Pod popelem doutná oheň

Autor : 🕔19.05.2008 📕5.314

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Dlouho jsme pokládali islám za něco jednolitého a muslimy za celistvou masu. Dnes víme, že to tak úplně neplatí. Podle zpráv z Iráku už víme, že tam mezi sebou soupeří muslimové dvou hlavních větví islámského náboženství a to sunnité a šíité a že jejich spory mají čas od času hodně krvavou podobu. Pokud bychom dělali přehled současných hrozeb náboženských válek, nenávist mezi sunnity a šíity by figurovala v popředí.

Skutečnost, že konflikty jsou především politické, že v nich jde o velice pozemské a zhola mocenské zájmy, pro něž jsou teologické rozdíly, formulované před staletími, pouhou záminkou, nehraje nijak velkou roli. Úporná snaha muslimů strhávat hranice mezi světským a duchovním vede k tomu, že se politické a náboženské slévá do té míry, že i samotní muslimové často nedokáží rozeznat, zda se hádají, nenávidí se nebo mezi sebou válčí z primárně politických nebo náboženských důvodů.

Jak velí muslimský zvyk, sedmý a čtyřicátý den po skonu věřícího se na nebožtíka vzpomíná v okruhu jeho blízkých. Nebylo tomu jinak ani v případě Imáda Mughníji, onoho „teroristy bez tváře“, který podlehl na následky atentátu 12.února letošního roku v Damašku. Jeho rodná strana, libanonský šíitský Hizbulláh, pro níž byl dotyčný cennou veličinou, si ho podle náboženské tradice náležitě připomněla. Obě data posmrtných tryzen prošla ovšem v tichosti na Bahrajnu, stejně jako v Kuvajtu, byť tamní šíité Mughníju bezprostředně po jeho smrti nemálo oplakávali. Ani v Iráku se žádné velké shromáždění nekonalo. I když tam by taková akce zapadla mezi jiným projevy komunitní šíitsko-sunnitské nesnášenlivosti.

V ostatních arabských zemích panuje obava z rozporů mezi vyznavači sunnitského a šiitského islámu. Odlišnosti se raději nevyhrocují, není-li to nutné. Přesto se čas od času objevují případy podrážděných reakcí sunnitů, zejména od doby, kdy se Íránská islámská republika snaží stát regionální velmocí. V loňském roce saúdskoarabský král Abdulláh dokonce dvakrát varoval před íránskou náboženskou, rozuměj šíitskou, horlivostí.

Není náhodou, že toto varování přišlo po letní válce v Libanonu v roce 2006, při níž se střetla izraelská armáda s Hizbulláhem. Válka sice silně poškodila Libanon, ale muslimský svět neváhal vzdor tomu mluvit o „vítězství Alláhovy strany“. Vlna sympatií pro toto šíitské hnutí zaplavila muslimy po celém světě. Íránský režim se pak pokusil nabídnout této prošíitské náladě záštitu. Logicky to uvedlo saúdskoarabského monarchu, z titulu ochránce posvátných míst islámu Mekky a Medíny významného garanta sunnitské ortodoxnosti, a jeho arabskou družinu do stavu bdělosti.

Emoce vyvolané v Teheránu atentátem na Imáda Mughníju, přední figuru Hizbullláhu, potvrdily obavy v sunnitském prostředí. Íránská delegace, jež dorazila na pohřeb teroristy v Libanonu, byla složena ze zástupců všech významných íránských institucí, včetně zástupce nejvyššího duchovního vůdce ájatolláha Alího Chameneího. Po řadu dní se v Teheránu a velkých íránských městech pořádali tryzny k uctění zemřelého „mučedníka“. Libanonská Alláhova strana je rozmazlovaným dítkem Islámské republiky a Imád Mughníja byl jednou z vizitek této rodové větve.

Vzdávání holdu mučednictví libanonského šíity má svou odvrácenou tvář. Ačkoliv se Hizbulláh snažil vylíčit svého zabitého vůdce jako vzor a vyzvednout ho na oltář hrdinů islámu, nebylo všude v arabském světě zapomenuto, co má na svědomí. Ve skutečnosti byl podezírán a dokonce i obviněn z řady teroristických akcí.  V Kuvajtu zkomplikovala Mughníjova dvojí role připomínkové oslavy a její šíitské aktéry a účastníky postavila do pozice podezřelých spolupachatelů. Zesnulý je totiž spojován s únosem dvou kuvajtských letadel a atentáty spáchanými v emírátu před čtvrt stoletím. I když se země na přelomu zimy a jara soustředila na předčasné legislativní volby, na aféru „teroristy bez tváře“ se v Kuvajtu nezapomnělo.

Na žádost čtveřice advokátů byli zbaveni imunity dva kuvajtští poslanci, kteří se účastnili tryzny za zesnulého teroristu. Adnán Abd as-Samad a Ahmad Larí byly už předtím vystaveni protestům ostatních poslanců, především sunnitů, a vyloučeni z poslaneckých výborů, v nichž zasedali. Po ztrátě imunity byli několik dní ve vazbě a podrobeni vyšetřování. Nyní jsou vyšetřováni na svobodě a čelí obvinění z příslušnosti k údajnému kuvajtskému Hizbulláhu.

Na Bahrajnu nevyvolaly vzpomínkové oslavy v souvislosti s úmrtím Imáda Mughníji tak prudké reakce jako v Kuvajtu. Situace je tam přesto napjatá. Írán si činí nároky na toto malé království a tamní šíité, kteří mají většinu, se opakovaně bouří. Obviňují sunnitské vládce z falšování demografických statistik, pokud jde o velikost bahrajnské šíitské populace, a tvrdí, že vláda nabízí tajně občanství sunnitům přicházejícím odjinud.

Zbytek arabského světa a většina sunnitů, s výjimkou palestinských islamistických organizací, zavražděného šíitského teroristu neoplakávali. Sympatie pro libanonský Hizbullláh, projevující se těsně po letní válce v Libanonu v roce 2006 ve všech muslimských skupinách bez rozdílů, vyprchaly. Heroická tvář Hizbulláhu vybledla v souvislosti s tím, jak se Alláhova strana začal chovat na domácí libanonské scéně. Namísto očekávaného šíitsko-sunnitského smiřování, nastal pravý opak. Rivalita dvou regionálních center – Saúdské Arábie a Íránu, se přenáší do země cedrů. A tamní sunnitské a šíitské politické formace jsou připraveny plnit scénáře sepsané v Teheránu a Rijádu. Pod popelem doutná oheň. Bez ohledu na potřeby vlastní země a těch, kdo tam žijí.

Převzato se svolením autora z https://muller.blog.idnes.cz/c/32107/Pod-popelem-doutna-ohen.html

Autor : 🕔19.05.2008 📕5.314

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago