Studený humor v průběhu studené války - Major John P. Nooman, USAF (Ret.)

Autor: Jan Hermoch / herr66 🕔︎︎ 👁︎ 21.974

V průběhu druhé poloviny padesátých let se posádkám našeho wingu podařilo několik zaznamenání hodných příhod. V tu dobu jsme létali na RB-47E ze základny Lockbourne AFB, která se nachází poblíž města Columbus v Ohio.

Moje vyprávění začíná v okamžiku, kdy se jedna z našich posádek vracela z cvičného průzkumného letu zpět do oblasti Lockbourne. Počasí bylo nádherně slunečné s velkou dohledností a několika obláčky na modré obloze. Velitel letadla prohlásil, že by se rád procvičil v letu podle přístrojů, ale jelikož na to není počasí, musí to ke své lítosti odložit na jindy. Na to navigátor, který právě pojídal svou svačinu, prohlásil: „Vydrž minutku, hned to změním.” Neprodleně otevřel otvor pro sextant, který se nachází těsně před předním sklem pilotní kabiny a strčil do něj otevřenou krabici s mlékem. Působením podtlaku byl obsah krabice okamžitě vysán a skončil, jako bílý neprůhledný film, na předním skle pilotní kabiny, kde ihned zmrznul.

Reklama

Ze začátku to naší posádce připadalo, jako velmi zábavný nápad, hlavně po té, co navigátor prohlásil: „Tak a teď máš omezený výhled z kabiny, co jsi chtěl a můžeš konečně trénovat let podle přístrojů.” Humor je ale začal přecházet v okamžiku, kdy si uvědomili, že zmrzlý mléčný film, nějak nechce zmizet z plexiskla a dost podstatně omezuje dopředný výhled z letadla, čímž dělá přistání velmi nebezpečné, ba přímo nemožné. Po tomto zjištění sdělil pilot navigátorovi, že by s tím měl něco udělat, protože jestli bude muset volat wing commanderovi a požádat ho o start pohotovostního tankeru, který by opláchnul jejich přední sklo z tankovacího nástavce, tak bude v hodně velkých problémech! Proto se navigátor rozhodl zopakovat stejný trik, jako před tím, znovu otevřel otvor pro sextant a strčil do něj šálek s vodou. Bohužel, jelikož v tu dobu dost podstatně snížili výšku, efekt byl přesně opačný a celý obsah šálku skončil na navigátorovi. Po několika pokusech omýt přední sklo vodou, byl jediným dosaženým výsledkem úplně promáčený a nešťastný navigátor.

Paliva a nápadů, jak očistit přední sklo, pomalu ubývalo a posádka se již připravovala na to, jak veliteli bude vysvětlovat mlékem pokrytý čelní štítek kabiny. Najednou dostal pilot spásný nápad, že by přední sklo mohli opláchnout v nějaké dešťové přeháňce. Jen nějakou najít! Proto neprodleně kontaktovali řídícího zdejší oblasti (Columbus Approach Control), zda by je na nějakou příhodnou dešťovou přeháňku, nemohl navést: „Columbus Approach Control, zde Derby 29, nevíte náhodou o nějaké dešťové přeháňce, která by se nacházela někde v okolí?” Dispečer neprodleně odpověděl: „Derby 29, moment podívám se.” A po několika minutách se ozval znovu: „Derby 29, máme zde docela pěknou přeháňku nad Buckeye Lake.” „Derby 29 pro Approach Control, výborně, mohli by jste mě navést do toho mraku?” „Approach pro Derby 29, samozřejmě! Točte na kurs 080 stupňů a za 22 NM jste nad Buckeye Lake.” Bohužel po příletu do oblasti Buckeye Lake nebylo po dešti ani památky, takže posádce nezbylo nic jiného, než znovu zavolat dispečera. Ten byl jejich opětovnou žádosti, o nalezení další přeháňky, dost překvapen, protože letadla normálně žádají o navedení okolo, nikoliv skrz dešťový mrak, ale přesto jim neprodleně vyhověl a našel další: „Derby 29, máme další přeháňku severně od Vás v kurzu 340 stupňů a ve vzdálenosti 15 NM.” Po několika minutách se bombardér dostal do deště, který KONEČNĚ smyl neprůhledný mléčný film z jeho kabiny. „Díky Approach, to bylo přesně to, co jme potřebovali.

Dispečer z Columbus Approach Control byl stále více zvědavý a proto se zeptal: „Mimochodem, Derby 29, proč jste chtěli navést do dešťového mraku?” Pilot Derby 29 odpověděl: „Protože jsme potřebovali umýt mléko z našeho čelního štítku!” Dispečer se nevěřícně zeptal: „Můžete mě to zopakovat? Říkal jste M-L-É-K-O z čelního štítku kabiny?” Pilot Derby 29: „Potvrzuji Approach Control!” Ještě více překvapený dispečer: „Derby 29, můžete mě říci, jak se dostalo mléko na vaši kabinu?” Na to pilot Derby 29 odpověděl (rozhodně nechtěl roztrubovat do éteru, jak se to skutečně stalo): „Srazili jsme se s krávou!” Po této odpovědi zavládlo dlouhé ticho!

A to je konec TOHOTO vyprávění. Posádka Derby 29 přistála bezpečně v Lockbourne AFB bez dalších incidentů – (TEN DEN).

 

Reklama

Tento článek byl napsán dle vyprávění maj. John P. Noonan, USAF (Ret.), které bylo publikováno v knize: Boeing B-47 Stratojet: True Stories of the Cold War in the Air, Mark Natola, Schiffer Military History.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více