Alexander, Jan Robert

     
Příjmení:
Surname:
Alexander Alexander
Jméno:
Given Name:
Jan Robert Jan Robert
Jméno v originále:
Original Name:
Jan Robert Alexander
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
kapitán Flight Lieutenant
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
06.06.1922 Teplice-Šanov /
06.06.1922 Teplice-Šanov /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
12.01.2012 Salisbury
12.01.2012 Salisbury
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- příslušník 139. bombardovací perutě, navigátor - WW2 Navigator with 139 Sqn. RAF
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Držitel britských vyznamenání DFM (Záslužná letecká medaile) a DFC (Záslužný letecký kříž) Recipient of British awards Distinguished Flying Medal and Distinguished Flying Cross
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
www.zanikleobce.cz
fcafa.wordpress.com
J. Rajlich - Na nebi hrdého Albionu 5. - 7. díl
URL : https://www.valka.cz/Alexander-Jan-Robert-t70431#384025 Verze : 0
F/Lt Jan Robert Alexander



* 06. 06. 1922 v Teplicích-Šanově
+ 12.01.2012, Salisbury, Anglicko



„F/Sgt Alexander nyní dokončil 36 akcí proti nepříteli, z nichž 25 odlétal v rámci Pathfinder Force. Většinu z těchto akcí odlétal jako značkař a jeho osádka byla nepochybně jednou z nejúspěšnějších v této práci. Jeho navigátorská dovednost byla většinou určující a jeho rozhodnost a oddanost službě chvályhodná…“


G/Cpt J. H. Searby, DSO, DFC
Velitel 83rd squadron RAF
Citace k návrhu na udělení DFM





Jan Robert Alexander byl až donedávna jedním z nejméně známých československých příslušníků RAF. Bylo tomu hlavně proto, že se za druhé světové války přihlásil přímo do RAF a nebyl tudíž příslušníkem československého letectva v rámci RAF. Celou válku sloužil také výhradně u britských perutí. Přitom však absolvoval z československých letců bezkonkurenčně nejvíce operačních akcí – úctyhodných 101 bojových náletů nad Německo a okupovaná území, v celkové délce 478,1 hodiny…


První zmínku o něm nalezl jsem až v knihách Jana Rajlicha, v klasické a vynikající pentalogii „Na nebi hrdého Albionu“. Tenkrát, před třemi roky, by mě však nenapadlo, že si s tímto výjimečným pánem budu jednou i osobně dopisovat. Adresu jsem získal přes kamaráda a pokusil se sesmolit něco alespoň trochu rozumného, co mi má chabá anglická slovní zásoba dovolila (Tímto děkuji Johnu Lehovcovi za značnou výpomoc. Bez něj a bez slovníku, kdo ví, kde bych byl...) Pan Alexander bohužel totiž komunikuje již pouze v angličtině. No, není se co divit, po těch letech. Ale pokusil jsem se a po několika týdnech napjatého čekání ze schránky vylovil malou namodralou obálku. Jen pár řádků. Pro mě však měly cenu zlata…


Jan (původně Hans) Robert Alexander se narodil 6. června 1922 v Teplicích-Šanově, kde v té době žilo převážně německy hovořící obyvatelstvo. Tedy i teplické gymnázium, které vystudoval, bylo německé. Po osudné Mnichovské dohodě celá tato oblast, stejně jako zbytek československého pohraničí, připadla nacistickému Německu. Alexandrovi poměrně dobře situovaní rodiče jej proto v říjnu 1938 poslali studovat do Anglie na Margate College. Vystudoval a úspěšně složil maturitní zkoušku, chvíli pracoval na farmě, poté však do jeho osudu naplno zasáhla zuřící válka. Nechtěl zůstat stranou a tak spolu s mnoha mladými anglickými muži vstoupil v srpnu 1941 do řad RAF. Jak sám vzpomíná, rozhodl se "hrát ve válce větší roli..."


Po absolvování základního, odborného a operačního výcviku byl ve funkci navigátora počátkem roku 1943 přidělen k britské 106. bombardovací peruti na bázi RAF Syerston v Nottinghamshiru. V rámci 5. skupiny Bomber Command útočila tato jednotka se svými čtyřmotorovými Lancastery na Německo a okupovaná území. Jako první Čechoslovák na tomto typu letadla, tvořícím v té době páteř britského bombardovacího letectva, zde absolvoval svých prvních deset operačních letů. Již 12. dubna 1943 byl však s celou posádkou převelen k britské 83. bombardovací peruti na bázi RAF Wyton v Huntingdownshiru…


83. peruť, náležející k 8. skupině Bomber Command, patřila k takzvaným „Značkařům“ – jednotkám Pathfinder Force, kterým byly přednostně svěřovány ty nejzodpovědnější úkoly. Měly být vždy první nad určeným cílem a označit ho barevnými markery, světlicemi a zápalnými pumami pro nalétávající hlavní bombardovací svaz. Na jejich přesnosti a odvaze tudíž záleželo, bude-li cíl přesně zasažen a zničen či nikoliv. Zde mladý navigátor absolvoval několik desítek nervy drásajících a nebezpečných nočních operací, při nichž neustále zdokonaloval své umění. Že šlo o práci velice nebezpečnou, dalo by se říci dokonce o předem prohranou hru se smrtí, o tom není pochyb. Při jednom z náletů na těžce bráněný cíl byl jeho letoun zachycen několika světlomety, které kapitána a zároveň pilota letounu úplně oslepily. Letoun byl zasažen flakem a poškozen. F/Sgt Alexander opustil své navigátorské místo, stoupl si za pilota a vyvedl ho mimo smrtící záři světlometů dřív, než německá protiletadlová obrana nebo noční stíhači stihly jejich Lancaster zahubit. Postupně byl povýšen na Flight Sergeanta a později, s účinností k 9. září 1943, i na Pilot Officera. Za své výkony a zásluhy byl 22. ledna 1944 vyznamenán velmi ceněnou Záslužnou leteckou medailí (DFM)…


Po odlétání první operační túry (Kterou při odlétaných 48 bombardovacích akcích v celkovém čase 279,14 hodin překonal o skoro 14 %!) odešel na zasloužený šestiměsíční operační odpočinek. Nastoupil u 17. OTU v Upwoodu jako instruktor navigace. 9. března 1944 byl povýšen na Flying Oficíra… Po ukončení povinného odpočinku nastoupil zpět k aktivní bojové službě. Učaroval mu „dřevěný zázrak“ De Havilland Mosquito, v bombardovací verzi sice bez hlavňové výzbroje, avšak s rychlostí, která mu umožňovala úspěšně unikat nejen flaku ale i nepřátelským stíhačům. "Lancaster byl nejlepším těžkým bombardérem, jaký za války létal. Byl rychlý a unesl víc jak dvojnásobek toho, co americké Liberatory a Flying Fortressy. Já měl ale raději Mosquito. Bylo rychlé, takže jsme mohli flaku uletět…" Na tento typ se přeškolil u No. 1655 Mosquito Training Unit ve Warboys a 17. června 1944 i se svým budoucím kapitánem F/Lt W. E. M. Edym, DSO nastoupil opět v Upwoodu ke 139. bombardovací peruti „značkařů“. Opět v rámci 8. skupiny Bomber Command…


Jan Robert Alexander si vedl opět výtečně. Osmkrát se zúčastnil jako značkař se speciálním vybavením (radiolokátor H2S pro bombardování naslepo) náletu proti hlavnímu městu Třetí říše. A proto byl již 17. září 1944, po odlétání 70 operačních letů, navržen na udělení Záslužného leteckého kříže (DFC). Tento mu byl udělen 26. ledna 1945, čímž se v té době již F/Lt Alexander stal prvním z pouhých tří československých držitelů obou těchto vyznamenání (dalšími byli Alois Šedivý, pilot 311. československé bombardovací perutě, a Slavomil Janáček, radarový operátor 68. perutě)…


