Válka turbanů

Autor : 🕔19.05.2008 📕5.056

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Březnové parlamentní volby v Íránu posílily křídlo náboženských konzervativců. Valně však neprospěly prezidentovi Ahmadínedžádovi. Jeho znovuzvolení v roce 2009 není ani zdaleka jisté. O budoucnosti země rozhodne válka turbanů, soupeření konzervativního a reformního křídla íránských duchovních. Nový nájemník washingtonského Bílého domu by mohl pomoci Íráncům zbavit se hysterického radikála.

Žádné dramatické změny v rozložení sil na vnitřní scéně. Tak se dají charakterizovat výsledky nedávných voleb do zákonodárného sboru v Íránu. Soupeření tábora příznivců prezidenta Ahmadínedžáda s náboženskými  konzervativci a s reformátory skončilo plichtou. V íránském parlamentu s 290 křesly budou mít hlavní názorové proudy více méně rovnocenné síly. Íránskému prezidentovi nepodařilo získat v zákonodárném shromáždění podporu, jakou čekal. 

Nechme stranou samotnou podobu voleb. Kampaň byla téměř nulová. Plakáty jako kdyby nebyly, televizní debaty kandidátů chyběly. Íránci nevěřili, že jim volby mohou přinést nějakou výraznou změnu do jejich života. K volebním urnám se příliš nehrnuli. Účast se jen lehce přehoupla v celonárodním průměru přes 50% a v hlavním městě Teheránu volil sotva každý třetí občan. Poselství  vzešlé z voleb není vzdor všemu nezajímavé. Potvrdil se rozkol panující na vrcholcích politické moci.

Krátce před volbami se do konzervativců obul bývalý prezident Chátamí, vůdčí figura reformátorů mezi íránským duchovenstvem. Reagoval na kritiky, jež označují tábor jeho stoupenců za spojence Bílého domu. „Naopak, skutečnými přisluhovači Američanů jsou ti lidé, kteří poskytují Washingtonu příležitosti k tomu, aby americká armáda setrvávala na Středním východě“, prohlásil Chátamí během jedné předvolební promluvy v teheránské mešitě.

K těm „lidem“ patří ten, kterého není třeba jmenovat, neboť je všem známý. Jedná se samozřejmě o stávajícího prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda. Nenechá si ujít jedinou příležitost, aby slovně nezaútočil na USA a Západ. Na mušce má pak jako černou skvrnu především Izrael. Židovský stát podle něj zasluhuje „vymazání z mapy“ a má být zničen coby „špinavý černý mikrob“.

Pokud se Írán něčeho obává, pak je to v prvé řadě jeho vlastní prezident. Je to prostě válečný štváč. Napětí v oblasti netlumí, nýbrž naopak stupňuje. Hraje si na hrdinu politického islámu a rád by jako mluvčí radikálního a protizápadního islámu okouzlil muslimy od Maroka k Afghánistánu. Dobře ví, že Spojené státy si v dané chvíli nedovolí bombardovat íránská jaderná zařízení. A tak si pohrává s ohněm. Přehání to tak dalece, že se od něho doma odvrací už nejen  reformátoři, ale rovněž velká část konzervativců.

Každý druhý reformátor byl sice vyřazen předem z volební kandidátky, ale řada nových poslanců zvolených s nálepkou konzervativců bude napříště patřit k odpůrcům prezidenta. Samotný vznik protiprezidentského proudu naznačuje, že lze očekávat silové konfrontace. Volební výsledky ukazují, že šance na opětné zvolení Ahmadínedžáda v roce 2009 nebudou nijak závratné. Zmenšit je nadto může nástupce George Bushe v Bílém domě. Jedním z jeho prvních úkolů v zahraniční politice by mělo být vymezení priorit nové americké politiky vůči Íránu.

Demise admirála Williama Fallona, šéfa amerických ozbrojených sil na Blízkém východě, před dvěma týdny ukazuje, že Washington si dnes neví příliš rady, jaký postoj k Teheránu zaujmout.  Bývalý americký velitel je odpůrcem taktice tvrdé pěsti namířené na Írán. Síla nebo vyjednávání, takové bude velice pravděpodobně dilema budoucího amerického prezidenta. To první, tedy bombardování, by bylo hazardem. Druhé, hledání regionálního kompromisu, by dalo Íráncům možnost zbavit se Ahmadínedžáda.

Převzato se svolením autora z

https://muller.blog.idnes.cz/c/29824/Valka-turbanu.html

Autor : 🕔19.05.2008 📕5.056

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago