Proč na Měsíc? Kvůli romantice, politice, nebo vědě?

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 13.623

Americká kosmická agentura shromáždila 181 důvodů pro návrat


Ve druhé polovině příštího desetiletí se chtějí Američané vrátit na Měsíc, na jehož povrchu přistávali jejich kosmonauti v letech 1969–1972, a od té doby tam nikdo nevkročil. Když tento program prezident George Bush ohlásil, poukazovali někteří komentátoři, že je to odpověď na zprávy z Pekingu, podle kterých tam chtějí ve třetím desetiletí 21. století přistát Číňané. Ve skutečnosti však jde o naplnění snu mnoha odborníků z celého světa, kteří na projektech osídlení Měsíce a jeho využití pracovali už od šedesátých let minulého století, jak připomněl vedoucí strategického oddělení centrály NASA Jeff Volosin.

NASA nedávno zveřejnila výsledky ankety mezi tisícovkou podnikatelů, vědců a zástupců třinácti zahraničních kosmických agentur – podle nich existuje 181 potenciálních úkolů pro člověka na Měsíci.

Radioteleskopy na odvrácené straně nejlepší

Reklama

Lidé budou vysláni pracovat na Měsíc jedině tehdy, jestliže se prokáže, že to vyžadují důležité úkoly, které nemohou být udělány na Zemi či na umělých družicích v blízkosti Země a které nemohou na Měsíci provádět automaty bez lidské posádky.“ Tuto zásadní podmínku formuloval Čechoameričan dr. Frank Malina už v roce 1969. Malina organizoval po mnoho let v rámci mezinárodních astronautických kongresů sympozia o lunární laboratoři, na kterých odborníci formulovali další strategii pro Měsíc.

NASA vyzdvihuje představu, že se na odvrácené straně Měsíce postaví radioteleskop, který bude mít pro příjem signálů z vesmíru unikátní podmínky. Kromě toho, že ho nebude rušit vysílání pozemských stanic, zachytí vysílání z vesmíru na velmi nízkých frekvencích, které aparatury na Zemi nemohou zaregistrovat. Na lunární radioteleskopy se těší i specialisté, kteří už skoro půl století pátrají po rádiových signálech mimozemských civilizací, zatím však marně.

Známý spisovatel A. C. Clarke navrhl vybudovat radioastronomickou observatoř uprostřed odvrácené strany Měsíce. Je to jediné místo v celé sluneční soustavě, které je trvale zastíněno před vysíláním rádiově hlučné Země.

Jiní odborníci by raději viděli antény teleskopů spíše v kráterech než na otevřených plochách. K jejich stavbě by se daly využít přirozené stěny kráterů jako je tomu u největšího přístroje tohoto typu v Arecibu na Portoriku, a proto by bylo jejich vybudování lacinější. Avšak občasnému stírání všudypřítomného měsíčního prachu, který se na přístrojích usadí, se nevyhnou.

Vliv Slunce na pozemský život

Také vysoce energetické částice slunečního větru, stejně jako kosmické záření z dalekého vesmíru, bude snazší zachycovat na Měsíci. Na Zemi mění jejich energetické spektrum magnetické pole a atmosféra. Přitom k tomu vystačí poměrně jednoduché aparatury.

Solární částice neustále pronikají do lunárního regolitu, v němž navěky zůstávají, takže mohou dát představu o změnách činnosti Slunce za miliardy let. „Věříme, že zakonzervování těchto slunečních stop na Měsíci je unikátní, a umožní nám pochopit, jak změny slunečního záření v minulosti působily například na vývoj života na Zemi,“ upozornil Volosin. A také to může ukázat, jaký měly Slunce a galaktické záření vliv na proměny klimatu.

Historie světa fosilií

I samotný Měsíc se stane předmětem výzkumu vědců. Nejnovější hypotéza říká, že vznikl následkem střetnutí planety o velikosti Marsu se Zemí. Je to pravda, anebo naopak další bludná představa?

Někteří badatelé mluví o Měsíci jako o fosilním světě – z jeho minulosti mohou vyčíst spoustu znalostí i o Zemi a celé sluneční soustavě. Třebaže to je malé vyhaslé nebeské těleso, jeho vnitřní struktura nám může napovědět, jak se formovaly planety a měsíce sluneční soustavy před pěti miliardami lety – musely se totiž vytvářet podle stejných principů.

Reklama

Měsíc byl geologicky aktivní jenom asi 1,5 miliardy let na počátku své existence, přesto tam automatické stanice, které instalovali američtí kosmonauti, zaregistrovaly v průměru 1500 seizmických záchvěvů ročně. Tehdy se rovněž ukázalo, že některými jeho částmi se šíří seizmické vlny nezvyklým způsobem – dopad nepotřebné části lunárního modulu z Apolla 12 rozkmital seizmometry na plných 55 minut.

Zatímco většina planetek se v atmosféře Země rozpadne, na povrch dopadnou jenom ty největší, Měsíc před tímto bombardováním nic nechrání. Odhaduje se, že tam za miliardu let dopadne na metr čtvereční asi jeden kilogram hmoty. I to bude zajímavé zkoumat. Kdyby totiž naši planetu tento kamenný déšť vytrvale zasypával, život by tady nemohl vzniknout.

Lidé v izolaci od Země

Chceme se učit, jak žít mimo Zemi a v co možná v nejmenší závislosti na dovozu zásob z ní,“ prohlásil Tony Lavoie, vedoucí týmu lunární architektury Marshallova kosmického střediska v Huntsville, tedy člověk, pod jehož vedením se koncipují budoucí příbytky pro obyvatele Měsíce.

