Slovanské hradiská na východnom Slovensku (3.časť) - Brekov

Autor : 🕔04.06.2008 📕15.828

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Slovanské hradiská na východnom Slovensku (1.časť) - Šarišské Sokolovce
  2. Slovanské hradiská na východnom Slovensku (2.časť) - Kusín
  3. Slovanské hradiská na východnom Slovensku (3.časť) - Brekov

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Brekov

Obec Brekov je vstupnou bránou do okresu Humenné, leží v údolí rieky Laborec na rozhraní Vihorlatského pohoria a Ondavskej vrchoviny pod rovnomenným starobylým hradom, 7 km juhozápadne od okresného mesta.

V katastri obce na južnom svahu hradného kopca roku 1971 boli pri výstavbe vodojemu porušené okrem pravekých (neolitických) aj slovanské objekty. V sedle na prístupovej ceste existovala súdobá, pravdepodobne aj staršia slovanská osada roľnícko - remeselníckeho charakteru z 8. - 10. storočia. Pri záchrannom výskume Zemplínskeho múzea v Michalovciach boli preskúmané štyri zahĺbené slovanské objekty s nepravidelným pôdorysom, pravdepodobne najspodnejšie časti zemníc. V objektoch sa okrem početných črepov keramiky našlo pomerne veľa železných výrobkov (sedem nožíkov, tri železné hroty šípov, kovania z konštrukcie chát, dve ostrohy, ocieľka a zlomky železných predmetov). Okrem toho sa v odkrytých objektoch zistili aj hlinené prasleny a dve sklené perly.

Zachránené črepy sú z väčších i menších hrncovitých nádob, zhotovených z piesočnatej hliny väčšinou na hrnčiarskom kruhu; ich povrch zdobili jednoduché, dvojité i viacnásobné vlnovky, pásy rýh, vpichy a pod. Na dnách sa pomerne často vyskytovali hrnčiarske značky s motívom kríža v rôznych kombináciách (v kruhu, obdĺžniku, štvorci a pod.). Keramiku možno datovať rámcove do konca 9. a k začiatku 10. storočia.

Medzi železnými predmetmi sú nápadné dva nožíky s volútovým ukončením rukoväti, ktoré boli rozšírené v hradištnej kultúre na veľkých priestoroch od čiernomorskej oblasti cez Karpatskú kotlinu až po Baltické more. Datovanie týchto nožov zodpovedá časovému postaveniu keramiky (koniec 9. storočia).

Na sídlisku v Brekove možno vyčleniť dva časové horizonty , a to 8. storočie (ostroha s háčikmi, nôž s volútovým ukončením) a 9. storočie (ostroha s koncovými platničkami a ďalší inventár).

Slovanské hradisko (9. - 10. storočie) strážiace cestu údolím Laborca na Brekovskom hradnom kopci malo elipsovitý pôdorys v smere SV - JZ o rozmeroch približne 70 x 40 m. Nálezy získané zberom predstavuje keramika z 9. storočia, dva železné hroty šípov so spätnými krídelkami a tuľajkou, ako aj úzky hrot šípu listovitého tvaru s napichovacím tŕňom.

Medzi ojedinelé nálezy získané z katastra obce Brekov patrí železná hrivna sekerovitého tvaru s oblúkovite ukončeným listom a masívnym krčkom.

Po sústavnejšom výskume budú môcť archeológovia spoľahlivejšie určiť aj dobu a časové rozpätie osídlenia týchto hradísk a hlbšie skúmať aj hmotnú kultúru ich obyvateľov a vzťahy týchto hradísk k susedným i vzdialenejším oblastiam slovanského osídlenia. Hradiská mali pravdepodobne útočištný aj obranný charakter, o čom svedčia doterajšie nálezy železných súčastí výzbroje. Osídlenie hradísk nebolo len prechodného rázu, ale pomerne intenzívne, a trvanie možno odhadnúť už teraz približne na jednu až dve generácie. O trvalejšom bývaní na hradiskách svedčí aj množstvo pomerne na malom mieste nájdeného keramického materiálu Keramika sa vyrábala remeselne, väčšinou na ručnom kruhu a zrejme v dielňach priamo na hradisku.

Budúci výskum umožní pravdepodobne aj lepšie poznanie života na hradisku, ktorého obrancovia sa popri remeslách zaoberali aj chovom domácich zvierat a lovom, no predovšetkým pestovaním obilnín na miestach k tomu najvhodnejších v samotnom areáli hradiska a v jeho najbližšom okolí. Systematický výskum snáď umožní hlbší pohľad do historického pozadia vzniku a zániku týchto slovanských hradísk a dá možno odpoveď na otázku, či hradiská aspoň nejaký čas mohli byť aj politickým a administratívnym strediskom. Informácie obsiahnuté v práci postihujú stav poznania týchto hradištných foriem z obdobia sedemdesiatych a osemdesiatych rokov 20. storočia, pričom autori sa opierali o nálezy prebádané v týchto hradištných areáloch. Ku konečným záverom sú však potrebné ďalšie výskumy uvádzaných hradísk ako aj podobných útvarov v rámci východného Slovenska a priľahlých oblastí.

Zoznam použitej literatúry:
CHROPOVSKÝ, B. a kol.: Významné slovanské náleziská na Slovensku. Bratislava: Veda, 1978, s. 40.
FEDIČ, V. a kol.: Dejiny Humenného. Humenné: REDOS, 2002, s. 39.
Autor : 🕔04.06.2008 📕15.828

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago