Zajímavý seminář: ... a Brežněv má pouze spojené obočí

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 17.793

05.06.2007

Seminář ke třetímu výročí smrti prezidenta Ronalda Reagana v Senátu

Víte, jaký vtip koloval v první polovině osmdesátých let v komunistickém Československu? Reagan má Spojené státy, kdežto Brežněv má pouze spojené obočí… Tímto bonmotem zahájil v Senátu v úterý 5. června 2007 své vystoupení na semináři o Ronaldu Reaganovi ke třetímu výročí jeho smrti brněnský historik Petr Suchý.

Reklama

Všichni řečníci zdůrazňovali, že Reagan vnesl v lednu 1981 do Bílého domu nový jazyk a nové myšlení. Nebál se pojmenovávat věci pravými jmény. K zděšení svých diplomatů nazval Sovětský svaz „říší zla“. Ovšem mnohem víc tím vyděsil starce v Kremlu, kteří byli dosud zvyklí na zacházení v rukavičkách.

Reagan vnesl v roce 1981 do Washingtonu nový druh politiky – zdůraznil politolog Tomáš Klvaňa. Takový slovník od něj nikdo nečekal. Přinesl do politiky morální rozměr, který přísně dodržoval. Místo poraženecké nálady, která panovala ve Spojených státech po trapném ústupu z Vietnamu, což posílilo sovětské ambice ve třetím světě, dával lidem optimismus a naplňoval je důvěrou. Uměl přes hlavy novinářů, kteří mu zpočátku příliš nevěřili, vizuálně komunikovat s voliči – to se nakonec projevilo, když se ucházel o místo v Bílém domě pro druhé období. Nebyl v rukou svých poradců, jak se někteří domnívali, nýbrž vnášel do politiky své netradiční názory a s pisateli svých projevů úzce spolupracoval.

Je zajímavé, že američtí novináři ho nejdřív podceňovali jako člověka, který o světě nic neví. Byl to pro ně druhořadý herec z Hollywoodu či kovboj ze Západu. Považovali ho za radikála, který umí rozeznávat pouze dobro a zlo, nic mezi tím. Trvalo jim nějakou dobu, než ho pochopili a uznali.

Když vyhlásil program SDI, protiraketového kosmického deštníku známého jako „Hvězdné války“, Moskvu znejistěl. A tím vlastně nutil sovětské činitele, především pak Michaila Gorbačova, k reformám, které měly ozdravit tamní systém a umožnit mu přežít tlak Západu. To se však nestalo, Reaganova politika, podporovaná dalšími západními činiteli, vedla ke krachu komunistického systému v celé Evropě.

Sověti si byli jisté, že politika uvolňování napětí, tzv. détente, která se uplatňuje mezi Východem a Západem, přináší právě jim zisky. V roce 1973 se tím chlubil sovětský vůdce Leonid Brežněv při návštěvě Prahy, když řekl, že díky tomu bude moci Moskva do roku 1985 prosazovat v západní Evropě všechno, co chce – připomněl Petr Suchý.

Reklama

A právě s touto politikou ústupků skončil Reagan spolu s britskou premiérkou Margaretou Thatcherovou. Základem pro jednání s Kremlem vytýčil pět bodů: 1. Vojenská rovnováha, při níž mu šlo o redukci jaderných zbraní, které jako křesťan považoval za nemorální. 2. Ekonomická bezpečnost, což znamenalo zamezení špionáže v oblasti vědy, techniky a ekonomiky i kradení nových přístrojů a vynálezů Sověty na Západě. 3. Regionální stabilita, která měla být nastolena nejen v Afghánistánu, kam Sověti vpadli, ale i ve střední Evropě. Tento americký prezident byl podle Suchého první západní politik, který odmítl tzv. dohody z Jalty a chtěl mít střední Evropu svobodnou, bez komunistické nadvlády. 4. Odzbrojování. 5. Dialog, který sám vedl, jakmile se naskytla příležitost.

Není bez zajímavosti, že Reagan měl odvahu k nepopulárním opatřením na domácí scéně, a to bez ohledu na veřejné mínění. Tahle pevnost a sebedůvěra ve vlastní představy našim politikům bohužel schází.

Západ jednoznačně zvítězil ve studené válce – konstatoval Suchý. Přitom s poraženým Sovětským svazem nezacházel jako s poraženým, nýbrž se mu snažil pomáhat při jeho transformaci.

Roman Joch z Občanského institutu připomněl slavný výrok premiérky Thatcherové, že Reagan vyhrál studenou válku, aniž musel vypálit jediný výstřel. Nicméně v diskusi po skončení referátů upozornil bezpečnostní expert Petr Vančura, tradičně superkritický, že ve skutečnosti studená válka úplně neskončila, protože zlo z Moskvy stále hrozí.

Ředitel Bezpečnostního archivu Ministerstva vnitra Pavel Žáček mluvil na téma StB a SDI. Soustředil se na akci RJAN, tedy na zjišťování příprav k nenadálému útoku NATO na Varšavskou smlouvu. Sověti dali tento úkol rozvědkám všech členských států Varšavské smlouvy. I když vznikl v počátcích Reaganova panování, první porada se Sověty nad ním se konala na jaře 1983, vyhlášení SDI dodalo tomuto pátrání nový rozměr.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více