17. prosince 1944 opustil F/Lt Alexander řady 139. perutě. Byl převelen k nově se formující 162. bombardovací peruti na základnu RAF Bourn v Cambridgeshiru. Na licenčně vyráběných kanadských Mosquitech B.Mk.XX a B.Mk.XXV prováděl v rámci Light Night Striking Force rušivé noční nálety na nepřátelské území. Poslední z jedenácti operačních letů, které u perutě vykonal, zároveň i poslední let svého druhého operačního turnusu, absolvoval Alexander v noci z 2. na 3. května 1945 (Mosquito B.Mk.XXV, No.KB551, kódové označení CR°M). Tento nálet byl zároveň i poslední bombardovací akcí Bomber Command RAF ve druhé světové válce. 142 bombardovacích Mosquit od 8. skupiny a 126 těžkých stíhacích Mosquit od 100. skupiny bombardovalo severoněmecký přístav Kiel a přilehlé letiště. Alexander odstartoval s Mosquitem, řízeným F/Lt Blandem, ve 21.29, ve 23.14 shodil z výšky 8300 metrů tři 500liberní pumy (čtvrtou značkovací přivezl pro poruchu radiolokátoru H2S zpět na základnu…) a v 00.45 přistál v pořádku na domácí základně v Bournu…


Po ukončení válečných operací byla peruť přesunuta na letiště Blackbushe a podřízena Transport Command. Zde její Mosquita sloužila hlavně jako rychlé „poštovní“ letouny mezi Velkou Británií, Německem, Norskem, Dánskem, Itálií, Rakouskem a také Československem. Československo navštívil F/Lt Alexander hned několikrát, párkrát i na několik dní. Poprvé se tak stalo 10. listopadu 1945, naposledy 26. června 1946. Poté, konkrétně 14. července 1946, byla 162. peruť rozpuštěna a Alexander převelen ke 107. peruti, působící se svými Mosquity FB.Mk.VI v Německu, jako součást okupačních jednotek…


Jan Robert Alexander zůstal v RAF i nadále. Nejprve, po reorganizaci Královského letectva, v hodnosti Flying Officer, 19. června 1947 mu však byla opět poslední válečná hodnost Flying Lieutenant. Absolvoval úspěšně roční speciální navigační kurz, poté i RAF Staff College. Po jejím absolvování byl povýšen na Squadron Leadera. V roce 1957 úspěšně završil studium na RAF College of Air Warfare a byl zařazen k plánovacímu odboru velitelství Bomber Command. Později sloužil na velitelství RAF pro Blízký východ. Poslední typy bombardérů, na kterých aktivně létal před svým odchodem do penze v červnu 1973 (po téměř 32 letech služby), byly proudové typy Canberra a Vulcan…



Dopisuji poslední řádky, skládám list dopisního papíru a vkládám ho do obálky. Spolu s knížkou a fotografiemi, které mi pan Alexander, za pár dní se dožívající úctyhodných 86 let, slíbil podepsat. Úctyhodný muž, úctyhodný věk, úctyhodná služba i celý život. Není už na tomto světě mnoho takových. Zůstává už zase jen ta pověstná „Hrstka“…



Prameny:
J. Rajlich – Na nebi hrdého Albionu 5. – 7. díl
Historie a vojenství 1/2005
Archiv autora

URL : https://www.valka.cz/Alexander-Jan-Robert-t70431#247910 Verze : 0

Diskuse

I live 2 houses from Jan Alexander and you may wish to know that sadly, he died on the 12 January 2012. His funeral will be held in Salisbury on 27 January 2012.
URL : https://www.valka.cz/Alexander-Jan-Robert-t70431#422781 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více