Měsíc se stane přirozeným testovacím polem pro budoucí meziplanetární expedice, nicméně polem v relativní blízkosti mateřské planety, odkud kosmonauti mohou v nesnázích čekat rychlou pomoc. Na lunárním povrchu musí vyzkoušet všechny stroje, zařízení a systémy, na něž budou na dalekých trasách odkázáni. Budou experimentovat i s pěstováním některých potravin v laboratorních farmách. Rovněž tam musí otestovat sami sebe – jak dokáží žít rok a i déle v umělém prostředí, v izolaci, daleko od domova, v malém týmu, za trvalého stresu a případně za mimořádných podmínek, kdy je ohrozí radiace, mikrometeoroidů a možná i mikroskopický prach, který proniká všude.

Jestliže se jim podaří, aby se osamostatnili a žili bez dovozu ze Země, bude to jedinečná zkouška pro odvážlivce, kteří by se měli po roce 2030 vydat na dvouletou expedici na Mars.

Lidé, kteří se vrátí za deset let na Měsíc, budou zpočátku nejspíš bydlet v nafukovaných modulech, velmi laciných a mobilních, které NASA nyní testuje v Kosmickém středisku Langley. Tyto příbytky vejcovitých tvarů o průměru 3,6 metru na čtyřech nohách je ochrání před slunečním zářením, lunárním prachem i drobným meteorickým deštěm. Pro výstupy na povrch budou mít předsíňky jako přechodovou komoru. Venku se dá totiž chodit jenom ve skafandru.

Dvoumetrová ochrana před nebezpečím

Teprve později, až se rozhodne, kde vyroste první stálá základna, se začnou na Měsíci budovat podzemní bunkry trvalejšího charakteru. Aspoň dvoumetrová vrstva lunárního materiálu by měla lidem zajistit trvale bezpečí před všemi nástrahami.

Reklama

Na základě vzorků, které přivezli kosmonauti z Měsíce, vyvinuli už dřív specialisté v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu metodiku výroby panelů pro příbytky, laboratoře a sklady z tamního materiálu. Jakmile se tedy o výstavbě stálé základny rozhodne, vzniknou tam první průmyslové továrny. Jejich provoz zajistí automaty a roboti, avšak plánování a dozor si samozřejmě ponechají lidé.

Podnikání v pustém světě

Už na prvních seminářích o lunární laboratoři v šedesátých letech mluvili odborníci o rozvinutí výroby na povrchu Měsíce. S tím počítají i plánovači NASA, navíc jsou přesvědčeni, že značnou část těchto prací by měly převzít soukromé firmy, protože bude lacinější a efektivnější, než kdyby zůstala na bedrech vládní agentury. Ovšem tohle je představa pro čtvrté či páté desetiletí tohoto století.

Předně by si měli obyvatelé lunární kolonie postavit soustavu solárních panelů, aby se stali energeticky soběstačnými. Soukromé laboratoře by mohly zkoumat zpracování nejrůznějších materiálů za nízké gravitace a prakticky v absolutním vakuu. Není vyloučeno, že tam postupně zopakují i mnohé biologické, chemické a fyzikální pokusy, důvěrně známé ze Země. Tamní materiál by mohl sloužit nejen ke stavbám na povrchu Měsíce, nýbrž i ke konstrukci družic a dalších orbitálních strojů včetně planetoletů a kosmických elektráren. Výroba vodíku a kyslíku jako raketového paliva je samozřejmostí.

Do tohoto ponurého světa se mohou vypravit i lidé usazení v křeslech doma na Zemi. Televizní společnosti zajistí vysílání z cest po Měsíci buď automatickými vozítky vybavenými umělou inteligencí anebo kameramany v roverech. Ve vzdálenější budoucnosti tam chtějí některé velké hotelové firmy stavět přístřešky pro své klienty a ve speciálních lunobusech je vyvážet na prohlídky terénu. První projekty už mají dávno hotové.

Dobývání neznámého světa

Těch 181 úkolů, které americká kosmická agentura shromáždila, je jenom orientační přehled, co všechno můžeme od výprav na Měsíc očekávat. Třetina z nich má vědecký charakter. Ostatní se zabývají výrobou pro Zemi a vytvářením nové kosmické infrastruktury.

Tento plán není žádné dogma. Předpokládá se, že se uskuteční jenom některé návrhy, na realizaci jiných nebudou podmínky a mezitím se vynoří další možnosti, o kterých dnes nemáme ani tušení. A právě ty nečekané příležitosti byly v dějinách vědy a techniky nakonec vždycky nejdůležitější a nejhodnotnější.

Bude to dobývání nového světa podobné tomu, jak lidé osvojovali neznámé kontinenty pozemské či jak pronikali do hlubin mikrokosmu a makrokosmu.

MĚSÍC je odvěkým průvodcem Země. Jejich střední vzdálenost činí 384 400 km. Toto těleso má průměr 3476 km, chybí mu atmosféra, což způsobuje obrovské výkyvy teploty ve dvoutýdenních intervalech – na rovníku od 150 stupňů mrazu do 130 stupňů vedra. Vlivem pomalejší rotace trvá tamní den 28 dnů pozemských. Na jeho povrchu nic neroste, vypadá jako šedivé vysokohorské pouště na Zemi. Přitažlivost je tam přibližně šestkrát nižší než na Zemi.

PRVNÍ AUTOMATY k Měsíci začaly SSSR a USA vysílat už v roce 1958, necelý rok po startu první družice. Ale teprve po několika letech se tam podařilo vysadit automatickou sondu, která odvysílala základní informace, a postupem času i řadu dalších chytrých automatů.

PRVNÍ LIDÉ přistáli na Měsíci v červenci 1969 – Američané Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Naposled tam pobývali pozemšťané v prosinci 1972. Toto těleso zatím navštívilo dvanáct Američanů.

Otištěno v MFD, rubrika Věda, 28.7.2007
Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více