysílán Japoncům. Mnozí nejsou schopni se se zprávou vyrovnat, protože vzhledem k tuhé vládní kontrole tisku a rozhlasu neměli tušení o skutečné situaci vlastních válečných sil.
2. září 1945 - Na americké bitevní lodi Missouri v tokijském zálivu je podepsána japonská kapitulace. Generál MacArthur - který byl 29.srpna jmenován nejvyšším velitelem v Japonsku - přijímá v zastoupení Spojenců tuto kapitulaci.
12. září 1945 - Japonská vojska se vzdávají na různých tichomořských ostrovech.
1945 - 1947 - uskutečnění částečných liberálních reforem
od 1946 - politická a hospodářská podpora USA ve snaze vytvořit z Japonska protiváhu národní demokracie a revoluční hnutí v Asii, vyhlášena nová ústava
1951 - v San Francisku podepsána separátní mírová smlouva s USA, uzavření americko-japonské "bezpečnostní smlouvy"
1954 - 1956 - ministerský předseda I.Hatojama (navázání diplomatických a obchodních styků a SSSR)
1956 - člen OSN
1956 - obnovení diplomatických vztahů mezi SSSR a Japonském
1957 - obnovení diplomatických vztahů mezi ČSR a Japonskem
1960 - prodloužení americko-japonské "bezpečnostní smlouvy" (N. Kiši), začátek japonského "hospodářského zázraku"
1964 - letní olympijské hry v Tokiu. Mimochodem zde zaznamenala mimořádný úspěch naše Věra Čáslavská, která navíc získala mezi Japonci velkou popularitu
1968 - USA vrátily Japonsku Boninské a Vulkánské ostrovy. Jasunari Kawabata získal Nobelovu cenu za literaturu
70. léta - postupná remilitarizace Japonska
1970 - Expo '70 v Ósace
1972 - USA vrátily Japonsku do té doby obsazené ostrovy Rjúkjú (prefektura Okinawa). Zimní olympijské hry v Sapporu
1978 - čínsko-japonská smlouva o míru a přátelství
1979 - ekonomická schůzka velmocí v Tokiu
1980 - ministerský předseda Z. Suzuki (do 1982)
1982 - reforma volebního systému do Sněmovny reprezentantů, ministerský předseda J. Nakasone
1983 - zvyšování výdajů na zbrojení, rozpuštěna Sněmovna reprezentantů (listopad), vypsány předčasné volby (prosinec)
1984 - ministerský předseda opět J. Nakasone, další zvyšování zbrojních výdajů
1985 - Expo ´85 v Cukubě

Období Heisei 1989 - ?

1989 - po smrti císaře Hirohita se novým císařem stává Akihito
1994 - Kenzaburó Óe získal Nobelovu cenu za literaturu
1995 - sarinový útok sekty Óm šinrikjó v tokijském metru si vyžádalo 12 životů a na 5000 přiotrávených
1998 - zimní olympijské hry v Naganu
1999 - největší jaderná nehoda na světě díky chybě pracovníků při zpracovávání uranu v Tokaimuře
2002 - společně s Koreou pořádá fotbalové mistrovství světa
2002 - císařský pár na návštěvě Čech a okolních států

Zdroj:
https://www.japonsko.tnet.cz/historie.htm

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔23.09.2008 📕7.406